25. 10. 2011 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Zima

Recenze: Sony VAIO VPC-SE1M1E - na grafiku a design za rozumné peníze

Sehnat notebook s vysokým rozlišením, kvalitním displejem a dedikovanou grafikou není jen tak. Nový 15,5'' notebook od Sony tohle splňuje a ještě přidává tenké provedení, nízkou hmotnost, dokovací konektor a dobrou výdrž baterie.

Sony VAIO VPC-SE1M1E - na grafiku a design za rozumné peníze

Základní popis

Sony jako typická japonská značka bohužel své značení nemá pro neznalého příliš přehledné a snadno se v něm dá ztratit. V souvislosti s touto recenzí ovšem stojí za zmínku, že modely začínající za VPC (označuje generaci) písmenem S míří do profesionální sféry, což dávají najevo především přítomností plnohodnotného dokovacího konektoru a v některých případech instalací operačního systému Windows 7 Professional (netýká se testované konfigurace). Na rozdíl od jiných pracovních notebooků však VAIO dává důraz i na osobitý styl a vytváří tak povedené prolnutí pracovního i zábavního světa.

Testovaný kus je vyveden ve stříbrné barvě stejně jako u nás jediná prodávaná konfigurace (oficiálně však existuje i černá varianta). Stříbrný je úplně všude včetně vany základny a jde o lakované, na dotek velmi příjemné kompozitní materiály.

Volba padla na jednoduché tvary, kdy některé linie jsou ostře řezané. Tam, kde se zaoblovalo, šlo jen o decentní úpravy na vhodných místech (například hrana pod opěrkami rukou). Celkově vzhled působí velmi dobře a pomáhá mu i tenký profil. Rozhodně si takový notebook nikdo nesplete s levným kouskem ze supermarketu a za sebe mohu říct, že bych se s ním nestyděl na pracovním jednání ani na neformálních akcích. Zde prostě Sony zabodovalo.

Většina povrchových materiálů jsou různé plasty a kompozity (hořčík, okolí klávesnice a touchpadu je hliník). Tenké tělo je však samozřejmě uvnitř dostatečně vyztuženo, takže při zvednutí otevřeného notebooku za roh se základna vůbec nekroutí a při silném zatlačení na různé části dochází jen k naprosto minimálnímu prohýbání.

Víko je při své minimální tloušťce pochopitelně pružné. Displej je na to ovšem stavěný, takže i při silnějším zatlačení na vnější stranu víka se na něm nevlní barvy. Zůstává jen otázkou, zda by při silném zmáčknutí zavřeného notebooku nemohlo dojít k obtisknutí klávesnice (kvůli tomu je klávesnice níž než opěrky rukou). Jinak však nemám ke zpracování jedinou výhradu.

Klouby víka jsou zapuštěny v základně a působí jako jeden celistvý kus uprostřed. Kvůli konstrukci je maximální úhel otevření omezen na 135°. Chod kloubů je plynulý a neomezuje v pohodlném otevírání počítače jednou rukou. Na druhou stranu se víko při otřesech umí trochu déle houpat, což by někomu nemuselo vyhovovat. Nejde o nic hrozného a nemusíte se bát, že by se víko pohupovalo například při rychlém psaní s notebookem položeným na stole.


pohled zepředu pohled zezadu pohled zleva pohled zprava pohled shora pohled zespoda

Konektorová výbava je omezena na nutný základ a notebook zde trochu zaostává za konkurencí. V kontextu minimální tloušťky a hmotnosti to jde prominout. Drtivá většina konektorů je poněkud neprakticky umístěna na levém boku, kde postupně od uživatele najdete čtečky paměťových karet (MemoryStick, SD/MMC), LAN, výstupy grafické karty (HDMI i VGA), tři USB (jedno ve verzi 3.0) a zdířku napájení. Výjimku tvoří sluchátkový výstup na levém boku úplně vzadu. Rozložení dle mého názoru není nejpraktičtější, ale jsem rád, že Sony aspoň umístilo USB víc dozadu. U dříve recenzovaných notebooků byly nezřídka v pravém předním rohu, kde kabely připojených zařízení dokážou překážet nejefektivněji.

Dokovacím konektorem na spodku lze připojit klasickou stanici (VGP-PRS25). Sony vyrábí jednu čistě pro modely VAIO SE a ta je vybavena čtyřmi porty USB 2.0, gigabitovým Ethernetem a dvěma obrazovými výstupy (VGA, HDMI).

O co jsme ochuzeni u konektorů, to nám notebook vydatně vynahrazuje mobilitou. Má vzhledem k úhlopříčce displeje minimalistické rozměry 380 x 255 x 23 mm a váží pouhých 1,95 kg. Dle výrobců jsme tenkých a lehkých 15“ notebooků měli v redakci už dost, ale většinou šlo o hmotnost okolo 2,3 kg. Sony zde zašlo nejdál a váží stejně jako některé 13“ modely. Rázem tedy může být zajímavou volbou pro ty, kteří větší úhlopříčky odsuzovali právě kvůli hmotnosti.

K notebooku je přibalen 90W napájecí adaptér s krátkou (třížilovou) přívodní šňůrou. S ohledem na výkon patří k těm menším a spolu s kabelem váží 372 g. Běžný 15“ notebook váží samotný okolo 2,5 kg, takže VAIO bude lehčí i v případě, kdy si k němu napájecí adaptér přibalíte.

Klávesnice a ovládací prvky

Do notebooku je vestavěná standardní klávesnice s plnou velikostí kláves a odděleným numerickým blokem. Rozložení více méně nevybočuje z toho, na co jsme u notebooků této velikosti zvyklí. Oceňuji vystupující blok kurzorových šipek. Ne každému ovšem budou vyhovovat krátké přepínače Shift a Ctrl vlevo. Za velmi praktický považuji alternativní přístup k funkcím pro pohyb v dokumentu také přes kombinaci Fn a kurzorových šipek (fungují stejně jako klávesy nad numerickým blokem).

Klávesy jsou v provedení chiclet a mají mělký stisk. Pokud jde o pohodlí při psaní, spadá klávesnice do jasného průměru a nároční písaři nemusí být vždy spokojeni. Praktickou výhodou je minimální hlučnost – při stisku se ozývá pouze tiché duté klapání a ani velké klávesy (například mezerník) nejsou hlučnější. Běžný uživatel s takovou klávesnicí nebude mít problém.

Pod klávesami je rozmístěna sada bílých diod, které se na základě světelného senzoru rozsvěcí, pokud je v místnosti málo světla. Podsvícení klávesnice je (bohužel) automatické a změnu jeho chování lze provést jen v programu VAIO Control Center (zapnuto, vypnuto, omezená doba svícení; vše oddělené pro napájení ze sítě a baterii).

Při testování mi u podsvícení citelně chyběla klávesová zkratka pro rychlé zapínání a vypínání. Je to dáno stříbrným povrchem kláves. V určitých situacích totiž bílé podsvícení snižuje kontrast (jinak černých) popisek. Pokud je okolo ještě dostatek světla, jsou popisky rázem bílé na stříbrném podkladu, což (jak jistě uznáte) není z pohledu ergonomie optimální. Sám jsem nakonec došel do stavu, že jsem podsvícení v programu úplně vypnul a zapínal jej pouze občas před spaním, když jsem pracoval s počítačem potmě.

Nad klávesnicí je pruh vyhrazený pro tlačítka a indikační prvky. Vpravo najdete podsvícený hlavní vypínač a tlačítka pro spuštění programu VAIO Care, webového prohlížeče a jednoho ze dvou programů pro procházení galerií (při prvním stisku vám dá systém na výběr). Vlevo je tlačítko pro vysunutí optické mechaniky a vedle něj tradiční posuvný přepínač s nápisy stamina a speed, který přepíná mezi standardním rovnovážným režimem s použitím integrované grafiky a režimem maximálního výkonu s dedikovaným grafickým čipem. Vedle přepínače se nachází tři indikační diody zámků klávesnice spolu se senzorem měřícím okolní osvětlení.


pracovní plocha detail klávesnice

Dotyková plocha touchpadu je proti okolí mírně zapuštěná a hmatově je odlišena také jiným povrchem. Ač z fotek může působit vroubkovaně, je povrch ve skutečnosti hladký. Touchpad je od společnosti Synaptics, která bývá sázkou na jistotu. Ani zde nemám výhrad – snímání je plynulé, přesné a bez zpoždění.

Pod dotykovou plochou překvapí větší tlačítka, která zachovávají celkovou jednoduchost vzhledu. Jejich nevýhodou je hlasité klapání při stisku a u testovaného kusu se levé tlačítko zasekávalo, pokud se na něj při stisku lehce zatlačilo doleva. Zasekávání však téměř jistě je pouze vada kusu, kterou by měla řešit reklamace.

Hlavní HW parametry

V testované konfiguraci jsou osazeny typické komponenty střední třídy. Čipová sada je Intel HM65 a k té je přidán do páru procesor Intel Core i5-2430M s výchozí frekvencí 2,4 GHz (Turbo Boost až 3,0 GHz). Výkon by měl plně postačovat na veškerou základní činnost, a kdo není na cestách závislý především na rychlosti renderingu a konvertování videa, bude spokojen.

CPU-Z
specifikace čipu

V základní desce je osazen pouze jeden paměťový modul (DDR3-1333) s kapacitou 4GB RAM. Druhý slot zůstal volný pro případný upgrade na 8 GB RAM. Takové rozšíření je dnes otázkou stovek korun, takže volbu jednoho modulu vítám.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

  • Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 51 213
  • Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 16 100

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

  • Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 106 074
  • Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 52 152

Cinebench R10

  • Rendering (Single CPU): 4738 CB-CPU
  • Rendering (Multiple CPU): 9836 CB-CPU
  • Multiprocessor Speedup: 2,08

Cinebench R11.5

  • Rendering (Multiple CPU): 2,69 pts

Windows 7 – CPU a RAM

  • Index dle počtu operací CPU za sekundu: 6,9
  • Index dle počtu operací RAM za sekundu: 5,9
  • HWiNFO32 (propustnost paměti): 5824 MB/s

Pevný disk je jednou z komponent, na kterých se výrobce nepředal. Jde o základní model od WDC s kapacitou 500 GB a rychlostí otáčení ploten 5400 rpm. Přenosové rychlosti jsou v dnešní době už jen na spodní hranici průměru. Potěší pouze jeho nízká hlučnost, která se u tohoto notebooku hodí.

  • HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 118 MB/s
  • HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 71,4 MB/s
  • Průměrná přístupová doba: 18,65 ms
  • Windows 7 – Index přenosové rychlosti: 5,9

Optická mechanika není ničím výjimečná. Jde o klasický typ DVD Super Multi s výsuvným podavačem. Odlišnost tvoří snad jen fakt, že tlačítko pro vysunutí není přímo na dvířkách, ale nachází se vlevo nad klávesnicí.

Komunikační schopnosti jsou lehce nadstandardní a vedle gigabitového ethernetu čítají bezdrátové technologie Wi-Fi /n (v pásmech 2,4 i 5 GHz) a Bluetooth 3.0. Oboje zajišťuje karta od Intelu.

Bezdrátový vysílač lze snadno vypnout posuvným hardwarovým přepínačem na čelní hraně. Samostatné přepínání technologií už řeší jen předinstalovaná grafická utilita.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

Osazený 15,5“ širokoúhlý displej je jedním slovem lahůdka. Má rozlišení Full HD (1920x1080) a povrchová úprava je něco mezi lesklou a matnou (blíže k matné). Odlesky jsou sice vidět, ale jsou značně utlumené a neostré, takže neruší ani při práci venku. Výhodou proti matným displejům je nižší tendence k snižování kontrastu, pokud je okolo hodně světla.

To nejdůležitější však není rozlišení nebo povrchová úprava, ale typ použité matice. Nevím sice přesně, o jaký typ jde, ale rozhodně to není klasické TN. Nejvíce se obraz podobá IPS panelům drahých pracovních stanic, neboť má opravdu hlubokou černou barvu a téměř neomezené pozorovací úhly. Mám zkušenosti i s předchozími prémiovými displeji notebooků od Sony (například modely FW a F), ale tento je minimálně o jednu třídu výš.

Na rozdíl od pracovních stanic nemá tento displej široký gamut (pro běžného uživatele bez kalibrační sondy jde možná o výhodu) a pokrývá přibližně 80% barvového prostoru NTSC. Barvy jsou pěkně syté, bílá je bez zbytečného nádechu do jiné barvy a celkově je zobrazení na takové úrovni, o které si jiné notebooky v této cenové relaci mohou nechat jen zdát.

Právě kvůli displeji by se mohlo stát VAIO SE vyhledávaným společníkem těch, kteří pracují s videem, grafikou a CAD aplikacemi. Na své si ovšem přijdou i milovníci filmů.

Sluší se ovšem zmínit, že vysoké rozlišení nebude vyhovovat všem. Sám jsem měl občas během testování také problém. Když jsem s notebookem pracoval celý den, měl jsem oči unavenější, než s jinými notebooky, které mají jednotlivé body na obrazovce znatelně větší.

Pro nás, kteří nepotřebujeme tak vysoké rozlišení, by se mi líbilo vidět na trhu i variantu s 1600x900 při zachování podobných parametrů obrazu – to je ovšem zatím asi utopie.

Displej umí šetřit energii přepnutím do režimů s nižší rychlostí překreslování. Automaticky se tak po odpojení napájení v režimu stamina přepíná na 40 místo původních 60 Hz. Ačkoli LCD mají na rozdíl od CRT obrazovek oddělenou rychlost překreslování a podsvícení, zde se v nižší rychlosti změní i napájení podsvícení, takže citlivější jedinci mohou mít pocit, že obrazovka bliká.

Nenašel jsem volbu, kde lze automatické přepínání zrušit, a navíc v základní instalaci jsem zjistil, že po ručním přepnutí zpět na 60 Hz (stále při provozu na baterii) začne být nestabilní služba VAIO Care (často vyskakují okna s informací o pádu aplikace). Sony má tuto aplikaci tak dobře v systému zakořeněnou, že ji neodstraníte ani v programech po spuštění, ani ve službách. Sám jsem tak byl nucen ji odinstalovat, čímž jsem se připravil i o její další služby (pomoc v případě problémů, spuštění obnovy systému z prostředí Windows,…).

pohled přímo displej zboku v úhlu 45st
displej v úhlu 135st displej v úhlu 45st

V notebooku jsou dvě grafická jádra, která se mohou chopit zpracování grafických operací. První je integrovaný Intel GMA HD3000 v procesoru sdílející paměť z hlavní RAM. Ten se užije ve většině případů, kdy není potřeba vyšší výkon a prioritou je nízká spotřeba.

Druhý je dedikovaný AMD Radeon HD6470 s 512 MB vlastní paměti typu GDDR3 (64bit). Do redakce dodaný kus je sice vybaven tímto čipem nižší třídy, ale v ČR se prodává konfigurace SE1E1E, která se od testované liší právě grafickým čipem. Prodávaná má výkonnější Radeon HD6730M, který už zasahuje do střední třídy a nabídne výrazně vyšší výkon.

Zatímco dnes již většina notebooků používá automatické přepínání grafických karet, Sony zůstalo u způsobu, se kterým před lety přišlo (pouze se vždy používají výstupy připojené k Intel GMA). Mezi grafikami lze přepínat manuálně prostřednictvím posuvného přepínače nad klávesnicí. Při tom, jaké problémy automatické přepínání od AMD představuje (například nemožnost spustit OpenGL aplikace jinak než s integrovaným Intelem), je to naprosto pochopitelné. Dokonce musím přiznat, že mi žádný jiný způsob přepínání nepřipadá přirozenější než tento. Přepínání „výdrž“-„výkon“ je rozhodně pochopitelnější než procházení nastavení ovladačů grafické karty a řešení, proč ta či ona aplikace nemá profil s vhodně vybraným grafickým adaptérem.

GPU-Z
specifikace čipu

Přímo k počítači je možné připojit externí monitory prostřednictvím výstupů HDMI (digitální) a VGA (analogový). Oba mohou pracovat najednou, ale fyzicky jsou oba konektory tak blízko sebe, že bude problém oba využít.

Externí monitory lze připojit také prostřednictvím dokovací stanice, která je vybavena taktéž HDMI a VGA. Jakmile je notebook ke stanici připojen, není možné využít výstupů přímo na jeho těle.

Testy 3D Mark

  • 3DMark 06 (1280x1024): 4667
  • 3DMark Vantage: P2124 (GPU: 1694, CPU: 8927)
  • 3DMark 11: P628 (Graphics: 552, Physics: 3301)

Windows 7 – grafika

  • Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 4,7
  • Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 6,2

Cinebench (OpenGL)

  • Cinebench R10: 6393 CB-GFX
  • Cinebench R11.5: 18,42 fps

SPEC viewperf 10 – Composite / 1280x1024 (fps)

  • 3ds max (3dsmax-04): 18,49
  • CATIA (catia-02): 16,33
  • EnSight (ensight-03): 13,51
  • Maya (maya-02): 41,48
  • Pro/ENGINEER (proe-04): 13,82
  • SolidWorks (sw-01): 31,49
  • UGS Teamcenter Visualization Mockup (tcvis-01): 7,47
  • UGS NX (ugnx-01): 6,28

SPEC viewperf 11 / 1280x1024 (fps)

  • CATIA (catia-03): 4,87
  • EnSight (ensight-04): 6,69
  • LightWave 3D (lightwave-01): 21,14
  • Maya (maya-02): 9,22
  • Pro/ENGINEER (proe-05): 1,90
  • SolidWorks (sw-03): 12,66
  • Siemens Teamcenter Visualization Mockup (tcvis-02): 3,79
  • Siemens NX (snx-01): 4,60

Aliens vs. Predator DirectX 11 Benchmark

  • 1280x720: 11,9 fps
  • 1920x1080: 6,3 fps

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat
Stalker
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark (1280x720, DirectX 11)

Testovaná konfigurace se slabší grafickou kartou nemá takový rozdíl výkonu mezi integrovaným a dedikovaným čipem. Přesto zde má Radeon svůj smysl zejména v otázkách kompatibility s různými aplikacemi (zejména OpenGL) a o třetinu vyšší výkon přece jen ještě není zanedbatelný. V nízkých detailech a v rozlišení do 1366x768 mohou běžet i nové hry, ale velký herní zážitek od nejslabšího dedikovaného čipu AMD prostě nečekejte.

Radeon HD6730M z prodejní konfigurace má proti tomuto výkon o 50% vyšší, což umožňuje hraní současných AAA her často i ve středních detailech – avšak při stejném rozlišení. Plných 1920x1080 je na běžné mobilní grafiky jednoduše příliš.

Poslední generace Radeonů si poměrně dobře rozumí s profesionálními aplikacemi, neboť v OpenGL testech SPEC viewperf je podávaný výkon vyšší než v případě NVIDIA GeForce GT540M ze střední třídy.

Pro úplnost, přehrávání Full HD filmů funguje bez problému a veškerá běžná multimediální činnost není nic, s čím by se tento notebook mohl trápit.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimédia

Reproduktory mají své místo nad klávesnicí a najdete je snadno podle mřížky. Jejich zvuk je značně podprůměrný a chybí v něm hloubky i větší část středů. Hlasitost je proti jiným notebookům spíše nižší, ale vzhledem ke kvalitě to už není zas takový problém. Reproduktory jsou již tradiční bolístkou Sony a notebooky jako tento by si zasloužily rozhodně lepší.

Zvukový kodek je od Realteku a nabízí základní možnosti doplněné a vylepšení zvuku pomocí Dolby Home Theater v4 (standardně vypnuto, ale najdete jej ve vlastnostech zvukových zařízení).

foto
pro plnou velikost klikněte na obrázek

Pro online video-hovory je připravena 0,3Mpix webkamera ve víku spolu s mikrofonem na čelní hraně základny.

Zabezpečení

Ač je VAIO SE řazeno do segmentu pracovních notebooků, není vybaveno žádnou nadstandardní zabezpečovací technologií. Nemá čtečku otisku prstů, nemá TPM čip pro bezpečné uchování šifrovacích klíčů a nepodporuje ani heslo pevného disku nutné pro činnost FDE (ATA password). Umí pouze základní heslo BIOSu pro uživatele a správce a vypnout některá integrovaná rozhraní.

Chlazení a provozní hluk

Od procesoru i grafické karty vedou heatpipe k chladiči s jedním ventilátorem. Na první pohled byste mohli výdech chlazení přehlédnout, neboť se ho Sony pokusilo schovat po vzoru jisté „ovocné konkurence“. K nasávání vzduchu slouží velké perforované plochy na spodku a ohřátý je následně vyháněn průduchem vzadu uprostřed. Tento výdech je přikryt víkem, a to tím víc, čím více notebook otevřete. Rozhodně takové chlazení na první pohled nevypadá příliš efektivně, ale neodsuzujme předčasně.

Při běžné práci sice ventilátor jede, ale drží si tak nízké otáčky, že uslyšíte spíše tichý pevný disk (5400 rpm). Produkovaný hluk je více méně konstantní a až větší zátěž může způsobit chvilkově mírné zrychlení. Přesto jde o velmi tichý notebook, který potěší i náročné jedince.

Dlouhodobá intenzivní zátěž (všechna jádra procesoru i grafická karta) dokáže zesílit chlazení na jinačí úroveň. Ne, že by se notebook měl vznášet, ale produkovaný hluk je podstatně vyšší. V rámci třídy bych jej označil za nadprůměr. Je dost tišších notebooků, ale jsou i (podstatně) hlasitější.

Hluk ve zmíněné zátěži beru jako daň za tenké tělo. Negativně jej nevnímám, neboť při krátkodobých intenzivních zátěžích (které pracovním činnostem odpovídají víc) se drží ventilátor převážně v nízkých otáčkách. Chlazení je přitom poměrně výkonné, neboť ke snížení otáček po dlouhé zátěži dojde během asi 20 sekund, kdy se teploty komponent dostanou do normálu.

hodina provozu - mírná zátěž

  • touchpad = 26,7°C
  • levá strana pod klávesnicí = 26,4°C
  • pravá strana pod klávesnicí = 27,9°C
  • klávesnice vlevo = 26,2°C
  • klávesnice vpravo = 28,3°C
  • spodek maximum = 30,3°C (vzadu uprostřed)
  • výdech chlazení = 31,9°C
  • napájecí adaptér = 34,2°C

hodina provozu - vysoká zátěž

  • touchpad = 28,8°C
  • levá strana pod klávesnicí = 28,1°C
  • pravá strana pod klávesnicí = 32,6°C
  • klávesnice vlevo = 30,6°C
  • klávesnice vpravo = 37,8°C
  • spodek maximum = 42,8°C (vzadu uprostřed)
  • výdech chlazení = 52,7°C
  • napájecí adaptér = 50,9°C

teplota okolí při měření: 23°C

Při standardní zátěži méně náročných činností (prohlížení webových stránek, přehrávání filmů) se notebook téměř nezahřeje. Jde tedy o vhodnou volbu, pokud pracujete často s notebookem na klíně.

V zátěži dochází k mírnému zahřívání klávesnice po pravém kraji. Na spodku je teplo patrné vzadu uprostřed (pod chladičem), ale ani zde nejde o nic hrozného. Musím uznat, že jsem překvapen.

Teploty v zátěži
teploty vnitřních komponent při dlouhodobé maximální zátěži

Baterie

Sony baterii integrovalo přímo do těla notebooků, jak je u tenkých kousků zvykem. Tato Li-Pol baterie má kapacitu 51 Wh a v našem standardním redakčním testu* udržela počítač v provozu 6 hodin a 39 minut, což dává minimální spotřebu 7,2 W. Při práci s polovičním jasem a zapnutou Wi-Fi počítejte se spotřebou mezi 9 a 10 W – tedy výdrží lehce přes 5 hodin. Přehrávání filmu znamená spotřebu 14 W, což znamená 3 a půl hodiny provozu.

Ač je baterie integrovaná, neznamená to, že by nešla prodloužit výdrž. Sony nabízí přídavnou tenkou baterii, která se připojí na spodek a zvětší profil přístroje po celé ploše. Výdrž se s touto baterií zdvojnásobí (dle prohlášení výrobce). Na fotkách v galerii můžete počítač vidět s nasazenou baterií, ale jde jen o maketu, takže test výdrže jsme provést nemohli.

Příkon notebooku

  • Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 13 W
  • Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 52 W
  • Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 53 W
  • Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 57 W
  • Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 41 W

Jak je vidět, ani v jedné z modelových situací nevyužívá počítač plných možností napájení. Nabití prázdné baterie trvá přibližně 2 hodiny, pokud je počítač vypnutý, nebo není příliš zatěžován. V zátěži se nabíjení značně zpomalí a trvá skoro 8 hodin.

BIOS

Ve flash paměti je nahraný firmware InsydeH20, do jehož nastavení se vchází stiskem klávesy F2 ihned po zapnutí. Nastavení je velmi strohé a obsahuje pouze naprosto základní volby. Dostupné jsou následující položky:

  • zapnutí virtualizace
  • vypnutí podpory Execute-Disable Bit
  • zákaz integrovaných zařízení (USB porty, čtečka paměťových karet, optická mechanika, bezdrátové technologie, LAN)

Příslušenství

Spolu s notebookem jsou v krabici také tištěné příručky a 90W napájecí adaptér. Balení je velmi minimalistické, jak je zvykem u většiny výrobců. Testovaná i prodávaná konfigurace jsou vybaveny 64bit operačním systémem Windows 7 Home Premium ve vícejazyčné variantě (při prvním spuštění si můžete vybrat češtinu, slovenštinu i angličtinu), jehož zálohu tovární instalace najdete jen na pevném disku (v samostatném skrytém oddílu).

Spolu se systémem je předinstalováno nepřeberné množství utilit a programů. V horní části obrazovky například trůní vždy po spuštění nabídka, která se po najetí myši vysune a zobrazí různé zástupce. Pokud se jí budete chtít tak jako já zbavit, hledejte v nabídce programů VAIO Gate. Při problémech s počítačem má pomoct aplikace VAIO Care, která je poměrně šikovná, ale není moc dobře optimalizovaná, protože i na tomto počítači se vykreslují jednotlivé nabídky a animace trhaně, což moc dobře nepůsobí. Sony si zakládá na multimediálnosti svých notebooků, takže je v notebooku předinstalovaná aplikace na správu digitální galerie a jednoduchá střižna. Abych byl přesnější, aplikace jsou na disku rovnou dvě – PMB VAIO Edition, o kterém jsme dříve psali, a VAIO Media Gallery.

Součástí základní instalace je řada aplikací třetích stran. Dle očekávání jsou přítomny MS Office 2010 Starter, Adobe Reader a Skype. Další aplikace nemá cenu složitě rozepisovat. Z velké části jde o bloatware (například lišty ve webovém prohlížeči nebo demoverze antiviru).

Zkušenějším uživatelům doporučuji po vybalení zbytečné programy odinstalovat. Při prvním spuštění jsme v redakci byli překvapeni, že notebook není tak rychlý, jak by měl, a často přistupuje na disk v době, kdy by nemusel. Po smazání některých programů umí být notebook velmi svižný.

Ceny a záruka

Na našem trhu bude nabízena jediná konfigurace, a to SE1E1E za cenu 20 825,- Kč bez DPH (24 990,- Kč s DPH). Od testované se liší pouze osazením výkonnějšího grafického čipu AMD Radeon HD6730M.

K notebooku je dodávána standardní dovuletá záruka s opravou v servisu. Tuto záruku je možné rozšířit o opravu u zákazníka následující den od nahlášení.

Závěr

Sony VAIO SE je nesmírně povedený počítač a za rozumné peníze může nabídnout možnosti, které uspokojí i řadu profesionálních uživatelů. Jeho Full HD displej s perfektními pozorovacími úhly ocení designéři, grafici a všichni ti, kteří potřebují na obrazovce vidět současně větší množství dat (ať už jde o CAD, GIS, nebo třeba DAW aplikace).

Notebook však není jen o displeji. Důležitá je i dobrá klávesnice (zde navíc podsvícená), velký a přesný touchpad, pětihodinová výdrž na baterie a pro někoho také možnost počítač připojit k plnohodnotné dokovací stanici. Sony tohle všechno zabalilo do stylového stříbrného provedení s tenkým profilem a mobilitou lepší než u některých 13“ notebooků.

Dá se zde najít také několik nedostatků. Při maximální zátěži si umí ventilátor pořádně odfouknout, většina konektorů se soustředí tam, kde by uživatelé nejspíš raději viděli prostor pro manipulaci s myší, a operační systém je zaplněn již z výroby řadou programů, které umí jeho chod zpomalit. Přes těchto pár nedokonalostí jde ovšem o zajímavý notebook, který dokáže nabídnout kombinaci vlastností, jakou byste v dané ceně u konkurence hledali marně.

TIP redakce NOTEBOOK.cz

TIP redakce NOTEBOOK.cz

Vaio S1 kombinuje špičkový 15,5“ displej s velmi nízkou hmotností, to vše v kvalitně provedeném šasi a při zachování příznivé ceny. Za to si plně zaslouží TIP redakce Notebook.cz.

Klady a zápory

+ tenký profil a hmotnost výrazně nižší než u konkurence
+ kvalitní mechanické zpracování
+ FullHD displej s vynikajícím obrazem a téměř neomezenými pozorovacími úhly
+ tiché chlazení při běžném zatížení

- vyšší hlučnost při dlouhodobé maximální zátěži
- většina konektorů na pravém boku
- zbytečně moc aplikací v tovární instalaci operačního systému
- slabé možnosti zabezpečení

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip

Technická data

  • Testovaná konfigurace: Sony VAIO VPC-SE1M1E
  • Instalovaný procesor: Intel Core i5 2430M (2.40/3.00 GHz, 3 MB L3, 2400MHz QPI)
  • RAM (MB): 4096 DDR3-1333 (1x4096)
  • HDD (GB): 500 (WDC WD5000BPVT-55HXZT2, 5400rpm, 8MB cache)
  • ODD: DVD SuperMulti (MATSHITA DVD-RAM UJ8A2AS)
  • LCD: 15,6" TFT (matný)
  • LCD rozlišení: full-HD (1920 x 1080)
  • Video: AMD Radeon HD6470M (512MB GDDR3, 64bit) + Intel GMA HD3000 (IGP)
  • Modem: -
  • LAN: 10/100/1000 (Realtek PCIe GBE)
  • WiFi: Intel Centrino Advanced-N 6230 (a/b/g/n)
  • Zvuková karta: Realtek HD Audio (ALC275)
  • Polohovací zařízení: touchpad (Synaptics)
  • Software: Windows 7 Home Premium (64bit, CZ/EN/SK)
  • Baterie/výdrž: Li-Ion 51 Wh / 6h 39min
  • Rozhraní: 1x audio IN/OUT, SD/MMC, MemoryStick Duo, 1x USB 3.0, 2x USB 2.0, VGA, HDMI
  • Rozměry: 380 x 255 x 23 mm
  • Hmotnost (kg): 1,95

Rubriky: Recenze

Štítky: