AMD Radeon HD 6310 - grafická část APU v praxi

04.05.2011 07:00 Rubrika: Notebooky Technologie

AMD po řadě let dotáhlo svou vizi technologie Fusion, tedy kombinace procesoru a grafiky v jediném čipu, do konce. Na rozdíl od Intelu pro tuto součástku prosazuje nový název APU. A do aktuální řady svých výrobků zabudovalo grafické řešení s názvem Radeon HD 6310. Co vlastně tato karta umí?

Akcelerované procesorové jednotky (APU), které plní web jejich výrobce, společnosti AMD, vlastně nejsou nijak nové, vychází z řadu let staré myšlenky na technologii Fusion, a Intel, který tímto směrem dlouho nepřemýšlel, vlastně svou aktuální řadou procesorů Sandy Bridge AMD předběhl. Jejich souboj by neměl být nezajímavý, neboť co AMD ztrácí v oblasti procesorů, může nahradit kvalitním know-how v oblasti grafických karet. Jak tedy tento souboj dopadne?

Ve skutečnosti se o tak velikou revoluci nejedná. Slučování součástek na jeden čip pro optimalizaci výpočtů, vytěžování a sdílení paměti nebo hospodaření s teplem je starou známou věcí, z počítačové prehistorie můžeme uvést třeba slučování procesorů s matematickými procesory, vytváření vícejádrových procesorů namísto víceprocesorových systémů a relativně nedávno zmizely i severní můstky čipsetů, čímž vlastně zanikl i logický důvod pojmenovávat jižní můstky čipsetem, přestože tradice žije dál.

Stejně jako u Intelu, i u AMD ponechali pro integrovanou grafiku název odlišný od procesoru, který jí obsahuje. U AMD to však působí trošku potíže a zmatky, protože ze současného názvosloví produktové řady nelze na první pohled vykoumat, máme-li co do činění s grafikou integrovanou či dedikovanou. Na druhou stranu Intel na tom lépe není, jen prostě žádné dedikované grafické karty už drahně let nevyrábí.

Jak může být zřejmé z obrázku, grafika s procesorem nijak komplexně propojena není, největší výhodou je používání nejrychlejší sběrnice v počítači pro komunikaci s paměťmi, o to více dat však sběrnicí proudí a jsou tak na její rychlost i prostupnost kladeny vyšší nároky.

Došlo samozřejmě k celé řadě změn, optimalizací, přesunů a úprav, ale pořád základem Radeonu HD 6310 zůstává starší jádro RC710, které je k nalezení v původně dedikované kartě ATI Mobility Radeon HD 4330 z roku 2009. nově je, právě v souvislosti s přesunem k procesoru, používán 40nm výrobní proces. Čip obsahuje 80 streamovacích procesorů seskupených v 16 5dimensionálních jádrech. TDP lze pouze odvozovat, neboť se uvádí pouze součet pro Celé APU, ale zjevně se lze dostat k velice nízkým číslům, to v závislosti na výkonovém nastavení (původní karta ATI MR HD4330 měla cca 7 W).

Do výroby se totiž v současné době dostal tento Radeon ve čtyřech verzích podle výkonu a zaměření APU, které ho obsahují. Rozdíl je pouze v taktování, nejsilnější verze má takt 500 MHz (AMD E-240, 1,5 GHz),druhá 492 MHz (AMD E-350, 1,6 GHz) při TDP 18 W pro celou APU, slabší verze v APU řady C se jmenují AMD Radeon HD 6250 a mají výrazně nižší frekvence (277 a 276 MHz), ovšem celkové TDP je pouhých 8 W. Z uvedených údajů je zřejmé, že se výrobce snaží naladit jádro pro každý typ APU tak, aby plně využil její potenciál, proto také tak jemné rozdíly v kmitočtech.

Dlužno též podotknout, že velice výrazný vliv na grafický výkon APU budou mít i použité paměti, rozdíl mezi DDR2 a DDR3 bude rozhodně markantní. Stejně tak je potřeba si uvědomit, že v APU umístěné grafické části nebudou mít paměťovou sběrnici širší než 64 bitů, protože jsou svázány se systémovou sběrnicí HyperTransport a systémovými paměťmi.

Co nelze „trhnout“ hrubou silou, lze dopracovat alespoň technologicky. Oproti svému předchůdci má Radeon HD 6310 implementovanou podporu DirectX 11 a Shader Model 5.0.

Podle nezávislého serveru notebookcheck.com dosáhne karta AMD Radeon HD v testu 3DMark06 na průměrných 1986 bodů, v testu 3DMark05 pak 3585, v 3DMark03 už 5696. Celkově jde tedy o poměrně nízké výkony, které jsou ovšem více než srovnatelné s hlavním konkurentem Intel HD 3000 (ten má v syntetických testech lepší výsledek pouze v 3DMark05 a také má podstatně horší kompatibilitu s hrami).

Hraní her s tímto APU bez případné dedikované grafiky nebude nic příjemného, tedy co se nových her týká. Ty obvykle spustíte jen na naprosto minimální nastavení a s nižším než nativním rozlišením displeje (bereme-li jako průměr HD ready).

• Risen (2009) – nehratelné

• Crysis (2007) – 25 fps (low details)

• Battlefield: Bad Company 2 (2010) – nehratelné

• Mafia II (2010) – nehratelné

• Call of Duty 4 (2007) – 61 fps (medium details, 800x600)

Uspokojivý výkon s pohodlným hraním podává APU až ve hrách jako Half Life 2 (rok 2005), Qake 4 (rok 2005), výborně lze hrát jen hry ještě starší – Doom3nebo Counter-Strike (obě 2004). Pozn.: jako plynulá hratelnost se hodnotí výsledky větší než 25 fps.

Co APU od AMD sdílí i s nejvýkonnějšími grafickými kartami, je UVD 3, jak jádro pro akceleraci videa u AMD nazývají. Umí formáty MPEG-2, -4 AVC/H.264 a i part 2 (DivX, Xvid), VC-1, MVC a také Adobe Flash, dále AMD HD3D, tedy zobrazování 3D obsahu z Blu-ray. Plně využívá maximálních rozlišení výstupů DVI i DisplayPort (2560 x 1600), HDMI (1920 x 1200) i VGA (2048 x 1536). Přes digitální výstupy je samozřejmě přenášena i hudba ve vysokém rozlišení a prostorovém uspořádání až 7.1 ve formátech AC-3, AAC, Dolby TrueHD a DTS Master Audio.

A jak tedy souboj mezi Intelem, AMD a také NVIDIA s jejich Ionem dopadne? Na to nejspíše odpoví jenom trh a čas.

- Jakub Pavlis -