RECENZE: ACER Aspire 5920 - s designem BMW

14. 6. 2007 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Zima

Před několika lety ACER unifikoval design do podoby nazývané Folio. Po dlouhé době, kdy většina jejich notebooků šla charakterizovat stejnými zažitými tvary a barvami, konečně přichází kompletní obměna konceptu designu, a to jednoznačně k lepšímu. První vlaštovkou s Gemstone designem je výkonný herní notebook s Core 2 Duo procesorem, 2 GB RAM, grafickou kartou z rodiny GeForce 8M a kvalitními reproduktory. To všechno za cenu pod 40 000,- Kč bez DPH.

(Testovaný kus byl předprodukčním vzorkem.)

Základní popis

Popisovat vzhled dosavadních modelů ACERu je skoro jako nošení dříví do lesa. Skoro všechny modely by se daly charakterizovat černou barvou plastu základny a nastříkaným stříbrným víkem a svrchní částí základy kolem klávesnice. Osobně už na mě působil starý design poměrně fádně. Některé zaoblené tvary v kombinaci stříbrné a černé vyvolávaly dojem, že jsou notebooky tlustější, než tomu je ve skutečnosti. O to víc mě potěšilo, že ACER šel s designem hodně do sebe a nový model z řady Aspire přesně odpovídá tomu, co si dnes lidé do domácností žádají. Aby také ne, když jeho design nazvaný Gemstone navrhovali designeři aut BMW.

Zaoblení na přední straně zmizelo a bylo nahrazeno jemným skosením. Na druhou stranu se nám tělo přístroje zaoblilo při pohledu shora. To má své výhody při položení rukou na notebook při psaní. Víko se nově při odklápění odsouvá dozadu, tak jak to dnes můžeme vidět i u mnohé konkurence. Celý notebook působí poněkud „obtloustle“.

Významné plus vidím ve zpracování. To šlo hodně nahoru. Pevnost plastů bych přirovnal ke konkurenci. Pokud například notebook zvednete za roh, tak nemáte nepříjemný pocit, že je to na hraně jeho pevnosti. Pozitivní je i volba materiálů – černý nastříkaný plast je nahrazen plastem světle šedivým. Stříbrný plast nejde vytvořit, takže se používá nastříkání stříbrné barvy. Na místech opěrek rukou se však stříbrná barva u velké části notebooků ošoupávala (bez ohledu na výrobce) a vznikaly tmavé (nebo přímo černé) fleky. Ty byly hodně nevkusné, takže je dobře, že už by se to teď nemělo stávat u nového Aspire.

15,4“ notebooky jsou dnes mířené jako kompletní náhrada stolního počítače. Tomu odpovídá jak výkon, tak i možnosti konektivity. Na přední straně najdeme audio konektory, čtečku paměťových karet (SD, MMC, MS/Pro, xD) a infraport, který bohužel není plnohodnotným IrDA a nelze ho použít na nic jiného než na dálkové ovládání (které k našemu kusu nebylo). Na pravé straně je umístěna mechanika a jeden USB port – potěšily by aspoň dva. Zadní strana pro jistotu neobsahuje až na konektor pro připojení napájecího adaptéru vůbec nic. Tento konektor je zapuštěný a manipulace s ním mi přijde poněkud nešťastná. Při otevřeném víku je obtížné adaptér připojit a prakticky nemožné ho odpojit. Nejjednodušším řešením tak bylo pro tyto činnosti notebook nadzvednout.

Většina konektorů se nám schovala na levou stranu. Ta je vybavena opravdu bohatě. Od předu jmenovitě obsahuje slot ExpressCard 54 (krytý plastovou záslepkou), FireWire, jedno USB, S-Video výstup (pouze PAL/NTSC; žádné HDTV se tedy nekoná), HDMI výstup s HDCP ochranou (mechanickou propojku na DVI jsme k testovanému kousku nedostali, ale snad bude součástí balení oficiálních modelů), poslední dvě USB (jsou nalepené na sobě a tlustší flash disk vám znemožní použití sousedního konektoru), LAN a modem a nakonec VGA výstup v mini verzi bez šroubovacích úchytů. Nevím proč se tento typ konektoru rozmohl i u velkých notebooků mnoha výrobců. Tlustější kabely pro monitory (nebo LCD a projektory) se velmi špatně ohýbají a z takového konektoru mají snahu vypadávat, kdykoli se s notebookem hne.

Zapnutí přístroje indikuje modrá dioda na předku přístroje vlevo. Je viditelná i při zavřeném stavu. Pokud je notebook v úsporném režimu, tak bliká červeně. Vedle ní je ještě jedna dioda pro baterii. Ta svítí červeně při nabíjení a zeleně, když už je přístroj nabitý. Když dochází baterie, tak začne červeně blikat.

Indikační funkci první diody duplikuje ještě tlačítko sloužící k zapínání. Jeho okolí je totiž podsvícené a chová se stejně jako zmíněná dioda. Další vychytávkou je modrý pruh ve tvaru písmene L, který opticky spojuje toto tlačítko s napájecím konektorem. Tento pruh svítí, pokud je připojený napájecí adaptér. Z druhé strany jsou u tlačítka tři diody. První indikuje práci disku a zbylé dvě zámky klávesnice (NumLock a CapsLock). Trochu jsem se bál větších svítících prvků pod displejem, ale v konečném důsledku mi nijak nevadily ani při práci v noci (a to si u jiných notebooků příliš svítivé diody přelepuji kobercovou izolepou).

Otevírání víka je velmi snadné. Slouží k tomu u notebooků trochu nezvyklý mechanismus. Tahem nahoru posuneme prostředek horní části víka (kde je webkamera), čímž se odemknou jeho zámky. Jednou rukou tak není problém notebook otevřít. Víko je ale celkem těžké, že se vám při tom bude mírně zvedat i základna notebooku. Mechanismus otevírání hodnotím pozitivně. Zabraňuje totiž otevírání notebooku za kraj víka, které vede k většímu namáhání kloubů. Tuhostí a pevností klouby odpovídají tomu, co známe od současné konkurence. Řekl bych, že jsou kvalitnější než u předchozích modelů v minulém designu. Pouze mám obavu o životnost uchycení webkamery, ačkoliv nás Acer ujišťoval, že tento nezvyklý tah vydrží.

Mobilita není prioritou tohoto stroje. Tomu odpovídá i jeho váha 3,21 kg při rozměrech 365 x 260 mm a tloušťce 42 mm při zavřeném víku (při otevřeném je tloušťka 30 mm). Zdroj je taktéž větší (váha 504 g i s kabely), ale celkově ještě odpovídá konkurenci pokud se budeme bavit u notebooků s dedikovanými grafikami. Jelikož už je váha samotného přístroje nad hranicí 3 kg, tak už bych použití viděl především na stole.

Klávesnice a ovládací prvky

Klávesnice je světle šedá s černými popisky. Popisky určené pro klávesu Fn jsou modrou barvou. Rozložení klávesnice je dle mého názoru ideální. Mezerník i klávesy Shift jsou dostatečně velké. V levém dolním rohu klávesnice se nachází klávesa CTRL. Fn klávesa je tedy po jejím pravém boku (to je asi nejlepší způsob jejího umístění). Z druhé strany s ní sousedí klávesa Windows - ta se na klávesnici nachází jen jedna. Klávesa kontextové nabídky se nachází mezi klávesami CTRL a ALT na pravé straně od mezerníku.

Protože se jedná o sample, tak klávesnice není na rozdíl od finálních kusů lokalizovaná. Náš testovaný kousek měl americkou verzi klávesnice. To znamená Enter na šířku a nezkrácené Shifty na obou stranách.

Čtveřice kláves Home, End, PageUp a PageDown zdobí, jak je celkem běžné u mnoha notebooků, pravý kraj klávesnice. Insert a Delete jsou hned nad nimi v pravém horním rohu - ty jsou stejně jako celá horní řada kláves (tedy především funkční klávesy, které jsou na druhou stranu příjemně rozděleny po vzoru stolních klávesnic do bloků po čtyřech klávesách) a kurzorové šipky zmenšené na výšku na dvě třetiny plné velikosti. U šipek je to ovšem poněkud nepohodlné. Od zbytku klávesnice nejsou nijak oddělené, takže je někdy trochu problém je správně nahmatat, pokud se člověk nedívá přímo na klávesnici. Nad dvojicí kurzorových šipek pro pohyb do stran se nachází poněkud nestandardní klávesy se znakem eura a dolaru. Místo nich bych určitě radši viděl prázdné místo pro oddělení bloku šipek.

Ovládání hlasitosti a intenzity podsvícení se nastavuje kombinací Fn klávesy a kurzorových šipek. To znamená, že není šance tyto úkony provádět jednou rukou. Ovládání hlasitosti se ale dočkalo konečně i vlastního ovládacího prvku. Je realizován pomocí kolečka se snímačem. Nejedná se tedy o potenciometr, ale o digitální nastavení, které ovládá hlasitost ve Windows. Mezi další důležité funkce, které lze přes Fn ještě provádět, patří například přepínaní výstupu grafické karty a vypínání podsvícení displeje a touchpadu. Krom ovládání jasu mají všechny funkce jednoduchou vizuální odezvu.

Po levé straně klávesnice jsou připravena tlačítka pro vypínání bezdrátové síťové karty Wi-Fi a Bluetooth, spuštění webového prohlížeče, emailového klienta a pro ovládání 3G modemu (v našem případě je na jeho místě jen záslepka). Na pravé straně klávesnice jsou multimediální klávesy (více v kapitole Multimedia).

Na klávesnici se mi psalo velmi dobře. Odezva klávesnice je jistá a přesná a chod není příliš hlučný. V tomto ohledu tedy jednoznačná spokojenost a mezi notebooky mírný nadprůměr. Proti klávesnicím předchozích modelů vidím krok kupředu.

Na klávesnici nelze psát čísla na NumPadu pouhým stiskem klávesy Fn bez pracného přepínání klávesy NumLock - pro někoho, kdo hodně pracuje s čísly a nepřipojuje externí klávesnici, by to mohlo být velmi nepříjemné.

Stejně jako u většiny dnešních notebooků je i zde osazen touchpad značky Synaptics. Ten má dvě tlačítka a krom možnosti emulace kolečka myši pomocí tažení prstu po kraji snímací plochy je zde pro tento účel i speciální čtyřsměrné tlačítko. Samotná snímací plocha je umístěna mírně doleva (je umístěna tak, aby při položení prstů pro psaní všemi deseti byly ukazováky oba stejně blízko k jejímu středu). S citlivostí touchpadu jsem měl trochu problémy a občas mi kurzor uskakoval. Žádná úprava nastavení to nevyřešila a nepomohla ani nová verze ovladačů, u které navíc přestalo fungovat prostřední scrollovací tlačítko a multimediální tlačítka (více v kapitole Multimedia).

Hlavní HW parametry

Model Aspire 5920 je postaven na platformě Centrino Santa Rosa. Ta se v tomto případě liší použitím nové čipové sady PM965, která přináší podporu pro nové procesory s FSB na 800 MHz. V naší konfiguraci byl vybrán inovovaný model střední třídy Core 2 Duo T7300 s frekvencí 2,0 GHz.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 26 451

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 16 258

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 48 896

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 30 175

Windows Vista – CPU

• Index dle počtu operací za vteřinu: 4,9

Osazené 2 GB paměti DDR2 RAM pracují v Dual Channel módu. Z toho logicky vyplývá, že jsou oba dva sloty obsazeny 1GB moduly – to za cenu vyššího výkonu znemožní snadné (levné) přidání paměti, protože bude nutné nejdřív nějaký modul vyndat. Kvůli ceně 2GB modulů je toto osazení celkem pochopitelné. Efektivní rychlost paměti činí 667 MHz a programem HWiNFO32 jsme naměřili propustnost 2622 MB/s. Vista Index pro práci s pamětí je 4,5.

Pevný disk má kapacitu pěkných 160 GB. Má dvě plotny, které se otáčí rychlostí 5400 otáček za minutu. Připojuje se přes SATA rozhraní a obsahuje 8 MB vyrovnávací paměti. Jedná se o Seagate Momentus 5400.3 s technologií kolmého zápisu, díky které běžně dosahuje výborných hodnot leckterého disku s rychlostí 7200 otáček za minutu. V notebooku dosahoval teploty 40-45°C a nijak se tedy nepřehřívá.

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 81,29 MB/s

• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 32,4 MB/s

• Průměrná přístupová doba: 15,8 ms

Mezi pevným diskem a čipovou sadou je zařazen 1GB modul Turbo Memory. Je to první kus, kde byla možnost otestovat reálně, jak se systém s touto vymožeností chová.

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 36,05 MB/s

• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 39,94 MB/s

• Průměrná přístupová doba: 0,3 ms

Hodnoty Turbo Memory nejsou špatné. Na rychlosti systému se to ale nějak výrazně neprojevilo. Příjemný byl ale fakt, že se výrazně častěji vypínal pevný disk. Při práci ve Wordu nebo prohlížení webových stránek se dokázal vypnout a neměl potřebu se neustále zapínat.

• Windows Vista – Index přenosové rychlosti: 4,9

Optická mechanika v testovaném kusu je Slimtype DVD A DS8A1P. Tato mechanika rozhodně nepatří k nejtišším. Ta naše navíc nečetla polovinu lisovaných CD médií (to je pouze chyba našeho konkrétního kusu a byl by to důvod k reklamaci). Jinak se ale jedná o multiformátovou DVD vypalovačku s možností zápisu na dvouvrstvá média DVD+R.

Ke spojení se světem slouží bezdrátový síťový adaptér Intel s podporou standardů a/b/g a Bluetooth. Obě tyto technologie už jsou dnes v podstatě standardem každého notebooku.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

Použitý displej má úhlopříčku 15.4“ – ta nabízí pro práci dostatečně velkou plochu a zároveň je ještě na hranici pro snadné přenášení přístroje. Jedná se o širokoúhlý (16:10) panel s lesklým povrchem. Pro tento panel bylo zvoleno rozlišení WXGA, tedy 1280 x 800 pixelů.

Displej patří mezi lesklými displeji multimediálních notebooků k průměru, co se týká barevného podání kontrastu. Tedy nenadchne, ale ani neurazí. Na hry je rozlišení WXGA ideální, protože ty je nejlepší hrát v nativním rozlišení a každý pixel navíc zvedá nároky na grafickou kartu. Jelikož ale bude počítač sloužit jako kompletní náhrada desktopu, tak by potěšil displej aspoň s rozlišením WXGA+ (1440 x 900).

Grafická karta je z nastupujícího mainstreamu. Řídí ji grafický čip NVIDIA GeForce 8600M GT s 256MB DDR3 (128bit) vlastní video-paměti. Písmena GT značí plnohodnotnou verzi 8600M, která má 32 pixel procesorů a dosahuje téměř výkonu základních modelů z hi-end sféry minulé generace grafických karet. Notebook konkrétně používá grafické jádro G84 A2 s frekvencí 513 MHz. Paměti jsou DDR3 a šlapou na efektivní frekvenci 800 MHz. Teplota grafického čipu je 60°C při kancelářské práci a 80°C při hraní náročných 3D her. Obě to jsou běžné a přijatelné teploty.

Testy 3D Mark

• 3DMark 2001: 19 825

• 3DMark 03: 8470

• 3DMark 05: 5153

• 3DMark 06: 3178

Windows Vista – grafika

• Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 4,6

• Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 5,3

Jak je vidět, tak hodnoty nejsou vůbec špatné a na takovém stroji si můžete zahrát libovolnou dnešní hru. Protože k tomu stroj sám přímo vybízí, tak jsem jich pár také zkusil. Counter-Strike:Source na enginu Half-Life 2 běžel úplně plynule na maximální detaily s dvojnásobným anizotropním filtrováním a bez FSAA (ve Stress Testu byla výsledná hodnota 150 fps). Dále jsem zkusil nový Test Drive Unlimited. Plynule běžel na střední detaily v rozlišení 1280 x 800 bez FSAA a HDR.

Pro kancelářskou práci je samozřejmě výkon hodně naddimenzovaný. Grafická karta by neměla mít sebemenší problém s přehráváním jakéhokoli dnešního HD videa díky svému on-chip video procesoru.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimedia

Je jasné, že multimedia jsou primárním cílem nového Aspire. V některých ohledech jsem byl vyloženě nadšen, k něčemu mám ale i výtky. Audio konektory jsou umístěné na předku notebooku. Jeden slouží jako stereo výstup kombinovaný s optickým S/PDIF výstupem (digitální prostorový zvuk). Další slouží jako vstupy. První má v sobě zesilovač a je určen pro mikrofon. Druhý zesilovač nemá (není tedy taková degradace kvality) a lze na něj připojit přehrávač, rádio nebo cokoli jiného s vlastním zesilovačem. K umístění konektorů na předek mám velké výhrady, především při připojení reproduktorů.

S přihlédnutím k multimediálnímu zaměření zamrzí, že je analogový výstup pouze stereofonní a není možné konektory přemapovat na výstupy. Nechápu proč všichni větší výrobci blokují tuto možnost (na Windows XP se to občas dalo obejít v ovladačích a tato funkce byla zpřístupněna a bezchybně fungovala; pod Windows Vista zatím o těchto experimentech nemám tušení), když použitý čip Realtek ALC888 umí analogem perfektně zpracovat 8 zvukových kanálu (7.1 repro soustava) a podporuje mapování konektorů. V dnešní době je stereo výstup na multimediálním stroji velká ostuda a je škoda, že to výrobci stále ignorují (pomocí správných ovladačů lze přitom aktivovat prostorový zvuk na realtek čipech už skoro pět let).

Poslední výtku mám k multimediálním tlačítkům. Vlastně se ani nejedná o tlačítka, ale o dotykové senzory, se kterými měli jiní výrobci velký úspěch. U konkurence ovšem byla tlačítka umístěna až za klávesnicí, aby na ně uživatel nemohl omylem sáhnout. Zde jsou poněkud nešťastně umístěna na pravý okraj klávesnice. Já jsem o ně dokázal během hodiny při psaní zavadit aspoň 20x. Když jsem hrál hry na kurzorových šipkách, tak jsem si je mačkal omylem snad ještě víc. Spodní senzor umístěný 5 mm vedle klávesy šipky doprava navíc neslouží k ovládání přehrávače, ale spouští aplikaci na vypalování, takže nahodilé zmačknutí zneaktivní právě běžící aplikaci. Nakonec se mi je omylem podařilo deaktivovat při nahrání nové verze touchpadu. Od té doby už jsem měl klid a na ovládání přehrávače jsem používal kombinaci klávesy Fn a kláves PageUp, PageDown, Home a End, které nám nový Aspire taktéž nabídl. Poslední tlačítko po pravé straně (nejdál od uživatele), které slouží ke spuštění multimediálního centra, není jako jediné v řadě realizováno dotykovým senzorem. Škoda, že takto není řešena celá řada.

Naopak obrovskou chválu si zaslouží integrované reproduktory s certifikací Dolby Home Theater. Dva jsou umístěny nad klávesnicí a třetí, který slouží jako subwoofer, je umístěn na spodku notebooku. Zvuk je velmi hlasitý a čistý (rezonance v reproduktorech vzniká až při nejvyšších hlasitostech). Není problém si tak i ve více lidech pustit například film na DVD. Výšky, středy i hloubky jsou výrazné a nezahuhlávají se do sebe. Nečekejte kvalitu solidních repro soustav. Na druhou stranu však k tomuto notebooku už není potřeba dokupovat jako případnou nouzovku nějaké plastové repráčky za cenu v řádu stokorun, protože by mohly ty integrované překonat leda hlasitostí. Celkově tedy hodnotím reproduktory velmi nadprůměrně (v podstatě k tomu nejlepšímu, co v běžném současném notebooku může být) a jsem přesvědčen o tom, že by takové měl správně mít každý notebook, co se pyšní multimediálním zaměřením.

Další třešničkou na dortu je určitě „stereo mikrofon“ realizovaný dvěma mikrofony vzdálenými asi 15 cm od webkamery z obou stran. Zvuk byl hlasitý a čistý. Díky umístění ve víku není potřeba sklánět se k notebooku. Ocení to určitě uživatelé různých programů jako je Skype.

Ve víku je integrovaná webkamera s rozlišením 0.3 Mpix. V takovém notebooku by si kamera zasloužila ještě aspoň ten jeden megapixel přihodit. I přesto ale není její obraz nikterak špatný a navíc je celkem rychlá. Zda je v aktivním módu, poznáte podle zelené diody hned vedle ní.

pro plnou velikost klikněte na obrázek

Zabezpečení

Protože se jedná o notebook určený pro domácí uživatele, tak se nedá čekat žádné pokročilejší zabezpečení. Lze tedy pouze v BIOSu nastavit heslo po zapnutí počítače.

Chlazení a provozní hluk

K chlazení se uvnitř přístroje nachází jeden ventilátor. Vzduch je nasáván zespoda. Výdech chlazení se nachází na zadní straně přístroje (vlevo). Tam by neměl horký vzduch uživateli nijak vadit. Ventilátor se točí prakticky pořád i při nečinnosti. V klidovém stavu ho můžete zastihnout jen po zapnutí počítače. To se ještě i sem tam na pár minut vypne. Jakmile je ale přístroj zahřátý na pracovní teplotu, tak už se nevypíná nikdy. Zkusil jsem sundat spodní plastový kryt, pod kterým jsou ukryty vnitřnosti, čímž jsem zjednodušil přívod vzduchu k ventilátoru. Účinnost chlazení se hodně zvýšila, takže se už ventilátor pravidelně vypínal a zapínal. Nechat sundaný kryt je samozřejmě holý nesmysl, protože si tím odkryjete půlku notebooku. Poslouží totiž klidně i běžná chladící podložka, díky které jsou teploty nižší a ventilátor tak opět nemá potřebu běžet neustále. Pro lidi, kterým by hluk ventilátoru vadil, je to asi nejschůdnější řešení (krom rozvrtání spodku notebooku ;-).

Ventilátor je poměrně hlučný. Pokud hrajete 3D hry, tak se ještě zesílí. Při hraní her mi to nijak nevadilo, protože byla hlasitost srovnatelná s jinými notebooky (a zvuk z reproduktorů to snadno přehluší). V klidovém stavu v tiché místnosti (pokud jsem neměl puštěnou hudbu) mi to nebylo dvakrát příjemné – zažil jsem už i tišší notebooky (ve stejné konfiguraci).

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 31,8

• levá strana pod klávesnicí = 33,4

• pravá strana pod klávesnicí = 30,6

• klávesnice vlevo = 32,5

• klávesnice vpravo = 30,4

• spodek maximum = 37,3 (levý zadní roh)

• výdech chlazení = 37,4

• napájecí adaptér = 40,4

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 35,3

• levá strana pod klávesnicí = 35,3

• pravá strana pod klávesnicí = 29,8

• klávesnice vlevo = 36,8

• klávesnice vpravo = 33,8

• spodek maximum = 44,1 (levý zadní roh)

• výdech chlazení = 50,6

• napájecí adaptér = 48,3

teplota okolí při měření: 24,3

Teploty jsou tedy přijatelné. Práce na klíně není vůbec problém. Zvládl jsem tak dokonce i hrát hry, ale pak je dobré mít notebook položený tak, aby se noha nedotýkala levého zadního boku, kde je výdech chlazení a ventilátor.

Baterie

ACER osadil tento model velkou baterií (váha 406 g) s kapacitou celých 71 Watthodin. Na tuto baterii notebook vydržel v našem standardním redakčním testu* běžet přesně 4 hodiny a 15 minut. Mezi konkurencí multimediálních notebooků je to hodnota rozhodně nadprůměrná a byla velkým překvapením (můj původní odhad na základě zkušeností s jinými notebooky totiž nebyl ani celé tři hodiny).

Žádná možnost přidání další baterie už není. Větší kompatibilní baterie už není a chybí možnost přidání sekundární baterie (například místo optické mechaniky), koneckonců se nejedná o firemní notebook. Slabší modely budou ale pravděpodobně osazovány standardní baterií (6 cell) a kapacitou 44Wh.

Potěšujícím faktem je, že se notebook dokáže velmi rychle nabíjet a už po hodině má kapacitu kolem 80% maxima.

BIOS

Dle šedivého pruhu v dolní části displeje při startu je jasné, že ACER použil (jako mnoho výrobců) tradičně BIOS od firmy Phoenix. Do jeho nastavení se je možné dostat stiskem klávesy F2. Nečekejte žádné velké možnosti nastavení (nečekejte radši vůbec nic). Krom standardních nastavení, jako je datum a čas, je možné nastavovat priority bootovaní (možnost bootovat i z USB zařízení a ze sítě). Z těch zajímavějších voleb už lze jen aktivovat boot menu a obnovu systému do továrního nastavení (ALT+F10 při startu provede start ze skryté části disku, ze které můžete krom továrního nastavení obnovit systém i z vlastních bodů obnovení).

Příslušenství

ACER v krabici dodává jen to nejnutnější příslušenství. Nehledejte tedy víc než napájecí adaptér a manuály.

Jak už teď bude nejspíš už všech nových notebooků, i tento je dodáván s předinstalovaným systémem Windows Vista. Zde konkrétně ve verzi Ultimate (prodávaná verze bude mít verzi Home Premium). V sytému jsou předinstalované firemní utility ACERu (řízení spotřeby, zabezpečení, obnova systému a ovládací program pro webkameru). Zajímavou aplikací je ACER Arcade Deluxe, který je jakýmsi multimediálním centrem, ve kterém můžete přehrávat filmy a dokonce je i stříhat. Dále se na disku nachází zkušební verze programu Norton Internet Security. K obnově systému do továrního nastavení nejsou dodána žádná CD. Systém pro obnovu je schován na skryté části na začátku disku, která zabírá necelých 10 GB. Zbytek disku je rozdělen na dvě části (systém a data). Pokud provedete obnovu, tak data na části pro data vám zůstanou netknuta.

Ceny a záruka

Zatím bude v ČR dostupná pouze námi testovaná konfigurace, a to za cenu 36 890,- Kč bez DPH (43 899,- Kč s DPH). Dle specifikací se však dá očekávat, že vzniknou i modely s DVB-T tunerem, Wi-Fi kartou s podporou standardu N a 3G modemem.

Závěr

Na novém ACER Aspire 5920 je vidět obrovský krok kupředu v designu i kvalitě zpracování proti jeho předchůdcům. Jsem přesvědčen, že nový design je přesně to, co si žádá cílová skupina – tedy domácí uživatelé, kteří požadují velký výkon (mimo jiné na hry) a neotřelý stylový design. Oboje dokáže nový Aspire nabídnout. I přes některé výtky k multimediálním klávesám a ventilátoru musím tento notebook hodnotit velmi pozitivně, a to zejména za kvalitní reproduktory a HDMI výstup. Dlouhou výdrž na baterie beru spíše jako takový bonus, který možná část cílové skupiny vůbec nevyužije, ale někomu určitě udělá radost. S cenou 36 890,- Kč bez DPH (43 899,- Kč s DPH) se jedná o velmi zajímavý počin.

Klady a zápory

+ Velká výdrž na baterie
+ HDMI výstup s HDCP ochranou
+ Kvalitní reproduktory

- Hlučný ventilátor
- Špatné umístění multimediálních kláves

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Foto galerie ACER Aspire 5920 – s designem od BMW

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip