22. 7. 2010 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Miroslav Hoffmann

Test: Sony Vaio VPCY2 - stříbrný elegán

Sony přichází s modernizací modelové řady Y a hned na úvod prozradím, že zde najdeme i ušlechtilejší materiály, než jen obyčejný plast. Pod kapotu 13,3'' notebooku se dostal nejnovější ULV procesor Intelu s integrovanou grafikou, 4 GB RAM, či 320GB pevný disk. Pojďme se tedy podívat, co nám výrobce za doporučenou koncovou cenu, která nepřekračuje 18 000 bez DPH, nabízí.

Sony Vaio VPCY2 - stříbrný elegán

Základní popis

Sony v současné době nabízí tři řady svých 13'' notebooků a sice Z, S a Y, do které patří dnes testovaný model. Řada Z je mezi laptopy opravdový hi-end určený pro vysoký management a nebo pro lidi, kteří 'na to prostě mají' a jsou ochotni za porci luxusu 'luxusně' zaplatit. Modely začínající písmenkem 'S' už jsou na tom cenově podstatně lépe - osobně bych je zařadil do segmentu small business, vhodné jsou ale i pro ty studenty, kteří nemusí počítat každou korunu a rádi by něco kvalitního se slušným výkonem, zároveň ale designově na úrovni. A to už jsme u řady Y, která patří mezi Vaio třináctkami na spodní konec žebříčku, což ale hned vysvětlím - kam až moje paměť sahá, 13'' notebooky Vaio byly vždycky spíše luxusním zbožím a osobně si nevzpomenu na žádný model tohoto rozměru, který by se dal zařadit do low-endu. Sony se prostě snaží u svých 'třináctek' držet vysokou úroveň (což platí i pro testovaný notebook). Poznámka o konci žebříčku proto platí jen v kontextu zmíněných modelových řad, a to jen z důvodu, že řada Y obsahuje nejméně výkonný hardware - samotným zpracováním jsou na tom modely S a Y velice podobně, významněji tedy vyčnívá pouze řada nejvyšší. Ale dost už bylo teorie, pojďme se podívat na konkrétní výrobek, Vaio VPCY2.

Designéři firmy Sony si se svými produkty vždycky uměli 'vyhrát' a nejinak je tomu v tomto případě. Notebook zaujme na první pohled svou barvou, téměř kompletně stříbrných notebooků na trhu mnoho nenajdeme. Musím říct, že ač jsem spíše příznivce nudných černých krabic, vzhled notebooku má opravdu něco do sebe (stejně jako většina ostatních Vaio laptopů). Stříbrná barva, nacházející se na povrchu téměř celého zařízení, má odstín čistého hliníku a hned při prvním seznámení s přístrojem na vás dýchne závan luxusu. Pokud se na zavřený přístroj podíváte z boku, uvidíte příjemné oživení designu ve formě černé spodní poloviny základny. Notebook se tedy dá rozdělit jakoby na tři patra, z nichž dvě horní (víko displeje a vrchní strana základny) mají barvu stříbrnou a nejspodnější třetina je černá. Vzhledově se jedná o typické tenké a lehké Vaio s elegantním designem, který na pohled zaujme, ale ne tím zbytečně vyzývavým způsobem. A protože si Sony na svých třináctkách dává záležet, je jasné, že ani materiály šasi nebudou úplně obyčejné - s pouhým plastem se zde inženýři spokojit nemohli.

Víko je až na tenký plastový rámeček ukrývající antény bezdrátových sítí vyrobeno z hliníku, do kterého je vlisován hrdý nápis Vaio. Na omak je povrch víka velmi příjemný, není to totiž běžný broušený eloxovaný hliník, je na něm pravděpodobně nanesena vrstva nějakého laku. Víko je ale přesto kompletně matné, nevzhledných šmouh a otisků se nemusíte v žádném případě obávat. Při uchopení zavřeného přístroje 'sametový' materiál víka příjemně kontrastuje se základnou, jejíž povrch je naopak velmi hrubý, díky čemuž se notebook výborně drží v jedné ruce. Víko je docela tenké, takže ač je vyrobeno z hliníku, je docela pružné a při silnějším zatlačení se na displeji začnou vlnit barvy. Stejně pružné displeje má však Sony i u svých nejdražších kousků atakujících ceny 60 tisíc Kč (i výše), dá se tedy předpokládat, že je ochrana displeje nějakým způsobem ošetřena.

Spodek základny je kompletně (až na baterii) vyroben z hořčíkové slitiny černé barvy, která má, jak už bylo zmíněno, hrubý a matný vzorek, jenž je na omak také velmi příjemný. Najdeme zde několik větracích otvorů a také jeden větší kryt, pod kterým je umístěn pouze pevný disk a moduly RAM, přímo k chlazení se tudíž nedostaneme. Z pevnosti základny jsem však u takto tenkého a lehkého přístroje přímo nadšený, kromě samotného materiálu k tomu přispívá i absence optické mechaniky, což bývá nejslabší místo co se pevnosti týče. K nějakému prohnutí základnu nedonutíte ani když se budete snažit opravdu hodně. Stejně je na tom i o krytka komponent, která je také ze slitiny - ta se při silném tlaku o milimetr prohne jen v místě perforace. Takto má tedy vypadat základna, o které se řekne, že je pevná 'jako kámen'.

Interiér notebooku je kromě klávesnice černé barvy kompletně stříbrný a jako materiál zde byl (pravděpodobně) použit plast, také velmi kvalitní a pevný. Stříbrný je i touchpad s jemnou texturou a jeho tlačítka, to samé platí také pro rámeček displeje. Ten by mohl být o něco tenčí, na druhou stranu se nám to snaží vynahradit svým vcelku dobrým zpracováním. Mírně ho odtáhnout od displeje se daří překvapivě pouze ve vrchní části, jinak drží pevně. Překvapivě proto, že většina notebooků mívá s tímto problém spíš v části spodní, u tohoto Vaia je proto dobré, že se za rámečkem nebudou usazovat nečistoty. Největší devizou interiéru i exteriéru je však jednoznačně matné zpracování - jiné lesklé místo, než je displej, na notebooku tedy nenajdete.

Přestože je základna testovaného Vaia docela lehká, displej se dá díky kloubům s nevelkým odporem odklopit i jednou rukou, čemuž dopomáhá malý výstupek na vrchní straně víka. Úhel maximálního otevření asi nikoho nepřekvapí, 135° je běžný standard. Klouby displeje s lehkým chodem mají dvě výhody - při mírných otřesech (třeba jízdě autem) vám nebudou na displeji nepříjemně kmitat odlesky, protože klouby 'nepruží' a také by se u nich dalo předpokládat, že déle udrží své původní vlastnosti (hlavně odpor). Nevýhoda je, že pokud s otevřeným přístrojem uděláte prudší pohyb, displej se prostě posune.

Pokud bych měl tedy shrnout design a zpracování, až na vrchní stranu rámečku displeje v podstatě nemám, co bych přístroji vytkl. Vzhled je elegantně jednoduchý a reprezentativní, zároveň ale není nudný. Ostudu neudělá podnikateli či managerovi, stydět se za něj nebudete ani na přednášce.

Výbava konektory se dá označit za mírně nadprůměrnou. Na zadní části jako obvykle žádný konektor nenajdeme, přední strana obsahuje pouze dvě čtečky karet (MS + SD). Není mi úplně jasné, proč Sony stále nepoužívá jednu universální. Pokud však disponujete oběma zmíněnými typy, můžou být dvě fyzické čtečky výhodou. Na pravé straně najdeme úplně vpředu slot ExpressCard 34mm (zakrytý 'houpacími' dvířky), za ním je pak volné místo, které zbylo po optické mechanice. V zadní části jsou dvě USB a konektor Ethernetu. Nejbohatší na rozhraní je jako obvykle strana levá, odpředu jsou to tedy dva audiokonektory, za nimi u Sony stále ještě oblíbený FireWire (nazývaný zde i.LINK), třetí USB, HDMI, analogový D-Sub a za výdechem chlazení již jen napájecí konektor. Na malý notebook je tedy výbava i rozložení v pořádku, vzhledem k volnému místu na pravé straně by se mi zde ale líbilo ještě čtvrté USB v kombinaci s eSATA a ExpressCard rovnou ve své větší verzi.

Všechny indikátory si zachovávají své léty prověřené barvy, tedy zelenou a oranžovou, za což jsem rád. Moderním modrým LED, které ještě často svítí velmi intenzivně, jsem zatím na chuť nepřišel. V přední hraně základny je indikace činnosti čtečky karet, Wi-Fi, pevného disku a nízkého stavu napětí baterie (příp. nabíjení). Kontrolky zámků klávesnice najdeme v pravé části základny nad klávesnicí, svou indikaci má také webkamera asi centimetr od jejího objektivu. Na závěr jsem si nechal tlačítko zapnutí umístěné v pro Sony tak typickém válcovitém tubusu v základně pod displejem. Zapínací tlačítko je umístěné v jeho pravém boku a je celé podsvíceno sytou zelenou barvou (v úsporném režimu 'dýchá' oranžovým světlem), stav notebooku tedy poznáte i pokud je zavřený. Tato silná LEDka ale podsvěcuje i tenký proužek na vnitřní straně základny, který zase poslouží, pokud je notebook otevřený a na boční kontrolku není vidět. Tlačítko svítí tak silně, že vám bude v noci osvětlovat místnost, jeho světlo ale není ostré, takže příliš neobtěžuje. Ostatní kontrolky jsou pak velmi decentní, zvláštní pochvalu zaslouží indikace webky - o té nebudete téměř vědět.

Hardwarových ovladačů tu moc nenajdeme, nebudu-li počítat tlačítko zapnutí, jsou tu jen tři. V levé části základny pod displejem jsou to tlačítka 'Vaio', které aktivuje aplikaci Media Gallery a 'Assist', jenž při zapnutém notebooku spustí užitečný program Vaio Care, ve vypnutém stavu pak Vaio Care Rescue. Posledním HW ovládacím prvkem je na přední hraně základny umístěný přepínač bezdrátových sítí.


pohled zepředu pohled zezadu pohled zleva pohled zprava pohled shora pohled zespoda

Testovaný notebook je samozřejmě koncipován jako ideální společník na cesty, díky úhlopříčce 13,3'' ale nebude trpět ani ergonomie. Jeho rozměry jsou 326 x 227 x 24-32 milimetrů a hmotnost 1,78 kg. Když k tomu připočtu neuvěřitelně malý a lehký 40W adaptér s dvoukolíkovým kabelem (hmotnost i s adaptérem odhaduji do 2 kg), je jasné, že mobilita je na skvělé úrovni.

Klávesnice a ovládací prvky

Matná klávesnice černé barvy je samozřejmě typu chiclet a i když mám raději 'klasiku', této nemám, co bych vytkl. Je prostě vidět, že Sony má s chicletemdlouholeté zkušenosti. Klávesy jsou velké, s výraznými rozestupy a usazení klávesnice je také dobré. K mírnému prohnutí dojde pod tlakem pouze v její prostřední části. Popisky hlavních kláves jsou v bílé barvě a díky velkému fontu jsou perfektně čitelné i za šera. Totéž platí o modrých popiskách kláves funkčních, které jsou dokonce rozděleny do bloků po čtyřech. Také rozložení je velmi praktické, Control je v levém spodním rohu a líbí se mi, že klávesám pro pohyb v dokumentech byl vyhrazen sloupec kláves úplně vpravo. Musím též ocenit velký, dvouřádkový Enter a kursorové klávesy plné velikosti, které spousta výrobců velmi 'šidí'. Celkově se na klávesnici dá psát velmi rychle a tiše, jedinou hlučnější klávesou je mezerník.

Multimediální tlačítka zde nenajdeme (což mě osobně těší), vděčný jsem hlavně za jejich absenci v 'dotykové' podobě.

Touchpad umožňuje ovládání některými základními multidotykovými gesty a maximálně využívá dostupného prostoru, je tedy dostatečně velký. Po jeho matném povrchu s téměř neviditelnou texturou prsty dobře kloužou, k příjemnému ovládání přispívají také dvě samostatná tlačítka, která se lehce mačkají, na můj vkus jsou ale mírně hlučnější.


pracovní plocha detail klávesnice

Hlavní HW parametry

Nejmodernější čipová sada Intelu HM55 je doplněna novým nízkonapěťovým procesorem Intel Pentium U5400 na základní frekvenci 1,2 GHz (3 MB L3 cache). Procesor je vyroben zatím nejnižším dostupným 32nm procesem a jeho maximální TDP, včetně grafiky integrované na destičce procesoru, je stanoveno na 18 W. Procesor je nativní dvoujádro, technologii Hyper-Threading ale nepodporuje, stejně tak ani Turbo Boost. Intel SpeedStep (EIST) by dle Intelu přítomen být měl, jeho funkčnost se mi však nepodařilo ověřit - procesor pracuje i v úsporném režimu na své základní frekvenci. Ze samotného výkonu jsem mírně na rozpacích. U5400 je na tom podobně, jako SU7300 (1,3 GHz) z předchozí generace. Na kancelářskou práci a základní multimédia je tedy výkonu relativně dostatek, čekal jsem ho ale přeci jen o něco vyšší. Vcelku nízká frekvence se totiž občas projeví, není to ale nic, co by vás mělo nějak významněji omezovat. Potěšit by měla alespoň mírně nižší spotřeba oproti minulé generaci.

cpu-z
specifikace čipu

V přístroji dále najdeme 4 GB (2 x 2 GB) DDR3 RAM na frekvenci 800 MHz, což jsou dnes již standardní hodnoty. Vzhledem k 64bitovému systému využijete plnou kapacitu RAM a jen na doplnění uvedu, že čipová sada umožňuje rozšíření až na 8 GB (což je ale naprosto zbytečné).

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

  • Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 16 938
  • Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 7754

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

  • Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 34 641
  • Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 15 564

Cinebench 9.5

  • Rendering (Single CPU): 256
  • Rendering (Multiple CPU): 426
  • Multiprocessor Speedup: 1,66

Cinebench R10

  • Rendering (Single CPU): 1663
  • Rendering (Multiple CPU): 2900
  • Multiprocessor Speedup: 1,74

Windows 7 – CPU a RAM

  • Index dle počtu operací CPU za sekundu: 3,9
  • Index dle počtu operací RAM za sekundu: 5,9
  • HWiNFO32 (propustnost paměti): 3737 MB/s

320GB pevný disk disponuje dnes běžnými papírovými hodnotami jako jsou 5400 otáček za minutu nebo 8 MB vyrovnávací paměti, přenosové rychlosti jsou však mírně pod průměrem.

Přestože ve 'třináctkách' od Sony jsme na optickou mechaniku zvyklí, zde žádnou nenajdeme. Pokud by vám v tomto rozměru chyběla, budete si muset trochu připlatit na řadu 'S'.

  • HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 77,4 MB/s
  • HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 55 MB/s
  • Průměrná přístupová doba: 18,9 ms
  • Windows 7 – Index přenosové rychlosti: 5,5

Pro komunikaci s okolím připravil výrobce trio základních technologií. Je tu tedy gigabitový Ethernet, Wi-Fi ve standardech b/g a skorostandardu 'n'. Výčet uzavírá Bluetooth 2.1 + EDR. 3G modul se zde bohužel nenachází (a využití by u mnohých jistě našel). Pokud by vám chyběl, opět vás odkážu na řadu 'S'.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

Výrobcem lesklého displeje LFP_16 instalovaného v testovaném kusu by mělo být samotné Sony, bližší parametry jsem o něm ale nenašel (což však není úplně nutné). U dražších laptopů Vaio jsme si už tak nějak zvykli na displeje s nadprůměrnými parametry, tento stroj k nim ale nepatří ani cenou, ani kvalitou displeje. Monitor je tedy veskrze průměrný, barvy jsou spíše do studena a ani jas není nijak nadstandardní. To samé platí o reprodukci tmavých odstínů, při které se rychle začnou projevovat slabé vertikální úhly pohledu. Notebook ale nemá nějaké výrazné multimediální ambice a na kancelářskou práci je kvalita dostatečná. Displej tedy shrnu obligátním 'neurazí, ale nenadchne'.

Parametry displeje

  • Úhlopříčka: 13,3''
  • Rozlišení: 1366x768
  • Typ obrazovky: TN
  • Podsvícení: LED

pohled přímo displej zboku v úhlu 45st

displej v úhlu 135st displej v úhlu 45st

Jak bylo už řečeno výše, grafika vyrobená 45nm procesem je integrována v procesoru, jedná se tedy o Intel HD. Umožňuje změnu frekvence jádra podle zatížení mezi 166 a 500 MHz a jako grafickou paměť používá RAM. Výkon je vyšší než u předchozí generace (4500 MHD), Intel HD v tomto konkrétním notebooku má ale zhruba o třetinu nižší výkon, než její verze spárované s plnohodnotnými (ne ULV) procesory. Můžete tedy vyzkoušet nějaké starší hry, u některých se ale připravte na problémy s ne zcela odladěnými ovladači Intelu (i když zlepšení je patrné i v tomto směru). S běžnou prací ve Windows Aero nebo přehráváním Full HD filmů však není žádný problém, akcelerace videí (i flashových) funguje až na výjimky dobře.

gpu-z
specifikace grafického čipu

Testy 3D Mark

  • 3DMark 01: 5185
  • 3DMark 03: 3286
  • 3DMark 05: 2297
  • 3DMark 06: 1136

Windows 7 – grafika

  • Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 3,8
  • Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 4,8

Cinebench 9.5

  • Shading (CINEMA 4D): 279
  • Shading (OpenGL Software Lighting): 218
  • Shading (OpenGL Hardware Lighting): 129
  • OpenGL Speedup: 0,78

Multimédia

Malé reproduktory jsou ukryty pod perforací ve vrchní straně základny pod displejem a nic jiného než základní ozvučení od nich nečekejte. Hlasitost je vcelku dobrá, takže nějaké to internetové video (případně v nouzi nejvyšší celý film) si na nich pustíte, na reprodukci hudby jsou ale naprosto nevhodné. Zvuk je plechový a chybí mu i ty nejmenší náznaky basů.

Zvuk má na starost kodek RealTek. Běžné stereo můžete samozřejmě vyvést klasickým audiokonektorem, prostorový zvuk potom pomocí HDMI.

Webkamera s rozlišením 0,3 Mpx (640 x 480) je umístěna ve víku a její činnost indikuje nenápadná LEDka v její blízkosti. Obraz je vcelku kvalitní a plynulý i v horších světelných podmínkách. Kamerka je doplněna o mikrofon, umístěný ve spodním rámečku displeje.

foto
pro plnou velikost klikněte na obrázek

Chlazení a provozní hluk

Chlazení využívá několika průduchů na spodku základny a teplý vzduch vyfukuje výdechem na levém boku. S úspornými součástkami nemá notebook žádný problém, přesto se ventilátor začne točit hned po zapnutí, což má hned dvě výhody. Při nenáročné činnosti se udržují konstantní (nejnižší) otáčky a díky tomu, že se větrák nezastavuje, nebude vás rušit jeho občasné 'odfouknutí' nahromaděného teplého vzduchu tak, jako v případě, že by se úplně vypínal. Druhá výhoda tohoto způsobu chlazení je ta, že šasi zůstává po celou dobu provozu chladná. Při zátěži se otáčky ventilátoru samozřejmě zvýší, notebook se dá ale stále označit za tichý a teplota povrchu se zvýší jen velmi mírně. K oné 'tichosti' mám ovšem jednu zásadní připomínku - ventilátor má velmi nepříjemný vrčivý zvuk. Z jeho charakteru se zdá, že jde spíše o vadu testovaného předprodukčního kusu, než o vlastnost, ale nebylo by fér na to neupozornit.

Práce s přístrojem na klíně je pocitově i podle naměřených teplot bezproblémová, nohy se nikomu určitě 'smažit' nebudou.

hodina provozu - mírná zátěž

  • touchpad = 29°C
  • levá strana pod klávesnicí = 28°C
  • pravá strana pod klávesnicí = 28°C
  • klávesnice vlevo = 30°C
  • klávesnice vpravo = 29°C
  • spodek maximum = 30°C (u výdechu ventilátoru)
  • výdech chlazení = 31°C
  • napájecí adaptér = 32°C

hodina provozu - vysoká zátěž

  • touchpad = 32°C
  • levá strana pod klávesnicí = 31°C
  • pravá strana pod klávesnicí = 30°C
  • klávesnice vlevo = 34°C
  • klávesnice vpravo = 32°C
  • spodek maximum = 36°C (u výdechu ventilátoru)
  • výdech chlazení = 35°C
  • napájecí adaptér = 38°C

teplota okolí při měření: 24°C

Při kancelářské práci či surfování jsou teploty díky neustále běžícímu ventilátoru (na nejnižší otáčky) velmi nízké - kolem 50°C u procesoru a 35°C u pevného disku. V zátěži se výrazněji zvýší pouze teplota procesoru, pohybuje se 60-65°C

Baterie

Akumulátor Panasonic má kapacitu 54 Wh, což je sice průměrná kapacita, ale součástky použité v notebooku jsou velmi úsporné. Z výdrže, která v redakčním testu* dosáhla 5 hodin 7 minut jsem byl tedy mírně zklamaný, očekával jsem hodnotu spíše mezi 6 - 7 hodinami. Při prohlížení internetu přes Wi-Fi s polovičním jasem počítejte s výdrží kolem 4 hodin. Baterie se nabíjí velmi pomalu - za dvě hodiny nabíjení vypnutého přístroje dosáhla 60% nabití, plné nabití dle výrobce trvá hodiny čtyři. Zapnutý notebook a vysoké zatížení dobu nabíjení ještě prodlouží.

Příkon notebooku

  • Celkový příkon při nejnižším výkonovém vytížení = 13 W
  • Celkový příkon při středním výkonovém vytížení = 20 W
  • Celkový příkon při vysokém výkonovém vytížení = 35 W
  • Celkový příkon při vysokém výkonovém vytížení + nabíjení = 40 W
  • Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 20 W

BIOS a zabezpečení

BIOS dostupný pod klávesou F2 nabízí jen ty opravdu nejzákladnější volby, nejzajímavější (a nejdůležitější) z nich jsou nastavení hesel uživatele a BIOSU a priority bootování.

To samé platí i o zabezpečení, čtečku otisků prstů nebo TPM modul zde nenajdeme, vše tedy mají na starost softwarová řešení.

Příslušenství

Sony již tradičně ke svým laptopům žádné nadstandardní příslušenství nedodává, počítat tak můžete maximálně s několika papírovými příručkami. Obnova předinstalovaného systému Windows 7 Home Premium v 64bitové verzi je uložena na pevném disku, vhodné je tedy provést zálohu ještě na DVD pomocí dodaného programu.

Softwarová nabídka je docela rozsáhlá, trial verze programů McAfee Internet Security, Microsoft Office, Norton Online Backup a dalších doplňuje spousta docela užitečného softwaru přímo od Sony a dalších výrobců. Najdeme tedy třeba šikovný program na obsluhu webkamery od ArcSoftu, Vaio Control Center (nastavení systému na jednom místě), Vaio Care (spouští se samostatným tlačítkem 'Assist' a testuje stav hardwaru i softwaru a umožňuje provést obnovu systému), Vaio Update (aktualizace ovladačů a BIOSu) nebo Picture Motion Browser s mnoha multimediálními funkcemi.

Ceny a záruka

V České republice je nyní nabízena jedna konfigurace VPCY21S1E/SI s procesorem Intel Pentium U5400, 4 GB RAM, 320GB pevným diskem a Windows Home Premium 64bit má doporučenou koncovou cenu 17 492 Kč bez DPH (20 990 s DPH).

Standardní záruka je 24 měsíců (i při nákupu na IČO) s tím, že je možné záruku prodloužit či dokoupit další rozšíření, jako je třeba oprava u zákazníka.

Závěr

Testovaný notebook se myslím velmi povedl. Pokud si odmyslím 'vrčící' ventilátor a výdrž na baterii, kterou bych si představoval o něco delší, nemám, co bych mu vytkl. Nabízí vynikající zpracování v kombinaci s elegantním vzhledem a relativně slušným výkonem, díky rozměrům a nízké hmotnosti je adeptem na časté přenášení. Hodit by se tedy mohl jak pro firemní nasazení, tak pro 'movitějšího' studenta, který si potrpí na image nebo chce prostě jen kvalitní kus hardwaru.

Klady a zápory

+ povedený design (subjektivní)
+ kvalitní provedení

- nepříjemný zvuk ventilátoru (možná jen vada kusu)
- slabší výdrž na baterii

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip

Technická data

  • Testovaná konfigurace: Sony Vaio VPCY2-VPCY21S1E/SI
  • Instalovaný procesor: Intel Pentium U5400 (1.20 GHz, 3 MB L3, DMI 2,5 GT/s)
  • RAM (MB): 4096 DDR3-800 (2 x 2048)
  • HDD (GB): 320 (Seagate ST9320325AS, 5400rpm, SATA, 8 MB cache)
  • DVD: -
  • LCD: 13,3" TFT (glare)
  • LCD rozlišení: HD ready (1366 x 768)
  • Video: Intel HD Graphics
  • Modem: -
  • LAN: 10/100/1000 (Atheros AR8131 PCIe Gigabit Ethernet Controller)
  • WiFi: b/g/n (Atheros AR9285 Wireless Network Adapter)
  • Zvuková karta: RealTek
  • Polohovací zařízení: Touchpad (Synaptics)
  • Software: Windows 7 Home Premium (64bit)
  • Baterie/výdrž: Li-Ion 54W / 5h 7m
  • Rozhraní: 2x audio IN/OUT, SD/MMC, MS/MS PRO, 3x USB, VGA, HDMI, ExpressCard(32mm), FireWire
  • Rozměry: 326 x 227 x 24-32
  • Hmotnost (kg): 1,78

| Diskuse | Recenze
Sdílej:

Porovnání výkonu notebooků testovaných v redakci