Intel HD 6000 - druhý v řadě, a přesto vyčnívá

3. 6. 2015 08:00    Rubrika: Technologie    Autor: Jakub Pavlis

Integrovaná grafická řešení pohání nejvíce obrazovek na naší zemi. Intel HD 6000 sice není tím nejčastěji osazovaným, ale můžeme ho najít v některých výkonnějších procesorech řady Core i5 a i7. Pojďme se podívat, čím je specifické a jak je na tom s výkonem.

Intel HD 6000 je integrovaný grafický čip, který v nabídce Intelu představuje cosi jako vyšší střední třídu, byť výkonem to samozřejmě znamená něco jiného než u dedikovaných karet. Nalézt ho můžeme pouze u karet z řad Core i5 a i7, v nižších se nevyskytuje. Na první pohled lez jeho přítomnost v procesoru poznat z čísla modelu, neboť všechny jím osazené mají ve značení na druhém místě odzadu číslici 5 – např Core i5-5350U, Core i7-5650U. Stejně jako Iris Graphics 6100 je i tento grafický čip osazován do nízkonapěťových variant procesorů s TDP 15 W. U plnonapěťových variant, které se objeví snad na konci léta, budou pravděpodobně odlišná jádra alespoň co do výkonu, byť návrh bude v zásadě stejný.

Grafické jádro Intel Iris Graphics 6000 je z hlediska Intelu jednou z variant 9. generace jejich grafických řešení, přestože historicky to takto nefunguje (Haswell byl 7,5. generací a Broadwell logicky 8. generací). Intel lehce změnil názvosloví a pracuje s pojmy „slice“ a subslice“ což lze přeložit jako „plátek“ nebo v kontextu také „dílek“, určitou analogií jsou pojmy cluster a SMM bloky u čipů od NVIDIA. Každý subslice se skládá z osmi exekučních jednotek (Execution Unit = EU), tři subslice tvoří jeden slice. Iris Graphics 6100 disponuje celkem 48 EU ve dvou slicech. Základní frekvence jádra je 300 MHz, technologie Turbo Boost ji ovšem umí vyšroubovat až na 950 MHz.

Výdrž v Turbo modu záleží na celkovém vytížení procesoru, neboť jednotlivá výpočetní jádra CPU i jádro GPU sdílí stejný rámec tepelného výkonu (TDP), o který se musí podělit. Dlouhodobě vyšponovaná Turbo frekvence grafiky tak jasně ukazuje, že výpočetní jádra se musí vypnout nebo spokojit s nízkými frekvencemi. Řídící logika se samozřejmě snaží rozdělení tepelného výkonu nějak vybalancovat. Většina her nepotřebuje příliš vysoký paralelní výkon, častěji zatěžují jen jedno jádro CPU, přesto ale nelze s maximální Turbo frekvencí počítat úplně dlouhodobě. Klíčovou roli pak hraje chlazení procesoru, ovšem pokud máte notebook pouze s integrovanou grafikou, zřejmě se nepočítá s jeho použitím pro hry nebo jiné graficky náročné aplikace, pokud máte dedikované řešení, nemusíte se zase o maximální výkon integrovaného starat, dedikovaná karta ho překoná vždy.

Intel HD Graphics 6000 podporuje DirectX 11.2 a OpenGL 4.3 stejně jako OpenCL 1.2 a OpenCL 2.0 s podporou virtuální paměti. Velká pozornost byla věnována podpoře 4K obsahu a schopnostem čipu generovat obraz pro 4K monitor. Konečně přibyla i částečná podpora kodeku H.265. Bohužel ještě nedošlo na integraci nových obrazových rozhraní (HDMI 2.0 a DisplayPort 2.0), ale Intel se brání tím, že na trhu není ani příslušný hardware, ani obsah, který by to vyžadoval. Podpora je tedy pro DisplayPort 1.2 a Embedded DisplayPort (eDP) do verze 1.3 pro rozlišení 3840 x 2160 při 60 Hz a HDMI 1.4a pro 3840 x 2160 pixelů při 24 Hz. To také znamená, že ani výrobci dalších grafických karet, tedy NVIDIA a AMD, nejsou motivováni do svých aktuálních mobilních grafických karet příští rok nové výstupy zavádět, většina jejich výrobků totiž používá řešení Optimus, resp. Enduro, tedy vyvedení vypočítaného obrazu pomocí integrované karty, přidaná podpora by tedy byla řešením od Intelu anulována.

K dispozici jsou samozřejmě i testy produkčního nasazení, pro zajímavost uvádím srovnání s nejslabší dedikovanou kartou aktuální řady v nabídce NVIDIA 820M. Podle nezávislého serveru notebookcheck.com dosáhne Intel HD Graphics 6000 v testu 3DMark13 Ice Storm Standard Graphics na medián 61 979 (63 645) bodů, v testu 3DMark13 Cloud Gate SG pak 7495 (6061) a v 3DMark13 Fire Strike SG 951 (897,5) bodů. 3DMark Vantage dává výsledek 5432 (4254) bodů (při 1280 x 1024), 3DMark06 medián 8091 (7518) bodů a Cinebench R11.5 22,5 (27,3) bodu Cinebench R15 OpenGL 31,4 (35,4).

Následující tabulka při vysokém/nízkém nastavení a rozlišení 1024 x 768:

• Ryse: Son of Rome (2014): 12 / 19 ; (11,9 / 18,3) fps
• GRID: Autosport (2014): 22 / 94 ; (20 / 111,8) fps
• Thief (2014): 12 / 18 ; (11 / 20) fps
• Company of Heroes (2013): 22 / 62 ; (9,3/21) fps
• Diablo 3 (2012): 31 / 68 ; (56 / 95) fps
• World of Warcraft (2005): 18 / 123 ; (41 / 94) fps

Pozn.: Jako plynulá hratelnost se hodnotí výsledky větší než 25 fps, ovšem udávaná fps jsou průměrná, což znamená, že při průměru 25 fps dochází v náročných scénách k nedostatečnému vykreslování obrazu – trhání.

I druhé nejvýkonnější řešení od Intelu dokáže srovnat krok s relativně často osazovanou dedikovanou grafickou kartou, která je silnější vlastně jen ve starých hrách s nízkým nastavením, kde těží ze samostatného chlazení a čistě jen vyšších frekvencí. Na druhou stranu, s tímto jádrem se nesetkáme v noteboocích příliš často a procesory s modelovým číslem bez „padesátky“ jsou v grafice o dost slabší. Přesto Intelu v tomhle fandím, jen víc výkonu!