22. 10. 2014 08:00    Rubrika: Ostatní    Autor: Jakub Pavlis

Hewlett-Packard - kdo stál u kolébky Silicon Valley? Od počátku až po současné rozdělení.

Jedna z největších IT společností na světě, Hewlett-Packard, se rozdělilí na dvě části. Krátká zpráva, které ovlivní spoustu věcí ve světi IT. Jeden z největších výrobců tiskáren, PC, ale také notebooků, serveru či síťového vybavení, který je zároveň důležitou společností kotovanou na burze (například v S&P 500), má docela dlouhou historii, o které by mohlo být zajímavé si něco říci.

Hewlett-Packard - kdo stál u kolébky Silicon Valley? Od počátku až po současné rozdělení.

Hewlett-Packard je jednou z největších firem v oboru, několikrát atakoval pozivi největšího prodejce osobních počítačů na světě a drží se i na špičce firem softwarových. Přitom má v portfoliu i tiskárny, scannery, tablety, servery a jejich obslužný software. Během své dlouhé historie dokázal pozřít celou řadu konkurentů včetně známých jmen jako byl legendární Palm, Compaq a další firmy.

HP, jak zní oficiální a často používaná zkratka názvu firmy, se ovšem podílelo i na budování něčeho většího, totiž amerického snu a legendy Silicon Valley. Pánové William (Bill) Hewlett a David Packard se sešli počátkem třicátých let na Stanfordově univerzitě. Poté, co v roce 1935 oba ukončili studia elektrotechniky a pár let se toulali po světě, si založily v malé garáži čísla 367 na Addison Avenue v městečku Palo Alto dílnu na výrobu elektrotechnických součástek. Dali dohromady 538 dolarů a k 1.1. 1939 formálně založili společnost. Podle známé legendy, kterou najdeme i na firemním webu, si o pořadí svých jmen házeli mincí, ale přestože vyhrál David, jméno zůstalo v abecedním pořadí.

Sen o úspěch doslova z garáže byl na světě a rychle se začal uskutečňovat. Už o rok později si firma mohla dovolit najmout standardní výrobní prostory, ovšem krásně opravenou garáž vlastní firma jako pomníček svého vzniku dodnes. Úspěchem byl především audiooscilátor, který používal malou žárovičku jako tepelně závislý rezistor, čímž při zkvalitnění obvodu výrazně snížili cenu oscilátoru, které později používala pro ozvučení svých filmů třeba společnost Walta Disneye. Práce na technologických zakázkách od vlády během druhé světové války dokonce zachránila Davida Packarda před odvodem. Malá firma rostla zakladatelům pod rukama, brzy měli řadu zaměstnanců a bylo potřeba změnit strukturu firmy, proto se v roce 1947 změnili na akciovou společnost (Hewlett-Packard Incorporated) a o deset let později se jejich akcie začaly obchodovat veřejně. HP se brzy stala důležitou součástí amerického polovodičového průmyslu, vyskytovala se v indexu Dow Jones Industrial Average a v současnosti Standard & Poor's 500. Společnost vzešlá z americké velké hospodářské krize slavila úspěch.

Další léta se nesla ve znamaní růstu firmy a rozšiřování její působnosti – v roce 1959 otevírá zastoupení v Ženevě a továrnu v tehdejším Západním Německu. Zároveň se soustředí na akvizice menších nadějných společností, které pro HP otevřou řadu nových oblastí a trhů – medicínskou elektroniku nebo měřící systémy. Zároveň HP otvírá své oddělení ve Stanford Research Parku, srdci Silicon Valley, kde má domov dodnes. Bylo tak blízko všech velkých událostí ve světě IT včetně založení arpanetu, neboť SRP bylo jedním z operátorů prvních uzlů tohoto předchůdce světové sítě.


V roce 1966 se HP pouští do oboru, ve kterém je jeho značka nejznámější dnes – vyvíjí první počítač, tehdy jako kontrolní jednotku měřících systémů, v roce 1968 zase vyrábí podle některých první osobní počítač na světě. Jeho pojetí sice bylo dost odlišné než u IBM, které nakonec prorazilo na trh ve velkém, ale přesto se jedná o úžasný výrobek celý z diskrétních součástek konstruovaný bez použití integrovaných obvodů.

Velkým milníkem v historii společnosti je i rok 1972, kdy uvádí první kapesní vědecký kalkulátor a koncem 70. let i symbolický grafický kalkulátor. Zejména ten první výrobek byl důkazem jak se firma i celý obor v Americe dokázaly vyrovnat s ekonomickou krizí. Sedmdesátá léta přinesla i úspěch technických počítačů obdobné konstrukce jako IBM, které pracovaly s programovacím jazykem BASIC.

Osmdesátá léta pak byla zlatým věkem IBM kompatibilních počítačů. V této kategorii se muselo HP přizpůsobit, ale dokázalo včas zachytit nástup na jiný nově se otevírající trh – trh s tiskárnami. HP sice využívá technologii jiných firem, především Canonu a Xeroxu, ale tiskárny prodává pod svým jménem a stává se největším hráčem v této oblasti. V roce 1987 se slavná garáž na Addison Avenue stává kalifornským státem chráněnou památkou a ikonou firmy, které neváhala později na svém webu vypracovat přesnou časovou osu vzniku a fungování téhle maličké budovy.


V devadesátých letech HP opět ve velkém fůzovalo, což usnadnilo růst na trhu osobních počítačů a později i notebooků. Proslavilo se i průkopnictvím na genderovém poli – Carly Fiorina se stala první ředitelkou podobně velké firmy v obor a dokonce i v zalistovaných společnostech indexu Dow Jones. Přestože se tohle rozhodnutí obchodně nevyplatilo, HP má další nej. Dokáže zachytit i růst internetu a on-line obchodování a v roce 2002 nakupuje společnost Compaq, díky čemuž se dostává na špičku v prodejích osobních počítačů, notebooků i malých serverů.

Mluvit o současnosti je v IT poněkud ošidné, všechno, co víme, je vlastně už včerejší, vývoj běží vpřed obrovským tempem a neustále se zrychluje. Amerika čelila opakující se ekonomické krizi a HP musela poněkud restrukturalizovat, stejně jaké jiné firmy v oboru se chce věnovat spíše službám a korporátním zákazníků, protože si tento segment vyhodnotilo jako ziskovější. Něčím podobným ostatně prošlo nedávno i IBM, které se však na rozdíl od HP zbavilo většiny svých výrobních kapacit prodejem čínskému Lenovu. HP vytváří HP Inc., které se nadále bude věnovat výrobě PC a tiskáren, zatímco Hewlett-Packard Entrprise se soustředí na korporátní zákazníky a nové příležitosti.


| Diskuse | Ostatní
Sdílej:

> Benchmarky v redakci testovaných notebooků <