10. 8. 2010 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Miroslav Hoffmann

Test: Toshiba Satellite A660 - šestnáct palců na doma

Toshiba přichází s multimediálním notebookem s méně obvyklou úhlopříčkou 16''. Výkonné čtyřjádro od Intelu je podpořeno mainstreamovou grafikou NVIDIA, 4GB RAM a velkým pevným diskem. Doporučená koncová cena těsně přesahuje 25 tisíc Kč bez DPH, pojďme se tedy podívat, co nám za ni výrobce nabízí.

Toshiba Satellite A660 - šestnáct palců na doma

Základní popis

Vzhled Toshiby Satellite A660 vychází z designu, který tento japonský výrobce využívá u svých domácích přístrojů poslední dobou docela často - např. nedávno testovaný Satellite C650 vypadá na první pohled velmi podobně. Notebook je tedy celý v černé barvě a většina povrchu je matná. Tedy - ono se to nedá říci tak jednoznačně - do matného materiálu je totiž vyražena jemná plastická textura, která je naopak lesklá. Celkově ale přístroj působí spíše matným dojmem a co je hlavní, neulpívají na tomto materiálu otisky. Texturovaný povrch pokrývá téměř celou vnější stranu víka, jeho okraje jsou však lesklé, což na mě působí trochu 'levným' dojmem. Uprostřed víka nalezneme velký stříbrný nápis Toshiba, tak jako na ostatních modelech tohoto výrobce. Na spodek základny byl již použit běžný matný plast s několika otvory pro přísun čerstvého vzduchu. Pod dvěma malými krytkami najdeme paměti RAM a pevný disk, přímo k chlazení se ale nedostaneme. Zde se pozastavím nad tím, že některé Toshiby (včetně této) mají na spodku naznačený nefunkční otvor pro nasávání vzduchu ve tvaru ventilátoru, jehož účel je mi ale neznámý a ani vzhledově na mě moc dobře nepůsobí. Spodek notebooku ale uživatel uvidí maximálně při přenášení, nikoho to tedy příliš trápit nemusí. Když shrnu vnější design, tak i přestože se výrobce snažil vzhled notebooku trochu oživit výše zmíněnou texturou, působí v zavřeném stavu spíše tuctově a nenápadně (což nemusí být nutně špatně).

Po otevření přístroje je již design trochu zajímavější, i když to s sebou přineslo také o něco více lesku - naštěstí ale ne na ta nejvíce exponovaná místa. Vnitřní strana základny je kompletně vyrobena ze stejného materiálu jako vrchní strana víka displeje, otisků se tedy nedočkáme ani mezi jednotlivými klávesami. V souladu se vzhledem víka je i zde na okrajích základny plast lesklý a bez textury, celkově je ho ale velmi málo a základna je tedy (co se designu týče) zpracována účelně. Opticky zvýrazněné reproduktory, ke kterým patří nápis 'harman/kardon' na spodním rámečku displeje, dávají tušit, že bychom se mohli dočkat nadprůměrného zvuku, jistě ale zaujme i řada dotykových tlačítek umístěná v základně nad klávesnicí. Lesklý displej s úhlopříčkou 16 palců se podařilo vměstnat do šasi s rozměry běžných 15,6'' notebooků (řada jich je dokonce větší než tato Toshiba), rámeček v klavírním lesku je tedy velmi tenký, což vypadá na pohled velmi dobře.

Mechanická odolnost víka displeje je vcelku dobrá, k vlnění obrazu dojde až při silnějším zatlačení, víko tedy chrání displej dostatečně. Základna je na tom bohužel poněkud hůře, obzvlášť její vnější část je docela měkká (zejména u optické mechaniky a v místech perforace), občas si umí také pěkně 'zapraskat'. Otevřený přístroj bych tedy za jeden roh nepřenášel (ono to při této velikosti a váze ani není moc pohodlné). Notebook je koncipován jako domácí multimediální centrum, kde se nepředpokládá denní cestování a odolnost je tedy v tomto případě asi v pořádku. S ohledem na cenu bych si ale zpracování dovedl představit lepší a to samé se týká také designu - u notebooku s DKC více než 30 tisíc Kč s DPH bych očekával, že inženýři a designéři projeví trochu větší dávku invence a např. použijí na některá místa ušlechtilejší materiály, než jen obyčejný plast.

Víko se při otevírání zaklápí za základnu a dá se otevřít do standardního úhlu 135°. Základna je oproti víku relativně těžká, díky tomu se dá při troše šikovnosti otevření provést pouze jednou rukou. Displej si drží svou polohu spolehlivě i při otřesech a ani v dopravním prostředku neruší nadměrným kmitáním obrazu.

Výbava konektory je v dané kategorii velmi dobrá, nic důležitého asi nikdo postrádat nebude. Jak už je u domácích notebooků zvykem, na zadní straně žádný konektor nenajdeme. Vpředu je umístěna universální čtečka karet (SD/MMC, MS, xD) a také průzor IR čidla, o kterém však nevím, jestli je funkční a vlastně ani, jestli tam fyzicky vůbec je. Pravá strana hostí dva audiokonektory, za nimi dvě USB, optickou mechaniku, zdířku napájení a Kensington Lock. Na závěr jsem si opět nechal stranu levou, která bývá rozhraními vybavena nejvíce. Odpředu jsou to další dvě USB (celkem tedy čtyři), z nichž jedno je zkombinované s eSATA, nad nimi je záslepkou krytý ExpressCard ve své menší verzi (34mm), HDMI, konektor gigabitového Ethernetu a D-Sub, výčet uzavírá výdech chlazení. Líbilo by se mi, kdyby se některý konektor přesunul na volné místo za výdech chlazení, nebo byl samotný výdech posunutý více dozadu, díky čemuž by měly konektory na levé straně více místa a nemusely by být tolik u sebe. Jinak jsem ale s rozložením i počtem rozhraní spokojen.

Indikačních prvků najdeme na přístroji opravdu spoustu, jen na přední hraně jich je sedm - zapojení do elektřiny, indikace zapnutí, stavu baterie, činnosti pevného disku a čtečky karet, a také kontrolku Wi-Fi a 3G modulu, kterou však nevyužijeme, protože samotný 3G modul chybí. Tyto LEDky mají (v dobrém slova smyslu) nízkou intenzitu a jejich základní barva je až na výjimky, jako je třeba nízký stav baterie, bílá s jemným nádechem do modra. Tímto to však nekončí - bílou barvou je podsvícena také řada dotykových tlačítek na základně pod displejem, včetně tlačítka zapnutí. Komu by to bylo pořád málo, vězte, že intenzivním světlem svítí také nápis 'Satellite' v levém rohu základny a bílý proužek na touchpadu, který usnadní použití dotykové plošky v šeru či tmě. Světlo těchto indikátorů je ve tmě docela silné, sice přímo neoslňují, ale v šeru mohou být rušivé. To se dá naštěstí vyřešit dvěma způsoby - buď se přepnout do Eco režimu, v němž podsvícení zhasne, a nebo ho 'natvrdo' vypnout v BIOSu. Kontrolka NumLocku je v příslušné klávese a má typickou zelenou barvu. Indikační prvky jsou tedy až na jednu výjimku v pořádku - tou výjimkou je modrá LED webkamery, která svítí intenzivně a její světlo je vcelku nepříjemné i přes den.


pohled zepředu pohled zezadu pohled zleva pohled zprava pohled shora pohled zespoda

Rozměry tohoto 16'' notebooku jsou 380,5 x 254 x 28-35,6 milimetrů, hmotnost je také průměrných 2,62 kg, od běžného 15,6'' stroje byste ho tedy téměř nepoznali. Rozdíl v úhlopříčce je samozřejmě velmi malý, ale když se to nijak neprojeví na velikosti ani na hmotnosti, proč nemít o kousek větší displej? Radost trochu zkazí velký a těžký 120W napájecí adaptér, na druhou stranu se akumulátor nabije stejně rychle ať už je notebook zapnutý či ne. Mobilita je na stejné úrovni jako u ostaních 15,6'' přístrojů s výkonným hardwarem, s dobrým batohem tedy není cestování žádný problém, na časté cestování tato kategorie ale není.

Klávesnice a ovládací prvky

Klávesnice typu chiclet má černou barvu a je vyrobena za zajímavého materiálu, který je na povrchu téměř hladký a jakoby pogumovaný - klávesy jsou na omak sametové a velmi příjemné. Potisk hlavních kláves je v bílé barvě a font je dostatečně velký a kontrastní. O něco hůř jsou na tom popisky funkčních kláves, které jsou šedé a v šeru se začnou ztrácet, samotné klávesy jsou však kvůli lepší orientaci rozděleny do bloků po čtyřech, stejně jako na stolních klávesnicích. Výrobce využil dostatečnou velikost 16'' šasi k instalaci numerického bloku, stejně jako u 15,6'' notebooků se to ale neobešlo bez několika kompromisů. Numerický blok je úplně standardní s dobrým rozložením, jeho instalace se ale podepsala zejména na zmenšeném Enteru a mezerníku, počítat je nutné také s touchpadem vystředěným vůči hlavní klávesnici. Kursorové klávesy mají jen poloviční velikost, ale jsou alespoň odsazené od hlavního bloku. Obecně se mi však klávesnice velmi líbila, píše se na ní velice pohodlně a nikde se výrazně neprohýbá, zmínit musím také její příkladný zvukový projev - psát se dá velmi tiše a nikoho s ní nebudete rušit ani ve škole, ani večer v posteli.

Přesným opakem jsou dvě 'chromovaná' tlačítka touchpadu, ta jsou naopak extrémně hlučná a k relativně drahému notebooku se příliš nehodí, aby použití touchpadu obtěžovalo okolí. Pokud ale nebudu počítat tlačítka, touchpad s elektronikou Synaptics a matným povrchem s jemnou texturou (teď už ne plastickou) funguje spolehlivě. Prsty se nijak nezadrhávají, využít je možné základní multidotyková gesta. V souvislosti s nimi se mi líbilo, že na ně touchpad není zbytečně přecitlivělý a jakýkoliv letmý (a nechtěný) dotek nevyhodnotí ihned jako multidotek. Jak bylo zmíněno výše, touchpad má na sobě svítící proužek, který má usnadnit použití v šeru a kupodivu to opravdu funguje. Komu by se proužek nelíbil, může jeho podsvícení vypnout. Vypnout se dá také samotný touchpad, slouží k tomu k tomu samostatné tlačítko umístěné nad ním.

Notebook v podstatě neobsahuje žádná HW tlačítka, tedy kromě tlačítka zapnutí, vysunutí mechaniky a vypnutí touchpadu. Ostatní se řeší přes funkční klávesy, popřípadě přes dotykovou lištu v základně nad klávesnicí. Ta umí třeba zapínat (a vypínat) Ekologický režim a Wi-Fi, nebo ovládat hlasitost a základním způsobem i přehrávání hudby a videí (Play/Pause). Až na zelenou barvu tlačítka Eco režimu svítí ostatní bíle. Dotyková lišta mi zpočátku nepřišla příliš spolehlivá, po chvilce praxe se ale podaří najít ten správný 'grif' a pak už je to bez problémů.


pracovní plocha detail klávesnice

Hlavní HW parametry

O čipové sadě Intel HM55 a čtyřjádrovém procesoru Intel Core i7-720QM (6 MB L3 cache, TDP 45 W) toho bylo už napsáno hodně, připomenu tedy jen, že CPU je vyrobeno 45nm procesem a má implementovánu technologii Hyper-Threading, díky níž může procesor zpracovávat až osm aplikačních vláken současně. Základní frekvence tohoto výkonného kousku je 1,6 GHz, při nízkém zatížení ale zapracuje Intel SpeedStep a sníží takt na 930 MHz. Opačným způsobem pracuje Turbo Boost, který umí jedno jádro přetaktovat až na 2,8GHz (během necelé minuty je to hezky vysvětleno v tomto videu přímo od Intelu). Procesor má dostatek výkonu na veškerou multimediální činnost, o kancelářské práci nemluvě.

cpu-z
specifikace čipu

Množství operační paměti jsou dostatečné 4 GB (2 x 2048 GB), paměť je typu DDR3 a pracuje na frekvenci 1066 MHz. Čipset sice umožňuje kapacitu zvýšit až na maximálních 8 GB ve dvou 4GB modulech, pro drtivou většinu uživatelů to ale nemá reálný význam. Propustnost pamětí je u HM55 velice dobrá, naměřené hodnoty se oproti předchozí generaci (Cantiga) pohybují v podstatě na dvojnásobných hodnotách.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

  • Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 33 363
  • Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 17 941

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

  • Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 118 013
  • Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 78 760

Cinebench 9.5

  • Rendering (Single CPU): 539
  • Rendering (Multiple CPU): 1388
  • Multiprocessor Speedup: 2,58

Cinebench R10

  • Rendering (Single CPU): 3522
  • Rendering (Multiple CPU): 9734
  • Multiprocessor Speedup: 2,76

Windows 7 – CPU a RAM

  • Index dle počtu operací CPU za sekundu: 7,0
  • Index dle počtu operací RAM za sekundu: 5,9
  • HWiNFO32 (propustnost paměti): 5725 MB/s

Pevný disk TOSHIBA MK6465GSX má vysokou kapacitu 640 GB, prostor pro uživatelská data se tedy jen tak nevyčerpá. Plotny se otáčí rychlostí 5400 otáček za minutu, disk obsahuje 8 MB vyrovnávací paměti a připojen je přes SATA-II 3 Gb/s, rychlost čtení dosahuje mírně nadprůměrných hodnot. Za nadstandard se dá považovat čidlo, které měří akceleraci - v případě prudšího pohybu s přístrojem se zaparkují čtecí hlavy, aby nemohlo dojít ke kontaktu s rotující plotnou. Technologie je to v mnoha případech užitečná, ale samozřejmě má své limity - pokud zapnutý notebook spadne ze schodů, s největší pravděpodobností vám Toshiba HDD protection nepomůže. Defaultně je čidlo nastaveno na - dle mého názoru - zbytečně vysokou citlivost, takže při jakémkoliv pohybu s přístrojem vyskočí okno z hláškou o zaparkování hlaviček. Citlivost se dá ale snížit a oznamování vypnout.

Osazená optická mechanika je zcela běžná DVD Super-Multi, pořídit se však dá i konfigurace s Blu-ray vypalovačkou (ale jen s dvoujádrovým procesorem).

  • HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 167,67 MB/s
  • HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 72,3 MB/s
  • Průměrná přístupová doba: 17,6 ms
  • Windows 7 – Index přenosové rychlosti: 5,9

Pro komunikaci s okolím tu máme gigabitovou síťovou kratu RealTek a W-Fi b/g/n od Broadcomu, na kratší vzdálenost poslouží Bluetooth (2.1 + EDR). Podle indikátorů na hraně základny by se mohlo zdát, že v notebooku je vestavěný 3G modul. LEDka je ale to jediné, co nám po něm zbylo. Nepřítomnost 3G modulu v kategorii domácích strojů však nepovažuji za žádný nedostatek.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.

Displej a grafika

V notebooku vestavěný displej se mylně identifikuje jako Samsung LTN154X3-L06, což je však 15,4'' s rozlišením 1280 x 800 pixelů, podrobnější informace o displeji dnes tedy vypustím.

Toshiba Satellite A660 má lesklý displej s úhlopříčkou rovných 16 palců s HD ready rozlišením 1366 x 768 pixelů a LED podsvícením. Co se týče obrazu, ten je stejný jako na většině podobných zařízení - opět tu tedy máme tragické vertikální pozorovací úhly (už se nemohu dočkat nových technologií), ostatní parametry jsou úplně běžné a nevybočují z průměru žádným směrem. Znovu se ale musím pozastavit nad rozlišením displeje - zdá se, že se blíží doba, kdy domácí notebook s úhlopříčkou 15,6 nebo 16'' již nebude možné zakoupit s vyšším než HD ready rozlišením, této (pro mě) nepříjemné vlastnosti asi zůstanou ušetřeny pouze opravdové business stroje. Pro zábavu, jako je sledování filmů nebo hraní her je 1366 x 768 pixelů naprosto dostatečných, na práci bych ale od 16'' monitoru očekával rozlišení vyšší. Věřím ale, že většinu konzumentů počet pixelů netrápí, výrobci jistě vědí, co dělají. No a ti uživatelé, pro které je rozlišení důležité si prostě trochu připlatí a koupí některý přístroj z nabídky pro firmy.

pohled přímo displej zboku v úhlu 45st

displej v úhlu 135st displej v úhlu 45st

Zobrazení má na starost známá NVIDIA GeForce GT 330M s 1 GB DDR3 paměti, patřící do současného mainstreamu. Karta disponuje 48 unifikovanými shadery, 128bitovou sběrnicí a je vyrobena 40nm procesem. Podporováno je rozhraní DirectX ve verzi 10.1 a také technologie CUDA a PhysX. V procesoru chybí integrovaná grafika, technologii Optimus zde tedy nenajdeme. Karta umožňuje bezproblémovou akceleraci videí ve vysokém rozlišení, týká se to i těch flashových (např. na Youtube). Slušný výkon grafiky podpořený výkonným procesorem umožňuje hraní všech současných her v nativním rozlišení displeje (zde je jedna z výhod nižšího rozlišení), pouze v některých případech je nutné snížit detaily.

gpu-z
specifikace grafického čipu

Testy 3D Mark

  • 3DMark 01: 32 233
  • 3DMark 03: 18 291
  • 3DMark 05: 12 673
  • 3DMark 06: 6201

Windows 7 – grafika

  • Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 6,4
  • Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 6,4

Cinebench 9.5

  • Shading (CINEMA 4D): 591
  • Shading (OpenGL Software Lighting): 1713
  • Shading (OpenGL Hardware Lighting): 3850
  • OpenGL Speedup: 6,51

Cinebench R10

  • Shading (OpenGL Standard): 3664

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimédia

Jestli mě na tomto notebooku něco opravdu nadchlo, jsou to jednoznačně vestavěné stereo reproduktory Harman/Kardon. Ty jsou umístěny pod kovovou mřížkou v základně pod displejem a již pohled skrz perforaci dává tušení něčeho 'lepšího'. Při první hudební produkci jsem nechtěl věřit, že notebook nemá subwoofer a také jsem se ho notnou chvíli pokoušel najít. Je to ale opravdu tak - zvuk vychází pouze ze dvou reproduktorů nad klávesnicí. Zvukové podání poráží většinu přístrojů s vestavěným subwooferem, o těch bez něj ani nemluvím. Pokud se budeme pohybovat v rámci notebooků, jsou výšky jemné a čisté, středy netrpí plechovostí, ale nejvíce každého asi překvapí basová složka. Nejenže tu basy vůbec jsou, ale malinké měniče mi vykouzlily úsměv na rtech svou snahou podat i ty nejnižší složky frekvenčního pásma, i když samozřejmě z obrovským útlumem. Důležité však je, že 'to' tam prostě slyšíte. Reproduktory nerezonují ani při nejvyšší hlasitosti, která je opravdu vysoká - není žádný problém ozvučit menší místnost. Na zvuk jsem poměrně náročný a poslouchat delší dobu hudbu nebo sledovat film s použitím vestavěných reproduktorů je pro mě téměř vždy utrpením, tento přístroj mi to ale umožnil - dokonce jsem ani příliš necítil potřebu připojovat k notebooku 'velké' repro. Za zvuk tedy ode mě jednička s hvězdičkou.

Notebook má dva klasické audiokonektory, ten mikrofonní navíc umožňuje jednu hodně zajímavou vychytávku, kterou Toshiba nazývá 'Sleep and Music'. Do mikrofonního vstupu je možné zapojit zdroj zvuku (např. MP3 přehrávač) a poslouchat hudbu z reproduktorů vestavěných v notebooku, což funguje, i když je laptop uspaný nebo vypnutý.

O samotné zpracování zvuku se stará HD kodek RealTek ALC269, prostorový digitální zvuk má pak na starost NVIDIA s výstupem přes HDMI.

Ve víku je vestavěná webová kamerka umožňující snímat v rozlišení až 1280 x 1024 pixelů pro fotografie a 640 x 480px pro video, hned vedle je umístěn mikrofon. Jak bylo zmíněno výše, blízko kamery je umístěna dioda modré barvy, zářící nepříjemně ostrým světlem.

foto
pro plnou velikost klikněte na obrázek

Chlazení a provozní hluk

Chlazení notebooku je zpracováno vcelku dobře. Pokud nejsou vedra a zapnete Eco režim (který má samostatné tlačítko na dotykové liště nad klávesnicí), při němž procesor běží na 930 MHz a vypnou se také některá nepotřebná zařízení, větrák většinu času stojí a uslyšíte jen pevný disk. To však platí jen pro nenáročnou práci - pokud budete při zapnutém Eco režimu hrát hry, nebo si pouštět náročná flashová videa, ventilátor pojede neustále, i když jen na nejnižší otáčky. V tomto režimu je však chlazení tiché a uslyšíte jen tiché šumění. V případě, že necháte procesor a grafiku využít svůj výkonový potenciál, otáčky se zvýší a o notebooku už budete vědět i přes den v rušnějším prostředí. Je to daň za vysoký výkon, ale vzhledem ke stejně výkonné konkurenci se dá chlazení celkově označit za poměrně tiché.

Provozování notebooku 'na těle' doporučím jen při nenáročné práci a zapnutém Eco režimu, při zatížení začne spodek základny dosahovat nepříjemných teplot.

hodina provozu - mírná zátěž

  • touchpad = 30°C
  • levá strana pod klávesnicí = 29°C
  • pravá strana pod klávesnicí = 28°C
  • klávesnice vlevo = 30°C
  • klávesnice vpravo = 27°C
  • spodek maximum = 30°C (u výdechu ventilátoru)
  • výdech chlazení = 32°C
  • napájecí adaptér = 32°C

hodina provozu - vysoká zátěž

  • touchpad = 35°C
  • levá strana pod klávesnicí = 34°C
  • pravá strana pod klávesnicí = 31°C
  • klávesnice vlevo = 36°C
  • klávesnice vpravo = 31°C
  • spodek maximum = 46°C (u výdechu ventilátoru)
  • výdech chlazení = 50°C
  • napájecí adaptér = 40°C

teplota okolí při měření: 24°C

Tiché chlazení se podepsalo na mírně vyšších teplotách komponent v zátěži. Nejprve ale nízké zatížení - při něm se teploty pohybují kolem 55°C u procesoru, 50°C na grafice, a 32°C u pevného disku. Nejvyšší teploty naměřené během hodiny vysokého zatížení jsou: 86°C (CPU), 76°C (GPU) a 34°C (HDD).

Baterie

Akumulátor má průměrnou kapacitu 48 Wh, vzhledem k výkonu notebooku jsem tedy neočekával příliš dobré výsledky výdrže (což se také potvrdilo). V redakčním testu* se notebook vypnul po 2 hodinách a 56 minutách, zatímco někteří konkurenti umí i o hodinu více. Celé je to ovšem trochu složitější. První měření jsem prováděl, když v Čechách panovala tropická vedra a notebook vydržel jen 2 hodiny a 15 minut. Měření jsem zopakoval, když se trochu ochladilo a navíc ještě v nočních hodinách a výdrž se prodloužila na zmíněné 2 hodiny a 56 minut. Tento rozdíl má na svědomí pravděpodobně ventilátor, který se při prvním měření ve vedrech točil nepřetržitě, zatímco při druhém byl téměř po celou dobu zastavený. Někdo by mohl namítnout, že reálná výdrž je tedy 2 hodiny a 15 minut - to by ale podle mě nebylo úplně fér. Je totiž nutné si uvědomit, že měření nebylo prováděno při zapnutém Eco režimu, který by mohl výdrž ještě o něco prodloužit. Důvodem je to, že při testu je stále zapnutý displej notebooku, zatímco v Eco režimu je nastaveno jeho vypnutí po určité době a tato hodnota se nedá změnit. Pro redakční test byl tedy tento režim nevhodný. Každopádně nižší výdrž baterie u notebooku do domácnosti není nijak zásadní problém. Velký 120W napájecí adaptér dokáže vypnutý přístroj nabít přibližně za 2 hodiny, nabíjení se ale téměř nezpomalí ani při provozu, adaptér má i v zátěži dostatečnou rezervu.

Příkon notebooku

  • Celkový příkon při nejnižším výkonovém vytížení = 17 W
  • Celkový příkon při středním výkonovém vytížení = 35 W
  • Celkový příkon při vysokém výkonovém vytížení = 70-80 W
  • Celkový příkon při vysokém výkonovém vytížení + nabíjení = 110-120 W
  • Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 42 W

BIOS a zabezpečení

BIOS je dostupný po stisknutí klávesy F2 hned po startu a na domácí stroj nabízí kupodivu velmi široké možnosti nastavení. Samozřejmostí je nastavení hesel uživatele, administrátora a samotného pevného disku, nebo nastavení zařízení, která se mají použít při bootování. Většina dalších položek je ale již jednoznačný nadstandard. Na záložce Power Management můžete povolit či zakázat bootování ze sítě, Turbo Boost, eSATA, dynamickou změnu frekvence procesoru, probuzení notebooku stiskem libovolné klávesy, podsvícení touchpadu a dotykových tlačítek, je také možné nastavit výkon SATA rozhraní, nebo nechat pracovat procesor pouze s jedním jádrem. Položka Advanced umožňuje třeba povolení HW virtualizace, nastavení rychlosti bootování, nebo zapnout funkce Sleep and Charge (napájení USB i při vypnutém notebooku) a Sleep and Music. Podrobné nastavení BIOSu pro mě tedy bylo příjemným překvapením.

Se zabezpečením je to stejné jako u multimediální konkurence, vše se tedy řeší softwarově.

Příslušenství

Toshiba ke svým laptopům většinou žádné 'hardwarové' příslušenství zdarma neposkytuje, v krabici je tedy jen několik papírových příruček. Obraz předinstalovaného 64 bitového systému Windows 7 Home Premium je uložen na pevném disku, s jeho zálohou na DVD pomůže dodávaný program.

V tovární instalaci se nachází velké množství bloatwaru a trial verzí komerčních programů. Pro příklad uvedu McAfee Internet Security (který se v poslední době nachází snad na každém notebooku, který se mi dostal do ruky), MS Office, Nero BackItUp, Skype, různé toolbary atp. Naštěstí to zachraňují některé vcelku užitečné (zejména pro neznalé uživatele) utilitky přímo od výrobce. Základem je software pro obsluhu webkamery, Toshiba TEMPRO upozorňující na nové ovladače a verze programů, Bulletin Board (převážně informační kanál s novinkami od Toshiby), aplikace pro přehrávání a vypalování DVD, nebo HWSetup a Toshiba Assist. Aplikací je však mnohem více a všechny je popsat by vydalo na samostatný článek.

Toshiba Assist
Toshiba Assist

Ceny a záruka

V prodeji jsou čtyři následující konfigurace, testovaná je uvedena jako první; jedná se o doporučené koncové ceny výrobce:

  • Satellite A660-10X - 25 190 Kč bez DPH (30 228 Kč s DPH): (Core i7-720QM, 4GB RAM, 640GB HDD, GeForce GT 330M, DVD, Windows 7 Home Premium 64bit)
  • Satellite A660-134 - 24 290 Kč bez DPH (29 148 Kč s DPH): (Core i5-430M, 4GB RAM, 640GB HDD, GeForce GT 330M, Blu-ray, Windows 7 Home Premium 64bit)
  • Satellite A660-135 - 21 390 Kč bez DPH (25 668 Kč s DPH): Core i5-430M, 4GB RAM, 640GB HDD, GeForce GT 330M, DVD, Windows 7 Home Premium 64bit)
  • Satellite A660-133 - 20 490 Kč bez DPH (24 588 Kč s DPH): Core i3-330M, 4GB RAM, 640GB HDD, GeForce GT 330M, DVD, Windows 7 Home Premium 64bit)

Standardní záruka trvá dva roky (i při nákupu na IČO), po registraci notebooku na stránkách výrobce je první rok mezinárodní. Žádné možnosti rozšíření záruky jsem na webu Toshiby nenašel.

Závěr

Na notebooku se mi líbí celkový výkon a o něco větší úhlopříčka 16'' displeje (oproti běžným 15,6''), která se nepodepsala na celkových rozměrech, ani na hmotnosti. Příjemným bonusem je také výborný zvuk reproduktorů, široké možnosti nastavení BIOSu a relativně málo lesklých povrchů. Na druhou stranu bych uvítal vyšší rozlišení displeje a vzhledem k ceně i o něco lepší mechanickou odolnost a nápaditější design s využitím ušlechtilejších materiálů.

Přístroj je vhodný pro běžného domácího uživatele, kterému může nahradit klasický desktop, v případě serioznějšího nasazení by ale bylo vhodné dokoupit monitor s vyšším rozlišením. Co se týče oblasti zábavy, nižší rozlišení nijak neomezuje a pro multimédia je notebook vybavený dobře. Hodit by se mohl také studentovi, který nemusí notebook nosit do školy každý den (v tom případě bych volil menší úhlopříčku a větší výdrž na baterii) a rád se podívá na film nebo si zahraje nějakou hru - tentokrát k tomu ani nepořebuje sluchátka nebo externí reprosoustavu.

Klady a zápory

+ vysoký výpočetní výkon
+ vynikající zvuk reproduktorů
+ vzhledem k výkonu tiché chlazení

- nižší mechanická odolnost
- slabší výdrž provozu na akumulátor

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip


| Diskuse | Recenze
Sdílej:

Porovnání výkonu notebooků testovaných v redakci