21. 9. 2010 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Zima

Recenze: Toshiba AC100 - Android v malém notebooku

Většinou se do redakce dostávají notebooky s na platformě x86 (PC). Dnes recenzovaný kousek je výjimkou, neboť je postaven na platformě NVIDIA Tegra, která má hlavní jádro kompatibilní s architekturou ARM. Dále je přístroj vybaven 512 MB RAM, 16GB SSD a 10'' LCD s rozlišením 1024x600. Jako operační systém posloužil Android 2.1 a doporučená koncová cena i s 3G modemem se vejde hluboko pod 10 000,- Kč bez DPH.

Toshiba AC100 - Android v malém notebooku

Základní popis

První, co každého u Toshiby AC100 musí zaujmout, je její minimální tloušťka, která je u běžných PC notebooků nevídaná. Je to prcek, který nic neváží a všude se vejde. Jde o první vlaštovku na našem trhu, která ukáže, jak moc jsou lidé ochotni nahrazovat své mini notebooky něčím na platformě ARM. Buď se podobné řešení uchytí, nebo časem potichu „vyšumí“.

Tělo přístroje je v tmavě šedé barvě se žlutými doplňky po stranách a kolem touchpadu. Povrch není lesklý, jak je v této skupině nezřídka k vidění. Místo toho má praktický hrubý vzorek, na kterém nejsou vidět otisky a nečistoty. Kromě displeje je vlastně celé zařízení matné. Tenký profil má něco do sebe. Na jednu stranu vedle této Toshiby vypadají jiné mini notebooky poněkud přerostle, na druhou však může na někoho působit vzhledem jako hračka. Dle mého názoru je vzhled povedený a pro cílovou skupinu běžných lidí akorát.

Tenké plastové tělo je sice trochu pružné, ale všechno drží pevně pohromadě a displej přežije i silnější zatlačení na vnější stranu víka. Taktéž kvůli nízké hmotnosti se nic neprohne, pokud jej zvednete otevřený za roh základny. Při tak malé tloušťce není možné udělat notebook pevný jako kámen, aniž by měl kompletně kovové tělo. To by ovšem znamenalo úplně jinou cenu. U současného provedení jsem však přesvědčen, že časté přenášení vydrží.

Víko je v zavřeném stavu drženo magneticky a kvůli malé tloušťce v přední části vyžaduje jeho otevření obě ruce. Maximální úhel vyklopení je pouze 135°, což u tak malého notebooku není moc. Při otevření je mezi klouby pod displejem větší mezera. Určitě nedoporučuji při používání „vestoje“ do ní vkládat prsty, neboť při manipulaci může dojít velmi snadno k jejich skřípnutí.

Konektorová výbava je chudší, než je zvykem, ale většinu potřebného tu najdete. Na pravém boku vzadu najdete USB 2.0 pro připojení periferních zařízení, mini-USB (2.0) pro připojení ke klasickému počítači (příp. velkému notebooku), konektor napájení a zdířku zámku Kensington. Vlevo výbavu dále doplňují čtečka paměťových karet (SD, MMC), kombinovaný vstup/výstup zvukové karty a klasický digitální obrazový výstup HDMI.

Plnohodnotné USB porty bych na těle notebooku raději viděl rovnou dva, protože jeden v mnoha případech zabere myš (kterou jiným způsobem nepřipojíte). Naopak chválím za přítomnost plnohodnotného HDMI výstupu.


pohled zepředu pohled zezadu pohled zleva pohled zprava pohled shora pohled zespoda

Půdorysné rozměry 262 x 190 mm se prakticky neliší od jiných 10“ netbooků. Rozdíl je ovšem v tloušťce 15-20 mm. Jde bezpochyby o nejtenčí 10“ přístroj, jaký jsme zatím v redakci měli. Hmotnost 894 g je také pěkná a v batohu nebo brašně o ní nebudete ani vědět.

Přibalený 30W napájecí adaptér váží 321 g, ale díky dlouhé výdrži jej většinou není potřeba nosit s sebou.

Klávesnice a ovládací prvky

Klávesnice se od běžných notebooků na první pohled příliš neliší. Dokonce na ní jsou vidět určité znaky společné s klávesnicemi jiných notebooků Toshiba – těmi jsou odsazený blok kurzorových šipek a u nich nad sebou klávesy PgUp/PgDn. Největší změnou je náhrada celé horní řady kláves za různé multimediální funkce. Ty jsou navíc dostupné přímo, bez nutnosti stisku Fn. Ostatně klávesu Fn na tomto notebooku vůbec nenajdete. Mezi levým Ctrl a Alt jsou místo toho klávesy pro návrat na výchozí obrazovku systému a rychlé hledání na internetu. Tlačítko kontextové nabídky má jinou ikonu, ale jeho funkce je podobná – zobrazuje menu v aplikacích.

Rozměrově jsou na tom klávesy podobně jako u větších notebooků. Klávesnice je použitelná i na psaní delších textů a není příliš hlučná. Po hardwarové stránce k ní nemám výhrady.

Horší je to s implementací v operačním systému Android 2.1. Fixně je od výrobce nastaveno české rozložení QWERTZ, které nelze nijak změnit. V cílové skupině by to snad neměl být problém, ale zbytek (včetně mě) má smůlu. Nejen, že nejde přepnout na českou QWERTY variantu, nejde ani přepnout na klávesnici anglickou. Aby to nebylo všechno, připojená klávesnice přes USB má anglické QWERTY rozložení a opět to nejde změnit

Čeština na hardwarové klávesnici ještě není tak dobře odladěná a nelze psát háčky a čárky pomocí „mrtvé klávesy“ vedle backspace. Takže ť a ň na ní jednoduše nenapíšete.

Na čelní hraně jsou čtyři hlavní indikační diody. Ty hlásí připojení napájecího adaptéru, zapnutí, nabíjení baterie a aktivitu bezdrátového vysílače. Další indikační prvky jsou po stranách a jde o dvě diody, které blikají, pokud přijde email nebo textová zpráva.


pracovní plocha detail klávesnice

Na operačním systému je znát, že byl navržen pro ovládání prstem, a ovládání touchpadem/myší není vždy intuitivní nebo pohodlné. Jde mi například o přesouvání mezi obrazovkami tahem (na touchpadu krkolomné), chybějící vysvětlivky při najetí kurzoru na nějaký ovládací prvek nebo například nemožnost snadno označit myší blok textu.

Touchpad není ničím výjimečný. Dotyková plocha je výrazně širokoúhlá kvůli omezenému prostoru na výšku, ale pohodlí to nijak neubírá. Tlačítka pod ní se mačkají dobře a při zmačknutí vydávají hlasitější klapání.

Snímání prstu je plynulé a bez výrazného zpoždění. Výhradu bych měl snad jen k nižší rychlosti pohybu kurzoru, která bohužel nejde změnit. V nastavení touchpadu je jen možnost zakázat emulaci kolečka myši tahem prstu po pravém kraji dotykové plochy. Podpora více prstů a gest chybí.

Hlavní HW parametry

Srdcem základní desky je čip NVIDIA Tegra 250, který v sobě integruje většinu potřebných součástí. Výpočetní jednotku tvoří dvě jádra typu ARM9 běžící na frekvenci 1 GHz. Na poměry procesorů s ARM architekturou jde o velmi výkonné řešení, což je dáno především faktem, že proti mobilním telefonům zde nijak nevadí mírně vyšší spotřeba. V porovnání s procesory x86 je spotřeba beztak velmi malá (největší rozdíl je v úsporném režimu).

Paměť RAM je integrovaná na desce a v čipech je dohromady kapacita 512 MB. Řadič pracuje s pamětí typu DDR2 a umožňuje chod v 800 MHz. Z pohledu běžných operačních systémů pro PC sice 512 MB nepůsobí jako příliš velká hodnota, ale pro Android je to více než dost. Mnoho zařízení s tímto systémem má operační paměti mnohem méně.

V rámci energetických úspor je pevný disk nahrazen flash pamětí, která má v této konfiguraci kapacitu 16 GB. Rychlost paměti je spíše na úrovni prvních pokusů o SSD v levných mini noteboocích před několika lety, ale na rozdíl od Windows to zde není v žádném případě limitující faktor.

Paměť lze rozšířit pomocí SD karet v základní velikosti a fungují samozřejmě také karty typu SD HC. Připojit další úložný prostor lze také prostřednictvím USB portu, ale mějte na paměti, že mezi podporovanými souborovými systémy chybí NTFS, takže velký externí disk od PC s Windows pravděpodobně nepřipojíte (funguje FAT a FAT32).

Na rozdíl od PC notebooků není Toshiba AC100 vybavena konektorem pro připojení do Ethernetu. Drátové spojení s počítačem je možné jen USB kabelem. Pak lze přistupovat k uloženým souborům podobně jako u mobilních telefonů.

Vedle dnes již samozřejmé Wi-Fi (n) je v této konfiguraci přítomen také 3G modem. Bluetooth, ač by se hodilo (zejména u verze bez 3G modemu), v českých konfiguracích úplně chybí. Všechna bezdrátová zařízení lze hromadně zakázat vyhrazenou klávesou a samostatné přepínání lze rychle provádět například pomocí apletu na ploše.

Pokud je vložena SIM karta, notebook se k internetu připojuje ihned, jakmile je modem povolen. V rámci šetření baterie lze nastavit běh výhradně ve „2G“ sítích (EDGE, GPRS) kvůli šetření baterie.

Displej a grafika

Displej je kvalitativně shodný s tím, co můžete najít u jiných 10“ notebooků. Má rozlišení WSVGA (1024x600) a lesklý povrch. Obraz je kontrastní a barvy syté. Slabší jsou jen pozorovací úhly a podání černé, jak je zvykem u všech podobných displejů v noteboocích. Na tomto přístroji pravděpodobně nikdo nebude dělat žádnou seriózní práci s grafikou a na to ostatní s přehledem postačuje.

pohled přímo displej zboku v úhlu 45st
displej v úhlu 135st displej v úhlu 45st

Uvnitř procesoru NVIDIA Tegra 250 je integrované grafické jádro taktéž z dílny NVIDIE. Chlubí se až dvojnásobným 3D výkonem proti předchozí generaci Tegry a jde o jeden z nejvýkonnějších 3D akcelerátorů pro platformu ARM (pravděpodobně nejvýkonnější). Podpora 3D grafiky zahrnuje OpenGL ES 2.0 a programovatelné pixel a vertex shadery. Umí akcelerovat přehrávání 1080p videí ve formátech H.264, VC-1 a MPEG-4. V H.264 navíc umí při stejném rozlišení akcelerovat záznam videa (akcelerace se mimochodem týká také přehrávání hudby a práce s JPEG obrázky).

Pro připojení externího monitoru nebo HD televize je připraven plnohodnotný digitální výstup HDMI. Na připojeném zařízení se vždy nastaví jeho nativní rozlišení a obraz se do toho rozlišení roztáhne bez vyhlazení. Toto nastavení nelze obejít a jediné, co se vykresluje v plném rozlišení, je kurzor myši společně s akcelerovaným videem.

scaling
roztažení obrazu na externím monitoru bez použití vyhlazovacího filtru

HDMI výstup podporuje kromě standardizovaných rozlišení (1080p, 720p, 480p) také další rozlišení dle single-link DVI, takže si poradí s běžnými PC monitory. Systém vždy počítá s poměrem stran 16:9 a u jiných monitorů obraz doplňuje o černé pruhy.

Grafický akcelerátor svou práci plní velmi dobře a všechny animace při oken při práci se systémem jsou plynulé. Díky tomu působí celý systém velmi svižně. Na trhu lze najít i ARM zařízení s Androidem, kterým 3D akcelerace chybí a na rychlosti vykreslování je to citelně znát.

Multimédia

Reproduktory lze najít podle malého děrování na spodku základny. Na poměry notebooků obecně je zvuk podprůměrný, ale v rámci kategorie netbooků ještě není tak špatný. Hlasitost je nižší, ale o úplně tiché reproduktory také nejde. Naopak výstup na sluchátka je dle mého názoru zbytečně potichu, a tak v jakémkoli trochu hlučnějším prostředí budete nastavovat hlasitost téměř k maximu.

Nad displejem je umístěn monofonní mikrofon společně s webkamerou, která sice fotí v rozlišení 1280x1024, ale fotky vypadají jako roztažené z maximálně 640x480. Pro pořizování zvukových záznamů a obsluhu webkamery je systém vybaven již v základu potřebnými aplikacemi.

foto
pro plnou velikost klikněte na obrázek

HDMI výstup podporuje také přenos zvuku a ten se aktivuje, kdykoli je k notebooku připojeno HDMI zařízení schopné zvuk přijímat a je na něj přepnutý obrazový výstup. Přepínání funguje za chodu (i během přehrávání) a nevyžaduje žádné nastavení.

K přehrávání hudebních a video souborů Toshiba do systému přidala svůj vlastní přehrávač. Grafická karta nemá problém akcelerovat 1080p videa, ale narazil jsem na problém se zvukem. Videa s MPEG AAC Audio běžela správně, ale DVD ripy se zvukem v AC3 byly „němé“. Nejspíš jde o něco souvisejícího se systémem, protože to platilo i v dalších přehrávačích, které jsem zkoušel (předpokládám, že by se nějaká oprava mohla časem objevit v aktualizacích systému). Pro úplnost bych také doplnil, že přehrávač od Toshiby nepodporuje titulky.

Chlazení a provozní hluk

Notebook nemá žádné chladící otvory a neobsahuje ani ventilátor. Úsporné vnitřnosti založené na čipu NVIDIA Tegra s nízkou spotřebou žádné sofistikované chlazení nevyžadují. Protože byla místo pevného disku použita flash paměť, není v notebooku žádná pohyblivá mechanická součástka, která by mohla produkovat hluk. Toshiba AC100 je tedy naprosto nehlučné zařízení.

hodina provozu – přehrávání filmu v DVD kvalitě

  • touchpad = 25,4°C
  • levá strana pod klávesnicí = 25,4°C
  • pravá strana pod klávesnicí = 25,5°C
  • klávesnice vlevo = 29,3°C
  • klávesnice vpravo = 30,8°C
  • spodek maximum = 38,2°C (vzadu uprostřed)

teplota okolí při měření: 23°C

Při běžné činnosti nedochází k zahřívání v žádném místě. Něco takového je při pasivním chlazením nedosažitelné u klasických notebooků s procesory typu x86. Při dlouhodobé zátěži lze cítit teplo na spodku základny v zadní části uprostřed.

Baterie

Baterie sídlí v zadní části a jde o nejtlustější část základny. Je to dáno použitím standardních válcových článků. Ty jsou uvnitř tři a dávají celkovou kapacitu 25 Wh. S takovou baterií si notebook vystačí při naprosto minimálním zatížení a zapnuté Wi-Fi přesně 5 hodin a 58 minut. Bez Wi-Fi je to minimálně o hodinu více, ale při prohlížení webových stránek, sledování filmů a podobných činnostech s vyšším jasem LCD počítejte s maximálně 5 hodinami.

Větší baterie v prodeji není, ale prostor pro její přidání zde je, takže by se mohla časem objevit.

Příkon notebooku

  • Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 5 W
  • Celkový příkon při přehrávání filmu v DVD kvalitě = 6 W
  • Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 26 W
  • Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 22 W

Nabití vybité baterie na 90% výrobní kapacity trvá přibližně hodinu. Ač napájecí zdroj výkonu příliš nepobral, má dostatečnou výkonovou rezervu, aby nemusel snižovat rychlost nabíjení ani při větší výkonové zátěži.

BIOS/Firmware

Bylo by dobré zmínit, že v tomto je velká podobnost s mobilními telefony. Pokud máte představu, že je na začátku nějaký BIOS, ve kterém můžete nastavit bootování třeba z SD karty nebo externího disku, jste na omylu. Neočekávejte tedy třeba jednoduchou instalaci nějakého Linuxu (resp. jakéhokoli jiného, výrobcem nepodporovaného systému).

Uvnitř je základní Boot ROM, která pouze zobrazí úvodní logo, provede základní inicializaci a začne spouštět operační systém v interní paměti. Základní systém lze přehrát například prostřednictvím SD karty ve formě speciálního souboru, který zařízení kontroluje při spuštění. V tuto chvíli však žádná aktualizace tohoto typu není.

Příslušenství

V krabici je společně s notebookem jen napájecí adaptér a tištěná dokumentace (příručky v češtině).

Operační systém Android 2.1 je již přeinstalován na disku a upraven pro toto konkrétní zařízení. Toshiba již v základu přidala sadu programů, která by měla pokrývat základní potřeby uživatelů. Prohlížení webu zde zajišťuje kromě standardního prohlížeče (mobilní verze Chrome) také Opera Mobile a poštu, SMS a kontakty lze spravovat v základních aplikacích. Nechybí ani aplikace pro čtení PDF a elektronických knih a pro on-line synchronizované zápisky je přítomen Evernote.

Pro práci s dokumenty je připraven balík Documents to Go, který můžete znát z mobilních telefonů různých platforem. Ten si poradí s otevíráním a jednoduchou editací dokumentů, tabulek a prezentací. Uživatelské rozhraní je velmi jednoduché a program ani neumožňuje zobrazit stránku v režimu pro tisk (vždy se text přeformátuje na celou obrazovku). Navíc jde pouze o demoverzi, která neumožňuje mnoho funkcí editace a neumí vytvářet nové soubory. V případě načítání dokumentů by bylo dobré zmínit, že chybí podpora pro soubory ve formátu RTF.

V základu mezi aplikacemi nenajdete žádnou hru. Hry a další aplikace je samozřejmě možné nainstalovat, ale zde je nutné upozornit, že Toshiba nepovolila ve svém zařízení standardní Android Market a sama nenabízí žádnou vlastní knihovnu programů s možností stahování. Nové aplikace tak lze hledat jedině přes webový prohlížeč.

Na rozdíl od aplikací lze aktualizace automaticky stahovat. Pro ně je určen samostatný program, který je vyhledává na serveru výrobce.

V základu by to dle mého názoru chtělo program na přehrávání videí ze serveru Youtube, neboť přehrávač videí ve formátu Flash zde chybí.

Ceny a záruka

Kromě testované konfigurace AC100-10W s doporučenou koncovou cenou 8690,- Kč bez DPH (10 428,- Kč s DPH) je na trhu také levnější model AC100-10N s dvojnásobným úložným prostorem (32 GB) a absencí 3G modemu. Ten stojí 7790,- Kč bez DPH (9348,- Kč s DPH).

Obě konfigurace mají v základu dvouletou záruku s opravou v servisu.

Závěr

Toshiba AC100 je zařízení na rozhraní mezi netbookem a něčím jako mobilní telefon. Zatímco vzhled a ergonomie se příliš neliší od běžných mini notebooků, uvnitř jsou součásti charakteristické spíše pro handheldy, mobilní telefony a podobná zařízení. Taktéž použitý operační systém Android bude většině lidí známý z prostředí mobilních telefonů. Z toho kromě jednoduchosti ovládání vyplývá také řada omezení. Kdo čeká od Toshiby AC100 plnohodnotný počítač, bude zklamaný. Nespustíte na ní totiž plnohodnotný kancelářský balík ani sofistikovaného poštovního klienta a ani jiné aplikace pro běžně používané počítačové platformy. Aplikace pro Android jsou velmi jednoduché a nabízí jen úplně základní funkce. Jde tedy spíše o zařízení do terénu, na kterém si stáhnete poštu, projdete oblíbené webové stránky a sem tam na něco odpovíte.

Android jako takový je systém spíše pro zařízení na konzumaci obsahu, takže jeho tvorba je v některých případech mírně krkolomná (viz problémy se vstupem z klávesnice). Taktéž je znát, že je koncipován pro ovládání dotykem a touchpad/myš by si zasloužily trochu jiné ovládání.

Samotný hardware od Toshiby je výborný, a až na výdrž baterie, která nenaplnila očekávání, a chybějící Bluetooth, k němu nemohu mít výhrady. Jednou z velkých výhod je bezpochyby nulová hlučnost daná použitím SSD paměti a pasivního chlazení. Klávesnice je na poměry 10" velmi prostorná a píše se na ní dobře. Dovedu si představit, že by se podobné zařízení nabízelo také s Ubuntu Linuxem, který má pro mini notebooky moc pěknou verzi - takový systém by mnohem lépe dokázal využít potenciál tohoto zařízení a pokročilejším uživatelům by nabídl plnohodnotné verze programů jako Firefox, Thunderbird a OpenOffice.org.

Současný stav je kvůli omezené funkcionalitě sice spíše pro méně náročné uživatele, ale velkou výhodou je jednoduché ovládání, nulová potřeba něco nastavovat a malá šance dostat zařízení do stavu, kdy je nutné všechno přeinstalovat.

Klady a zápory

+ úžasně tenký
+ pasivní chlazení bez zahřívání
+ nízká spotřeba
+ akcelerace HD videí do rozlišení 1080p

- chybí unifikovaná možnost instalace nových aplikací
- nelze přepnout rozložení klávesnice (z české QWERTZ)
- operační systém je vhodný spíše pro dotyková bezklávesnicová zařízení

Foto galerie Toshiba AC100

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip

Technická data

  • Testovaná konfigurace: Toshiba AC100
  • Instalovaný procesor: NVIDIA Tegra 250 (1.00 GHz)
  • RAM (MB): 512 DDR2-800
  • SSD (GB): 16 (MLC)
  • LCD: 10.1" TFT (glare)
  • LCD rozlišení: WSVGA (1024 x 600)
  • Video: NVIDIA Tegra 250 (IGP)
  • Modem: 3G
  • LAN: -
  • WiFi: 802.11n (b/g/n)
  • Zvuková karta: NVIDIA HD Audio
  • Polohovací zařízení: touchpad (Synaptics)
  • Software: Google Android 2.1 (CZ)
  • Baterie/výdrž: Li-Ion 25 Wh / 5h 58min
  • Rozhraní: 1x audio IN/OUT, SD/MMC, HDMI, USB, mini-USB
  • Rozměry: 262 x 190 x 15-20 mm
  • Hmotnost (kg): 0.89

Rubriky: Recenze

Štítky: