26. 8. 2010 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Miroslav Hoffmann

Test: Sony Vaio VPCM12M1E-W - pro holky jak dělaný

Do redakce se dostalo malé Vaio s typickým, téměř lyrickým názvem VPCM12M1E-W. Sony a jejich ULV notebooky byly vždy v té nejvyšší cenové kategorii, dnešní model je ale z přesně opačného konce cenové nabídky. Za doporučenou cenu hodně pod 10 000 Kč bez DPH nabízí jeden z nejrychlejších procesorů z řady Intel Atom, 250GB pevný disk a 1 GB RAM, vše završují nejnovější Windows 7.

Sony Vaio VPCM12M1E-W - pro holky jak dělaný

Základní popis

Jestliže byste rádi nějaké Vaio, ale nechce se vám moc utrácet, vězte, že to dnes testované je v současné době jednoznačně nejlevnějším notebookem od Sony na našem trhu. Pokud je přístroj zavřený, téměř jako by z oka vypadl nedávno testovanému Vaio VPCY2 - hlavně díky barvě šasi, jehož vrchní polovina je bílostříbrná a spodní naopak černá, vypadá jako jeho zmenšená kopie. U vzhledu však podobnost končí, jak uvidíte dále. Mini notebook se v rámci svého segmentu snaží působit jako 'lepší zboží' a částečně se mu to i daří, přestože konstrukci skládající se výhradně z plastů nezapře už na první pohled.

Víko, i když to tak z větší vzdálenosti vypadá, není vyvedeno v 'obyčejné' stříbrné barvě, odstín jde spíše do bílé s nádechem perleti. Při podrobnějším pohledu jsou tedy vidět další odstíny světelného spektra, ale jen velmi nepatrně. Víko je příjemné také na omak - je téměř hladké, ale plast je jakoby lehce pogumovaný, celistvou plochu narušuje pouze stříbrné logo, tak jako na každém Vaio notebooku. Díky této úpravě se neleskne a přispívá to i k jistějšímu držení při přenášení. Víko tedy působí zajímavě a originálně, konkrétní barevná kombinace však jasně určuje cílovou skupinu výrobku. Ano, mám na mysli dámy, především ty mladší. Až na výjimky ošklivější polovina lidstva však nemusí zoufat, stejný laptop se prodává také v kombinaci tmavě modré a stříbrné, uspokojena tedy budou obě pohlaví.

Spodní část základny je již z obyčejného černého plastu a kromě perforovaného proužku pro přísun vzduchu v přední části zde nic zajímavého nenajdeme. Ke komponentám se tedy nedostaneme, vzhledem k osazené kapacitě by se možná hodil přístup alespoň k RAM. Ten je pravděpodobně řešen přes klávesnici, na to, abych to vyzkoušel, jsem si však vzpomněl, když byl už notebook vrácený, na mojí domněnku tedy nespoléhejte. Kromě širokého rámečku LCD, který je perleťový jako víko, je vnitřek notebooku už jen čistá stříbrná, a to včetně klávesnice a touchpadu. Pod perforací nad klávesnicí jsou umístěny dva malé reproduktory, jinak zde nic zajímavého nenajdeme.

Celkový vzhled se mi vzhledem k cílové skupině zamlouvá, barevná kombinace je zajímavá a notebook je i docela tenký. Vytkl bych však nepříliš vzhledný široký rámeček displeje a klávesnici, která by mohla být roztažená více do stran. Nejen, že by to lépe vypadalo, ale také by se na ní lépe psalo. Designově nejlépe by však působila klávesnice typu chiclet - věřím, že mladé slečny by jí uvítaly více než 'klasiku'. Za největší klad považuji kompletně matné zpracování, které se týká i displeje. Notebook tedy není nutné stále čistit, aby vypadal dobře.

Zpracování a mechanická odolnost je v této kategorii průměrná, nic vás nemile nezaskočí, ale jsou na trhu i lépe zpracované mini notebooky. K výraznějšímu prohýbání víka ani základny nedochází, ale to je spíše než pevností materiálů způsobeno malou úhlopříčkou. Z přístroje se však při manipulaci s ním linou nepříjemné praskavé zvuky, což zrovna dobře nepůsobí. Abych Vaiu nekřivdil, musím říct, že testovaný kousek nebyla prodejní verze a také nevím, kolika rukama už Vaio prošlo a co s ním kdo dělal.

Na otevření notebooku jednou rukou je základna samozřejmě moc lehká, pokud už ho však jednou otevřete, drží ve své pozici spolehlivě. Zklamaný jsem byl z maximálního úhlu otevření displeje - nějakých 130° je u malého mini notebooku docela málo. Svými rozměry totiž vybízí k práci s ním ve všech možných i nemožných polohách, malý úhel je ale značně omezující. Přitom by jen stačilo, aby se displej nezaklápěl za základnu, ale asi by to pak nevypadalo tak stylově...

Počet rozhraní odpovídá nepsanému netbookovému standardu, výrobce s žádným překvapením nepřišel. Zadní strana je prázdná, na přední jsou dva audiokonektory. Všechna tři USB jsou soustředěna na pravou stranu, moc ale nechápu, proč jsou tak blízko sebe. Vše ostatní je na straně levé - odpředu tedy čtečka karet MS/SD, konektor Fast Ethernetu, VGA, výdech chlazení a za ním již jen napájecí konektor. Moc toho tedy není, ale konkurence je na tom v rámci segmentu víceméně stejně.

Opakem k rozhraním jsou indikační prvky, kterých tu najdeme opravdu dostatek a žádný ani méně důležitý tu nechybí. Na přední hraně základny je tedy hlavní kontrolka zapnutí, činnosti disku, stavu baterie a bezdrátových sítí. Svoji LED má vedle sebe dokonce i čtečka karet, zámky klávesnice o sobě dávají vědět v základně napravo nad klávesnicí. Poslední je kontrolka webkamery tradičně umístěná vedle její čočky. Líbí se mi také jejich barevná skladba, které se Sony stále drží. Klasická zelená a oranžová jsou podle mě mnohem lepší volbou, než rádoby moderní modrá. Intenzita je také v pořádku, neoslní ani v úplné tmě.

Hardwarové ovládací prvky tu najdeme všeho všudy dva - posuvné tlačítko zapnutí a vypínač bezdrátových sítí, oba jsou na přední hraně základny.


pohled zepředu pohled zezadu pohled zleva pohled zprava pohled shora pohled zespoda

O mobilitě 10,1'' laptopu asi není pochyb, s rozměry 268 x 183 x 26-33 milimetrů se vejde i do větší kabelky. Mírně vyšší je ale hmotnost 1,4 kg, zvláště když víme, že Sony umí i třináctky, které mají jen o pár gramů více. To už jsme ale v trochu jiném cenovém segmentu. Mobilitu testovaného Vaia podtrhuje také malý a lehký 40W adaptér s dvoukolíkovým kabelem.

Klávesnice a ovládací prvky

Klávesnice překvapivě není pro Sony typický chiclet, výrobce se držel klasického typu. Klávesy jsou z matného stříbrného plastu a černý potisk je na nich dobře vidět, i když by mohly být znaky přeci jen o něco výraznější. Popisky funkčních kláves jsou na tom o něco hůř, světle modrá barva se v šeru ztrácí a není téměř vidět. Klávesnice má rozložení jako na velkém notebooku, i když některé klávesy jsou trochu zmenšené. V této souvislosti mě napadá otázka, proč výrobce nevyužil celou šířku šasi - místo by tu ještě bylo. Potěší alespoň velký dvouřádkový Enter a odsazené kursorové klávesy. Psát se dá tiše, k výraznějšímu prohýbání nedochází, problém je tedy v samotné velikosti. Klávesy jsou docela malé a přesto, že nemám obří ruce, žádné rychlopsaní se nekonalo. Dámy na tom ale budou o něco lépe (vyzkoušeno).

Touchpad Synaptics má matný povrch s natištěnou, téměř neviditelnou texturou, prsty se na něm nijak nezadrhávají. Funguje spolehlivě a velikost má také dostatečnou. Tlačítka jsou tu sice dvě, jsou ale dost malá a umístěná téměř na hraně základny. Díky tomu a tužšímu stisku se s nimi nepracuje úplně nejlépe.


pracovní plocha detail klávesnice

Hlavní HW parametry

Základem hardwarové výbavy je přímo pro Atomy určený čipset Intel NM10, do kterého je usazen momentálně nejsilnější (reálně prodávaný) jednojádrový procesor Intel Atom N470. Ten pracuje na maximální frekvenci 1,83 GHz, obsahuje 512KB L2 cache a díky technologii Hyper-Threading umí zpracovávat dvě aplikační vlákna současně. Výroba probíhá 45nm procesem a na desce procesoru se nachází také integrovaná grafika. Maximální TDP je přitom včetně grafiky stanoveno na 6,5 W, a to se ještě procesor umí pomocí Intel SpeedStep při nízkém zatížení podtaktovat na rovný 1 GHz. S přihlédnutím k tomuto faktu není výkon Atomu N470 špatný, pokud jste ale zvyklí na nějaký quad core, občas vám budou prodlevy v systému připadat jako věčnost. Neberte to ale doslova - se systémem se dá normálně pracovat, po dobu testování jsem notebook dokonce používal jako svůj hlavní počítač a malinké Vaio zvládlo vše, co jsem po něm chtěl, jen mu to občas chvíli trvalo. Občasný nedostatek výkonu se projevuje třeba tak, že začne vypadávat zvuk internetového rádia, když spustíte např. internetový prohlížeč. Jakmile se otevře, vše je zase v pořádku.

cpu-z
specifikace čipu

S výkonem procesoru úzce souvisí množství osazené paměti. Té je pouhý 1 GB typu DDR2 (667 MHz). Nižší rychlost nijak nevadí, čipset NM10 ale umožňuje osazení až 2 GB, se kterými by se celková svižnost sytému výrazně zrychlila. Pak už by však musel výrobce jako systém použít Windows 7 Home Premium, který je ale oproti předinstalované verzi Starter výrazně dražší. Zvýšení paměti je tedy na vás, o to více zamrzí nemožnost jednoduchého přístupu k ní.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

  • Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 12 281
  • Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 6712

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

  • Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 17 650
  • Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 12 355

Cinebench 9.5

  • Rendering (Single CPU): 102
  • Rendering (Multiple CPU): 154
  • Multiprocessor Speedup: 1,50

Cinebench R10

  • Rendering (Single CPU): 614
  • Rendering (Multiple CPU): 947
  • Multiprocessor Speedup: 1,54

Windows 7 – CPU a RAM

  • Index dle počtu operací CPU za sekundu: 2,7
  • Index dle počtu operací RAM za sekundu: 4,5
  • HWiNFO32 (propustnost paměti): 2105 MB/s

Pevný disk Seagate má dostatečnou kapacitu 250 GB a běžných 5400 otáček za minutu. Příjemně jsem byl překvapen jeho rychlostí, která si nezadá s průměrem velkých notebooků.

  • HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 120,15 MB/s
  • HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 67,7 MB/s
  • Průměrná přístupová doba: 18,8 ms
  • Windows 7 – Index přenosové rychlosti: 5,8

Malé Vaio disponuje standardními komunikačními schopnostmi, 100Mb Ethernet je doplněn Wi-Fi b/g/n a Bluetooth verze 2.1 + EDR. Potěší již zmíněný HW přepínač bezdrátových sítí.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

Největší výhodou 10,1'' displeje HannStar HSD100IFW1-A je jeho matné provedení, které se tak často nevidí. Ani obraz však není v rámci kategogie špatný - barvy působí přirozeně a pozorovací úhly bych označil za mírný nadprůměr. Díky dostatečnému jasu a matnému povrchu se dá s notebookem pracovat docela dobře i venku.

Parametry displeje

  • Úhlopříčka: 10,1''
  • Rozlišení: 1024 x 600
  • Typ obrazovky: TN
  • Podsvícení: LED
  • Jas: 250 cd/m²
  • Kontrast: 500:1
  • Odezva: 25ms
  • Pozorovací úhly (H/V): 140/110

pohled přímo displej zboku v úhlu 45st

displej v úhlu 135st displej v úhlu 45st

Grafická karta je umístěná na destičce procesoru a jedná se o slabou Intel GMA 3150. Podporuje pouze DirectX 9 (což vzhledem k celkovému výkonu vůbec nevadí) a jádro tepe na frekvenci 200 MHz. Zapomenout tedy můžeme na jakoukoliv pokročilejší akceleraci videa, většina práce bude ležet na nepříliš výkonném Atomu. Reálné je tedy přehrávání videa do HD ready rozlišení (720p), ale na flashová HD videa např. na YouTube rovnou zapomeňte. Naštěstí je možné zvolit nižší kvalitu, nemusíte ale hned přistupovat k 360 nebo dokonce 240p, s rozlišením 480p totiž nemá notebook žádný problém. Stejné je to také s hrami, 3D tituly si zahrajete jen ty opravdu staré. Důležité je také zmínit maximální podporované rozlišení externího monitoru, to činí ne moc vysokých 1400 \xD7 1050 pixelů.

gpu-z
specifikace grafického čipu

Testy 3D Mark

  • 3DMark 01: 2943
  • 3DMark 03: 791
  • 3DMark 05: 329
  • 3DMark 06: 172

Windows 7 – grafika

  • Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 3,0
  • Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 3,1

Cinebench 9.5

  • Shading (CINEMA 4D): 153
  • Shading (OpenGL Software Lighting): 337
  • Shading (OpenGL Hardware Lighting): 430
  • OpenGL Speedup: 2,82

Cinebench R10

  • Shading (OpenGL Standard): 324

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimédia

Dva malé reproduktory se nachází pod perforovaným pruhem nad klávesnicí a jejich zvuk poslouží jen v nouzi nejvyšší. Hrají hlavně středy, zvuk je tedy plechový a při nejvyšší hlasitosti (která však příliš vysoká není) začne být poslech nepříjemný. Na krátké internetové video tedy ano, na celý film či poslech hudby už nikoliv - sluchátka jsou nutností.

O zpracování zvuku se stará kodek RealTek ALC269. Stereo můžete z přístroje vyvést klasickým audiokonektorem, jiná možnost zde není.

Kamerka umístěná ve víku má pro Sony typických 0,3 Mpx (640 x 480), kvalita je díky nižšímu rozlišení slušná. Je možná i interpolace do rozlišení 1280x960 (k vidění zde), to ale příliš nedoporučuji, kvalita není dobrá. Vedle webkamery je kontrolní LED zelené barvy, která vůbec neoslňuje, a také zabudovaný mikrofon.

foto
pro plnou velikost klikněte na obrázek

Chlazení a provozní hluk

Chlazení je řešeno tradičním způsobem - ventilátor nasává vzduch přes otvory ve spodku základny a ohřátý jej vyfukuje výdechem v levém boku. Při nízké zátěži je chlazení velmi tiché, téměř o něm nebudete vědět. Funguje však zajímavým (a pro mě nepříjemným) způsobem, kdy jakékoliv zatížení procesoru způsobí okamžité zvyšování otáček. V praxi pak spustíte (opět) třeba prohlížeč a ihned slyšíte, jak se několik sekund rozjíždí větrák. Prohlížeč se otevře a větrák se zase několik sekund zpomaluje. Osobně mi více vyhovuje skokové zvyšování rychlosti při dosažení určité teploty. Jak bylo už řečeno, při nenáročném užití je chlazení tiché, v zátěži o něm už budete vědět i v běžném ruchu dne. Občas jsem si říkal, proč se musí velmi úsporné komponenty tolik chladit.

I v klidu jsou povrchové teploty docela vysoké a hlavně spodek šasi docela hřeje - je to díky snaze o tiché chlazení. V zátěži už je notebook relativně hlučný, teploty se přesto ještě o něco zvýší. Na klíně s notebookem vzhledem k jeho rozměrům asi nikdo pracovat nebude, ale pokud si lehnete do postele a položíte si ho třeba na břicho, začnou být teploty nepříjemné.

hodina provozu - mírná zátěž

  • touchpad = 31°C
  • levá strana pod klávesnicí = 30°C
  • pravá strana pod klávesnicí = 29°C
  • klávesnice vlevo = 33°C
  • klávesnice vpravo = 31°C
  • spodek maximum = 43°C (uprostřed)
  • výdech chlazení = 32°C
  • napájecí adaptér = 34°C

hodina provozu - vysoká zátěž

  • touchpad = 32°C
  • levá strana pod klávesnicí = 31°C
  • pravá strana pod klávesnicí = 29°C
  • klávesnice vlevo = 34°C
  • klávesnice vpravo = 32°C
  • spodek maximum = 47°C (uprostřed)
  • výdech chlazení = 35°C
  • napájecí adaptér = 40°C

teplota okolí při měření: 21°C

Teploty málo vytíženého procesoru se drží mezi 55-60°C, pevný disk má nízkých 35°C. Během hodinového zatížení činila nejvyšší naměřená teplota procesoru 78°C, pevný disk nepřekročil 40°C.

Baterie

Akumulátor s kapacitou 40 Wh udržel notebook v redakčním testu* 'naživu' přesně 4 hodiny a 30 minut, osobně jsem čekal o něco více. Je až neuvěřitelné, že Sony uvádí na svých stránkách na minutu přesnou výdrž - 4,5 hodiny - to se jen tak nevidí. Při běžné činnosti, jako je třeba prohlížení internetu přes Wi-Fi, se ale výdrž nedostane přes 4 hodiny. Za 2 hodiny se akumulátor vypnutého přístroje nabije na cca 80%, plné nabití trvá o půl hodiny déle. Adaptér má dostatečnou výkonovou rezervu, ani v zátěži se nabíjení výrazně nezpomalí.

Příkon notebooku

  • Celkový příkon při nejnižším výkonovém vytížení = 12 W
  • Celkový příkon při středním výkonovém vytížení = 16 W
  • Celkový příkon při vysokém výkonovém vytížení = 21 W
  • Celkový příkon při vysokém výkonovém vytížení + nabíjení = 39 W
  • Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 20 W

BIOS a zabezpečení

BIOS je u mini notebooků většinou hodně zjednodušený, je to případ i tohoto stroje. Nastavit je možné pouze heslo uživatele a samotného BIOSu, pořadí bootovacích zařízení, případně povolit boot ze sítě. Stejné je to se zabezpečením, HW prvky zde nejsou.

Příslušenství

K notebooku dostanete pouze několik papírových příruček, Sony většinou nedává žádné příslušenství ani k nejdražším kouskům. Záložní kopie předinstalovaného systému Windows 7 Starter 32bit (64bit verze neexistuje) je uložena ve skrytém oddílu pevného disku, pomocí dodávaného programu je možné udělat zálohu na DVD. Z použití edice Starter vyplývají pro uživatele některá omezení. Každý si jistě všimne chybějícího Aera, nebo že nelze změnit pozadí plochy. Já však za největší nedostatek považuji nemožnost rozšíření plochy na externí monitor, k dispozici je pouze klonování.

Jak je u notebooků Sony již zvykem, softwarová nadílka je docela bohatá. Obligátní trial verze MS Office, McAfee Security Center nebo Norton Online Backup jsou doplněny mnoha (většinou) užitečnými utilitami přímo od výrobce, které začátečníkům usnadňují používání počítače.

Vaio Control Center
Vaio Control Center

Ceny a záruka

Testovaná konfigurace VPCM12M1E/W s procesorem Intel Atom N470, 250GB pevným diskem, 1GB RAM a systémem Windows 7 Starter je v prodeji za doporučenou koncovou cenu 8325 Kč bez DPH (9990 Kč s DPH). Prodává se ještě model s označením VPCM12M1E/L, ten se liší pouze v jiném barevném provedení (modré víko a černý rámeček displeje).

Standardní záruka je 24 měsíců (i při nákupu na IČO), za cenu 2520 Kč bez DPH (2999 Kč s DPH) je také možné záruku prodloužit na celkových 36 měsíců.

Závěr

Vaio VPCM12M1E/W je mini notebook za nízkou cenu a podle toho je třeba k němu přistupovat. Neoslní výkonem ani výdrží na baterii, zpracování odpovídá průměru kategorie. Výrobce velmi správně zvolil matné materiály, notebook vypadá i během používání stále jako nový. Také matný displej je u mini notebooku pro práci mnohem vhodnější než lesklá varianta. Malé rozměry a klávesnice ho předurčují spíše ženské části populace, které se ale velmi líbí a to bude asi hlavní argument ke koupi.

Klady a zápory

+ líbivý vzhled
+ kompletně matné provedení

- podivně fungující chlazení
- slabší dílenské zpracování

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip


| Diskuse | Recenze
Sdílej:

Porovnání výkonu notebooků testovaných v redakci