RECENZE: IBM ThinkPad R40 - vytrvalec v černém

17. 4. 2003 01:00    Rubrika: Recenze    Autor: Radek Pavlis

IBM rozšířila v lednu 2003 svou řadu R o nový model R40, který se nabízí v široké škále konfigurací od Celeronu 1,6 GHz až po P4 2,2 GHz. Velice cennou vlastností je až čtyřhodinová výdrž baterie a také nemálo inovací a inženýrských vylepšení, která IBM tradičně nabízí. Výhodou je technologie UltraBay, která umožňuje vysokou modularitu přídavných zařízení.

Na první pohled se R40 příliš neliší od ostatních modelů IBM: klasický černý háv plastového pouzdra s logem IBM v pravém dolním rohu víka a s charakteristickým skosením levého zadního rohu spolu se střídmým designem nevybočuje ze standardů, na které jsou zákazníci zvyklí. Rozměry 313 x 254 x 38 mm a hmotnost od 2,5 kg jsou dobré a odpovídají cenové kategorii.

Zavřené víko notebooku je zajištěno dvěmi aretačními pojistkami, které lze odjistit postupně jednu po druhé a tak je možné víko otevřít pouze jednou rukou. Ve víku testované verze se nacházel 14,1' TFT displej s rozlišením 1024 x 768 pixelů, ale komu je to málo, může pořídit i konfiguraci s 15' displejem. O grafiku se stará videokarta ATI Mobility Radeon 7000 se 16 MB paměti, která poskytuje celkem solidní výkon jak pro přehrávání DVD filmů, tak i méně náročná 3D multimédia. Problémy se objevily až v rychlých akčních scénach , kde se obraz mírně rozmazával, a pak i v náročných grafických aplikacích, kde už kapacita pro plynulý provoz nestačila. Součástí přístroje jsou pak i dva sterereproduktory v čele notebooku se solidním výstupem ovšem trochu noc blízko u sebe.

Důležitým atributem notebooků firmy IBM je - dle mého názoru - výtečné řešení rozložení pracovní plochy. Klávesnice maximálně kopíruje běžný standard PC klávesnic, což usnadňuje orientaci a přechod mezi různými počítači. Sestává z 88 kláves s poměrně měkkým stiskem a malým ponorem, přičemž běžné klávesy jsou v černé barvě jako celá pracovní plocha a speciální klávesy jsou v barvě šedé. Klávesy Ins, Del, Home, End, PgUp a PgDn jsou uspořádány naprosto stejně, jak je známe z PC a nacházejí se v pravém horním rohu, nalevo od nich je PrtSc, ScrLk a Pause. Esc je klasicky v levém horním rohu a pod ní jsou v řadě klávesy F1 až F12 rozdělené do skupin po čtyřech. Specialitou jsou dvě klávesy Forward a Back pro pohyb mezi stránkami MSIE, které se nacházejí nad kurzorovými tlačítky. Kdo však je zvyklý používat klávesy Windows a Okno, bude je na této klávesnici postrádat.
Všechny klávesy mají bílé popisky - bohužel i klávesy s různými znaky pro US a CZ sadu mají obě varianty v bílé barvě, což znesnadňuje orientaci.
Pro přístup k dalším funkcím, jako je úprava jasu, spánkový režim atd., slouží funkční klávesa Fn v levém dolním rohu. Pro úpravu hlasitosti jsou vyčleněna 3 samostatná tlačítka (zesílení, zeslabení a mute) nad klávesnicí, vedle nichž se nachází důležité modré tlačítko "Access IBM". To slouží ke vstupu do speciální nabídky, ve které se uživatel jednak dozví užitečné informace o přístroji, jednak může provádět nastavení a údržbu přístroje.
Polohovacím zařízením je zde tzv. UltraNav, což v terminologii IBM znamená současná implementace TrackPointu i TouchPadu - a to již v základní sestavě. K TrackPointu náleží dvě tlačítka myši a třetí rolovací, TouchPad má bohužel jen ta dvě "myšová" a rolovací již postrádá. Je možné libovolné z těchto dvou zařízení softwarově vypnout, a to včetně příslušných tlačítek. U TrackPointu lze aktivovat funkci Press-to-select, kdy se podobně jako TouchPad při poklepání chová jako levé tlačítko myši. Navíc zde IBM přichází s novinkou a tou jsou tři různé nástavce TrackPointu - jeden klasický, tenký, a pak ještě dva s širší horní plochou. Uživatel si tak může vybrat, co mu lépe vyhovuje.
Nedílnou součástí pracovní plochy jsou také diody - R40 je má ve víku pod displejem a slouží k indikaci zapnutého notebooku, dobíjení baterie, spánkového režimu, Caps a Num Lock, aktivity disku a také pro signalizaci bezdrátové sítě, je-li v počítači integrována.
Ač není její součástí, ke klávesnici patří také malá žárovička, která je umístěna v horní hraně víka displeje. Při nedostatku světla slouží k iluminativnímu osvětlení klávesnice. Toto osvětlení není příliš ostré, ale na základní orientaci bohatě postačuje.

Jak jsem zmínil již v úvodu, R40 lze pořídit v několika výkonových variantách. Testovaná konfigurace byla osazena mobilním Pentiem 4 taktovaným na 2 GHz, což spolu s 256 MB paměti RAM tvoří solidní základnu pro provoz většiny uživatelského software. Slabinou přístroje je však pomalejší disk s kapacitou pouhých 20 GB; náročnější uživatelé s ním asi nebudou spokojeni - je však samozřejmě možné pořídit konfiguraci s diskem lepším.
Velká Li-Ion baterie s udávanou kapacitou 4000 mAH vydržela při redakčním* testu napájet notebook po nadstandardní dobu 4 hodin plus ještě jednu minutu navrch. Svůj podíl na tom jistě má i procesor podporující technologii SpeedStep, díky které se snižují nároky jak na elektřinu, tak na chlazení - ventilátor u R40 je velice tichý a notebook tak lze používat i v prostředí, kde je sebemenší hluk nežádoucí.

Součástí přístroje je modul UltraBay, ve kterém byla v případě testovaného notebooku mechanika DVD. Modul UltraBay ale umožňuje výměnu zařízení za jiné - např. druhý disk nebo druhou baterii a to i za chodu přístroje. O širší konektivitu přístroje je postráno dvěma PCMCIA sloty, 2xUSB 2.0, porty LPT a PS2, výstupem na externí monitor a zásuvkami RJ 45 pro integrovanou síťovou kartu a RJ 11 pro integrovaný modem.

Závěrem mohu říci, že ThinkPad R40 je připraven splnit všechny nároky běžného uživatele a sloužit k jeho plné spokojenosti jak po stránce výkonu, tak i z hlediska reprezentativního designu. Ve spojení s kvalitou, kterou představuje značka IBM, se jedná o dobrou investici, začínající na hranici 46.000 Kč. Testovaná varianta se již vyšplhala s cenou o něco výše viz níže.

Klady: výdrž baterie, uspořádání klávesnice
Zápory: malý disk