21.12.2011 07:00 Rubrika: Notebooky Ostatní
Mobilní operační systém Google Android dnes patří mezi oblíbené platformy, díky čemuž se s ním můžeme setkávat ve stále větším počtu mobilních telefonů, tabletů i dalších přístrojů. Naší pozornosti proto nemohla uniknout jeho čtvrtá verze, která se postupně začíná dostávat k prvním uživatelům.
Přestože patří operační systém Android mezi relativně mladé mobilní platformy, dokázal si mezi výrobci i uživateli rychle vybudovat velmi silnou pozici. S Androidem se v současné době setkáváme nejen v chytrých mobilních telefonech a tabletech, ale díky jeho variabilitě se postupně začíná dostávat i do multimediálních domácích center, ale i hodinek, budíků, nejrůznějších čteček nebo dokonce automobilových systémů a navigací.
Jako populární platforma se rychle vyvíjí. První verze systému byly sice použitelné, ale bylo na nich dobře vidět, že systém ještě zkrátka není ve své finální verzi – chyběly různé více či méně důležité funkce, sem tam něco nefungovalo tak, jak by mělo, chyběly hardwarové optimalizace. Dá se říci, že první verze systému byly opravdu spíše pro geeky, fanoušky a technicky založené uživatele.
Postupem času se však situace zlepšovala – kromě prostředí systému přibývaly také zásadní funkce, systém se mohl chlubit stále lepší optimalizací a díky své popularitě se stával masovou záležitostí a dostával se do rukou běžných uživatelů. Ve verzi 2.0 a vyšších se již jednalo v případě chytrých telefonů o velmi dobře použitelný systém. Jinak tomu bylo v případě tabletů – pro ty „dvojková“ verze nebyla ideální a výrobce proto přispěchal s jakýmsi mezistupněm v podobě Androidu 3 HoneyComb, který byl pro tato zařízení speciálně uzpůsobený. Kvůli tomu zároveň nebyl použitelný pro chytré telefony, do kterých se tato verze nikdy nedostala.
Vrcholem dosavadního vývoje se stává v současné době nastupující čtvrtá verze operačního systému Android nazvaná Ice Cream Sandwich, která opět spojuje pod jedna křídla chytré telefony i tablety. Více se o ní dozvíte na následujících řádcích.
Krátký pohled do historie
Přestože je Android všeobecně považován za dílo společnosti Google, není toto vyjádření zcela přesné. U zrodu této platformy stála již v roce 2003 založená společnost Android Inc. Až v roce 2005 se do celé věci vložil Google a společnost koupil. Vývoj mobilního operačního systému se zařadil po bok řady dalších projektů tohoto giganta, kde si alespoň prozatím žil svým vlastním životem. Že se Google snaží proniknout do mobilního segmentu, byly zatím jen nepodložené spekulace.
V roce 2007 začínají spekulace sílit. Jejich vyvrcholením byl vznik společnosti Open Handset Alliance, která si dala za cíl vývoj a prosazování otevřených standardů pro mobilní zařízení. Tato aliance již od svého vzniku sdružovala velké množství zajímavých společností, ze kterých můžeme jmenovat např. Broadcom, Google, HTC, Intel, LG, Marvell, Motorolu nebo Samsung. Další výrobci se postupně přidávají.
Ve stejný den, kdy vznikla asociace Open Handset Alliance, byl představen také její první produkt – mobilní operační systém Android založený na linuxovém kernelu 2.6. Stalo se tak 5. listopadu 2007.

O necelý rok později, přesněji 23. září 2008 byl představen první komerčně dostupný produkt, kterým byl HTC Dream (G1), který se prodával i v České republice. Telefon využíval Android ve verzi 1.0 a již v té době nabízel velké množství nejrůznějších funkcí. Brzy na to se objevila aktualizace na verzi 1.1, která však nepřinášela nic zásadního.
Důležitější byla až verze 1.5 Cupcake, která přišla na trh v dubnu 2009. Kromě podpory widgetů (miniaplikací pro hlavní obrazovku) rozšiřovala podporu Bluetooth režimů a řadu dalších funkcí, které vylepšovaly uživatelský komfort.
Android 1.6 Donut dostupný od září 2009 přinesl zejména podporu hlasového ovládání a bezplatnou Google Turn-by-Turn navigaci.
Již v říjnu 2009 se svět dočkal Androidu ve verzi 2.0, který se svou podobou a výbavou již hodně podobal verzím, které se používají dodnes. Z nejzásadnějších inovací je možné zmínit rozšíření možností synchronizace (včetně podpory Exchange), rozšíření možností fotoaparátu, celkové zrychlení odezvy uživatelského prostředí, podporu Bluetooth 2.1 nebo vylepšené Google mapy.
Další důležitou verzí byl Android 2.2 Froyo, který přišel v dubnu 2010. Z pohledu uživatelů přinesl několik zásadních inovací, mezi které patří podpora technologie Flash, vylepšený internetový prohlížeč, další celkové zvýšení výkonu a lepší optimalizace nebo podpora funkce WI-Fi hot-spot.
Android 2.3 Gingerbread, se kterým se běžně setkáváme i dnes, přinesl např. podporu přístrojů s vyšším rozlišením displeje, lepší správu napájení, další optimalizaci rozhraní, podporu NFC či integraci SIP (VoIP) funkcí.
Nástup tabletů a Androidu 3.x HoneyComb
Kromě verze určené pro chytré telefony vznikla separátně také speciální verze pro tablety, protože se ukazovalo, že verze 2.x není pro tato zařízení ideální, ačkoli se někteří výrobci pokoušeli na trhu prorazit i s ní.

V únoru 2011 proto na trh přichází Android 3.0 HoneyComb, který je konečně připravený pro nasazení v přístrojích s velkou obrazovkou a výkonným hardwarem. Celé prostředí prošlo výraznou proměnou, což se samozřejmě promítlo do výrazně lepší použitelnosti takovýchto přístrojů. Systém ke své obsluze navíc nevyžaduje žádná hardwarová tlačítka, která musela být používána na telefonech (a různě nahrazována u tabletů založených na Androidu 2.x). Ačkoli se nijak výrazně nezměnila nabídka funkcí (což ostatně ani nebylo příliš potřeba, protože i starší verze Androidu toho nabízely již skutečně mnoho), celkový přínos inovovaného prostředí byl značný. Android se v této podobně již stává plnohodnotnou konkurencí iPADu.
Android 4.0 Ice Cream Sandwich
Čtvrtá verze systému si samozřejmě zachovává to nejlepší z předchozích verzí, navíc ale přináší řadu inovovaných nebo zcela nových funkcí a vlastností.
Pravděpodobně vůbec největší výhodou nové verze OS je skutečnost, že Android ICS je připraven pro použití v chytrých telefonech i tabletech, což by konečně mělo znamenat konec současnému tříštění platformy a problémům se vzájemnou kompatibilitou softwaru mezi různými typy zařízení. Samozřejmostí je pak optimalizace pro moderní hardware (včetně vícejádrových procesorů, moderních grafických čipsetů apod.), což umožní ze zařízení dostat to nejlepší.
Další, tentokrát již viditelnou, ale stále velmi důležitou inovací je přepracovaný koncept ovládání. Výrobce nyní přímo do systému napevno zakomponoval spodní lištu s tlačítky pro přístup, návrat o krok zpět, zobrazení hlavní plochy a otevření seznamu naposledy spuštěných programů. V budoucnu se tedy pravděpodobně definitivně přestaneme setkávat s tlačítky na čelní straně přístroje, která toto řešila (podobné, i když trochu jiné řešení bylo možné vidět již u Androidu Honeycomb). Tato lišta je zobrazena vždy, v některých případech (typicky ve hrách nebo při přehrávání multimédií) se však přepne do „diskrétního“ režimu, ve kterém nebude uživatele nijak rušit. V případě použití aplikace, která není optimalizována pro Android 4 se zde může objevit také tlačítko pro zobrazení nabídky programu (u optimalizovaných programů se bude toto tlačítko na rozdíl od starších verzí zobrazovat rovnou vně aplikace, případně v horní systémové liště).
Přímo ze spodní lišty (výrobce ji nazývá System Bar) je tedy možné zobrazit seznam naposledy spuštěných aplikací v podobě jejich náhledů, mezi kterými je takto možné velmi rychle přepínat. Vedle tohoto "přepínače programů" je součástí systému nově také správce běžících procesů.
Výraznými inovacemi prošla také grafika prostředí včetně použitých barevných odstínů, schémat, písma nebo animací. Celý systém nyní působí velmi svěže, moderně a stylově.
Jako jedna z prvních platforem Android přináší podporu řady zcela nových rozhraní, mezi která patří např. možnost přihlášení se prostřednictvím obličeje či komunikační protokoly NFC či Wi-Fi Direct.
Nyní se pojďme podívat na seznam nejdůležitějších novinek, vylepšení a aktualizací. Je zřejmé, že je zde nastíněno jen to zásadní, a to navíc spíše z pohledu běžného uživatele, samotný systém toho nabídne ještě více, zajímavé tedy bude sledovat, jak poskytnutých možností využijí vývojáři doplňkového softwaru, který bude mít neskutečně široké možnosti (od šifrování paměti přes širokou podporu hardwarové akcelerace přes bohatou nabídku multimediálních protokolů až po možnost kooperace s klasickou myší, klávesnicí či gamepadem). Pokud se vývojáři nebudou bát, máme se opravdu na co těšit. Nyní však již k uživatelsky nejpodstatnějším systémovým novinkám a vylepšením:
Domovské obrazovky a hlavní nabídka:

Komunikace:
Internetový prohlížeč:

E-mail:
Konektivita:
Fotoaparát a natáčení videa:

Galerie a fotoeditor:
Nový způsob odemykání přístroje:

Další drobnosti:
Závěr
Jak je vidět, Android již ve své současné podobě rozhodně není žádný nedovyvinutý systém, ba právě naopak. Jedná se o velmi dobře použitelnou a zejména špičkově vybavenou a snad již i odladěnou platformu, která má širokou podporu mezi výrobci, vývojáři i koncovými uživateli.
Samotný Android 4.0 Ice Cream Sandwich je současným završením vývoje této platformy, která se po několika předchozích měsících a letech opět sjednocuje a pod jednou střechou nabízí zázemí pro chytré telefony i tablety. I díky řadě změn v uživatelském rozhraní a stále širší nabídce přístrojů se rozhodně nejedná jen o okrajovou platformu pro několik málo nadšenců, ale plnohodnotně využitelný mobilní operační systém téměř pro každého.
Zdroje: http://developer.android.com
- František Doupal -
Jakub Vágner je zřejmě nejznámějším českým rybářem současnosti. Na cestách tráví hodně času a jako většina z nás i on využije ke své každodenní činnosti…
V předchozím díle článku jsme se věnovali výběru vhodného typu notebooku. Dnes volně navážeme, protože se budeme věnovat tomu, co přesně by měl notebook umět a…
Výběr přenosného počítače je rok od roku složitější. Spolu s postupným snižováním cen se současně výrazně rozrůstá jejich nabídka a zorientovat se v desítkách…
Kolem společnosti HP a její divize PSG (Personal System Group - počítače a notebooky) se poslední dobou šíří různorodé zprávy. Bude se PSG divize HP opravdu…