Intel - grafické karty pro notebooky (3)

5. 3. 2004 00:00    Rubrika: Ostatní    Autor: import starších článků

Dnešním dílem pokračujeme v seriálu, v rámci kterého podrobujeme naší pozornosti zástupce všech hlavních značek grafických karet pro notebooky na českém trhu. Dnes se budeme věnovat produktům jednoho z gigantů počítačového průmyslu - Intel.

Minulé kolo proběhlo ve znamení firmy SiS a jejího reprezentanta čipsetu M650. Ač už s poměrně starším rodokmenem, dokázal v testu pokořit rivaly značky S3: Savage8 a UniChrome 2D/3D. Jejich dnešní vyzývatel se řadí k produktům jednoho z gigantů počítačového průmyslu, a tím může vyvolávat dojem silného protivníka s technologickým náskokem a funkčním potenciálem. Napovídala by tomu i obliba tohoto integrovaného řešení mezi výrobci notebooků: čipset Intel 82855GM byl v našem testovacím pelotonu 35 notebooků zastoupen hned dvanáctkrát. Početní přesila však tentokrát nehraje žádnou roli, rozhoduje výkon. Co nám tedy Intel může nabídnout?

Představovat firmu Intel Corporation počítačovým uživatelům je asi zbytečné a nad rámec tohoto technologicky zaměřeného seriálu. Dokonce můžete nyní sedět u svého prvního notebooku či PC a můžete s nemalou jistotou předpokládat, že jste se s produkty tohoto mikroprocesorového a technologického mamuta už během svého života setkali. Od roku 1971, kdy jeho laboratoře vyrobily první mikroprocesor na světě, už dokázala zasáhnout do chodu počítačového průmyslu způsobem srovnatelným jen s málokterými jinými firmami (IBM, Microsoft, Dell a pár dalších). V současnosti je asi nejznámější díky nabídce procesorů pro stolní a mobilní počítače pod jménem Pentium, avšak v celkovém výrobním portfoliu Intelu jde jen o nejviditelnější část.

Pro oblast čipsetů pro notebooky nabízí Intel v současné době deset základních produktů, které se liší podporou procesorů (pochopitelně opět z produkce Intelu) i mírou integrovaných součástí. Těch s integrovaným grafickým jádrem je celkem šest, a sice s označením 855GM, 855GME, 852GME, 852GM, 830MG a 815EM. Nás budou zajímat především kousky 855GM (v dokumentaci označovaný také jako 82855GM) a 852GM, a to hlavně z toho důvodu, že jsou v českých podmínkách jednoznačně nejčastěji prodávanými čipsety z nabídky této firmy.

Čipset 82855GM je jako součást intelácké mobilní technologie Centrino určené pro procesory Pentium M s podporou pamětí DDR do rychlosti 266 MHz (včetně). O grafický výkon se v tomto případě starají obvody, které spolu se správou sdílené paměti nazývá Intel Extreme Graphic 2 technology. Jméno vskutku odvážné, u integrovaného grafického řešení dvojnásob. Co se pod ním skrývá? V podstatě obstojně nabité 256-bitové grafické jádro taktované na 250 MHz a s širokým množstvím podporovaných 2D a 3D funkcí. Jako součást čipsetů 865G a 865GV je Intel nabízí i pro své aktuálně vysoce výkonné vlajkové lodi u stolních počítačů - procesory Pentium 4 s HyperThreading technologií. To by na první pohled naznačovalo značný grafický potenciál, nesmíme však zapomínat na základní omezení integrovaných grafik, jako je sdílená paměť, která sama o sobě mnoho podpory pro výkon v 3D (zejména práci s texturami a jinými paměťově náročnými objekty) nedává. Stejně jako u minule i předminule testovaných čipů je její velikost shora omezena na 64 MB, což už dnes hlavně v herních aplikacích není žádné ohromující číslo. Intel však k tomuto omezení přidává alespoň několik technologií pro lepší správu sdílené paměti a optimalizaci přístupu k ní.

Druhý typ čipsetu od Intelu, který jsme zahrnuli do testů, se od výše popsaného 855GM příliš neliší, v grafické části je však pro nás podstatné nižší taktování jádra - jen 133 MHz. To mu nedává valné vyhlídky pro rychlou práci s náročnější grafikou, ve shodě s tímto předpokladem je pak i jeho postavení v nabídce Intelu jako moderní, avšak spíše low-endové řešení. Sdílená paměť může dosahovat stejné velikosti, obdobné by mělo být i funkční vybavení grafického subsystému.

Pojďme však srovnat základní údaje 855GM a 852GM s čipy od S3 a SiS, uvedené v předchozích dílech:

 Intel 82855GMIntel 852GMS3 CLE266SiS M650
Technologie čipu256-bit256-bit128-bit256-bit
Velikost sdílené pamětimax. 64MBmax. 64MBmax. 64MBmax. 64MB
Paměťová propustnost2,1 GB/s2,1 GB/s2,1 GB/s2,7 GB/s
Počet Pixel Pipelines??12
Počet text. jednotek4424
AGP4x (nemá externí slot)4x (nemá externí slot)8x (nemá externí slot)4x (externí slot 4x)

Na první pohled je zřetelné, že se tyto čipsety příliš neodlišují od svých méně ceněných souputníků od S3 a SiS. Paměťová propustnost je nízká kvůli podpoře jen 266 MHz DDR pamětí, počet texturovacích jednotek ani velikost sídlené paměti nijak nevybočuje od nízkorozpočtového standardu integrovaných grafik. Intel však má přece jenom něco navíc: technologie tzv. Extreme graphics 2 s podporou lepšího využívání sdílené paměti, funkcí Zone rendering 2 pro rychlejší vykreslování 3D scén a schopnost vykreslování čtyř textur na pixel v jednom průchodu. Jak ukazuje test v 3D Mark 2001 SE, zřejmě právě to dává Intelu v konečném součtu větší sílu, než by napovídaly papírové parametry.

Graf pro 3D Mark 2001 SE zahrnuje všechny námi testované notebooky s čipsety Intel spolu s výsledky předchozích dvou grafických karet, S3 CLE266 a SiS M650.

Rozdíly ve výsledcích vypadají jako značné, avšak jak uvidíme v příštích dílech seriálu, věnovaných kartám ATI a nVidia, není bodový rozestup mezi první a poslední pozicí Intelu tak velký. Skutečně výkonné karty totiž získávají v 3D Marku až násobně více bodů a tak vítězství Aceru TM C302XMi můžeme opět připsat lepší celkové výbavě - rychlý procesor udělá své, avšak chybějící silné srdce integrované grafiky nenahradí. Znovu tedy můžeme zopakovat verdikt minulých dílů seriálu: pro kancelářské, nenáročné grafické úlohy jsou tyto čipy výborným řešením, pro hry však nanejvýš v kategorii "lunchtime gaming," tedy pro odpočinkové, nenáročné hraní 2D a starších 3D her.

- Aleš Miklík -


Spuvisející články:
S3 (VIA) - grafické karty pro notebooky (1)
SiS - grafické karty pro notebooky (2)
nVIDIA - grafické karty pro notebooky (4)
ATI - grafické karty pro notebooky (5)

Ostatní

Diskuse