RECENZE: Toshiba Portégé Z830 - nejlehčí z ultrabooků

19. 1. 2012 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Zima

V první várce Ultrabooků je pouze jediný model, který cílí i na firemní klientelu. V elegantním 13'' těle s matným provedením nabízí velké množství konektorů a funkce, které konkurenci chybí. Přitom je mezi UltraBooky ten nejlehčí. Taková je nová Toshiba Portégé.

Základní popis

Jestli se o někom dá říct, že za tenkými notebooky stojí už od jejich kořenů, je to právě Toshiba. Její řada Portégé už je s námi tak 15 let a od začátku se snažila jít s mobilitou svých modelů na hranice možností. Její tenké a lehké notebooky se přitom vyznačovaly snahou uživatele neobrat o komfort a výbavu větších strojů. Těchto zásad se drží i dnes recenzovaný model Portégé Z830, který spadá do marketingového označení Intelu - Ultrabook. V mnoha ohledech však z této řady vybočuje. Jde vlastně o první Ultrabook určený pro pracovní nasazení.

Vzhled z větší části zachovává rysy nastavené předchůdci. Celé tělo přístroje je laděno do tmavě šedé barvy, je matné a opěrky rukou spolu s vnější stranou víka mají texturu broušeného kovu. Lesklé prvky jsou dohromady čtyři a jsou to pochromované plasty. Konkrétně jde o tlačítka touchpadu, krytky kloubu víka, hlavní vypínač a velký nápis Toshiba na víku.

Design lze s klidem označit jako praktický a funkční. Nesnaží se zbytečně poutat pozornost a působí vkusně. Výrobce se vzhledem trefil do té kategorie, kdy se notebook líbí jak ve firmách, tak i běžným nepočítačovým uživatelům. Během týdnů, kdy jsem jej testoval, budil neustále zájem okolí a zvědavci jej hodnotili pozitivně bez ohledu na počítačovou gramotnost nebo věk. Své zde nepochybně dělá i minimální tloušťka.

Odolnost zajišťují různé kompozitní materiály, které posloužily místo kovů. Důvod je jasný - kov lépe vodí teplo a je těžší. Pokud patříte mezi ty, kterým stejně jako mně vadí, když je studí nebo pálí opěrky rukou do zápěstí, budete takové rozhodnutí vítat. Základna má příkladnou pevnost a netrpí prohýbáním pod tíhou rukou (klávesnice je stabilní).

Přesným opakem je pružné víko displeje. Toshiba již mnoho let razí u svých tenkých notebooků cestu pružných materiálů a displejů, které jsou stavěné na ohýbání. Víko je tedy poddajné, pokud jej chytnete za oba rohy a začnete kroutit. V případě tlaku na vnější stranu ovšem nedochází k vlnění barev na displeji. Vzhledem k tomu, že jde o léty prověřený koncept, nevnímám jej jako nedostatek. Spíš jako něco, nač nemusí být zprvu každý zvyklý.

Klouby víka mírně vystupují ze základny, ale maximální úhel otevření je přesto omezen na 135°. Magneticky držené víko je možné pohodlně otevřít jedním prstem, aniž by se s ním zvedala i základna.

V konektorové výbavě se u moderních tenkých notebooků dělají největší kompromisy. V Toshibě se nesmířili s variantou nabídnout to samé co konkurence a místo toho osadili notebook vším, co byste mohli od pracovního nástroje požadovat. Na levém boku jsou osazeny dva samostatné konektory zvukové karty a čtečka paměťových (SD, MMC). Vpravo je v zadní části k rychlému použití připraven jeden port USB 3.0. Zbylá rozhraní se schovala na zadní stranu, kde najdete obrazové výstupy VGA a HDMI, konektor gigabitové LAN, zdířku napájení a dvě USB 2.0. Konektory LAN a VGA jsou tak vysoké, že je bylo nutné umístit k pantům, kde je základna širší.

Výbava je na poměry Ultrabooků naprosto luxusní. V současné době jde o jediného zástupce této kategorie, ke kterému bez dodatečných redukcí připojíte VGA projektor a kabelem vedenou počítačovou síť – dvě věci, se kterými se ve velkých firmách můžete potkávat denně. Dalo by se říct, že výbava je na úrovni standardních velkých notebooků. K plné spokojenosti v pracovním prostředí už chybí jen dokovací konektor.

Fakt, že Toshiba dokázala všechno tohle vtěsnat do malého notebooku, by mohl vést k mylné domněnce, že je Toshiba ve své třídě také největší a nejtěžší. Je tomu přesně naopak. S hmotností 1,11 kg jde o nejlehčí 13“ Ultrabook a rozměry 316 x 226 x 16 mm jsou také výtečné. Existují sice 13“ notebooky s podobnou hmotností i výbavou rozhraní, ale za cenu Portégé Z830 žádný neseženete.

Miniaturní napájecí adaptér má výkon 45 W, a aby zabral v brašně co nejméně místa, používá dvoužilovou přívodní šňůru. Dohromady s ní váží pouhé 244 g.

Klávesnice a ovládací prvky

Společným znakem většiny Ultrabooků je značně redukovaná klávesnice. Toshiba šla jinou cestu. Svou příslušnost k pracovnímu segmentu dává Potégé jasně najevo plným rozložením klávesnice (samozřejmě bez vyhrazeného numerického bloku). Ve své třídě jde vlastně o skvost, kterému není co vytknout – klávesy pro pohyb v dokumentech jsou po pravém kraji oddělené od zbytku malou mezerou, funkční klávesy v horní řadě jsou odděleny mezerami do bloků po čtyřech jako u klasických klávesnic a kurzorové šipky jsou nejen odsunuté od ostatních kláves, ale ještě mají téměř plnou velikost.

Díky tomu všemu je klávesnice přehledná a jednoduchá (vhodná pro hmatovou orientaci), přestože nebyla vypuštěna žádná klávesa standardního rozložení. Opravdu nechybí ani jediná. Jeden by se skoro divil, že konkurence má klávesnice tak ořezané a přesto tak nepřehledné.

Bohužel nic není bezchybné. Snaha udělat počítač co nejtenčí se podepsala na mechanice kláves. Klávesy mají minimální rozdíl mezi zmáčknutým a nezmáčknutým stavem, zdají se být tuhé a nemají tak jistý stisk. To vše nutí psát s větší razancí (tedy do kláves víc mlátit).

Mám ve zvyku prsty po klávesách jen klouzat a mačkat zlehka. V takovém případě je možné psát téměř nehlučně, což je obrovská přednost. Jenže než se s klávesnicí dokonale sžijete, bude se vám stávat, že něco nezmáčknete dostatečně (a v 90% případů to bude Space (mezerník)).

Po dvou týdnech jsem se s klávesnicí sžil a vynechávání znaků minimalizoval na přijatelnou úroveň (pokud do ní bušíte silněji, na nic podobného nenarazíte), ale za klávesnici, na které je radost psát, bych ji neoznačil. Mezi Ultrabooky se dají najít klávesnice s o něco lepší mechanikou (bohužel všechno je to spíš podprůměr), ale sám bych nevěděl, zda mi mírně zlepšení zde stojí za redukované rozložení. To už je otázkou priorit.

Obrovskou přednost ukrývá Portégé v psaní čísel na zástupném numerickém bloku okolo písmen I a K. Kombinací kláves Fn+F10 a Fn+F11 si lze navolit (s vizuální odezvou) jeden ze čtyř režimů chování tohoto bloku. Jeden z režimů je i velmi šikovné psaní čísel při pouhém držení Fn (tedy bez nutnosti přepínat NumLock). Může to pro vás být užitečné, jestliže často střídáte psaní čísel a písmen.

Plusem klávesnice oproti konkurenci je její podsvícení - Portégé Z830 je jediným Ultrabookem, který podsvícením klávesnice disponuje.

Všechny svítící prvky se přesunuly pod tlačítka touchpadu, kde jsou realizovány jako podsvícené ikony většinou zelené barvy a optimální svítivosti, která neruší ani při práci v noci. Funkce ikon je stejná jako u ostatních notebooků Toshiba. Informují o připojeném napájecím adaptéru, zapnutí, nabíjení (nabití) baterie, práci pevného disku, stavu bezdrátového vysílače, aktivitě bezdrátového modemu (v této konfiguraci k ničemu) a zapnutí režimu ECO.

V zavřeném stavu jsou všechny indikační diody zakryté. Abyste mohli zjistit, zda se notebook například ještě nabíjí nebo zda je připojený napájecí adaptér, aniž byste víko otevírali, první tři ikony zleva mají na čelní hraně ještě dírku vedoucí k diodě.

Pod klávesnicí se nachází pěkný a velký touchpad Synaptics, který je pro lepší hmatovou orientaci mírně zapuštěný proti okolí. Dotyková plocha má příjemný hladký povrch a snímání je plynulé a bez zpoždění. Na rozdíl od ostatních Ultrabooků dala Toshiba pod dotykovou plochu dvě klasická mechanická tlačítka, která mají navíc velmi jistý a tichý stisk. Když k tomu přičtu možnost touchpad rychle vypnout malým tlačítkem nad jeho dotykovou plochou, není zde nic, k čemu bych mohl mít výhrady. Pokud jde o touchpad, Portégé ve své kategorii jasně vede.

Hlavní HW parametry

Osazený procesor je pro základní varianty současných Ultrabooků ten nejrozšířenější. Jde o úspornou variantu (17 W TDP) Intel Core i5-2557M se sníženou výchozí frekvencí 1,7 GHz, avšak režimem Turbo Boost až do frekvence 2,7 GHz.

Přestože je to úsporný procesor, na výkonu se to nijak nepodepsalo a běžný uživatel prakticky nemá možnost poznat rozdíl proti variantám s plným výkonem. Tento typ navíc není ochuzen ani o všechny pokročilé technologie od virtualizaci až po šifrování.

specifikace čipu

Na rozdíl od ostatních Ultrabooků nebyla zvolena čipová sada Intel UM67. Místo ní se sáhlo po profesionální QM67 s podporou centralizované správy (Intel vPro, AMT), což jen podtrhuje zacílení na firemní sektor.

V testované konfiguraci je počítač vybaven 4 GB operační paměti. 2 GB jsou ve všech konfiguracích připájeny přímo k základní desce a zbytek se přidává ve formě modulu. K dispozici je jeden slot - zde osazený 2GB modulem DDR3-1333. Paměť tedy běží v režimu dual-channel.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 46 060

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 14 423

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 90 869

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 44 655

Cinebench R10

• Rendering (Single CPU): 4228 CB-CPU

• Rendering (Multiple CPU): 8425 CB-CPU

• Multiprocessor Speedup: 1,99

Cinebench R11.5

• Rendering (Multiple CPU): 2,16 pts

Windows 7 – CPU a RAM

• Index dle počtu operací CPU za sekundu: 6,8

• Index dle počtu operací RAM za sekundu: 5,8

• HWiNFO32 (propustnost paměti): 9424 MB/s

Pro klasický pevný disk se uvnitř místo nenašlo, takže úložný prostor zajišťuje 128GB SSD vlastní výroby vložené do slotu mSATA. Ač je při běžném nasazení SSD rychlejší než pevné disky, nepočítejte s výkonem, jaký poskytují běžně prodávané moderní 2,5“ varianty. Rychlost čtení je velmi dobrá, ale zápis je limitovaný na 50 MB/s.

Nevidím v tom zásadní nedostatek. Použití levného SSD je logický krok, když počítač s takovou výbavou stojí tak málo.

rychlost v závislosti na velikosti bloku dat

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 202 MB/s

• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 138,4 MB/s

• Průměrná přístupová doba: 0,48 ms

• Windows 7 – Index přenosové rychlosti: 6,7

Kromě šikovného (a v této kategorii opomíjeného) gigabitového Ethernetu dokáže Portégé komunikovat také bezdrátově pomocí Wi.Fi/n (dokonce s podporou 2,4 i 5GHz pásma) a modulu Bluetooth 3.0.

Hardwarový vypínač bezdrátového vysílače byste hledali marně. Jednotlivé funkce se přepínají klávesovou zkratkou Fn+F8.

Často cestující uživatele jistě potěší, že některé konfigurace pro ČR jsou vybaveny bezdrátovým 3G modemem s podporou zdejších 2G a 3G sítí včetně HSPA+.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

13“ širokoúhlý displej má povrchovou úpravu odpovídající jeho zaměření – je tedy matný. Rozlišení HD (1366x768) je pro tuto úhlopříčku základní a dle mého názoru i optimální. Kvalitativně mě displej trochu překvapil, neboť tenké displeje často bývají zašedlé.

Tento má dobrý kontrast i podání bílé, takže pro běžné činnosti postačuje. Pokud chcete mít barvy věrnější a více odpovídající stolním LCD, v ovládacím panelu grafické karty Intel změňte hodnotu gamma na 0,9 a saturaci na +5. Základem je samozřejmě také vypnutí hloupých šetřících technologií, které dělají obraz ošklivějším a přitom příliš energie neušetří.

LED podsvícení lze regulovat pouze v osmi stupních, ale celkový rozsah je velmi dobrý. Podsvícení je výkonné, takže běžně v místnosti postačí jas okolo poloviny. Maximální jas se hodí v prosvětlených místnostech, kdy sluneční paprsky dopadají přímo na displej, a samozřejmě na cestách.

Grafické jádro je integrované v procesoru, a jde tedy o Intel HD3000. V jádře je 12 unifikovaných shaderů běžících na 350 MHz. V případě potřeby se však dokážou přetaktovat až na 1,2 GHz. Technologická stránka čítá podporu DirectX 10.1 a SM 4.1 a akceleraci Full-HD videa v rozlišení 1080p.

V zadní části přístroje jsou dva grafické výstupy – analogové VGA a digitální HDMI. Oba jsou v nezmenšené standardní podobě a mohou pracovat současně za účel připojení dvou externích monitorů v režimu rozšířené plochy. V případě VGA musím pochválit vyšší kvalitu, která umožňuje s dobrým kabelem připojit i monitor s rozlišením 1920x1080 bez viditelných defektů v obraze.

Testy 3D Mark

• 3DMark 06 (1280x1024): 3800

• 3DMark Vantage: P1711 (GPU: 1363, CPU: 7313)

Windows 7 – grafika

• Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 5,8

• Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 6,3

Cinebench (OpenGL)

• Cinebench R10: 5122 CB-GFX

• Cinebench R11.5: 10,17 fps

Na výkonu ve 3D se podepsal fakt, že sdílená operační paměť běží v režimu dual-channel. Proti jiným Ultrabookům, které mívají pouze jediný paměťový modul, je výkon až o třetinu vyšší. Je tak možné hrát méně náročné a starší hry v plném rozlišení displeje. O herní mašinu však nejde a na náročné AAA tituly typu Crysis 2 a Battlefield 3 si můžete nechat zajít chuť. Na hraní takových her jsou určené úplně jiné stroje.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimédia

V tak tenkém notebooku se nedá očekávat špičkový zvuk z vestavěných reproduktorů. V systému je na ovladač zvukové karty navázáno vylepšení zvuku Dolby Advanced Audio v2, které se snaží vyrovnávat frekvence dle omezených možností reproduktorů osazených ve zkosené čelní hraně. Zvuk je obecně mezi notebooky jen lehce pod průměrem, což vnímám u takového stroje za úspěch. Na videokonference a občasné zhlédnutí filmu postačuje.

Na rozdíl od ostatních výrobců Toshiba do svého tenkého modelu umístila dva samostatné konektory pro stereofonní výstup a vstup. I přes omezený prostor je výstup dobře stíněný a ani s kvalitními sluchátky poslech nedoprovází šum nebo ruchy od ostatních komponent.

Pro digitální přenos prostorového zvuku ve filmech je připraveno klasické HDMI.

pro plnou velikost klikněte na obrázek

Mikrofon najdete vlevo nad klávesnicí u hlavního vypínače. Funguje dobře, ale při jeho používání příliš nejde používat klávesnice, protože od ní intenzivně snímá otřesy. Webkamera má 0,3Mpix senzor a zvládá tedy fotit a natáčet v rozlišení 640x480. Její výhodou je plynulé snímání i v relativně špatných světelných podmínkách. Nevýhodou naopak velmi intenzivní modrá dioda, která informuje o její aktivitě.

Zabezpečení

Z pohledu zabezpečení Toshibě nechybí vůbec nic a je na úrovni klasických pracovních notebooků střední a vyšší třídy. Procesor umí akcelerovat šifrování (AES-NI), na desce je bezpečnostní čip TPM pro ukládání šifrovacích klíčů a mezi tlačítky touchpadu se nachází biometrický senzor, který lze použít pro přihlašování už na úrovni BIOSu (lze nastavit, aby předal otisk i operačnímu systému). Nastavení čtečky otisků jsou navíc všechna v češtině a přes program Fingerprint Utility snadno spravovatelná.

Pro snadnou centralizovanou správu je počítač vybaven sadou technologií označovanou jako Intel vPro.

V operačním systému je od výrobce připraven pěkný průvodce možnostmi zabezpečení. Jde o stejný nástroj jako u velkých pracovních notebooků Tecra a v lokalizovaných verzích notebooku je přeložen do češtiny (stejně jako ostatní programy). Vše je dobře popsáno, takže by s ním neměli mít problém ani začátečníci.

Chlazení a provozní hluk

Chlazení zajišťuje chladič s malým ventilátor v zadní části. Hlavní průduch směřuje dozadu, ale další lze najít také přímo pod ventilátorem a v malé mezeře u kloubu. Ventilátor je nastaven, aby se točil neustále aspoň v nejnižších otáčkách bez ohledu na teplotu. Při kancelářské práci tedy běží i ve chvílích, kdy teplota procesoru nedosahuje ani na 40°C.

Průchod vzduchu v nejnižších otáčkách téměř není slyšet. Slyšet je bohužel jakési tiché vrčení, které ventilátor vytváří (a nejde o vadu kusu, neboť redaktoři v USA pozorovali stejné problémy u jejich vzorků). Tohoto vrčení je slyšet pouze v případě, kdy je okolo úplné ticho. Portégé Z830 je tišší než většina jiných notebooků a na vrčení si lze zvyknout.

Při dlouhodobé zátěži ventilátor zvýší otáčky a s nimi se také značně zvýší jeho hlasitost. Klasické velké notebooky s integrovanou grafikou umí být v takových situacích tišší, ale mezi Ultrabooky je hlučnost relativně dobrá. Hlavní je, že běžné činnosti jako procházení webových stránek, video hovory a práce v kancelářských programech běžně nenutí ke zvyšování otáček.

Nebýt vrčení, mohlo by být chlazení nádherně tiché. Takto je také relativně tiché, ale uživatelé s citlivějším sluchem si na své stále ještě nepřijdou. Problém bude buď ve volbě ventilátoru, nebo v nastavení PWM regulace.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 27,1°C

• levá strana pod klávesnicí = 27,0°C

• pravá strana pod klávesnicí = 26,2°C

• klávesnice vlevo = 29,3°C

• klávesnice vpravo = 29,7°C

• spodek maximum = 29,9°C (vzadu uprostřed)

• výdech chlazení = 30,8°C

• napájecí adaptér = 45,5°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 27,3°C

• levá strana pod klávesnicí = 25,1°C

• pravá strana pod klávesnicí = 26,2°C

• klávesnice vlevo = 33,4°C

• klávesnice vpravo = 37,5°C

• spodek maximum = 42,4°C (vzadu uprostřed)

• výdech chlazení = 51,3°C

• napájecí adaptér = 44,0°C

teplota okolí při měření: 22°C

Portégé téměř netopí, pokud na ní neděláte nic složitého. Zvládne být tedy studená i v situacích, kdy ji hodinu necháte zapnutou a položenou na peřině ucpávající výdech chlazení. V zátěži je znát zahřívání v zadní části nad klávesnicí, kde to ničemu nevadí, pokud nemáte počítač položený přímo na klíně. Obecně však teploty nejsou problém tohoto notebooku.

teploty vnitřních komponent při dlouhodobé maximální zátěži

Baterie

Prostor uvnitř základny z větší části vyplňuje tenká Li-Pol baterie s kapacitou 44 Wh. V našem standardním redakčním testu* notebook vydržel 7 hodin a 20 minut, což je moc pěkný výsledek. Při on-line kancelářské práci s Wi-Fi a polovičním jasem se výdrž pohybuje mezi 5 a 6 hodinami, a vy se tak při cestování nemusíte omezovat na elektrické zásuvky.

Baterie není uživatelsky vyměnitelná a v počítači není ani prostor, ani konektor pro připojení baterie sekundární.

Příkon notebooku

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 10 W

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 36 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 33 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 36 W

• Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 36 W

Napájecí adaptér má sice výkon 45 W, ale notebook ho za žádné situace nenutí k většímu odběru ze sítě než 36 W, což řeší omezováním rychlosti nabíjení. Vypnutý se dokáže nabít z nuly na 90% za hodinu. Pokud však bude počítač zapnutý, bude doba skoro o polovinu delší. Za předpokladu, že na něm budete například hrát hry nebo jej jinak vytěžovat, bude rychlost nabíjení naprosto minimální.

BIOS

Do nastavení firmware od Toshiby se vstupuje klávesou F2, na což vás systém po zapnutí nijak neupozorní. V útrobách setup utility najdete následující volby:

Správa napájení

• zapnout probouzení paketem z LAN

• zapnout probouzení paketem z LAN i pro chod na baterie

• vypnout probouzení po stisku klávesy

• vypnout probouzení v případě nízkého stavu baterie (za účelem následné hibernace)

• vypnout probouzení po otevření víka

• nastavení dynamické změny frekvence procesoru (automaticky, nízký výkon, vysoký výkon)

• vypnutí podpory více jader procesoru

• vypnutí automatického přetaktování Turbo Boost

• vypnutí Intel Display Power Management

• nastavení rychlosti SATA řadiče (rychlost, kompatibilita)

• nastavení režimu podsvícení klávesnice

• úprava profilu správy napájení pro systémy bez vhodného ACPI modulu (rychlost procesoru, uspávací režimy, jas LCD a metoda chlazení)

Pokročilé

• vypnutí zabezpečení pomocí Execute Disable bitu

• nastavení podpory virtualizace

• zapnutí Trusted Execution Technology

• zapnutí a nastavení Intel AT

• změna hlasitosti pípání systémových hlášení

• nastavení napájení USB portů uspaného notebooku

• vypnutí podpory USB klávesnice a myši pro staré operační systémy

• zákaz jednotlivých integrovaných zařízení (LAN, Wi-Fi, Bluetooth, WWAN, touchpad, webkamera, čtečka paměťových karet)

• změna režimu výkonu operační paměti

• změna režimu SATA řadiče (AHCI, IDE)

• výběr startovacího výstupu grafické karty (automaticky, vždy pouze interní displej)

• zapnutí NumLocku po startu

Většinu voleb lze měnit také ve Windows pomocí staré známé utility HW setup, kterou v různých obměnách Toshiba k notebookům dodává již od dob DOSu.

Příslušenství

Do redakce jsme dostali pouze notebook s napájecím adaptérem. Šlo o vzorek určený pro zahraniční trh, ale u finálních kusů pro ČR toho víc neočekávejte (jen tištěnou dokumentaci).

Obnova systému je stejně jako systém samotný uložena na SSD. Tovární instalace je pro Toshibu charakteristická spoustou předinstalovaných (ne vždy užitečných a chtěných) programů a utilit včetně zkušební verze antiviru a různých doplňků do webového prohlížeče.

Ceny a záruka

Testované konfiguraci je kvůli použitému procesoru a předinstalovanému systému nejpodobnější konfigurace Z830-11G (má navíc 6 GB RAM), která stojí 24 158,- Kč bez DPH (28 990,- Kč s DPH). Dále jsou nabízeny levnější konfigurace:

• Z830-10R: Intel Core i3-2367M, 128GB SSD, 4GB RAM, Win7 Home Premium – 19 158 Kč bez DPH (22 990 Kč s DPH)

• Z830-11M: Intel Core i5-2467M, 128GB SSD, 4GB RAM, 3G modem, Win7 Home Premium – 22 908 Kč bez DPH (27 490 Kč s DPH)

• Z830-11G: Intel Core i5-2557M, 128GB SSD, 6GB RAM, WiDi+vPro, Win7 Professional – 24 158 Kč bez DPH (28 990 Kč s DPH)

Všechny jsou již v základu vybaveny nadstandardní tříletou zárukou s opravou v servisu a možností rozšíření na on-site servis (opravvu u zákazníka) za příplatek .

Závěr

Toshiba Portégé Z830 se hlásí k marketingovému označení Ultrabook a naplňuje jeho požadavky (minimální hmotnost, tloušťka, dlouhá výdrž na baterie) a k tomu ještě přidává různé přednosti vítané v pracovním prostředí, čímž se odlišuje od své konkurence. Do tenkého těla se podařilo integrovat takřka plnou, nekompromisní výbavu, přestože hmotnost zůstala nižší než u konkurence.

Pro roli pracovního nástroje je Portégé perfektně připravené. Při práci venku oceníte matný displej s dobrým jasem. Při zabezpečení zas dojde řada na biometrický senzor a bezpečnostní čip TPM. Aby to nebylo všechno, již v základu dává Toshiba tříletou záruku s opravou v servisu a nabízí stejná rozšíření záruky jako u svých dalších pracovních modelů.

Mezi negativa lze zařadit poněkud nezvyklé vrčení ventilátoru (přesto jde při kancelářské práci stále o jeden z tišších notebooků) a nejistý stisk velmi mělké klávesnice. Formální nedostatek ještě může směřovat k chybějícímu dokovacímu konektoru, i když v tomto konkrétním případě to je ospravedlnitelné.

Nejde o ideální notebook, ale troufám si říct, že jeho klady převládají nad zápory a v současné nabídce tenkých notebooků jde o jednu z nejlepších voleb. Navíc s velmi příjemnou cenou.

Klady a zápory

+ spousta rozhraní v tenkém těle (USB 3.0, VGA, HDMI, GLAN)
+ neuvěřitelně lehký
+ podsvícená klávesnice
+ tříletá záruka v ceně

- zvuk ventilátoru
- tuhý a nejistý stisk kláves
(- chybí dokovací konektor)

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip