RECENZE: SONY VAIO VPC-Z21V9E/B - nejlehčí z nejlehčích

22. 9. 2011 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Zima

Poslední dobou jsou notebooky samá šeď. Když to přeženu, všichni kopírují od všech a nic převratného se neobjevuje. Jednu z výjimek tvoří dnes recenzovaný notebook Sony VAIO. Extrémně tenký 13'' počítač s hmotností je lehce převyšující 1 kg v sobě totiž nese výkonný procesor Core i7, 8GB RAM a upravené rozhraní Intel Thunderbolt, přes které můžete připojit dokovací stanici s dedikovanou grafikou.

Redakce NOTEBOOK.cz, opět jako první v ČR, dostala možnost otestovat zcela nový notebook přicházející na trh.

Základní popis

Recenzenta, který za poslední roky otestoval (bez přehánění) stovky notebooků, už jen tak něco nenadchne. Dnes recenzovanému Sony se to ovšem povedlo. Je to počítač, který jde místo kopírování vlastní cestou a ukazuje na sobě šikovné a neotřelé prvky, které by se mohly v budoucnu (doufejme) rozšířit a stát standardem.

Model VAIO Z21 je od Sony jediným z notebooků dovážených k nám, který je vyráběný přímo v Japonsku (místo Číny) a slouží jako určitá chlouba a ukázka technologické pokročilosti společnosti. Jde o nástupce předchozího modelu Z11, který se tu s námi držel celé 3 roky a obměňovaly se pouze jeho vnitřní komponenty (první verzi jsme recenzovali v článku Sony VAIO Z11XN - maximálně stylový).

Nový model je celý černý a volí velmi decentní vzhled s ostře řezanými liniemi a extrémně tenkým profilem. VAIO Z21 působí neuvěřitelně stylově a ač je v černé, přitahuje pozornost okolí. Navzdory trendům jsou povrchové materiály všechny matné, s praktickou povrchovou úpravou. Jde totiž o kombinaci stylového a pracovního počítače, takže za zajímavým designem se skrývá také dobrá ergonomie.

S tím, jak Apple zpropagoval hliníkové notebooky a mnozí jej začali bezhlavě kopírovat, je až překvapivé, že celý počítač není z tohoto materiálu; hliník tvoří díl okolo klávesnice a touchpadu. Ke stavbě šasi posloužily karbonem vyztužené plasty a různé kompozitní materiály, které nabízí velmi dobrou odolnost při minimální pružnosti a podstatně lepších tepelných vlastnostech.

Základna má velmi dobrou tuhost, ale pokud ji budete silou kroutit, bude mít určitou poddajnost. Při psaní se však neprohýbá. Větší poddajnost má víko, ale kupodivu snese velký tlak z vnější strany, než se začnou na displeji vlnit barvy. Je až s podivem, jak tenké víko se podařilo Sony vyrobit.

Zajímavě řešená je konstrukce kloubů víka. Při otevírání totiž jde její spodní hrana pod základnu, čímž notebook vzadu nadzdvihne, aby se zajistil ergonomický sklon klávesnice spolu s lepším přívodem vzduchu pro chlazení. Maximální úhel otevření je přibližně 150° a v zavřeném stavu je víko drženo magneticky. Zpohodlnělé uživatele potěší možnost snadného otevření víka jednou rukou a zavírání s tlumeným dorazem.

U tenkých notebooků bývá o různá rozhraní nouze a u VAIO Z11 je také znát několik ústupků. Přesto si ve své třídě nevede vůbec špatně. Zepředu na notebooku najdete jen dvě čtečky paměťových karet (SD/MMC a MS/Pro). Hlavní výbava se soustřeďuje na pravý bok, kde najdete výstup zvukové karty, vyklápěcí konektor LAN, digitální multimediální výstup HDMI (1.4a), USB 2.0, kombinovaný port USB 3.0 s upraveným Intel Thunderbolt a nakonec zdířku napájení. Pro použití coby prezentační nástroj pak nechybí na levém boku ještě analogový výstup VGA, kterým připojíte projektor.

Výbava je velmi slušná. Výhrady by mohly směřovat jen k menšímu množství USB konektorů a jejich umístění blízko sebe pouze po jednom boku. Kombinovaný port je specialitou Sony, které se rozhodlo technologii Intel Thunderbolt sdílet na stejném konektoru jako USB (též známo pod kódovým názvem Intel Light Peak; originální Intel Thunderbolt je kombinací PCI Express(x4) a DispleyPortu, Sony však na tomto notebooku DispleyPort nepoužilo, konektor má tedy jiný tvar než řešení Intelu a Apple). Přes tento port je možné z počítače vyvést sběrnici PCIe 2.0 (4x), takže rozhodně není nouze o výkon.

Implementace rychlého rozhraní není vůbec bezdůvodná. Připojuje se přes něj přibalená dokovací stanice, která vypadá jako trochu větší externí optická mechanika. Kromě té mechaniky je v tenké krabičce také řada rozhraní a dedikovaný grafický čip od AMD. Ze stanice vede kabel s dvojitým konektorem, který po zapojení kromě kombinovaného portu obsadí také napájení. Tímto elegantním způsobem je vyřešeno, že po příchodu ke stanici stačí připojit pouze jediný kabel a spojení je podobně jednoduché jako u běžných dokovacích stanic. Přímo na konektoru je ještě dioda s tlačítkem pro softwarové oddokování (nutné před fyzickým odpojením).

Stanice je osazena dvěma grafickými výstupy (HDMI, VGA), konektorem LAN (řešeným druhou síťovou kartou uvnitř) a porty USB (jeden z nich ve verzi 3.0). Až na zvukový výstup má tedy všechno, co by měla základní varianta stanice mít. V případě vyvedení zvuku je jedinou cestou USB zvukovka.

Notebook si zachovává velmi minimalistické rozměry. Půdorys má 330 x 210 mm a tloušťka zavřeného počítače je pouhých 17 mm (základna pak jen 11 mm). Samotný počítač váží 1,18 kg a 65W zdroj k němu dalších 316 g. V současnosti není na trhu lehčí a menší počítač s tak velkým výkonem.

Pokud byste chtěli tahat s sebou i stanici, znamená to 674 g navíc a 90W adaptér (490 g) místo menší varianty.

Klávesnice a ovládací prvky

Sony pravděpodobně chtělo předejít obtiskávání klávesnice do displeje, tedy typickému nešvaru podobně tenkých notebooků. Klávesy jsou proto hodně zapuštěné a mají jen minimální zdvih. Je zde cítit velká změna proti předchozí generaci a obávám se, že někteří uživatelé si budou muset hodně zvykat. Sám jsem měl zprvu problémy, ale tuto recenzi jsem na klávesnici napsal a nakonec to šlo rychle a bez překlepů.

Klávesnice nevyužívá plného prostoru na šířku, takže bylo nutné udělat jisté kompromisy. Kurzorové šipky nejsou nijak oddělené od zbytku klávesnice a klávesy pro pohyb v dokumentu jsou řešeny jako kombinace Fn a šipek. Za normálních okolností by to byl nedostatek, ale Sony přidalo pod Enter ještě jedno Fn, což umožňuje pohodlné mačkání jednou rukou.

Klávesnice tedy sice není něco úžasného, pro co byste si tento notebook koupili, ale nepředstavuje zároveň ani závažný nedostatek.

Při práci ve tmě oceníte automatické podsvícení. Zapnuté má mírný nádech do zelena a opravdu hodně na něm oceňuji, že neprosvítá mezi klávesami. Jeho automatické vypínání, pokud se uživatel nedotkne kláves po dobu 10 sekund, lze přenastavit v programu VAIO Control Center.

Nad klávesnicí je vpravo sada tlačítek a indikačních prvků. U hrany blízko napájecího konektoru najdete hlavní vypínač s decentním zeleným podsvícením a pruhem značícím stav počítače (zelený, oranžový). Vedle vypínače jsou pak ještě tři diody zámků klávesnice, posuvný hardwarový přepínač bezdrátových sítí a tři dotykové senzory pro rychlé spuštění aplikací (VAIO Assist, webový prohlížeč a VAIO Control Center).

Další indikační prvky už nejsou tolik na očích. Jsou na zkosené čelní hraně, kde informují o zapnutí bezdrátového vysílače, práci disku a nabíjení baterie. Veškeré indikační prvky mají decentní provedení a optimální jas.

Touchpad považuji za jednu z mála slabin tohoto přístroje. Je totiž malý a nezapuštěný a není vycentrovaný pod psací část klávesnice. Jde o touchpad, který je možné mačkat jako tlačítko s tím rozdílem, že pod dotykovou plochou naznačená tlačítka již nesnímají pohyb (mechanicky je tlačítko pouze jedno, ale podle místa zmáčknutí se zpracuje jako "levé", nebo "pravé"). Je to takový hybrid mezi klasickými a beztlačítkovými touchpady.

Pokud nebudu řešit maličkou dotykovou plochu, nemám naopak žádné výhrady. Elektronika od Synaptics snímá rychle, přesně a plynule. Ve výsledku se tedy může použitý touchpad řadit do průměru.

Hlavní HW parametry

Srdcem základní desky je čipová sada Intel HM67 s nejvýkonnějším dvoujádrovým procesorem Intel Core i7-2620M s výchozí frekvencí 2,8 GHz a možností automatického přetaktování až na 3,4 GHz (Turbo Boost). Oproti modelům Core i5 má také o třetinu více vyrovnávací paměti (4 MB LLC).

specifikace čipu

Do podobně tenkého těla většinou výrobci volí nízkonapěťové úsporné procesory, takže volba "plnotučného" Core i7 je překvapivá. I přes minimální hmotnost tak notebook výkonem nezaostává za podstatně většími a těžšími modely a při práci si na nedostatek výkonu zcela jistě nebudete ztěžovat.

Počítač je vybaven 8 GB RAM složenými ze dvou 4GB modulů DDR3 s frekvencí 1333 MHz. Rozšíření paměti ovšem není možné, neboť jsou tyto moduly připájeny přímo k základní desce.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 58 295

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 18 259

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 119 242

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 59 625

Cinebench R10

• Rendering (Single CPU): 5337 CB-CPU

• Rendering (Multiple CPU): 11440 CB-CPU

• Multiprocessor Speedup: 2,14

Cinebench R11.5

• Rendering (Multiple CPU): 3,06 pts

Windows 7 – CPU a RAM

• Index dle počtu operací CPU za sekundu: 7,1

• Index dle počtu operací RAM za sekundu: 7,5

• HWiNFO32 (propustnost paměti): 10951 MB/s

Uvnitř počítače je speciální SSD, které v sobě nese v podstatě dvě běžná 128GB SSD od Samsungu a spojuje je do jednoho. Dohromady s integrovaným RAID řadičem je možné získat výrazně vyšší výkon a vytvořit celistvý 256GB prostor, což je výchozí konfigurace počítače z továrny.

RAID pole podává v praxi neuvěřitelné výkony, které nejsou zdaleka běžné ani u velkých drahých pracovních stanic a hi-end herních notebooků. S možností přečíst až půl gigabajtu za jedinou sekundu již žádné čekání při načítání není na dlouho. I ty nejnáročnější aplikace a hry se načtou během několika sekund a odezva v systému je prakticky okamžitá. Po zkušenosti s tímto notebookem vám bude připadat většina dnešní nabídky neskutečně zabrzděná.

rychlost v závislosti na velikosti bloku dat

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 2135 MB/s

• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 502,1 MB/s

• Průměrná přístupová doba: 0,26 ms

• Windows 7 – Index přenosové rychlosti: 5,9

Optické mechaniky jsou na ústupu a možná také proto už Sony nemělo potřebu do dokovací stanice integrovat formát Blu-ray (ač je to jeho formát). Použitá štěrbinová mechanika je typu DVD Super Multi a funguje bez problému při horizontálním i vertikálním natočení.

V notebooku je integrovaný gigabitový Ethernet pro připojení do sítě kabelem a bezdrátové schopnosti čítají Wi-Fi /n adaptér (pro 2,4 i 5 GHz), modul Bluetooth (3.0) a bezdrátový modem Huawei Gobi 3000 s podporou GPRS, EDGE, UMTS i HSPA.

Bezdrátová zařízení se dají všechna vypnout současně hardwarovým posuvným přepínačem nad klávesnicí. Samostatné přepínání řeší předinstalovaná utilita ve formě ikony v pravém dolním rohu obrazovky vedle hodin.

Integrovaný bezdrátový modem si zaslouží chválu za dobrý příjem a rychlou inicializaci. Po probuzení notebooku se ztracené připojení naváže do 5 sekund.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

V extrémně tenkém víku je usazen 13" displej s poměrem stran 16:9 a speciální povrchovou úpravou, která by se dala nazvat jako "polomatná". Odlesky jsou značně utlumené, ale pokud je na obrazovce černá, jsou (byť minimálně) vidět. Tato úprava je asi to nejlepší, co můžete v notebooku mít - lze s ní pracovat i venku za poledního slunce a zároveň zachovává zářivé barvy.

Vůbec pokud jde o kvalitu zobrazení, je tento displej vysoce nad průměrem notebooků. Má široký rozsah barev, výborný kontrast, nádhernou černou i bílou a barvy doslova září (snad jen pozorovací úhly jsou pouze průměrné). Použitá matice má navíc nadstandardní rozlišení HD+ (1600x900). Sám sice nejsem zastáncem displejů s vysokým rozlišením, ale tento se mi díky dobrému kontrastu dobře používal bez nutnosti měnit DPI v operačním systému.

LED podsvícení se nastavuje plynule v 16 krocích a standardně jej mění notebook automaticky podle světelného senzoru. Jeho chování ovšem nebude vyhovovat všem a někteří (včetně mě) pak zavítají do nastavení (VAIO Control Center), kde automatické chování zruší. Vlastní rozsah jasu je velmi dobrý a pokrývá všechny běžné světelné situace od práce v úplné tmě po cestu vlakem za silného poledního slunce.

Notebook je přímo v sobě vybaven pouze grafikou Intel GMA HD3000 integrovanou v procesoru. Ta si přiděluje paměť z hlavní RAM automaticky podle potřeby programů až do hodnoty necelých 1,7 GB. Standardně při kancelářské práci bere okolo 80 MB. Grafické schopnosti po technologické stránce končí u DirectX 10.1, SM 4.1 a akcelerace dvou HD videí v rozlišení 1080p současně. Kromě her a graficky náročných programů postačuje na všechno.

Dokovací stanice připojená rozhraním Intel Light Peak v sobě nese grafický čip střední třídy: AMD Radeon HD6650M s 1GB 128bit paměti typu GDDR3. Čip je fyzicky připojen čtyřmi linkami PCIe 2.0, což by pro mobilní grafiku této třídy mělo plně postačovat (a postačuje, jak ukazují výsledky testů).

specifikace čipu

Ač je grafický čip řešený externě, pokud k němu nepřipojíte žádný externí monitor, kompletně akceleruje zobrazení interního displeje notebooku a jeho výstupů téměř bez ztráty výkonu. Výkon se snižuje až ve chvíli, kdy se karta snaží akcelerovat více výstupů v notebooku zároveň.

Pokud použijete dedikovaný čip pro akceleraci externích monitorů, můžete připojit a využít dva současně pomocí výstupů VGA a HDMI připravených na dokovací stanici. Současně s nimi mohou fungovat také výstupy (další HDMI a VGA) v notebooku, které obsluhuje Intel GMA. Není tak problém připojit čtyři externí monitory v režimu rozšířené plochy, nebo připojit tři a současně s tím využívat interní displej notebooku.

Kombinace Intel GMA HD3000 a Wi-Fi adaptéru od Intelu umožňuje bezdrátové připojení externího displeje pomocí technologie Intel Wireless Display.

Testy 3D Mark (Radeon HD6650M)

• 3DMark 06 (1280x1024): 8099

• 3DMark 11: P1261 (Graphics: 1137, Physics: 4336)

Windows 7 – grafika

• Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 6,3

• Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 6,3

Cinebench (OpenGL)

• Cinebench R10: 3653 CB-GFX

• Cinebench R11.5: 37,19 fps

SPEC viewperf 10 – Composite / 1280x1024 (fps)

• 3ds max (3dsmax-04): 5,20

• CATIA (catia-02): 4,88

• EnSight (ensight-03): 15,96

• Maya (maya-02): 10,95

• Pro/ENGINEER (proe-04): 3,53

• SolidWorks (sw-01): 8,17

• UGS Teamcenter Visualization Mockup (tcvis-01): 1,85

• UGS NX (ugnx-01): 7,86

SPEC viewperf 11 / 1280x1024 (fps)

• CATIA (catia-03): 2,46

• EnSight (ensight-04): 3,26

• LightWave 3D (lightwave-01): 5,43

• Maya (maya-02): 2,30

• Pro/ENGINEER (proe-05): 1,07

• SolidWorks (sw-03): 4,62

• Siemens Teamcenter Visualization Mockup (tcvis-02): 0,96

• Siemens NX (snx-01): 3,23

Aliens vs. Predator DirectX 11 Benchmark

• 1280x720: 21,8 fps

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark (1280x720, DirectX 11)

S integrovanou grafikou byste si měli vystačit v drtivé většině případů. Pokud však na řadu přijdou Full HD videa v maximálním datovém toku nebo nové hry, bude se dedikovaný Radeon hodit. Radeon HD6650M postačuje k hraní nejnovějších her, ve většině případů při střední úrovni detailů a rozlišení aspoň 1366x768 (Crysis 2 běží na high v plném rozlišení notebooku průměrně s 38 fps). Dokovací stanice je těžká asi jako jiné externí optické mechaniky notebooků, takže i kdybyste s sebou na cestách tahali komplet, je to jeden z nejlehčích notebooků s rozumným výkonem na hry.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimédia

Stereofonní reproduktory byste při ohledání nenašli. Jsou totiž ukryty pod klávesnicí. Tloušťce notebooku odpovídá i kvalita zvukového projevu. Částečně situaci zachraňuje systém Dolby Home Theater 4 aktivovaný v ovladačích, nicméně zvuk je i při maximální hlasitosti poměrně tichý a kvalitou podprůměrný. Samotný hlas je reprodukován překvapivě dobře, ale při přehrávání hudby působí zvuk zahuhlaně a jednotlivé složky se slévají do sebe.

Na těle notebooku se nachází pouze stereofonní analogový výstup a podle značení se zdá, že v sobě nekombinuje mikrofonní vstup, což bych u počítače této třídy nečekal. Kvalita zvukového výstupu je mírně pod průměrem integrovaných kodeků a zvuk není s kvalitními studiovými sluchátky tak čistý (po chvíli se stává dokonce únavný). U běžných sluchátek (typicky s cenou pod 2 tisíce Kč) však žádný rozdíl nepoznáte.

Digitální zvukový výstup řeší grafické karty. Interní HDMI má na starosti Intel GMA a ve stanici je HDMI čistě v režii dedikovaného Radeonu.

pro plnou velikost klikněte na obrázek

Ve víku nad displejem je mezi gumovými podložkami připraven objektiv 0,3Mpix webkamery schopné pořizovat snímky v rozlišení 1280x720 (kvalita však odpovídá schopnostem snímače). Mikrofon ve víku není a místo toho jej můžete najít nad klávesnicí u indikačních diod.

Chlazení a provozní hluk

Udělat dobré chlazení v tenkém notebooku je náročný úkol a vždy je o kompromisech. Sony se s problémem popralo docela dobře. V levé polovině základny je malý chladič s dvojicí ventilátorů. Průchod vzduchu zajišťují dva mřížkované otvory na spodku a velký průduch na levém boku.

Při kancelářské práci běží ventilátory na minimální otáčky a ty jsou tak nízké, že počítač není slyšet ani v úplně tiché místnosti. Považuji se za jedince velmi citlivého na hluk, takže takové prohlášení znamená, že drtivá většina lidí si pravděpodobně bude myslet, že ventilátory vůbec nejedou (pokud nepřiloží ucho přímo k výdechu, pak je cítit proudící vzduch). Vzhledem k tomu, že místo disku je uvnitř osazeno SSD, není po sluchu běžně ani poznat, že je notebook zapnutý.

Otáčky se nezvýší ani při krátkodobé zátěži nebo při činnostech jako přehrávání videa z Youtube. Zlom nastává ve chvíli, kdy procesor vytížíte naplno na déle než 10 sekund. Rázem se ventilátor výrazně zrychlí, neboť akumulační schopnosti chladiče jsou kvůli rozměrům značně omezené. Ventilátory pak foukají jako o život a patří mezi hlučnější (s nadsázkou notebook svým nepříjemným zvukovým projevem připomíná startující stíhací letoun), ale po dokončení náročné činnosti do 10 sekund opět ztichnou.

S ohledem na to, že při většině běžných činností není procesor zatížen nepřetržitě (kromě hraní her), hodnotím notebook jako velmi tichý a na ticho nároční jedinci si zde přijdou na své. Ovšem pokud jej budete používat převážně v zátěži, nebudete z provozního hluku nadšení.

Stanice má v sobě také jeden ventilátor, který běží neustále. Při nečinnosti je hlasitější než ty v notebooku, ale nevydá více hluku než plotnový disk. V zátěži je stanice naopak tišší než notebook a zvuk jejího ventilátoru je pro uši příjemnější.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 33,1°C

• levá strana pod klávesnicí = 33,7°C

• pravá strana pod klávesnicí = 33,0°C

• klávesnice vlevo = 36,8°C

• klávesnice vpravo = 35,9°C

• spodek maximum = 40,4°C (levý zadní roh)

• výdech chlazení = 38,2°C

• napájecí adaptér = 40,1°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 32,1°C

• levá strana pod klávesnicí = 34,3°C

• pravá strana pod klávesnicí = 31,3°C

• klávesnice vlevo = 41,7°C

• klávesnice vpravo = 38,7°C

• spodek maximum = 48,5°C (levý zadní roh)

• výdech chlazení = 49,8°C

• napájecí adaptér = 59,9°C

teplota okolí při měření: 27°C

Testování počítače proběhlo v těch největších letních vedrech. Přesto se jeho teploty držely v rozumných mezích. Nepočítejte s tím, že by byl počítač dokonale chladný, ale základna je na spodku při méně náročné práci maximálně vlažná a přes svrchní stranu se přenáší jen minimum tepla.

V zátěži nejsou povrchové teploty o tolik horší, neboť ventilátory vyhání všechno teplo od procesoru, jak nejrychleji to jde. Zde je velkou výhodou oddělení dedikovaného grafického čipu do samostatného celku.
Ostatně čip střední třídy by v tak tenkém notebooku pravděpodobně být ani nemohl.

teploty vnitřních komponent při dlouhodobé maximální zátěži

Baterie

Přední část tenkého těla zabírá Li-Pol akumulátor s kapacitou 47 Wh. Tento akumulátor je uživatelsky vyměnitelný, ale místo západky je použito osm šroubů s upravenou hlavičkou (lze vyšroubovat i za pomoci mince), takže výměna není nejrychlejší.

V našem standardním redakčním testu baterie udržela počítač v provozu pěkných 7 hodin a 26 minut. Při běžném on-line kancelářské použití s aktivním 3G modemem a polovičním jasem LCD se výdrž pohybuje okolo 5 hodin. Kdo by chtěl větší, musí jít cestou přídavné baterie, která se k počítači připojuje konektorem na spodku. Díky tomu se může výdrž při běhu mimo elektrickou síť zdvojnásobit.

Příkon notebooku

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 13 W

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 45 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 54 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 60 W

• Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 36 W

Příkon notebooku s dokovací stanicí

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 31 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 56 W

K nabití vybité baterie potřebuje notebook přibližně dvě hodiny. S menším 65W napájecím adaptérem se v zátěži nabíjení výrazně zpomalí a do nabití si počkáte okolo 5 hodin. Naopak 90W adaptér má výkonovou rezervu i pro tyto situace a nabíjení je stále rychlé.

Při měření odběru kompletu notebooku s dokovací stanicí jsem došel k dvěma zajímavým zjištěním. Grafická karta v dokovací stanici při nečinnosti nevyužívá všech svých šetřících schopností a jede v podstatě neustále při plném výkonu. Dále pak Turbo Boost grafiky Intel GMA dokáže vyhnat při maximálním zatížení spotřebu tak vysoko, že dedikovaný Radeon na tom není o tolik hůř.

Spotřeba stanice však není zas tak důležitá, neboť její běh je možný jen s připojeným napájením. S bateriovým provozem se nepočítá.

BIOS a zabezpečení

Do nastavení BIOSu se vchází stiskem klávesy F2. U Sony ovšem bývá zvykem nabídnout minimum voleb, a tak sem budete potřebovat jen při změně priorit bootu. Z dalších voleb stojí za zmínku pouze povolení diagnostické obrazovky RAID řadiče při startu a vymazání dat z čipu TPM.

Hardwarové zabezpečení spoléhá pouze na tři základní hesla BIOSu. Přihlašování čtečkou otisku prstů ihned po zapnutí Sony nenabízí. Čtečka je funkční až v operačním systému.

Příslušenství

Notebook dorazil jako předprodejní kus, to nejdůležitější by ovšem mělo být v ostrých verzích stejné. S notebookem budou v krabici další dva napájecí adaptéry (65W a 90W), dokovací stanice (s optickou mechanikou a grafickým čipem) a nakonec ještě stojan pro tuto stanici.

Na disku jsou předinstalované 64bitové Windows 7 Professional s větším množstvím více či méně užitečných aplikací. Obnova systému do továrního nastavení je uložena ve skryté části pevného disku, odkud ji lze spustit.

Ceny a záruka

Testovaná konfigurace je jedinou dostupnou na našem trhu a její cena se vyšplhala na 58 325,- Kč bez DPH (69 990,- Kč s DPH). K notebooku je dodávána standardní dvouletá záruka s opravou v servisu.

Závěr

Sony opět ukázalo, že když jde o hi-tech produkci, umí udělat špičkový notebook, který převyšuje konkurenci téměř ve všech parametrech (bohužel i v ceně). Po hardwarové stránce je Z21 snem profesionálů na cestách. Je tenký a neuvěřitelně lehký a přitom zachovává dobrou odolnost a nadstandardní výpočetní i diskový výkon. Doma si jej pak můžete připojit jediným kabelem k dokovací stanici a přidat mu další výbavu v podobě výkonného grafického čipu střední třídy.

Chválu si Sony zaslouží především za dotažení celého nápadu do plně použitelné formy bez větších kompromisů. Sám jsem velkým zastáncem klasických dokovacích stanic pracovních notebooků, ale musím uznat, že podobné řešení by se mi na stole líbilo ještě více.

Nic není dokonalé a i zde se dají najít nějaké nedostatky. První se týká podle mě zbytečně malého touchpadu a druhý svištivého zvuku ventilátoru v zátěži. Ventilátor částečně omlouvá snad jen fakt, že takový výkon v tak tenkém provedení se běžně nevidí a chlazení nemůže být příliš naddimenzované při použití tak výkonného procesoru.

Ve výsledku platí, že jde o ultimátní notebook, který integruje možnosti velkých modelů do malého těla a netrpí většinou nedostatků, které malé notebooky provází. Na trhu byste jen těžko hledali ekvivalentní konkurenci, a tak asi nepřekvapí i vysoko posazená cena.

Klady a zápory

+ extrémně tenký a lehký (nejlehčí 13" notebook na trhu)
+ velmi praktická dokovací stanice s výkonným grafickým čipem
+ vysoký výpočetní a diskový výkon

- v zátěži nepříjemný zvuk ventilátoru
- malý touchpad

TIP redakce NOTEBOOK.cz

Za inovativní design dotažený do funkční podoby, elegantní řešení dokování s výkonnou grafickou kartou a celkové provedení udělujeme TIP redakce NOTEBOOK.cz.

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip