RECENZE: Apple MacBook Air - jako vzduch?

22. 4. 2008 07:00 Rubrika: Recenze Autor: Jiří Zima

Do redakce se nám dostal hojně diskutovaný nejnovější přírůstek rodiny Apple MacBook - Macbook Air. Co si tento notebook klade za cíl? Nabídnout ve velmi efektním podání ergonomii velkých notebooků při nízké váze a co nejnižší tloušťce a dalo by se říct, že se mu to daří velmi dobře. Za cenu necelých 40 000,- Kč bez DPH nabízí zmenšenou verzi klasického Core 2 Duo procesoru, podsvícenou klávesnici a výborný 13,3'' displej.

Základní popis

Asi o málokterém notebooku se v poslední době mluvilo tolik jako o MacBook Air. Už po prvním shlédnutí si na něj každý vytvoří silně vyhraněný názor. Buď ho začnete milovat, nebo nenávidět. Podobně lidé reagují na produkty Apple v podstatě obecně. U MacBook Air však byl tento jev úplně nejsilnější. Zkusil jsem se tedy poohlédnout, čím to je.

Už na první pohled pochopíte, že tento notebook míří jinam než ostatní notebooky. Čistý stříbrný design se zaoblenými hranami a tenkým profilem působí neuvěřitelně nadčasově a dalo by se říci, že až téměř snobsky. Oblíbí si ho zejména ti, kteří nechtějí, aby jejich notebook vypadal příliš obyčejně a „technicky“.

Další zajímavostí je důraz na ekologii. MacBook Air má kompletně hliníkové 100% recyklovatelné šasi, displej neobsahuje žádnou rtuť a arzén a základní deska je vyrobena bez BFR a PVC materiálů. Částečně v tomto ohledu považuji nový MacBook za průkopnický a doufám, že se podobným směrem začnou brzy ubírat i ostatní výrobci, když už se dneska stává z notebooků spotřební zboží a vyrábí se jich obrovské množství.

Konstrukčně lze hodnotit notebook na výbornou. Proti jiným lehkým notebookům není nepříjemně pružný a dalo by se říct, že snese díky „tvrdé skořápce“ i drsnější zacházení. Povrchová úprava pak zamezuje zanechávání otisků prstů i viditelným škrábancům. Výtku bych měl v podstatě jen k ostré hraně, která se při nevhodném sklonu rukou zařezává do zápěstí. Není to tak tragické, že byste se přímo pořezali, ale příjemné to v některých situacích není. Na druhou stranu při běžné pracovní poloze notebooku vůči rukám se této hrany stejně dotýkat nebudete.

Otevírání je pro Apple již tradičně bez mechanických zámků. V zavřeném stavu je víko drženo magneticky. Při otevírání je potřeba vyvinou větší zručnost, kloub má příjemnou tuhost a v otevřeném stavu lze dosáhnout maximálně úhlu 120°, což mi přijde jako poněkud málo. Dalo by se říci, že většinu času bude notebook otevřen právě v tomto úhlu. Výhodu spatřuji jedině v tom, že by se pak nemusely tolik opotřebovávat vlastní klouby.

Indikační dioda je na notebooku pouze jediná. Je umístěna na přední hraně vpravo a svítí velmi decentně bílou barvou, pokud je notebook zapnutý, ale je vypnutý displej (když je displej zapnutý, tak uživatel dokáže poznat zapnutý notebook i bez diody; tady by se měli inspirovat i jiní). V případě, že je notebook uspaný, tak dioda jen velmi pomalu pulzuje. Indikace nabíjení je umístěna přímo na napájecím konektoru. V případě nabíjení na něm svítí dioda oranžově. Jakmile je notebook nabit, tak změní barvu na zelenou. Velmi pozitivně hodnotím, že při práci nic rušivě nesvítí do obličeje, jak je poslední dobou zvykem u mnoha notebooků jiných výrobců.

Odstavec o konektorech mohu odbýt velmi rychle. Pokud nebudu počítat napájecí konektor na levém boku, všechna rozhraní jsou umístěna na malém výklopném panelu vpravo. Výbava je velmi chudá a čítá jen tři konektory – micro-DVI, USB a výstup na sluchátka. Ačkoli Apple hlásá, že víc toho není potřeba, neboť lze na všechno použít bezdrátové technologie, já jsem toho názoru, že aspoň dvě USB by měl mít každý notebook. Během recenzování jsem na problém nedostatku USB narážel prakticky neustále. Úplně nejvíce mi pak vadilo vynechání čtečky paměťových karet, jejíž absenci považuji u takového notebooku za velký nedostatek. Zejména, pokud si chcete zkopírovat fotky, které na cestách nafotíte, BT i Wi-Fi vám budou k ničemu.

Z hlediska mobility je na tom přístroj výborně. 13,3“ je optimální úhlopříčka pro plně použitelný notebook a přitom tloušťka je naprosto minimální (však se také Apple chlubí, že jde o nejtenčí notebook na světě). Váha činí 1,37 kg při rozměrech 325 x 225 x 12-18 mm. Velkou pochvalu si zaslouží Apple za 45W napájecí adaptér, který je neuvěřitelně malý a lehký a nabízí krásnou možnost namotat kabel. K adaptéru byly dodány dvě koncovky. První (váha adaptéru: 170 g) je jen vidlicí (adaptér pak působí jako přerostlá nabíječka k mobilu) a druhá (váha adaptéru: 333 g) má klasický přívodní kabel, jak je u notebooků zvykem. Považuji to za velmi praktické. Poslední vychytávkou je MagSafe napájecí konektor, který je k notebooku přidržován magneticky. Při manipulaci by tak nemělo tolik docházet k opotřebení kabelu a nebo katastrofám při zakopnutí o něj. Škoda, že nabíjení notebooku není nejrychlejší a nabíjecí čas přes 4 hodiny není úplně nemožný.

Klávesnice a ovládací prvky

Proti běžným notebookům zcela jistě překvapí odlišné rozložení klávesnice. Kláves je sice méně, ale lze dělat všechno co s běžnou klávesnicí. Klávesa s logem Windows je zde „nahrazena“ klávesou Command (popravdě tuto klávesu měl Mac ještě dříve, než se poprvé funkce „Windows“ objevila). Klávesa pojmenovaná Delete má funkci klasického BackSpace (tedy mazání znaků vlevo od kurzoru). Klasická funkce stejnojmenného tlačítka z PC se realizuje navíc stiskem Fn.

Některé klávesy z PC zde vůbec nejsou – například PrintScreen, ScrollLock, Insert či Pause. Nemohu říct, zda to je dobře, na druhou stranu, během používání nebyly ani jednou potřeba. Klávesy pro pohyb v dokumentech fungují pomocí kombinace Fn a kurzorových šipek (ačkoli to na nich není napsáno). Za některé nezvyklosti může i systém. Ideálním příkladem budiž schránka - při práci s ní je v klávesové zkratce nahrazena klávesa CTRL klávesou Command. Tím pádem je zbytečné diskutovat, jak moc je špatně, že Fn se nachází v levém dolním rohu. Emulace numerického bloku úplně chybí.

Klávesnice používá jiný způsob realizace tlačítek. Je těžké říct, který způsob je lepší. Asi žádný. Lze psát na obou, a to velmi rychle. Chod je relativně jistý a bohužel také mírně hlučný. Je možné psát i potichu, ale vyžaduje to velkou snahu s soustředění. Při psaní v noci je MacBook jednička. Přímé podsvícení klávesnice (svítí přímo značky jednotlivých znaků) je neuvěřitelně komfortní a je minimálně o třídu lepší než externí podsvícení pomocí lampičky.

Horní řada kláves má standardně speciální funkce na změnu jasu displeje či klávesnice, hlasitosti zvukového výstupu, ovládání přehrávače a několik funkcí systému. Typické funkce F1-F12 se tedy realizují současným stiskem Fn. Pokud chcete primární a sekundární funkce prohodit, je to možné přímo v nastavení systému.

Touchpad je charakteristický nadprůměrnou velikostí dotykové plochy a pouze jedním tlačítkem. Na rozdíl od běžného chování se zde používá více než jen jeden prst. Emulace kolečka myši se provádí posunem dvou prstů současně. Přiblížení a oddálení zas tažením dvou prstů k sobě nebo od sebe. Dvěma prsty lze také provádět rotaci. Tři prsty poslouží při přechodu vpřed a zpět v mnoha programech.

Funkce pravého tlačítka je zastoupena poklepáním při stisknutém CTRL nebo poklepáním dvěma prsty najednou. Škoda že třemi prsty není možné emulovat i prostřední tlačítko.

Hlavní HW parametry

Do miniaturní základní desky s klasickou čipovou sadou Intel GM965 je zasazen speciálně vyrobený Intel Core 2 Duo procesor s frekvencí 1,6 GHz (jádro Merom, 4MB L2 cache). Nejde tedy o klasický ULV procesor. Speciální je v tom, že si ho Apple nechal od Intelu extra vyrobit na téměř poloviční desku, aby se do MacBooku vůbec vešel. Jelikož notebook neběží na Windows, nebylo možné snadnou cestou provádět syntetické testy. Nicméně u plnohodnotných Core 2 Duo procesorů se lze velmi snadno pro většinu aplikací řídit porovnáním podle frekvencí.

Platí tedy, že tento procesor je přibližně o třetinu výkonnější než velmi rozšířené ULV procesory s frekvencí 1,2 GHz a zároveň má jen dvoutřetinový výkon proti top procesorům založeným na stejném jádře.

Celé 2 GB paměti RAM (DDR2-667) jsou napájeny přímo na základní desku. K tomuto kroku se Apple uchýlil kvůli úspoře místa a nese s sebou nevýhodu v podobě nemožnosti jakéhokoli rozšíření paměti.

Pevný disk je dalším kompromisem. Jde o miniaturní 1,8“ 80GB disk s rychlostí 4200 rpm. Tyto disky jsou mimo jiné hojně používány v iPodech. Mají tedy nízkou spotřebu, minimální hlučnost a bohužel také nízký výkon. Na rozdíl od Windows Vista je MacOS X podstatně šetrnější při práci s diskem, takže se pomalost nijak výrazně neprojeví (a to i v případě, že simultánně běží v emulátoru Windows XP). Rychlost čtení těchto pevných disků bývá 20-25 MB/s.

Pro optickou mechaniku se v MacBook Air žádné místo nenašlo. Díky RemoteDisc je však možné používat mechaniku jiného počítače (Mac i PC). Notebook si pak myslí, že je CD vloženo přímo do něj. Tímto způsobem lze dokonce také nainstalovat operační systém. Pokud někdo nemá jiný počítač, nebo potřebuje pracovat s optickými médii i na cestách, Apple prodává externí USB mechaniku, která je schopna se z USB portu i napájet, a nepotřebuje tedy žádné externí napájení.

Apple zde sázel především na bezdrátové technologie. Disponuje tedy bezdrátovou Wi-Fi kartou s podporou standardu Draft-N a Bluetooth 2.1 modulem. Pokud máte pocit, že jsem právě na něco zapomněl, tak musím dodat, že klasická síťová karta v notebooku opravdu není přítomna a je možné si ji jedině dokoupit jako volitelné příslušenství připojitelné do USB. Postesknout si musím nad absencí 3G modemu, který by použitelnost notebooku posunul o třídu výš.

Displej a grafika

Širokoúhlý displej s úhlopříčkou 13,3“ a LED podsvícením patří k hlavním chloubám tohoto notebooku. Přesné parametry se mi bohužel zjistit nepodařilo, subjektivně je však displej v porovnání s ostatními 13,3“ notebooky nadprůměrný. Povrchová úprava je „pololesklá“ (odlesky jsou tlumené a zelená barva se dokonce vůbec neodráží). Tento typ displejů považuji za nejlepší. Od lesklých přebírá nádherně syté barvy a zároveň v nich není vidět každý odlesk, a to mluvím i o situacích, jako je například jízda vlakem v slunných poledních hodinách (kde navíc oceníte výbornou svítivost). V těchto situacích jsou podobné displeje podstatně čitelnější než klasické matné, které na slunci rychle ztrácí kontrast.

Automatická regulace podsvícení displeje (i klávesnice) je řešena pomocí světelného senzoru. Je to poprvé, co tuto funkci vidím dotaženou do použitelné podoby, a velmi mě to potěšilo.

U notebooku této kategorie nemůže překvapit sdílená grafická karta. Ta je stejně jako čipová sada od Intelu a jedná se o GMA X3100. Její výkon postačí na veškerou kancelářskou i multimediální činnost s výjimkou hraní náročných 3D her.

Pokud interní displej notebooku nestačí, je možno připojit klasický stolní panel. Na notebooku se nachází jeden konektor označovaný jako micro-DVI. Díky němu má MacBook Air proti ostatním malým notebookům jednu velkou nevýhodu a jednu velkou výhodu. Nevýhoda je jasná – pokud si s sebou zapomenete vhodnou redukci, tak si k notebooku nic nepřipojíte. Na to je potřeba myslet zejména v těch situacích, kdy potřebujete na poradách a prezentacích připojovat projektor.

Výhodou je variabilita tohoto konektoru. Většina podobně zaměřených notebooků má pouze VGA výstup a jen některé z nich mají možnost vyvést digitální signál aspoň přes dokovací stanici (o TV výstupu ani nemluvě). V tomto ohledu univerzální konektor potěší. K notebooku jsou rovnou dodány redukce na VGA i DVI. Je však možností dokoupit za \$20 i adaptér pro připojení televize (S-Video i kompozitní signál).

Kvalita analogového signálu byla pouze průměrná a na testovacím monitoru při rozlišení 1680x1050 už byly vidět mírné duchy. Díky přítomnosti DVI by to však nemělo nijak vadit.

Multimédia

Zvuková karta podporuje pouze stereo výstup. Připojení mikrofonu není možné, neboť je přítomen pouze jeden audio konektor, a tím je výstup na sluchátka. Samotný notebook ovšem mikrofon v sobě má, a to rovnou duální. Je umístěn kolem 0,3Mpix webkamery nad displejem. Naproti tomu reproduktor je pouze jeden. Jeho zvukové kvality jsou na notebook těchto rozměrů nadprůměrné (překoná i podobně velké notebooky s dvěma reproduktory) a o to víc zamrzí, že si zvuk stereofonně bez připojení sluchátek nebo externích reproduktorů prostě neužijete.

K notebooku je možné také použít dálkové ovládání, na nějž má připravené infračervené čidlo.

pro plnou velikost klikněte na obrázek

Zabezpečení

Je vidět, že MacBook Air není vůbec mířen do firemního sektoru, neboť neobsahuje ani náznaky nějaký hardwarových možností zabezpečení.

Chlazení a provozní hluk

Při kancelářské práci je hluk produkovaný MacBookem (resp. pouze jeho diskem) pod slyšitelnou úrovní. Na své si tedy přijdou i nároční jedinci, kteří si rádi užívají ticha. Při soustavném vytížení procesoru se zapne ventilátor. Ten zruší všechny iluze o tichém notebooku, protože patří mezi ty hlučnější. V případě připojení velkého externího monitoru se i při nečinnosti ventilátor spouští téměř neustále. Nevím, čím je to způsobené, ale je to rušivé a kazí to jinak velmi dobrý dojem z používání.

hodina provozu - mírná zátěž

touchpad = 26,8°C

levá strana pod klávesnicí = 27,5°C

pravá strana pod klávesnicí = 25,8°C

klávesnice vlevo = 30,7°C

klávesnice vpravo = 26,9°C

spodek maximum = 31,1°C

výdech chlazení = 33,1°C

napájecí adaptér = 44,5°C

hodina provozu - vysoká zátěž

touchpad = 29,7°C

levá strana pod klávesnicí = 32,0°C

pravá strana pod klávesnicí = 28,6°C

klávesnice vlevo = 39,0°C

klávesnice vpravo = 33,7°C

spodek maximum = 40,8°C (levý zadní roh)

výdech chlazení = 43,8°C

napájecí adaptér = 47,0°C

teplota okolí při měření: 21°C

Převážně pasivní chlazení má i svá negativa. Při takové cestě vlakem za parného odpoledne se vám (nejen) stehna pod MacBookem pěkně zapotí. Hlavně v letních dnech bych doporučoval při práci notebook pokládat na stůl. Celé hliníkové šasi totiž slouží jako chladič, takže velmi rychle přenáší teplo od vnitřností notebooku.

Baterie

Nízká váha si vyžádala svou daň. Lithium-polymerová baterie má kapacitu pouhých 37 Wh, což na takový notebook není moc. Konkurenční malé notebooky většinou sází na větší baterie, které jsou schopny je pohánět celý pracovní den. Na tuto menší baterii vydrží MacBook Air v provozu za nečinnosti při dvoutřetinovém jasu displeje a běžícím disku 5 hodiny 3 minuty. Při téměř maximálním jasu displeje, přehrávání hudby (na sluchátkách) a aktivním Bluetooth (nebo Wi-Fi) byla výdrž jen kolem 3 hodin.

Lithium-polymerové baterie mají nižší životnost a menší počet nabíjecích cyklů než v noteboocích běžně používané Lithium-iontové. Apple bohužel baterii zabudoval do zařízení napevno, takže není uživatelsky vyměnitelná. Z toho plyne i nemožnost volby baterie s větší kapacitou či střídání dvou baterií na delších cestách.

Příkon notebooku

Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 8 W

Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 28 W

Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 25 W

Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 44 W

Příslušenství

Mimo samotného notebooku se nachází v malé krabici i napájecí adaptér, síťová šňůra, vidlicová koncovka (pro přímé připojení bez kabelu), adaptéry na VGA i DVI výstup, hadřík na displej, optická média na instalaci a obnovu systému a manuál.

Na disku je předinstalovaný operační systém Mac OS X 10.5.2 (tedy aktuální nejnovější verze) obsahující základní software pro správu hudby, prohlížení fotek, webový prohlížeč a několik dalších utilit. Mac OS X je založen na jádře BSD systémů – tedy UNIXu. Díky tomu se v něm nachází výkonný „příkazový řádek“ (shell). Stabilita ovšem není taková, jaká u jiných UNIXových systémů bývá tak pověstná. Během recenzování se mi podařilo asi 3x notebook úplně zaseknout tak, že systém hlásil jako jediný další krok dlouhé podržení tlačítka vypínače. Většinou šlo o situaci brzy po obnovení z úsporného režimu.

Ačkoli jsem zvyklý na několik UNIXových systémů i Windows, s Mac OS X bych nebyl schopen pohodlně pracovat ani po měsících používání. Doporučuji si tedy vyzkoušet před nákupem předem, zda vám systém sedne, či ne. Příjemnou zprávou samozřejmě je, že na MacBooku mohou běžet i klasická Windows, a to nejen v emulátoru. Pokud někomu vyhovuje notebook jako takový a systém mu moc nevoní, není to neřešitelný problém. To je však subjektivní, obecně je Mac OS X velmi často pokládán za nejlepší současný OS.

Ceny a záruka

Doporučená koncová cena je stanovena na 39 289,- Kč bez DPH (46 753,- Kč s DPH) a Apple na notebook poskytuje roční nebo dvouletou záruku. Vyrábí se také dražší varianta s rychlejším 1,8GHz procesorem a 64GB SSD.

Závěr

MacBook Air je velmi zajímavým notebookem. Je neuvěřitelně stylový a zároveň nejtenčí na světě. Na rozdíl od jiných lehkých notebooků nabízí příjemně velkou úhlopříčku displeje a prostornou klávesnici. Malá tloušťka je však vykoupena řadou nedostatků v podobě absence čtečky paměťových karet a LAN a přítomnosti pouze jednoho USB portu (který navíc pod zkosenou hranou neposlouží k připojení objemnějších zařízení). Zejména chybějící LAN považuji za obrovský nedostatek.

Otázkou tedy je, koho se vlastně snaží Apple s tímto notebookem oslovit. Absence jakéhokoli snadného dokování, zabezpečení a některé základní výbavy téměř vylučuje použití ve firemním sektoru. Užití zřejmě najde jako „stylovka“ pro jednotlivce, kteří chtějí nějakým způsobem oslnit a zaujmout. Mnoho uživatelů nemá potřebu ke svému notebooku opravdu vůbec nic připojovat. To jsou zejména ti, kteří mají notebook jen jako jakýsi doplněk ke stolnímu počítači. Těm omezená nabídka rozhraní nebude vadit. Pokud ovšem potřebujete opravdu variabilní notebook, na trhu jsou i lepší volby.

Klady a zápory

+ opravdu tenký a stylový
+ pevná konstrukce
+ při kancelářské práci velmi tichý
+ podsvícená klávesnice a perfektně fungující světelný senzor

- mizerná výbava (jedno USB, žádná čtečka paměťových karet)
- chybí možnost větší baterie
- při externím monitoru běží ventilátor (+ hlučný chod ventilátoru)