NVIDIA GeForce 920MX – Maxwell přichází do nejnižší řady grafických karet

10. 8. 2016 08:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

NVIDIA pro svůj nejnižší model dlouho používala starší generaci čipů s architekturou Kepler. Teď je i nejnižší model k dispozici s novým jádrem Maxwell a novými řadiči umožňujícími připojit jak DDR3, tak i mnohem rychlejší GDDR5 paměti. Promítne se to i do herního výkonu, nebo je třeba čekat na Pascala?

NVIDIA GeForce 920MX – Maxwell přichází do nejnižší řady grafických karet

Není to tak dávno, co jsem si často a opakovaně stěžoval na časté přejmenovávání grafických karet. Dnes tu máme trošku opak, pod grafickou kartou s velice podobným názvem se skrývají dva velmi různé čipy. NVIDIA se rozhodla ještě před příchodem mobilního Pascala obměnit nabídku v nižší třídě. A není divu, pokud čekáte na nové herní karty, je cíl na dohled, mobilní Pascal by mohl být představen v druhé polovině srpna 2016 v Německu na Gamecomu. Ovšem nejprve se očekávají karty vyšší třídy pro hráče, tam jsou vyšší marže. Takže základní Pascal bude nejspíše k dispozici až tak za rok nebo za dva. A není divu, protože základní dedikovaná grafika od NVIDIA – GeForce 920M – je stále ještě vyráběna s čipem Kepler. Jaké všechny změny se tedy s novým přídomkem X za jménem základu pojí?

První změna je docela velká – NVIDIA do základní nabídky přidává čip GM108, přechází tedy i v nejlevnějším modelu na architekturu Maxwell. Tentýž čip už je ovšem používaný ve vyšší kartě GeForce 930M a MX, kvůli zabránění přílišné kanibalizace na vlastním pískovišti je ovšem zneaktivněno o jádro více, než u 930M. Znamená to tedy pouze 256 unifikovaných shaderů. Výsledkem je v základě velice ořezaná karta, která hrubým výkonem nad původní 920M nijak zvlášť nevyniká, v 3D marku jsou rozdíly pod 10%, naštěstí ve prospěch nové karty.

Kartu GeForce 920MX najdeme třeba v Asusu X302UV
Kartu GeForce 920MX najdeme třeba v Asusu X302UV

Stejně jako ostatní revidované karty s přídomkem MX, i 920MX získala nový paměťový řadič s podporou jak DDR3 pamětí, tak GDDR5 pamětí. Tato změna by konečně mohla posunout i základní kartu k přijatelnému multimediálnímu výkonu, byť ne všechny hry umí vyšší paměťovou propustnost využít. Osazení rychlých pamětí obvykle znamená nárůst výkonů kolem 20%, ovšem záleží na výrobcích, zda se jim tato přidaná cena bude vyplácet při prodejích. V praxi zatím mnoho notebooků s touto kartou k vidění není, jediný přeměřený notebook – Asus X302UV – má osazenou verzi karty s DDR3 paměťmi.

Další metodou, která může ovlivnit výkon karty, je nastavení možností tepelného vyzařování. Tepelný výkon se ovšem musí chladit a zejména u lacinějších notebooků, které ve většině modelů spoléhají na integrovaná řešení, je někdy instalace další heatpipe a její dovedení k větráku poněkud obtížná, což obvykle znamená nákladnější. TDP se může pohybovat v rozsahu 15-25 W podle OEM výrobce a jeho nastavení karty.


Rychlá rekapitulace: Karta je založena na bohužel stále 28nm jádru GM108 se Dvěma aktivními SMM bloky po 128 (architektura Kepler používala SMX bloky po 192 jádrech) CUDA jádrech. Celkem karta disponuje 256 CUDA jádry. Celé jádro karty i jednotlivé bloky jsou taktovány v v základu na 965 MHz a nabízí možnost dočasného přetaktování (technologie GPU Boost 2.0) až k hranici 1176 MHz. Zejména maximální možné přetaktování a délka, po kterou ho karta udrží, je vysoce závislé na nastavení výrobcem a na efektivitě chlazení toho kterého notebooku.

Paměťový systém má 64bitovou sběrnici a rychlost pamětí je 900 MHz v případě DDR3 paměti, tedy 1800 MHz efektivně, u GDDR5 je to zmiňovaných 5000 MHz. Mohou jí být až 2 GB, ostatně větší množství rychlých čipů by čip nedokázal dostatečně efektivně využít. Sdílenou paměť už tato karta samozřejmě nepoužívá. Žádnou novinkou už není ani podpora propojení přes PCIe 3.0.

Co se týče těch důležitých technologií, karta podporuje DirectX 12 (FL 11) Shader Model 5.0 a Open GL 4.5. Pak také přepínání Optimus (které ovšem problematizuje možnost připojení více monitorů), CUDA (pro obecné/negrafické výpočty), PhysX, 3D Vision Pro a 3DTV Play.


Na rozdíl od silnějších karet a v souladu se současnou politikou NVIDIA karta nemá ani v nové generaci podporu HDMI 2.0, a to zejména proto, že se u těchto karet předpokládá výhradní využití ve spojení s integrovanými kartami v procesorech Intel a pohybu obrazových dat přes Optimus, takže o správu obrazových výstupů se stejně tak jako tak starají jádra Intel HD.

Výsledky syntetických benchmarků podle nezávislého serveru notebookcheck.net (za lomítkem data pro NVIDIA GeForce 920M):
• GFXBench 3.0 Manhattan off: 55,7 / 46,9 bodů
• GFXBench 3.0 Manhattan on: 58,9 / 55,2 bodů
• Cinebench R15 Ref. Match 64b: 99,6 / 99,6 bodů
• Cinebench R15 OpenGL 64b: 36,8 / 44,3 bodů
• Cinebench R10 Shading 32b: 6219 /6088 bodů
• 3DMark13 Fire Strike Standard Graphics: 1282 / 1161 bodů
• 3DMark13 Cloud Gate Standard Graphics: 7733 / 7242 bodů
• 3DMark13 Ice Storm Standard Graphics: 73 997 / 51 654 bodů
• 3DMark11 Performance GPU: 1747 / 2405 bodů
• ComputeMark v2.1: 1066 / 1323 bodů
• LuxMark v2.0 Room: 210 / 280 bodů
• LuxMark v2.0 Sala: 400 / 586 bodů

A na závěr několik herních testů ve středním / nízkém nastavení rozlišení a detailů (v závorce data pro NVIDIA GeForce 920M):
• Need for Speed (2016): 24,7 / 28,1 (- / 21,3) fps
• Hitman 2016 (2016): 17,7 / 23,7 (15,7 / 19,8) fps
• The Division (2016): 18,2 / 29,4 (16,7 / 23,8) fps
• Rise of the Tomb Rider (2016): 14,7 / 23,2 (12 / 20) fps
• Rainbow Six Siege (2015): 34,1 / 54,3 (30 / 48) fps
• FIFA 16 (2015): 51 (high) / 91 (46 (high) / 75) fps
• Dirt Rally (2015): 22,6 (high) / 170 (17 (high) / 136) fps
• Diablo 3 (2012): 64 (high) / 122 (58 (high) / 111) fps

Pozn.: Jako plynulá hratelnost se hodnotí výsledky větší než 25 fps, ovšem udávaná fps jsou průměrná, což znamená, že při průměru 25 fps dochází v náročných scénách k nedostatečnému vykreslování obrazu – trhání.


Co se týče multimediálních a 2D vlastností, je výbava pro všechny karty této generace zatím stejná, totiž PureVideo HD šesté generace, vylepšení spočívá především ve zdokonalených kodérech H.264 a MPEG-2.

Jak vidno, čistě v herních termínech jde o posun kupředu, ovšem jen u starších her, letošní tituly jsou pro kartu příliš náročné. V nejnižším nastavení by mohly fungovat při osazení GDDR5 pamětí a se slušným procesorem (řekněme Core i3U a lepší), ale pořád to bude jen trápení, rozhodně ne zážitek. U loňských her je to lepší, méně náročné tituly jako FIFA 16 lze rekreačně hrát bez potíží, ovšem pouze na HD ready obrazovkách. Velmi obecně si nemyslím, že by tato karta byla dobrou investicí, to raději lepší procesor od Intelu s jádrem Iris. Pokud však notebook má všechno, co potřebujete a chcete, a tuhle kartu navíc, není důvodu, proč si ho nekupovat.

Technologie

Diskuse