nVIDIA - grafické karty pro notebooky (4)

12. 3. 2004 08:00 Rubrika: Ostatní Autor: import starších článků

Pokračujeme seriálem o grafických kartách pro přenosné počítače. V minulých dílech jste již měli možnost podrobněji se seznámit s nejrozšířenějšími reprezentanty značek S3, SiS a Intel. Jejich výkon splnil očekávání: ačkoliv nebyl nijak oslnivý, pro nasazení v kancelářské praxi plně postačoval. V dnešním díle zaměříme pozornost na produkty renomovanější stáje, a sice tchajwanské značky nVIDIA. Jaké druhy grafických závodníků nabízí a co vše dokážou?

nVIDIA - grafické karty pro notebooky (4)

Jméno nVIDIA by nejspíš zůstalo mnohým fandům výpočetní techniky neznámé, nebýt šťastného rozhodnutí jejích zakladatelů počátkem devadesátých let zkusit se prosadit na nově se probouzejícím trhu grafických akcelerátorů pro domácí uživatele. Ačkoliv dnes se nám může podobný vývoj zdát samozřejmostí, zdaleka ne každý v té době sdílel přesvědčení o výnosné budoucnosti trendu drahých přídavných karet pro lepší požitek z trojrozměrných her. Trojice šéfů Jen-Hsun Huang, Chris Malachowsky a Curtis Priem však prokázali svoje schopnosti a během několika let se jim podařilo získat značný kus nového trhu i přízeň uživatelů stolních počítačů. Po krátké době ostrého konkurenčního zápasu mezi nVidií a společností 3Dfx se prvně jmenované firmě povedlo zbavit se svého protivníka jeho převzetím a pohlcením. Tím se na chvíli v nabídce herních akcelerátorů stala takřka dominantní, než se k útoku vzepjali ostatní výrobci, zejména kanadská Ati. Z uživatelského hlediska se však nikdy situace nevyvíjela tak, že by nebylo z čeho vybírat.

Na poli notebooků se začala nVIDIA aktivněji angažovat od roku 2000, poté, co bylo více než zřejmé, že i tento sektor počítačového průmyslu v sobě ukrývá potenciál rozvoje a značných budoucích zisků. Zatímco pro stolní počítače se stalo synonymum nastupující generace výkonných grafických čipů jméno jejího prvního samostatného grafického procesoru (GPU, graphic processor unit), GeForce, pro přenosné počítače zvolila firma strategii výkonově omezených, avšak stále vedoucích verzí svých "plnohodnotných" stolních řešení. Základními řadami pro notebooky jsou v současnosti modely GeForce FX Go, GeForce4 Go, nVIDIA Quadro FX Go a nVIDIA nForce3 Go. Z hlediska českého trhu, a tím i našeho testu, jsou relevantní zejména první dva jmenovaní zástupci, hojně nasazovaní v nových typech notebooků střední a vyšší střední třídy, jako je SONY VAIO GRT996VP, rovněž zahrnutý do našeho testu. Pojďme se tedy na jednotlivé kandidáty podívat blíže z hlediska jejich technických specifikací a předpokladů.

Čip GeForce4 Go vychází ze svého podobně jmenovaného stolního bratra s příponou MX, když hlavní rozdíly tvoří odlišné velikosti a rychlosti jádra a pamětí. Z toho plynou i základní charakteristiky mobilní varianty: až 1.6 miliardy texelů za sekundu (model 4200), AGP 8x, hardwarový MPEG-2 dekodér, antialiasing, podpora více monitorů zároveň a další. Nabízené čtyři varianty čipu pod označením GeForce4 420 Go, GeForce4 440 Go, GeForce4 460 Go a GeForce4 4200 Go disponují škálou výkonového rozsahu od základního 420, vhodného pro náročnější kancelářské nasazení, až po robustní potenciál modelů 460 a 4200, vhodných i pro novější hry. Kromě silného výkonu, obvyklého jinak spíše u stolních počítačů, je tato řada čipů obdařena několika funkcemi, navrženými pro lepší práci grafiky v prostředí omezených prostředků přenosného počítače. Mezi ně patří např. PowerMizer, systém podrobného nastavení správy napájení pro hlavní složky grafického výstupu (LCD, procesoru a GPU) či technologie Accuview Antialiasing, sloužící pro vyhlazování obrazu na LCD monitorech notebooků pro kvalitnější vizuální charakteristiku obrazu. Nepatrnou vadou na kráse těchto silných koní může být fakt, že vzhledem k typické odezvě LCD monitorů notebooků kolem 20 ms vám určitá část jejich výkonu zůstane skryta. Pokud tuto hodnotu převedete na počty snímků za sekundu (frames per second, fps, klíčová hodnota pro posuzování schopnosti karty v herním nasazení), dostanete číslo 50, což je naprosto postačující pro plynulý dojem z rychlejší hry (např. TV vysílání v normě PAL má 25 snímků za vteřinu). Výkon karty, schopné podávat ve hře Quake sílu až 140 fps, díky LCD tedy neupotřebíte na sto procent. Lepší využití jejich potenciálu tak dosáhnete na externím CRT monitoru, na druhou stranu pro LCD panel hovoří specifika čipů nVidie v podobě antialiasingu, navíc jen opravdu náročný hráč bude vyžadovat takovou rychlost zobrazování.

GeForce FX Go je proti řadě GeForce4 nachystána na ještě vyšší mety 3D výkonu a podpory kvalitního zobrazování. Označení zahrnuje pět základních typů: 5700, 5650, 5600, 5200 a 5100. Ty se podobně jako nabídka GeForce4 liší jak ve výkonu, tak v použitých technologiích i samotném výrobním procesu (od modelu 5600 jsou FX Go vyráběny 13-mikronovou technologií, šetřící prostor i tepelné nároky čipu). Typ 5100 je vybaven ještě 64bitovým paměťovým rozhraním, ostatní již používají 128 bitů. Samozřejmostí je pokročilý antialiasing (zde zejména díky technologii Intellisample), podpora DirectX 9, rozhraní pro více zobrazovacích zařízení, velikost vlastní (nesdílené) paměti až do výše 128 MB a řada jiných. Nás bude nejvíce zajímat typ 5600, zastoupený v našem testu notebookem SONY VAIO GRT996VP. Jádro taktované na 270 MHz a paměťová propustnost 9.6GB/s jej řadí k horní části dosažitelných karet pro notebooky současnosti.

Pojďme si však technické detaily všech karet shrnout do přehlednější podoby. Pro lepší srovnání čipů nVidie je v tabulce uvádíme s minule testovanými modely od Intelu.

	nVIDIA GeForce 440 Go	nVIDIA GeForce FX Go5600	Intel 855GM
Technologie čipu	256-bit	256-bit	256-bit
Velikost paměti	max. 64 MB	max. 128 MB	max. 64 MB (sdílená RAM)
Paměťová propustnost	6,4 GB/s	9,6 GB/s	2,1 GB/s
Fill rate	880 million texels/s	1.6 billion texels/s	?
Počet text. jednotek	4	?	4
AGP	8x	8x	4x (nemá externí slot)

Z tabulky je rychle patrné, že čipy nVidie směřují výkonem do poněkud jiné sféry než řešení Intelu, integrované přímo do čipsetu. Na své si přijdou jak v kvalitním zobrazení 2D grafiky a kancelářské práci, tak i při hraní 3D her, kdy nezklamou výkonem (to platí zejména pro variantu FX Go5600). Svoji vyšší cenu si tak rychle "odpracují" širším záběrem využitelnosti notebooku jako takřka plnocenná varianty stolního PC. Hledáte-li však optimální podobu poměru cena/výkon, vyčkejte raději do závěru našeho seriálu, který přinese srovnání karet od ATI. Prozatím pro vás máme výkonnostní test v 3D Marku 2001 SE, odhalující sílu mobilních GeForce v plné míře: