RECENZE: HP Compaq 8510w - mobilní pracovní stanice

9. 10. 2007 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Zima

Řada notebooků HP Compaq je jasně profilována pro použití ve firemním sektoru. Tomu odpovídá účelný design, vysoké možnosti zabezpečení a kvalitní provedení. Dnes testovaný model patří k tomu nejvýkonnějšímu, co v této řadě lze sehnat. Kromě Core 2 Duo procesoru zde najdete i grafickou kartu NVIDIA Quadro a velmi rychlý pevný disk. S Windows XP Pro je testovaná konfigurace nabízena za doporučenou koncovou cenu okolo 50 tisíc Kč bez DPH.

Základní popis

HP se u své business řady drží osvědčeného konzervativního designu. Charakteristická je tedy černá a tmavě šedá barva a hranatější tvary. Design je účelný a je oproštěn od zbytečností a výstředností. Někdo by tuto řadu označil za hranaté černé krabice, mně osobně se ale tento design líbí stokrát víc než nějaké zakulacené „hračky“ výstředních barev. HP používá unifikovaný design napříč téměř všemi modely řady HP Compaq. Výjimku tvoří až modely, jejichž název končí písmenem „s“. Na jejich materiálech šasi je vidět orientace na cenu (objevily se taktéž úplně nejlevnější modely, které mají blíže spíše k levným HP 5x0).

Mechanické zpracování je na velmi dobré úrovni. Víko displeje je pevné a snese i velký tlak z vnější strany, aniž by se nějak deformoval obraz. Výhrady bych ale měl k měkčí základně notebooku. Především v otevřeném stavu bych ho moc nedoporučoval uchopovat za roh – řekl bych, že výrobce mohl šasi víc vyztužit. Pokud bych to měl porovnat s modelem 6710b, tak je kvalita zpracování pocitově plně srovnatelná. Pokud bych to měl porovnat se starším modelem nx6125, tak musím říct, že pevnost šasi šla dolů.

Je čas se podívat na notebook blíže. Na pravé straně se nachází postupně od uživatele dva audio konektory, dvě USB (vedle sebe), optická mechanika (ta je napevno) a konektor pro připojení linky analogového modemu. Zadní stranu zabrala z velké části baterie. Vlevo od ní (z uživatelské pracovní pozice) se nachází jen analogový VGA výstup a zdířka napájení. Většina konektorů se tak soustředí na stranu levou. Tady se postupně k uživateli nachází připojení LAN, FireWire, větrací průduch, digitální HDMI výstup a dvě USB (těsně nad sebou). Zbylé místo na levé straně vyplňuje PCMCIA slot (CardBus, Typ II; krytý záslepkou). Pod ním je schovaná čtečka bezpečnostních karet SmartCard a paměťových karet SD/MMC. Při vložení paměťové karty do čtečky nic nepřesahuje a je tak možné kartu v notebooku nechat i při přenášení, aniž by byla obava, že se zlomí. V případě potřeby se zamáčknutím karta vysune.

Zkusím to tedy shrnout. Na jedné straně mi chybí klasický výstup na televizi a také některý z USB portů vhodně umístěný pro připojení „notebookové“ myši (ty nalevo jsou příliš daleko od uživatele, u těch napravo by naopak kabel od myši překážel). Naopak notebook musím jednoznačně pochválit za HDMI výstup. U tak konzervativní řady, jako je HP Compaq, je to milým překvapením. Protože jde o notebook do firemního segmentu, tak se výrobce drží osvědčeného PCMCIA slotu, který se momentálně do business notebooků opět vrací.

Víko je v zavřeném stavu přidržováno dvěma zámky. Oba se pohybují tažením posuvného prvku na předku víka. Otevírání je pohodlné a kloub vypadá pevně. Notebook lze otevřít jednou rukou. Maximální otevření notebooku je dokonce něco málo přes 180°.

Na svou velikost patří tento notebook mezi ty lehčí. Se svými rozměry 357 x 265 x 33 má váhu 2,80 kg. Dodávaný adaptér má sice 90 W, ale i přesto patří rozměrově k těm menším (váha 513 g i s kabely). S dobrým batohem by se dalo notebook používat i k dennímu nošení. Vzhledem k ceně ale předpokládám, že bude spíše vožen autem.

Klávesnice a ovládací prvky

Klávesnice je černá s velmi kontrastními bílými popisky. Popisky určené pro klávesu Fn jsou tradiční modrou. Rozložení klávesnice je dle mého názoru ideální. Mezerník i klávesy Shift jsou dostatečně velké. V levém dolním rohu klávesnice se nachází klávesa CTRL. Fn klávesa je tedy po jejím pravém boku (to je asi nejlepší způsob jejího umístění – komu to však vadí, tak je možnost funkce kláves prohodit). Z druhé strany s ní sousedí klávesa Windows - ta se na klávesnici nachází jen jedna. Klávesa kontextové nabídky se nachází mezi klávesami CTRL a ALT na pravé straně od mezerníku.

Použitá klávesnice má českou lokalizaci - i přes původní popisky americké verze je klávesnice odvozena z britské varianty. To tedy znamená, že klávesa enter je na výšku a že jeden ze shiftů je zkrácen na úkor klávesy se zpětným lomítkem (ta byla netradičně umístěna k pravému shiftu). Čtveřice kláves Home, End, PageUp a PageDown zdobí, jak je celkem běžné u mnoha notebooků, pravý kraj klávesnice. Od ostatních kláves jsou odděleny malou mezerou, takže se dají mnohem lépe nahmatat i v noci/poslepu. Insert a Delete jsou hned nad nimi v pravém horním rohu klávesnice - ty jsou stejně jako celá horní řada kláves (tedy především funkční klávesy, které jsou na druhou stranu příjemně rozděleny po vzoru stolních klávesnic do bloků po čtyřech klávesách) a kurzorové šipky zmenšené na výšku na dvě třetiny plné velikosti. Nijak to ale nevadí, protože jsou od ostatních kláves oddělené mezerou, takže si nebudete omylem mačkat další klávesy.

Pomocí klávesy Fn a funkčních kláves je realizováno tlačítko režimu spánku (nastavitelné ve Windows), přepínání výstupu grafické karty a regulace podsvětlení. Jak už je u HP zvykem (i když to většinou lidi nevědí), klávesy PageUp, PageDown, Home a End fungují i pomocí kombinace Fn klávesy a kurzorových šipek. Může to vypadat nepohodlně, ale někdy je to jednodušší, když člověk má už pravou ruku na šipkách anebo pokud je na to zvyklý z jiného notebooku. Pokud chcete psát číslice na numerickém bloku pouhým stiskem klávesy Fn, pak existuje malý tajný trik. Zapněte NumLock a pak dvakrát stiskněte ScrollLock. V tu chvíli se už při stisku kláves bez Fn klávesy nebudou psát číslice ale písmena a číslice budou jen při držení Fn klávesy. Pro mnoho lidí je toto dost zásadní funkce, a tak je dobré, že i na to v HP mysleli.

Na klávesnici se píše velmi příjemně. Její velmi dobré rozložení je doplněno i příjemným stiskem a jistou odezvou. Chod kláves je relativně tichý. Za sebe můžu říct, že mi klávesnice přijde bezchybná.

Indikační diody jsou umístěny ve dvou řadách. První je na přední straně notebooku vlevo. Jedná se o čtyři diody. První indikuje vysílač Wi-Fi/BT a svítí modře. Druhá svítí zeleně a pozná se podle ní, jestli je notebook zapnutý anebo v úsporném režimu (sem tam blikne). Třetí ukazuje stav baterie. Když svítí oranžově, tak se baterie nabíjí. Když bliká, tak už baterie mele z posledního. Pokud svítí zeleně, tak se sice ještě nabíjí, ale už je skoro nabitá. Poslední dioda informuje o práci disku (zeleně). Pokud se aktivuje ochranný mechanismus na disku, tak se rozsvítí oranžově.

Druhá řada je nad klávesnicí a je kombinována s dotykovými senzory tak jak to známe z řady Pavilion. Klasická tlačítka, která jsme mohli znát z předchozích modelů, šla úplně stranou a zůstalo tu jediné opravdové tlačítko jen na zapnutí. To má na sobě zelenou diodu se stejnou logikou, jakou má dioda zapnutí na předku. Napravo od něj je ikona HP Info Center, která se při dotyku na chvíli zeleně rozsvítí a spustí zmíněnou aplikaci (přijde mi to užitečné, protože tu člověk najde všechno nastavení specifické pro HP notebooky). Další ikona je modrá a ukazuje práci bezdrátového vysílače (opět stejná logika jako dioda na předku). Při doteku ho lze vypnout nebo zapnout. Třetí ikona slouží k přepnutí do prezentačního módu. Na prostředku najdeme indikaci zámků klávesnice. Jde o dvě malé zeleně podsvícené ikony pro NumLock a CapsLock. Posledním prvkem na pruhu nad klávesnicí už je pouze ovládání hlasitosti (kterému se věnuji v kapitole Multimédia). Pokud bych měl zhodnotit přechod od klasických tlačítek k dotykovým senzorům, tak to vidím jako krok zpět (pravděpodobně jsou asi nižší náklady na výrobu, jinak netuším, co HP vedlo k tomu je použít). Když chci mačkat horní řadu kláves, tak si je někdy omylem mačkám k tomu nějakým dalším prstem na ruce. Pomohlo by, kdyby byla celá řada senzorů umístěna co nejblíže k displeji a co nejdál od klávesnice.

Pro ovládání slouží mimo klávesnice i kombinace touchpadu a trackpointu. Ty jsou od nejpoužívanějšího výrobce Synaptics. Specialitkou je prostřední tlačítko. Řada tlačítek pro touchpad i trackpoint je funkčně sdílená. Nejde tedy nastavit, že by prostřední tlačítko pod trackpointem sloužilo k emulaci kolečka myši, a zároveň by prostřední tlačítko pod touchpadem mělo zachovánu původní funkci. Pokud se vrátím k technické realizaci, tak touchpad je zapuštěný, takže nehrozí náhodné doteky při psaní na klávesnici. Všechna tlačítka mají velmi příjemný stisk a tichý chod.

Hlavní HW parametry

Základní deska je založena na osvědčené čipové sadě Intel PM965. Ta dnes patří mezi notebooky k tomu nejlepšímu. Do ní je osazen výkonný procesor Core 2 Duo T7500 na frekvenci 2,2 GHz (FSB 800MHz, 4MB L2 cache). Pokud byste hledali modul Turbo Memory, tak hledáte marně. HP nebude osazovat moduly Turbo Memory do svých notebooků, protože podle interních testů se prý notebook s alespoň 1 GB RAM chová podobně rychle s Turbo Memory i bez ní.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 27 910

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 17 655

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 52 494

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 32 608

Cinebench 9.5

• Rendering (Single CPU): 369

• Rendering (Multiple CPU): 643

• Multiprocessor Speedup: 1,74

Výkon procesoru je podpořen 2 GB paměti DDR2 RAM. Paměť pracuje na frekvenci 667 MHz a je tvořena jediným modulem. Díky tomu není problém provést jednoduchý upgrade dokoupením dalšího modulu. V syntetickém testu HWiNFO32 dosáhl paměťový subsystém propustnosti 2370 MB/s, což je hodnota průměrná a plně odpovídá řadiči pracujícímu v single-channel módu.

Jestli si HP zaslouží za něco pochvalu, tak určitě za volbu pevného disku. V notebooku je osazen 2,5" pevný disk průměrné velikosti 120 GB. Co však určitě není průměrné, je jeho rychlost. Podporuje kolmý zápis, jeho plotny se otáčí rychlostí 7200 ot./min a jsou podporovány 8 MB vyrovnávací paměti cache. Jde o disk Seagate Momentus 7200.2, tedy jeden z momentálně nejrychlejších 2,5" SATA disků na trhu.

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 65,63 MB/s

• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 48,8 MB/s

• Průměrná přístupová doba: 14,53 ms

Dle očekávání tedy vyšly i výborné hodnoty měření. Tento disk je skoro o 30% výkonnější než moderní disky s rychlostí 5400 ot./min. Vzhledem k tomu, že disk bývá považován za největší brzdu notebooku, je jasné, že tento nárůst výkonu musí být znát.

O spojení se světem se stará gigabitová síťová karta Broadcom a bezdrátový adaptér Wi-Fi Intel 4965AGN (standardy a/b/g/draft-n). Pro spojení s menšími mobilními zařízeními je určen Bluetooth modul. Nechybí ani dnes již obstarožní analogový modem s rychlostí 56 kbit/s.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

Použitý displej má úhlopříčku 15,4“ – ta nabízí pro práci dostatečně velkou plochu a zároveň je ještě na hranici pro snadné přenášení přístroje. Jedná se o širokoúhlý (16:10) panel s matným povrchem. V této konfiguraci se nachází displej s rozlišením WSXGA+, tedy 1680x1050 pixelů. Ten se vyznačuje výbornými pozorovacími úhly. Specifikace uvádí 120° horizontálně a 100° vertikálně (proti 60°/20° u běžný WXGA displejů), což je velmi pěkná hodnota, a je to znát hned při prvním setkání. Stejně tak musím pochválit i barevné podání a podsvícení. S tímto displejem už není člověk odkázán jen na externí monitory/LCD, když potřebuje dělat i úplně základní věci s grafikou (samozřejmě stejně jako u jiných notebooků se jedná o panel 6bit zpracováním barevných složek). HP nabízí tento notebook i v konfiguraci s WUXGA displejem. V takovém případě jde o rozlišení 1920x1200. Takové rozlišení na tak malé ploše využije jen minimum lidí a WSXGA+ se mi jeví pro běžné používání jako jednoznačně lepší varianta.

Použitá grafika NVIDIA Quadro FX570M (pro OpenGL optimalizovaná GeForce 8600M GT) se za svůj výkon rozhodně nemusí stydět. Výkonem se řadí někam mezi vyšší mainstream a nižší hi-end moderních dedikovaných grafických karet. Samotné grafické jádro (G84 A2) běží na frekvenci 475 MHz a obsahuje 32 pixel procesorů. K němu je připojeno 256 MB vlastní paměti na frekvenci 700 MHz (128bit šířka paměťové sběrnice). Karta podporuje nejmodernější šetřící funkce a v případě, že není potřeba vysoký výkon, tak se umí podtaktovat až na frekvence 167 MHz pro jádro a 100 MHz pro paměť.

Jak už jsem na začátku zmínil, k notebooku lze připojit externí monitor (televizi) prostřednictvím analogového VGA nebo digitálního HDMI. Protože HP na rozdíl od jiných výrobců nedodává HDMI-DVI redukci, neměl jsem možnost HDMI otestovat, takže jsem se musel spokojit s analogovým VGA. O kvalitách HDMI v podání NVIDIA karty ovšem nemám nejmenší pochybnosti. Kvalita obrazu je 100% díky digitálnímu přenosu a ohledně režimů zobrazení – grafika je schopna vykreslovat v následujících režimech (bez ohledu na schopnosti připojeného monitoru):

• obraz je centrován na střed 1:1

• obraz je roztažen na celou obrazovku

• obraz je roztažen se zachováním poměru stran

• obraz je roztažen prostřednictvím funkcí monitoru

Vzhledem k tomu, že jsem byl nucen použít analogový VGA, tak jsem měl alespoň možnost ho více otestovat a zjistil jsem jeden nedostatek, který by mi jinak možná unikl. Na testovacím poloprofesionálním displeji Samsung SyncMaster 215TW (21", S-PVA, 8bit-per-channel) byl obraz v nativním rozlišení 1680x1050 ostrý jen s minimálními duchy. Tady hodnotím výstup subjektivně jako nadprůměr. V případě, že grafická karta pracovala (například přehrávání videa nebo hry), tak po displeji jezdily horizontální ztmavené pruhy, které byly (bohužel) velmi dobře vidět při jakékoli celistvé ploše (v případě členitějšího obrazu vidět nejsou vůbec). Tento problém jsem popisoval už v recenzi na HP Compaq 6710b. Je smutné, že tento problém evidentně není chybou jen jednoho kusu, resp. modelu.

Testy 3D Mark

• 3DMark 2001: 27 792

• 3DMark 03: -

• 3DMark 05: 7994

• 3DMark 06: 3856

Cinebench 9.5

• Shading (CINEMA 4D): 439

• Shading (OpenGL Software Lighting): 1750

• Shading (OpenGL Hardware Lighting): 4763

• OpenGL Speedup: 10,84

Ačkoli je grafická karta určena především na profesionální aplikace (v ovladačích jsou vytvořené profily pro většinou známých grafických aplikací), notebook může v klidu posloužit i jako výkonný herní stroj. Výsledky testů 3D Mark ukazují, že by neměl být problém si i mnoho novějších her zahrát v nativním rozlišení displeje s lepšími detaily. Například takový Counter-Strike:Source jsem hrál plynule v nativním rozlišení, maximálních detailech a 4x FSAA. O tom, že grafická karta nebude mít problém s přehráváním videa a grafickým rozhraním Aero asi ani nemá cenu mluvit.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimédia

S přihlédnutím k zaměření nelze očekávat velkou multimediální výbavu. Na pravém boku hned u uživatele najdeme dva audio konektory (mikrofonní vstup a stereo výstup). Digitální 5.1 (S/PDIF) zvuk je možnost vyvést jen prostřednictvím HDMI výstupu. O zvuk se stará jednoduchý zvukový čip SoundMAX. Ten neobsahuje žádnou funkci navíc a jedná se spíše o základní řešení, „aby to hrálo“.

Ovládání hlasitosti je řešeno dotykovými senzory v horní řadě nad klávesnicí. Jedna žlutě podsvícená ikona značí ztlumení zvuku. Pokud svítí, tak by notebook neměl vydat ani hlásku. Regulace hlasitosti je řešena nakresleným proužkem. Pokud tlačíme na jeho levou stranu, tak se zvuk ztlumuje a pokud na pravou, tak zhlasiťuje. Položením prstu a tažením do libovolné strany je funkce podle toho, na kterou stranu prstem suneme. Radši bych ale stejně viděl klasická tlačítka. Multimediální klávesy samozřejmě nejsou.

Měl bych výhrady k aplikaci ukazující stav hlasitosti reproduktorů (a světlosti displeje) při změně pomocí dotykových senzorů. Aplikace si bere fokus od aktivního okna (to znamená, že pokud změníte hlasitost, tak aplikace, ve které jste do té doby dělali, bude neaktivní, dokud okno nezmizí). Některé hry se tak při změně hlasitosti minimalizují. V případě, že hlášení vypnete, tak přijdete o vizuální odezvu při změně intenzity podsvícení displeje a změně hlasitosti. Světlost displeje lze vidět okem a není potřeba žádný ukazatel. Na hlasitost reproduktorů jsem nainstaloval program Microsoft IntelliType Pro, který se dodává ke klávesnicím. Tento program má vlastní vizuální odezvu (velmi pěknou), která spolupracuje i se zmíněným dotykovým senzorem.

Integrované reproduktory si zaslouží zcela jistě chválu. Jejich kvalita zůstala od předchozích modelů nezměněna. Na rozdíl od většiny notebookových reproduktorů nemají zahuhlané středy (což je problém i multimediálních notebooků, které si na reproduktorech zakládají). Basy samozřejmě nemůžou být takové, jaké mají notebooky s integrovaným subwooferem, ale i tak je zvuk v rámci možností celkem vyvážený a mezi notebooky jednoznačně nadprůměrný. Kdyby se přidal k těmto reproduktorům ještě subwoofer, tak by zvuk patřil k tomu nejlepšímu, co na notebooku lze vyprodukovat. Integrovaný mikrofon je umístěn vpravo nad klávesnicí. Svými vlastnostmi bude určitě plně postačovat na internetové telefonáty bez nutnosti připojit externí mikrofon. Jeho zvuk byl čistý a nezkreslený.

Zabezpečení

V zabezpečení lze nastavit všechna hesla na harddisk, start i na setup, ověřování pomocí Smart Card a chování TPM čipu (například ověřování při zapnutí počítače). Další výbornou funkcí je možnost bezpečného smazání disku (několik úrovní).

Není problém zablokovat jednotlivé součásti, jako je Wi-Fi, Bluetooth, optická mechanika, LAN (nebo jenom probouzení signálem z ní), sériový a paralelní port (oba jsou pouze na dokovací stanici), čtečku paměťových karet, USB a FireWire porty, CardBus (PCMCIA) a ExpressCard (opět jen na dokovací stanici). Dále lze ještě omezit výběr zařízení, ze kterých se dá bootovat. To dokonce jednotlivě. K nastavení zabezpečení slouží ve Windows program HP ProtectTools.

Chlazení a provozní hluk

Přímo pod (jediným) ventilátorem je udělán nasávací průduch. Kousek od ventilátoru je pak boční výdech chlazení, kterým je neustále vyháněn ohřátý vzduch. Ten putuje notebookem jen velmi krátkou cestu a ochlazuje pouze hlavní chladící blok, od kterého vedou heatpipe k procesoru a grafické kartě. Ventilátor se spouští se startem notebooku. Než proběhnou obrazovky startu BIOSu, tak jede nejspíš na plný výkon a dokáže dělat pěkný hluk. Hned po tom se ztiší na nejnižší rychlost, na které se drží celou dobu při běžné kancelářské práci. Hluk vydávaný ventilátorem při této rychlosti je minimální a nijak nerušil ani při práci v tiché místnosti. V případě většího zatížení (rendering, 3D hry) už o sobě dá ventilátor vědět větší rychlostí. V tiché místnosti už notebook rozhodně nepřeslechnete, protože se ventilátor točí velmi rychle. Aspoň, že HP použilo kvalitní ventilátor, takže je slyšet pouze průchod vzduchu a ne žádné pískání ložisek (jak se u některých notebooků jiných značek taky stává).

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 36,0°C

• levá strana pod klávesnicí = 31,3°C

• pravá strana pod klávesnicí = 30,0°C

• klávesnice vlevo = 32,1°C

• klávesnice vpravo = 30,5°C

• spodek maximum = 41,1°C (vpředu uprostřed)

• výdech chlazení = 38,7°C

• napájecí adaptér = 52,1°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 36,3

• levá strana pod klávesnicí = 33,6

• pravá strana pod klávesnicí = 29,0

• klávesnice vlevo = 36,0

• klávesnice vpravo = 32,8

• spodek maximum = 42,8 (uprostřed)

• výdech chlazení = 43,6

• napájecí adaptér = 58,9

teplota okolí při měření: 23°C

Teploty jsou v normě a je vidět, že notebook nemá problém s chlazením. Pokud přihlédnu k tomu, jak výkonné vnitřnosti se v notebooku nachází, tak musím hodnotit chlazení na výbornou. V rámci podobně vybavené konkurence jde při kancelářské práci rozhodně o jeden z těch nejtišších notebooků. Vyšší teploty jsou na spodku pouze lokálně a celkově není problém s notebookem pracovat na klíně i několik hodin.

Baterie

Li-Ion akumulátor používá 5100mAh články. Proti modelu 6710b má baterie místo šesti článku (10,8V) článků osm. To dělá napětí 14,4 V, a tedy celkovou kapacitu 73 Wh. Na tuto baterii vydržel notebook při našem standardním* redakčním testu 5 hodin a 3 minuty. Další rozšíření je možné pomocí přídavných baterií, které se nacvaknou na spodek notebooku. Dělá se několik variant o různých kapacitách a je tak možné prodloužit výdrž klidně na dvojnásobek.

Příkon notebooku

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 25 W

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 98 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 75 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 103 W

Bylo by pravděpodobně dobré zmínit, že napájecí adaptér při přípojení do sítě pískal. Nebylo to nijak hrozné, ale je lepší dávat adaptér radši dále, a pokud spíte v místnosti vedle notebooku, je dobré notebook na noc odpojovat. Dle různých internetových diskuzí se jedná o rozšířený problém. Pro tento notebook vyrábí adaptéry dva výrobci - HiPro a LiteOn. S adaptéry LiteOn není problém. Jak to tak ale vypadá, adaptéry HiPro nejspíše pískají všechny. Pokud chcete poznat, kterého výrobce máte, tak se stačí podívat na informační štítek. PPP012L-S značí LiteOn a PPP012H-S zas HiPro.

BIOS

HP používá své vlastní specializované BIOSy na řadě Compaq, takže se můžeme těšit na rozsáhlejší nastavení, než je standardně zvykem. Mimo zabezpečení, kterému jsem se věnoval v jedné z minulých kapitol, bych měl ještě vyjmenovat zbylé možnosti. Jde o možnost prohodit levý CTRL a Fn klávesu pro lidi, kteří jsou zvyklí na opačné rozmístění, přepnout mód paralelního portu, deaktivovat DMA přenosy, zapnout neustálý běh ventilátoru při napájení z adaptéru (v tomto případě vyloženě zbytečná položka), vypnout ochranu spouštění dat (DEP), šetření LAN, podporu více jader v procesoru, nativní SATA mód (z důvodu kompatibility pro instalaci starších Windows) a další.

Všechna nastavení lze příjemně měnit z prostředí Windows pomocí programu HP ProtectTools. V něm lze i nastavit zákaz některých částí notebooku pro určité uživatele. Takhle dobře zpracovaný software se jen tak nevidí.

Příslušenství

HP se ohledně přibaleného příslušenství nikdy moc nepředá. Pokud pominu nějaké ty příručky, nečekejte nic víc než notebook, adaptér a kabel k modemu. Na rozsáhlé příslušenství v ceně jsou specialisté jiní výrobci. Ohledně software najdete všechno podstatné. Mimo operačního systému Windows XP Professional a HP utilit pro nastavení notebooku a zabezpečení je (z programů, které stojí za zmínku) předinstalován vypalovací software Roxio, prohlížeč PDF Complete, obsluha LightScribe, přehrávač WinDVD a zkušební 30denní verze Office 2007. Další méně důležitý software je možné doinstalovat prostřednictvím utility HP Software Setup.

Ceny a záruka

Na českém trhu jsou dvě konfigurace 8510w. Tou levnější je ta námi testovaná – prodává se za doporučenou koncovou cenu 51 980,- Kč bez DPH (61 856,- Kč s DPH). Lepší konfigurace je za cenu 64 980,- Kč bez DPH (77 326,- s DPH) a nabízí navíc lepší procesor (Core 2 Duo T7700) a displej s vyšším rozlišením (WUXGA).

Záruka je mezinárodní a platí 3 roky. Tuto záruku je možnost rozšířit o další služby (oprava přímo u zákazníka, pojištění proti náhodnému poškození) a je možné prodloužit její trvání. Na baterii je záruka 1 rok.

Závěr

Abych to tedy shrnul, za cenu 51 980,- Kč bez DPH (61 856,- Kč s DPH) nabízí HP velmi kvalitní a vyváženou pracovní stanici, která může být velmi dobrou volbou pro lidi pracující v profesionálních modelovacích, resp. CAD, programech. Díky výkonné grafické kartě optimalizované pro práci v mnoha významných komerčních aplikacích, kvalitnímu LCD s vysokým rozlišením a velmi rychlému pevnému disku notebook poslouží při potřebě práce mimo kancelář. Velkým plusem je i velká výdrž na baterie. I při komplexnější práci a velké intenzitě podsvícení displeje byste se měli dostat na výdrž kolem čtyř hodin. Zápory vidím u grafických výstupů - absence standardního televizního výstupu (S-Video) a návrh realizace VGA výstupu, do kterého se projevuje rušení ztvárněné vlněním barev. Na druhou stranu však pro připojení velkého externího displeje bude stejně nejlepší použít HDMI výstup, který lze propojit za pomoci jednoduché (dokoupitelné) redukce i s DVI vstupem monitoru. Vyloženě jako chyba se mi jeví pískající adaptér. Otázka je, jak by se stavil výrobce k případné reklamaci.

Klady a zápory

+ výkonná grafická karta s podporou profesionálních aplikací
+ velmi dobrý displej
+ velmi výkonný pevný disk (7200 ot./min)
+ dobrá výdrž na baterie

- vlnění barev na externí monitoru připojeném přes VGA
- pískající adaptér

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Foto galerie HP Compaq 8510w

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip