RECENZE: Sony VAIO FW11S - domácí multimediální stanice

28. 8. 2008 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Zima

Další ze stylových notebooků Sony má tentokrát úhlopříčku 16,4'' a patří do kategorie kompletní náhrady stolních počítačů (DTR). Aby dostál svému poslání, je vybaven výborným displejem s poměrem 16:9 vhodným na sledování filmů, Blu-ray vypalovačkou a těmi nejnovějšími komponentami včetně dedikované grafické karty ATI. To vše za cenu o něco málo přes 30 000,- Kč bez DPH.

Základní popis

Ani dalšímu recenzovanému notebooku ze stáje Sony nechybí perfektní design, ze kterého číší elegance i styl. Je jasné, že je stroj zaměřený na multimédia, přesto ovšem nepůsobí jako dětská hračka. To je částečně způsobeno vhodnou kombinací oblých i ostrých linií. Notebook proto působí stále velmi seriózně. Celý povrch vyjma spodku základny používá stříbrný nástřik s tím, že vnější strana víka má tento nástřik tmavší – barevná kombinace působí vkusně, ale je otázkou, zda se časem neobjeví na stříbrném povrchu tmavé fleky od používání, jak se tak u stříbrných notebooků někdy stává (záleží na použití a na tom, jak má kdo agresivní pot).

Velký displej má evidentně ve víku výztuhy, které ho, řekl bych, chrání dostatečně. Nějaká kovová podpora bude i uvnitř základny notebooku, protože ani při zvednutí za roh v otevřeném stavu se nikde nic neprohnulo. Mírně rozpačité dojmy mám ovšem z použitých plastů, které sem tam při zamačkání produkují praskavé zvuky. Zejména plast opěrky pravé ruky se při zatlačení prohýbá. Při normálním používání bych v tom však problém neviděl.

Panty držící víko mají rozdílný odpor při otevírání a zavírání. Zatímco při otevírání je odpor vyšší, zavírání lze jednoduše realizovat i jedním prstem za roh víka. Po hlubším sledování chování kloubu mám pocit, že by při náročnějším nasazení mohl po čase vykazovat určitou vůli. Maximální úhel otevření je jen 120°. U menšího notebooku by to byl problém, ale u tak velkého displeje více potřeba není.

Kvůli konstrukci uchycení víka se nenachází na zadní straně jediný konektor. Na čelním panelu jsou dva audio konektory, vypínač bezdrátového vysílače, dvě šachty na paměťové karty (jedna na SD/MMC, druhá na MS) a čtyři indikační diody (práce disku, nabíjení baterie, Wi-Fi/Bt a práce s paměťovou kartou). Na levém boku je postupně od uživatele ExpressCard 34 slot (úzká verze s odklápěcí krytkou), FireWire, HDMI, VGA (bez šroubových úchytů), modem a LAN. Zbytek prostoru už vyplňuje jen výdech chlazení a až v kloubu je umístěn konektor pro připojení napájecího adaptéru. Pravý bok je podstatně chudší. Zcela nevhodně jsou hned u uživatele namačkány všechny 3 USB porty a zbytek vyplňuje optická mechanika. V kloubu je z pravé strany samozřejmě umístěn pro VAIO tolik charakteristický zeleně podsvícený vypínač.

Počet rozhraní je optimální, ale mám několik výhrad k rozmístění. Audio konektory jsou na čelním panelu pro většinu případů užití nevhodné (s externími reproduktory prakticky vždy). Jako velký omyl vidím umístění všech tří USB portů na pravý bok, co nejblíže k uživateli. Prakticky to znamená jen jediné – jakékoli připojené zařízení (i konektor myši, pokud nebude připojitelná přes Bluetooth) bude zasahovat do prostoru, kde normálně pohybujete rukou s myší. Během recenzování jsem na tento nedostatek narážel prakticky neustále.

Příjemně jsem byl překvapen velikostí a hmotností celého zařízení. V zavřeném stavu má notebook rozměry 380 x 260 x 35 mm a působí tence. Váha se při měření zastavila na příjemné hodnotě 3,03 kg. Lze tedy najít i některé o palec menší notebooky s vyšší hmotností. Přiložený 90W adaptér je sice větší, ale s vahou 390 g patří k průměru.

Klávesnice a ovládací prvky

Klávesnice je velmi podobná té, která byla v předchozím recenzovaném VAIO notebooku (Sony VAIO SR19VN – lehký pomocník na práci i zábavu). Díky většímu prostoru se však mohla doplnit řada kláves pro pohyb v dokumentech na pravém kraji klávesnice (funkčnost pomocí Fn a kurzorových šipek zůstala). V souvislosti s tím je blok kurzorových šipek vrácen zpět k ostatním klávesám a klávesy mají standardní velikost. Poslední drobná změna se týká nejvyšší řady kláves – klávesy F1-F12 jsou malými mezerami odděleny do bloků po čtyřech, což je příjemné, když člověk pracuje v horších světelných podmínkách.

Nad klávesnicí se nachází tři diody indikující zámky klávesnice. Všechny tři už se dnes vidí jen zřídka.

Použitý Synaptics touchpad má širokoúhlý poměr stran a je dostatečně velký a citlivý. Hladká dotyková plocha reaguje na prst okamžitě a tahem po pravé straně je možné emulovat kolečko myši. Pod ní se nachází dvě tlačítka, u kterých si musím postesknout nad jejich hlučným (a tuhým) chodem.

Hlavní HW parametry

Do základní desky s čipovou sadou Intel PM45 (Centrino2/Montevina) je zasazen procesor Intel Core 2 Duo P8400 s frekvencí 2,26 GHz (1066 MHz FSB, 3 MB L2 cache). Písmeno P v názvu znamená nižší TDP, tedy 25 W (místo 35 W u řady T). Díky tomu je notebook úspornější a šetrnější k baterii. V multimediálním notebooku to většinou nehraje zas takovou roli, ale potěší to (jakoukoli úsporu energie vítám s otevřenou náručí). Použitý procesor zajišťuje dostatečný výkon pro veškerou běžnou práci a multimédia.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 29 351

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 18 659

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 55 689

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 35 546

Cinebench 9.5

• Rendering (Single CPU): 388

• Rendering (Multiple CPU): 703

• Multiprocessor Speedup: 1,81

Windows Vista – CPU a RAM

• Index dle počtu operací CPU za sekundu: 5,2

• Index dle počtu operací RAM za sekundu: 5,9

Celková paměť 4 GB RAM je složena ze dvou DDR2 modulů běžících na frekvencí 800 MHz. Při všech běžných činnostech byste neměli narazit na problém nedostatku paměti. V testu HWiNFO32 dosáhl paměťový systém propustnosti 2801 MB/s. Částečně radost kazí podpora pouze 32bit verze operačního systému (Vista HP). Z důvodu omezení systému není možné využít víc jak něco kolem 3 GB.

Mírným zklamáním je použití pomalejšího disku Fujitsu s rychlostí otáčení ploten pouze 4200 rpm (8MB cache), který dosahuje čtecích rychlostí okolo 75% dnešního průměru a přístupová doba je podobně špatná. Menší rychlost je daní za vyšší kapacitu – 300 GB. Raději bych uvnitř viděl nějaký menší a rychlejší disk, protože podobná kapacita je pro většinu uživatelů v notebooku zbytečná. Ovšem ruku v ruce s nižší rychlostí jde také menší produkovaný hluk.

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 90,26 MB/s

• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 33,8 MB/s

• Průměrná přístupová doba: 20,9 ms

• Windows Vista – Index přenosové rychlosti: 4,5

Sony je hlavním propagátorem „HD formátu“ optických médií Blu-ray. S novými modely notebooků se snaží také tlačit Blu-ray mechaniky do většiny svých notebooků. U tak multimediálně založeného modelu by bylo přímo ostudou, kdyby tuto mechaniku neměl. Ta použitá je od výrobce Matshita a podporuje nejen čtení, ale i zápis (přepis) Blu-ray médií (!). Samozřejmostí je také podpora čtení a pálení na všechna k tomu uzpůsobená CD/DVD média.

Ve schopnostech komunikace s okolím notebook nijak nezaostává a nabízí nejnovější standardy v podobě gigabitového ethernetu, draft-n Wi-Fi karty a Bluetooth 2.0 EDR modulu.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

Skvostem notebooku je širokoúhlý displej s úhlopříčkou 16,4“. Ten používá poměr stran 16:9, který je vhodnější pro přehrávání filmů. Povrch displeje je lesklý, ale odlesky jsou tlumené, takže nijak neruší. Pochválit musím za rozlišení 1600x900 (někde označované jako WXGA++). To nabízí optimální kompromis mezi velkou zobrazitelnou plochou a dostatečně velkými pixely. Zatím jsem měl možnost na této úhlopříčce pracovat jen s displeji s rozlišením 1366x768 a 1920x1080. První bylo neskutečně hrubé a byl to spíše krok zpět proti 1280x800. Druhé bylo naopak příliš drobné a téměř se neobešlo bez zvětšování písmen v systému (což ve Windows moc dobře řešeno není).

Kvalita displeje je na poměry notebooků přímo špičková. Barvy jsou syté a černá barva je opravdu černá. Výrazně nadprůměrné jsou i parametry jako kontrast a jas. Jas je dokonce tak silný, že v místnosti běžně stačí 50% maximální hodnoty. Za tím stojí podsvícení realizované pomocí dvou podsvětlovacích trubic (běžně se v notebooku používá jen jedna). Jediným neduhem podsvícení jsou tmavější místa po stranách displeje. Osobně mi nijak výrazně nevadila, ale vidět bohužel jsou (pokud je obrazovka vyplněna jednou barvou) a jsou výraznější, než je u jiných notebooků zvykem.

Pozorovací úhly odpovídají lepším notebookovým displejům. U horizontálních není nejmenší problém. Vertikální bývají u TN technologie tradičně slabší, což se týká zejména úhlu spodního. S tím se ovšem nic dělat nedá, protože nikomu se nechce do notebooků montovat displeje na jiných technologiích.

Dedikovaná grafická karta ATI Radeon HD3470 s vlastní pamětí 256 MB RAM zde zřejmě posloužila především jako ulehčení procesoru při přehrávání HD filmů (díky vlastní akceleraci videa). Jde sice jen o základní model dedikovaných čipů, ale nabízí 2,5x vyšší výkon proti integrovanému řešení. Od lepších grafických karet se ovšem liší nízkou spotřebou.

specifikace čipu

Notebook má osazeny dva výstupy grafické karty – analogové VGA a digitální HDMI. Lze tedy připojit projektor, externí monitor, LCD panel (pomocí HDMI-DVI redukce) i moderní HD televizi. V případě, že je vypnut interní displej notebooku, je možné připojit dvě zobrazovací zařízení najednou a zobrazovat na nich jinou část plochy.

Testy 3D Mark

• 3DMark 2001: 16 386

• 3DMark 03: 5751

• 3DMark 05: 4822

• 3DMark 06: 2566

Windows Vista – grafika

• Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 4,7

• Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 4,6

Cinebench 9.5

• Shading (CINEMA 4D): 483

• Shading (OpenGL Software Lighting): 1580

• Shading (OpenGL Hardware Lighting): 2768

• OpenGL Speedup: 5,73

Karta překvapivě podala lepší výsledky, než jaké bych od tohoto čipu čekal na základě měření z jiných notebooků. V syntetickém testu 3D Mark 2006 je dosažené skóre přibližně o 25% vyšší proti průměru tohoto čipu. Výkon je dostatečný pro spuštění všech dnešních 3D her. Je však potřeba počítat, že výkon není dost vysoký, a tak je v některých náročných hrách nutné snížit detaily. Zejména takový Crysis není úplně plynulý, ani když jsou detaily značně snížené a hra běží v rozlišení 1024x768. Naopak testovaný FEAR běžel ve stejném rozlišení na střední detaily úplně plynule (nepodařilo se mi nastavit nativní rozlišení displeje). Starší hry jako Counter-Strike:Source je možné hrát v maximálních detailech a nativním rozlišení. Pokud ovšem hledáte notebook vyloženě na hry, tak tím dnes recenzované VAIO není. Za stejnou cenu lze logicky sehnat notebooky s výkonnější grafickou kartou.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimédia

I přes multimediální zaměření kupodivu zvuková karta nenabízí žádné možnosti prostorového 5.1 výstupu, a to ani digitální, ani analogovou cestou. Klasický analogový výstup tedy podporuje maximálně stereo zvuk. Nové grafické karty s HDMI výstupem naštěstí umí zpracovat i digitální 5.1 S/PDIF, takže při připojení televize pomocí HDMI konektoru o prostorový zvuk nepřijdete.

Vestavěné reproduktory ve mně nejlepší dojem nezanechaly. Předpokládal bych, že se výrobce zaměří na kvalitnější zvuk, když je notebook prezentován jako multimediální stanice, leč není tomu tak. Zvuk je plochý a nepříliš prokreslený, takže jde spíš o průměr. Potěšila ovšem relativně vysoká maximální hlasitost. Jako nouzovka při sledování filmů ve více lidech tak notebook poslouží i bez připojení externích reproduktorů.

Místo nad klávesnicí posloužilo jako prostor k umístění multimediálních tlačítek. Čtyři slouží k ovládání přehrávače a dvě k regulaci hlasitosti. Zbylá dvě tlačítka spouští programy – „AV mode“ spustí nabídku všech multimediálních činností a „S1“ spouští uživatelem nastavení program.

Díky vestavěnému mikrofonu a 1,3Mpix webkameře není problém realizovat video konference bez nutnosti cokoli k notebooku připojovat. Aktivita kamery je indikována zelenou diodou vlevo od ní.

pro plnou velikost klikněte na obrázek

Chlazení a provozní hluk

Většina součástí se soustřeďuje v levé části. Na spodku jsou v těchto místech otvory pro nasávání vzduchu. Ten je následně vyháněn ven masivním žebrováním na levém boku. K chladícímu bloku jsou připojeny dvě pipeline (grafická karta má svou vlastní). Ventilátor se spouští jen když je třeba. Při kancelářské práci v úsporném profilu (s dodatečně přepnutým ATI PowerPlay na „úsporu baterie“) tak často zůstane i vypnutý. Jeho chod nepatří k tomu nejtiššímu, co jsme tu v redakci měli, ale produkovaný hluk stále ještě není nijak rušivý. Pokud není v místnosti úplně ticho, tak pravděpodobně ani nezjistíte, zda notebook běží.

S profilem „vysoký výkon“ je ventilátor převážně zapnutý, i když se na počítači nic neděje. Při vytížení procesoru nebo hraní 3D her však jeho hluk zůstane stále na příjemné hodnotě jen s občasným zrychlením a určitě nejde o žádné startování stíhačky, jak u některých notebooků bývá.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 36,5°C

• levá strana pod klávesnicí = 32,3°C

• pravá strana pod klávesnicí = 32,1°C

• klávesnice vlevo = 34,3°C

• klávesnice vpravo = 33,6°C

• spodek maximum = 36,0°C (levý bok)

• výdech chlazení = 37,5°C

• napájecí adaptér = 39,7°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 36,8°C

• levá strana pod klávesnicí = 33,6°C

• pravá strana pod klávesnicí = 30,6°C

• klávesnice vlevo = 36,5°C

• klávesnice vpravo = 31,9°C

• spodek maximum = 39,0°C (levý bok)

• výdech chlazení = 45,3°C

• napájecí adaptér = 55,9°C

teplota okolí při měření: 27°C

Naměřené teploty patří k těm nižším. Díky tomu ani v parných letních dnech není problém psát recenzi s notebookem položeným na nohou, aniž by se nějak výrazně zahříval. K celému chlazení tak nemám žádné výhrady

Baterie

Výdrž na baterie byla příjemným zjištěním. S instalovanou baterií s kapacitou 53 Wh notebook vydržel v našem standardním redakčním testu* celé 3 hodiny a 42 minut. Na multimediální zařízení této velikosti je to velmi pěkná hodnota. Je samozřejmě potřeba počítat s tím, že měření je prováděno s podsvícením na jedné třetině maximální hodnoty. Tento displej si dokáže při zvýšení jasu vzít hodně energie a výdrž jde znatelně dolů (pod 3 hodiny). Ukazuje se, že nové notebooky s platformou Montevina začínají nabízet lepší výdrž na baterie napříč všemi kategoriemi užití.

Příkon notebooku

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 21 W

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 44 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 50 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 72 W

• Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 20 W

BIOS a zabezpečení

V nastavení BIOSu chybí jakékoli pokročilé funkce a běžný uživatel do něj pravděpodobně nebude chodit, pokud nebude chtít změnit priority bootování. Heslem lze zabezpečit nastavení BIOSu a start počítače.

Příslušenství

Testovaný notebook byl jen předprodukčním vzorkem, takže v krabici byl přiložen mimo notebooku jen napájecí adaptér, CZ i US přívodní šňůra a několik Blu-ray disků. Finální produkty však jsou balené jinak.

Ceny a záruka

Testovaná konfigurace FW11S má stanovenou koncovou (MO) cenu na 33 605,- Kč bez DPH 39 990,- Kč s DPH). Nejlevnější konfigurace VAIO FW11E s jednou podsvětlovací lampou a mírně slabší konfigurací stojí jen 23 521,- Kč bez DPH (27 990,- Kč s DPH). Celkově tedy nejde o nic zas tak drahého v porovnání s konkurencí. Mezi těmito dvěma konfiguracemi je ještě FW11M s Blu-ray combo mechanikou (Blu-ray čtečka, DVD vypalovačka) za 29 403,- Kč bez DPH (34 990,- Kč s DPH). Záruka má standardní dobu trvání 2 roky (i při nákupu na IČO) s opravou v servisním středisku (bring-in).

Závěr

Chcete stylovou multimediální stanici, která nahradí velký stolní počítač, ale nejste moc zatížení na hraní her? Pak by mohlo být Sony VAIO FW11S tím správným notebookem. Nabízí totiž výborný širokoúhlý displej, elegantní tenký vzhled a Blu-ray vypalovačku. Navíc je ve své kategorii jedním z těch lehčích notebooků, a když už jej vezmete z dosahu elektrických zásuvek, je možné s ním i relativně dlouho pracovat, případně shlédnout celý film.

Vadou na kráse jsou určitě špatně umístěné USB porty, pomalejší disk a nerovnoměrné podsvícení displeje po stranách. Podsvícení je v tomto ohledu horší, ale celkově jde stále o velmi nadprůměrný displej, vedle kterého většina notebooků bude zahanbena. Ačkoli výsledky testů disku nejsou moc oslnivé, Windows Vista šlapaly svižně a na rychlost notebooku si nemohu stěžovat. Jen to umístění USB portů nelze pochopit. Pokud ovšem překousnete je, tak byste mohli být s notebookem velmi spokojeni.

Klady a zápory

+ nadprůměrná výdrž na baterie
+ výborné parametry displeje
+ Blu-ray vypalovačka

- nevhodné umístění všech USB portů
- pomalý disk
- nerovnoměrné podsvícení displeje v rozích

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Foto galerie Sony VAIO FW11S

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip