RECENZE: UMAX VisionBook 7200WXN - nejlevnější 12.1''

9. 8. 2007 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Zima

Ne každý se řídí heslem čím větší, tím lepší, a mnoho lidí používá notebooky především kvůli jejich primární vlastnosti, kterou je přenositelnost. To však jde často ruku v ruce s vyšší cenou notebooku. UMAX proto přichází s novým 12'' notebookem, který se snaží nabídnout velkou mobilitu i uživatelům, kteří nechtějí nebo nemohou do notebooku příliš investovat. S operačním systémem Windows Vista Home Basic a procesorem Core Duo je na trhu za příznivou cenu pod 20 000 Kč bez DPH.

Základní popis

Většina velkých hráčů mezi notebooky v posledním roce do své nabídky zařadila nějaký ten malý 12,1" notebook s (relativně) nízkou cenou kolem 25 až 35 tisíc Kč včetně DPH. Je to odpověď na potřeby zákazníků, kdy malé notebooky už nejsou jen doménou firemního segmentu a bohatých manažerů. Tato nová kategorie se vyznačuje často multimediálnějším zaměřením, extravagantnějším designem, lesklými širokoúhlými displeji, webkamerami a v některých případech i dedikovanými grafickými kartami. Pro zachování ceny naopak bylo často nutné omezit možnosti zabezpečení, pokročilé možnosti záruky a používání ušlechtilých materiálů pro větší odolnost a nižší váhu.

UMAX přináší na trh také svého zástupce a jak se samozřejmě dá očekávat, tento kousek je orientovaný především na cenu, čímž se snaží umožnit používání malých notebooků i méně movitým lidem. Na první pohled 7200WXN zaujme určitě svým designem, který se rozhodně nedá označit za konzervativní. Kombinace bílých a černých plastů rozhodně bude budit pozornost (ve mě například lesklá čistě bílá barva evokuje kuchyň - tedy konkrétně ledničku). Notebook je založen na OEM šasi Clevo M720S.

Celé tělo notebooku je logicky vzhledem k ceně plastové a žádné slitiny kovů na vnějšku šasi nemá cenu hledat. Celkově na tom odolnost není zas tak špatně, snad jen víko by mohlo být tvrdší. Nedoporučoval bych tak s notebookem nějak výrazně drsněji zacházet. V této velikostní kategorii poněkud překvapí dva na sobě nezávislé zámky víka. U těchto notebooků se většinou žádné zámky nepoužívají. Na druhou stranu musím uznat, že mi při používání nijak nevadily. Naopak díky nim není kloub tak tvrdý a s trochou cviku se dá víko otevřít jednoduše i jednou rukou. Odklápěcí mechanismus kloubů je řešen tak, že víko zajede za notebook a je níž. Já v něm neshledávám nic zajímavého (krom toho, že to pěkně vypadá) a preferuji klasický kloub, protože v otevřeném stavu je u něj aktivní plocha LCD ve větší výšce. Kdo pracuje častěji s notebooky, tak ví, že velkým neduhem je, že displej nemůže být výš od klávesnice a že se tak hodně namáhá krk (u malých notebooků to platí dvojnásob). Nevýhodu použitého kloubu shledávám také v omezeném maximálním úhlu otevření, který činí přibližně 135°. Na druhou stranu to vypadá neokoukaně.

Je čas se podívat na notebook blíž. Na předku přístroje nalezneme pouze tři audio konektory, čtečku paměťových karet (SD/MMC/MS), kterou kryje pochybná gumová záslepka, a řadu stavových diod. První dioda svítí žlutě, když k vypnutému přístroji připojíme napájecí adaptér. Pokud notebook zapneme, tak se rozsvítí zeleně (bliká, pokud je aktivován úsporný režim). Druhá dioda signalizuje stav baterie – oranžová značí dobíjení, zelená nabito a blikání oranžové naopak kriticky nízkou kapacitu. Třetí dioda indikuje bezdrátový vysílač. Zelená je Wi-Fi, oranžová Bluetooth a žlutá oboje dohromady. Poslední dioda je aktivní pouze za přítomnosti 3G modemu, který nám UMAX nenabízí, takže rozsvítit nijak nejde. Diody nejsou nijak výrazně intenzivní, což hodnotím pozitivně. Vidět jsou totiž i ve dne, ale v noci neruší.

Na levé straně se hned u uživatele nachází dva USB porty a ExpressCard slot (krytý plastovou záslepkou). Dále je tu větrací průduch, VGA výstup, konektor pro připojení do sítě LAN a zdířka pro napájecí adaptér. Na zadní straně je pouze baterie, která si zabírá převážnou většinu prostoru, takže ji můžeme rovnou přeskočit. Zbývá nám tedy strana pravá. Na ní najdeme postupně od uživatele optickou mechaniku, poslední (třetí) USB port, připojení telefonní linky pro analogový modem a nakonec zdířku Kensington zámku.

Tím je výčet konektorů kompletní. Z běžných konektorů nám tu tak schází akorát FireWire a TV výstup. První jmenovaný by se dal oželet, protože do něj většina lidí v životě nic nepřipojí. Na druhou stranu výstup na televizi by býval mohl být užitečný, protože právě u tak malého notebooku se očekává větší potřeba připojovat při sledování filmů obrazovku s větší úhlopříčkou.

Svými rozměry pouhého sešitu A4 (299 x 219 x 26-35 mm) a vahou 1,93 kg při standardní baterii se přístroj řadí k těm snadno přenositelným. Použitím větší baterie se dostáváme na váhu 2,18 kg, která už je charakteristická spíše pro lehčí notebooky s úhlopříčkou 14,1". Napájecí adaptér má výkon 65 W a patří k těm nejmenším mezi běžnými notebooky (jak už to tak bývá u většiny s úhlopříčkou 12"). Jeho váha činí 430 g.

Klávesnice a ovládací prvky

Stejně jako celá vrchní část základny je i klávesnice v bíle barvě. Standardní popisky jsou černé a popisky funkcí klávesy Fn jsou v modré barvě. Všechny popisky jsou dostatečně velké a velmi dobře čitelné. Vzhledem k velikosti celého notebooku je klávesnice určitým kompromisem. Proti standardní velikosti jsou klávesy na výšku mírně zmenšené a celkově má člověk pocit, že jsou velmi malé. Přesto všechno se však na ně dá zvyknout bez větších obtíží.

Klávesa Fn je umístěna mezi klávesou CTRL a Windows (nejlepší možné umístění). Klávesy Insert a Delete jsou v pravém horním rohu klávesnice. Čtveřice kláves PageUp, PageDown, Home, End je realizována kombinací klávesy Fn a kurzorových šipek. To pak trochu zamrzí, že volné místo nad šipkou doprava nebylo využito pro druhou Fn klávesu, která by umožňovala používat tyto klávesy jednou rukou.

Kurzorové šipky jsou zúžené na šířku a stejně tak jsou zúžené netradičně i klávesy mezi písmenem M a pravým Shiftem. To nám trochu mění rozložení proti ostatním klávesnicím a chce si na to chvíli zvykat, než se člověk přestane přehmatávat.

Protože vychází klávesnice z americké varianty, klávesa Enter je na šířku. Dle mého názoru by jí neuškodilo kdyby byla trochu širší, než je teď. Klávesa Windows je pouze jedna a nachází se vlevo od mezerníku. Na druhé straně je klávesa kontextové nabídky. Řada kláves F1-F12 není dělena do bloků.

Pomocí klávesy Fn a funkčních kláves lze vypnout touchpad, zhasnout interní LCD, přepnout do režimu spánku, přepínat zobrazovací zařízení, regulovat intenzitu podsvícení a nastavovat hlasitost výstupu zvukové karty. Velká škoda, že se někam nevtěsnaly i klávesy pro ovládání přehrávače. Malou útěchou může být snad jen klávesa play/pause, kterou lze aktivovat pomocí Fn klávesy v kombinaci s klávesou hned pod ESC. Tuto kombinaci lze lehce stisknout jednou rukou, a tak může být užitečná, když je rychle potřeba zastavit přehrávání filmu nebo hudby.

Klávesnice má celkem tichý chod. Nelze čekat takové pohodlí při psaní jako u korporátních notebooků, na druhou stranu klávesnice určitě nepatří k tomu horšímu. Výtku mám jen k mírnému prohýbání kolem klávesy T.

Podpěrky pod ruce před klávesnicí jsou samozřejmě limitované rozměrem notebooku. Prostor před klávesnicí je díky nižší klávesnici větší než u konkurence. Díky odklápěcímu mechanismu víka bych si ale klávesnici dokázal představit ještě blíže k displeji. Za klávesnicí se nachází modře podsvícené tlačítko pro zapnutí a pak tři menší tlačítka, kdy jedno slouží k zapnutí tichého módu chlazení, druhé k spuštění WWW prohlížeče a třetí k spuštění emailového klienta. Řada tlačítek je dále doplněna zelenými stavovými diodami indikujícími zámky klávesnice, tichý mód a práci disku.

Touchpad je klasika od Synaptics a je dobře zkalibrovaný. Nehrozí tak žádné uskakování kurzoru, se kterým se lze setkat u některých notebooků. Práce na něm je příjemná. Je dvoutlačítkový s možností emulace kolečka myši tažením po stranách (lze vypnout). Tlačítka jsou oddělena mezerou (která je připravena pro případné osazení biometrickým senzorem).

Hlavní HW parametry

Srdcem základní desky je čipová sada z dílny společnosti SIS. Ta je dnes na poli notebooků spíše v pozadí a její produkty se objevují hlavně tam, kde se jede hodně na cenu. Konkrétně jde o čip SIS M671. Ten podporuje dnes nejpoužívanější procesory Core(2) a k tomu příslušné Celerony a má v sobě integrovanou grafickou kartu se sdílenou pamětí.

V našem případě byl notebook osazen procesor Core Duo T2080 1,73 GHz, který je úplně nejzákladnějším modelem mezi procesory Core Duo. Jeho sběrnice (FSB) pracuje na rychlosti 533 MHz a má pouze 1 MB L2 cache. Na druhou stranu má plnou podporu pro šetřící režimy a funkci SpeedStep, díky které umí plynule měnit svou rychlost a napětí, a tím šetří baterie notebooku. Pro notebook této kategorie je tedy procesor plně postačující.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 18 317

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 13 567

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 36 808

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 27 172

Windows Vista – CPU

• Index dle počtu operací za vteřinu: 4,6

Cinebench 9,5

• Rendering (Single CPU): 251

• Rendering (Multiple CPU): 460

• Multiprocessor Speedup: 1,83

Z celkového počtu dvou paměťových slotů je osazen jen jeden. Použitý modul má kapacitu 1 GB a jede na efektivní rychlosti 667 MHz. Programem HWiNFO32 jsme naměřili propustnost pouhých 857 MB/s (připomínám čipset SiS). Vista Index pro paměť RAM vyšel 3,9, což vyjadřuje nižší průměr.

Osazeným pevným diskem je Toshiba MK1237GSX. Jde o disk, který otáčí plotnami rychlostí 5400 ot./min a má 8 MB vyrovnávací paměti cache. Jeho kapacita činí standardních 120 GB.

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 62,11 MB/s

• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 31,1 MB/s

• Průměrná přístupová doba: 16,19 ms

• Windows Vista – Index přenosové rychlosti: 4,5

Výsledky disku jsou dnes spíše průměrné. Pro potřeby notebooku této velikosti by měl disk bez problému stačit.

Optickou mechanikou je multiformátová DVD vypalovačka Optiarc, schopná pálit na média DVD-RAM a také dvouvrstvá média DVD-R/DVD+R. Její hlučnost patří k lepšímu průměru. V konfigurátoru si lze vybrat i levnější kombinovanou mechaniku schopnou pálit jen klasická CD a DVD jen číst.

O spojení se světem se stará gigabitová síťová karta SIS191. Náš testovaný kousek měl dále bezdrátovou síťovou kartu Realtek RTL8187 podporující standardy b/g. Její zvláštností je připojení přes interní USB 2.0 sběrnici v miniPCIe slotu. Wi-Fi karta však pracovala bez problému. V notebooku je také Bluetooth modul, který se aktivuje klávesou Fn+F12. Na klávesnici však nikde není popiska, takže jsem většinu času psaní recenze žil v domnění, že žádný Bluetooth modul uvnitř není. Až po otevření manuálu jsem na jedné stránce viděl ilustrativní obrázek klávesnice, kde tato popiska byla – po jejím použití se modul aktivoval, Windows nainstaloval ovladače a vše fungovalo tak, jak má.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

Rozměry notebooku jsou charakterizovány širokoúhlým 12,1" displejem. Jeho povrch je lesklý a má rozlišení WXGA (1280 x 800). Displej je ve všech parametrech optimální a hodnotím ho velmi pozitivně. Jeho obraz je příjemně kontrastní a barvy jsou podané velmi pěkně.

Parametry displeje

• Typ obrazovky: TN

• Počet barev: 262 000

• Světlost: 200 cd/m^2

• Pozorovací úhel: 80° horizontálně, 60° vertikálně

• Kontrast: 400:1

• Odezva: 25 ms

• Podsvícení: 1x CCFL

Grafická karta je poněkud exotičtější. Jde o integrovanou SIS Mirage 3, která dokáže sdílet až 256 MB paměti z RAM. Velikost sdílené paměti lze nastavit v BIOSu a minimální hodnotou je 32 MB. Grafická karta se pyšní podporou DirectX 9 a Shader modelu 2.0. Tato podpora je primárně přidána především kvůli podpoře grafického rozhraní Aero ve Windows Vista (bohužel nešlo otestovat, protože předinstalovaná verze Windows Aero neobsahovala).

Testy 3D Mark

• 3DMark 2001: 976

• 3DMark 03: N/A

• 3DMark 05: N/A

• 3DMark 06: N/A

Windows Vista – grafika

• Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 2,2

• Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 3,0

Cinebench 9.5

• Shading (CINEMA 4D): N/A

• Shading (OpenGL Software Lighting): N/A

• Shading (OpenGL Hardware Lighting): N/A

• OpenGL Speedup: -

Dle velmi špatných výsledků je jasně vidět, že notebook není určen na nějakou graficky (3D) intenzivní práci a ani na 3D hry. Bohužel se nepodařilo zjistit, kde je chyba, protože se jedná o první notebook s touto grafikou, který mi prošel rukama. Na internetu se totiž objevují výsledky, kde v testu 3D Mark2001 bylo skóre někde na úrovni GMA900. Je možné, že čip je v tomto konkrétním notebooku záměrně podtaktován (není na něm ani pasivní chladič). Druhý problém jsou i ovladače, díky kterým je s některými hrami problém. Problém byl i s novějšími 3D Marky. Verze 2003 běžela jen s černou obrazovkou. Díky tomu, že karta nic nevykreslovala, tak mi program vyplivnul opravdu luxusní skóre (přes 50 000 bodů :-). Další verze už spadly hned při spuštění prvního testu.

Testoval jsem několik her. FallOut2 sice při zapnutých všech efektech měl obraz úplně v pořádku (na rozdíl od GMA950). Na druhou stranu byla hra tak trhaná, že byla nehratelná. Nehratelná byla bohužel i na nejnižší detaily při rozlišení 640x480 (pravděpodobně limitace softwarového vertex processingu). Counter Strike 1.6 v Direct3D módu byl nehratelně sekaný (asi 5 fps) na všechna rozlišení. V OpenGL byl plynulejší a šel hrát ještě tak v 800x600. Na druhou stranu se však hra po asi minutě hraní vždy zasekla (jen hra, takže na vině je s největší pravděpodobností ovladač grafiky). Counter Strike:Source šel kupodivu lépe a na nejnižší detaily byl na 800x600 ještě plynulejší. V obraze ale neustále poblikávaly různobarevné trojúhelníky a čárky. I když hra byla hratelná, bylo to velmi nepříjemné. Další hry už jsem tak raději ani netestoval.

K nastavení toho v ovladačích moc není. Chybí dokonce i nastavení roztahování nižších rozlišení na displej. Notebook vždy roztahuje obraz na celý displej a nelze nastavit zachování poměru stran nebo roztahování nižších rozlišení zakázat. Vyhlazování vypadá podobně jako u grafických karet Intel nebo NVIDIA.

Ačkoli jsem se teď o grafice nevyjádřil moc dobře. Nemá cenu nad ní lámat hůl. Většina uživatelů 12" notebooků žádné 3D hry nehraje a pokud jde o to ostatní, tak s tím není žádný problém. Všechna standardní práce ve Windows Vista bude bez problému a HD video si taky přehrajete. Pokud je notebook hlavně na práci, tak pak na limitace grafické karty pravděpodobně nenarazíte.

Pokud jde o výstupy, tak ty se omezily jen na nutný analogový VGA konektor. Ostrost signálu je při rozlišení 1280x1024 dobrá a řadí notebook k tomu lepšímu. Při 1680x1050 se však objevil nepříjemný problém, kdy se obraz lehce vlnil do stran (kmital na úrovni řádků maximálně o jeden pixel do strany). Připojovat panely s tímto a vyšším rozlišením už tedy nedoporučuji.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimedia

O zvuk se stará HD audio integrovaný kodek od Realteku. Model ALC883 patří v integrovaných řešeních k těm lepším. Zvuková karta má na předku notebooku vyvedené tři audio konektory – ty bohužel není možné přemapovat na použití analogového prostorového zvuku 5.1 a je tak nutné se spokojit u analogu pouze se stereo zvukem. Konektory mají pevně danou funkci - zeleně označený konektor je stereo výstup na analogové reproduktory a sluchátka, červený slouží k připojení mikrofonu a černý je tu pro připojení digitálního receiveru S/PDIF.

Na rozdíl od jiných notebooků se nejedná o optiku, což musím hodnotit veskrze pozitivně, protože toto řešení je levnější a dostupnější (digitální cinch vstup se dnes nachází snad na každém domácím kinu včetně těch nejlevnějších). Nedalo mi to a výstup jsem odzkoušel. Pro připojení jsem použil obyčejný kabel, který měl z jedné strany cinch konektor a z druhé mono-jack. V ovládacím panelu zvukové karty jsem vybral digitální výstup jako výchozí. V tu chvíli se deaktivovaly reproduktory v notebooku a zvuk šel pouze do digitálně připojené 5.1 repro soustavy. Zvuk při takovém zapojení je samozřejmě pouze stereofonní. Rozdíl přichází jen pokud si pustíte film (některé AVI, DVD), který má zvuk uložený ve formátu AC3. Pak se samozřejmě receiver přepne a vy si můžete vychutnat prostorový zvuk.

Ovládání hlasitosti je realizováno pouze kombinací funkčních kláves a klávesy Fn. Na druhou stranu se jedná o klávesy na levé části klávesnice, takže se dají mačkat jednou rukou. Stejně jako všechny ostatní funkce Fn, i ovládání hlasitosti má vizuální odezvu pomocí předinstalované utility od výrobce. Grafika této aplikace odpovídá grafickému cítění předškolních dětí, takže se možná na první pohled zděsíte. Na funkčnosti to ale nijak neubírá.

Reproduktory jsou integrované ve víku hned pod displejem. Vzhledem k omezenému prostoru nelze předpokládat nějakou kvalitu reprodukce. Zvuk je silně zkreslený a působí tak trochu „kovově“. Hloubky a středy jsou potlačené. Integrované reproduktory tak poslouží spíše k přehrávání signalizačních zvuků Windows. U malých notebooků bývají slabší reproduktory často - je to daň za menší velikost. Na druhou stranu mikrofon patří k tomu lepšímu a bude se určitě hodit například při IP telefonii, kdy by nemuselo být nutné připojovat mikrofon externí.

Na ovládání 1,3Mpix webkamery slouží program Bizoncam, který kupodivu neumí snímat fotky. Jedinou volbou je tak nahrávání videa.


pro plnou velikost klikněte na obrázek

Zabezpečení

Notebook je určen především pro domácnost a běžné uživatele, takže se veškeré zabezpečení omezilo na heslo v BIOSu (na setup nebo na celý start počítače) a možnost zabránit zápisu do boot sektoru (používaly starší viry).

Chlazení a provozní hluk

Tradiční vzduchové chlazení je zajišťováno ventilátorem umístěným v levé části notebooku. Vstup i výstup chlazení je spojený a je vyveden taktéž na levém boku. Na spodku ani nikde jinde nenajdete žádný další otvor. Dle mého názoru to snižuje efektivitu chlazení (např. RAM). Na druhou stranu pod ventilátorem být žádný ani nemůže, protože (pravděpodobně z důvodu snížení ceny) na čipové sadě není ani heatpipe a ani samostatný pasivní chladič. Je proto nad ní umístěn samotný ventilátor, který ji svým točením ochlazuje.

Notebook má tlačítko pro takzvaný „tichý mód“. Standardně se ventilátor spustí až po několika minutách a běží následně už neustále na nejnižší rychlost. Při běžné práci na této rychlosti zůstává a pouze při vyšší teplotě okolního prostředí později může přejít na ještě vyšší rychlost (ta už je proti té předchozí celkem hlasitá a může už být nepříjemná). Pokud na notebooku začnete dělat náročnější práci, tak se ventilátor umí rozjet ještě víc (stalo se pouze při hraní 3D her). To už připomíná menší vysavač.

Pokud aktivujeme tichý mód, tak se ventilátor zapne na nejnižší rychlost a na té se drží neustále.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 36,5

• levá strana pod klávesnicí = 38,1

• pravá strana pod klávesnicí = 27,8

• klávesnice vlevo = 34,3

• klávesnice vpravo = 28,4

• spodek maximum = 39,5 (pod ventilátorem)

• výdech chlazení = 43,6

• napájecí adaptér = 40,3

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 36,0

• levá strana pod klávesnicí = 37,9

• pravá strana pod klávesnicí = 27,8

• klávesnice vlevo = 35,0

• klávesnice vpravo = 28,5

• spodek maximum = 48,8 (pod ventilátorem)

• výdech chlazení = 56,6

• napájecí adaptér = 45,4

teplota okolí při měření: 25,5

Notebook na své spodní části hřeje a stejně tak i v levé části pod klávesnicí. I přesto jsem neměl problém s notebookem pracovat déle při umístění na nohou. Většina notebooků této kategorie je na tom podobně.

Baterie

S notebookem jsme měli možnost otestovat obě dodávané baterie. První je standardní čtyřčlánková s kapacitou 36 Wh. V našem standardním redakčním testu udržela notebook v provozu 1 hodinu a 37 minut. Druhá, osmičlánková baterie s kapacitou 71 Wh vydržela 2 hodiny a 54 minut. Velká baterie však není moc dobře řešena. Kvůli mechanismu odklápění víka nemůže přesahovat dozadu a přesahuje tak především dolů (asi o 3cm). To vytváří sklon klávesnice, který může být pro někoho příjemnější, na druhou stranu to má negativní dopad při položení notebooku na nohy, kdy vás přístroj potom tlačí menší plochou (baterií) a tak jeho váhu pocítíte intenzivněji. Druhou nevýhodou je pak nutnost vybrat nějakou prostornou brašnu (batoh) v tomto rozměru, aby se tam notebook vůbec vešel.

Výdrž malého Umaxu osobně považuji za hlavní (a jediné opravdu podstatné) mínus. Spotřeba notebooku při chodu na baterii vychází na necelých 22 W, což není nejméně. To je pravděpodobně způsobeno žravou čipovou sadou z dílny SIS, která nemá tak pokročilé šetření energie, jako čipové sady od Intelu.

BIOS

Do BIOSu se lze dostat stiskem klávesy F2 při startu počítače. Moc nastavení tu nehledejte. Je tu jenom volba nastavení SATA řadiče, možnost vypnutí obrázku při startu a nastavení velikosti sdílené paměti grafické karty. Notebook umí bootovat z integrovaných zařízení, síťové karty a z USB.

Příslušenství

K notebooku je dodáván napájecí adaptér, nutné příručky a také brašna. Na našem kusu byl předinstalován systém Windows Vista Home Basic a za zmínku určitě stojí přehrávač CyberLink PowerDVD a vypalovací program Nero 7 Essentials.

Ceny a záruka

Předpřipravená konfigurace, kterou jsme testovali, je v prodeji za cenu 19 990,- Kč bez DPH (23 788,- Kč s DPH). Stejná konfigurace bez operačního systému je pak o dva tisíce levnější a je tedy za cenu 17 990,- Kč bez DPH (21 480,- Kč s DPH). Na stránkách UMAX.cz však je možnost si notebook z přednastavených komponent nakonfigurovat. Zkusil jsem dát všechny parametry na minimum a s Celeronem-M 430, 2x512MB RAM, 80GB diskem jsem se dostal bez operačního systému na cenu 14 900,- Kč bez DPH (17 838,- Kč s DPH), což je u 12" notebooku zajímavá částka.

Záruka je standardně 2 roky s možností rozšíření v konfigurátoru o další rok.

Závěr

Nový UMAX VisionBook 7200WXN může být zajímavou volbou pro lidi, kteří požadují především malé rozměry a snadnou přenositelnost, vysoký výkon či hraní her pro ně není prioritou a nechtějí nebo nemohou do notebooku investovat mnoho peněz. Pokud si to shrneme, tak jako zápor vidím méně výkonnou čipovou sadou, jejíž výběr se podřídil ceně. Její nevýhoda je především ve slabší grafice, která není určena vůbec na hraní her. Způsobuje i druhou nevýhodu – vyšší spotřebu notebooku. To se projevuje slabší výdrží na baterie. Na druhou stranu, pokud někdo bude převážně v dosahu zásuvek a zároveň bude notebook využívat především na kancelářskou práci a filmy, tak ho tyto zápory nemusí vůbec trápit. Z kladů bych určitě vypíchl dobrý displej, zajímavý design a především příznivou cenu, díky které si na trhu určitě najde místo.

Klady a zápory

+ nízká cena
+ kvalitní displej

- nízká výdrž na baterie
- nízký výkon (především grafická karta)

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Foto galerie UMAX VisionBook 7200WXN

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip