RECENZE: Sony Vaio TX1 - minimální rozměry bez kompromisů

1. 12. 2005 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Michal Hron

Miniaturní rozměry s sebou většinou přináší i omezení ve funkčnosti přístroje. Nové Sony Vaio je ale důkazem, že to může být i jinak. Nový subnotebook od Sony nabídne energeticky úsporný procesor Pentium M ULV, 1 GB paměti - to vše by ale nebylo žádným zázrakem, nedodám-li použití zcela nového LED podsvícení displeje a integrovanou(!) optickou mechaniku. Při pohledu na TX1 zajásá srdce nejednoho mobilního nadšence.

Sony Vaio TX1 - minimální rozměry bez kompromisů

(NOTEBOOK.cz byl první redakcí v ČR, která měla možnost otestovat zcela nový model notebooku.)

Základní popis
Notebooky od Sony byly vždy symbolem stylovosti a jejich označení Vaio je k tomuto slovu již téměř synonymem. Již proto jsem se na vzhled nového notebooku těšil a teď, po vybalení z velmi hezkého semišového „penálu“, jsem se jen pozastavil nad svou chvilkově oddálenou zvědavostí – přístroj jsem totiž v redakci jen převzal a prozkoumal jsem ho až po hodinové cestě na jiném místě mého denního časového harmonogramu. Jaký úžas mne po vyndání notebooku z pouzdra provázel snad nejde ani popsat. Nové Vaio je kouzelné, nádherné, malé a maximálně stylové…své chyby ale samozřejmě má, a ač mi to půjde přes srdce díky okouzlení skutečně těžko, objektivitu je nutné si zachovat.

Nové Vaio patří do skupiny ryze mobilních notebooků, jeho rozměry jsou velice příjemných 272 x 205 x 23-30 mm a váha se ustálila na velice nízké hodnotě 1,25 kg. Podstatným prvkem pro odlehčení je i nově použitá technologie LED podsvícení displeje, jež dovolila velmi efektní tloušťku samotného víka displeje. Jeho třímilimetrová skořepina s sebou logicky přináší i větší náchylnost k promáčknutí, ač o nějak zvlášť významný nedostatek se nejedná, protože víko má dostatečnou pevnost, které bylo dosaženo použitým materiálem z uhlíkových vláken. Kloub drží víko displeje pevně (demonstrováno u SONY uchopením notebooku za otevřené víko). Při zavírání se víko pouze přiklápí ke spodní části notebooku, kde je aretováno silou kloubu.

Notebook je vyveden v kombinaci černé a stříbrné barvy, přičemž první z nich je použita na víku displeje. Zde nalezneme jak logo výrobce, tak nepostradatelný nápis „Vaio“. Přední strana pak nabídne audio vstup a výstup pro připojení sluchátek a mikrofonu, tři tlačítka pro ovládání hlasitosti (+, - a mute) a „šoupátko“ pro rychlé zapnutí/vypnutí bezdrátových technologií. Dále se sem vměstnala i čtečka paměťových karet MS Pro a dokonce i formátu SD, za což si Sony zaslouží pochvalu (dříve podporovalo jen formát MS/Pro).

Levá strana ukrývá pod krytkou uchycenou k tělu notebooku dvěma pásky jeden USB 2.0 port a zdířku analogového modemu, téměř u zadního okraje se krčí další USB port 2.0 a nad ním zdířka pro bezpečnostní zámek Kensington. Nachází se tu i výdech chladící soustavy a i velmi jednoduše přehlédnutelný slot pro PCMCIA karty, který si za své řešení zaslouží pár samostatných vět. V poslední době jsme si totiž již zvykli na plastové záslepky, které nám přijdou velice nepraktické díky jejich velké náchylnosti k případné ztrátě – Sony na tom není jinak a už jsem nad ním lámal hůl stejně jako nad drtivou většinou novinek, ale…po vyndání plastové záslepky na mne čekalo překvapení v podobě umělohmotných dvířek, které slot zakryjí i v případě, že není vložena záslepka. Skutečně šalamounské řešení zasluhující velké plus při závěrečném hodnocení.

Velkou část zadní strany tvoří vyboulená baterie, po jejíž stranách se ale vměstnalo i pár portů. Při pohledu zezadu tak na pravém kraji baterie najdeme zdířku pro napájecí konektor a speciální rozhraní i.LINK – tedy speciální jen svým názvem, jinak se jedná o zcela běžný port FireWire. Levý okraj si pak osvojila zdířka pro připojení do sítě LAN. Poslední strana přístroje, tedy pravá, si vysloužila VGA konektor pro připojení externího monitoru, a asi největší překvapení u takto miniaturního přístroje – integrovanou DVD+/-RW DL mechaniku. Za zmínku rozhodně stojí i speciální konektor vespod přístroje pro připojení k dokovací stanici.

Klávesnice a ovládací prvky
Klávesnice nového Vaia je skutečně povedená a s omezeným místem se dokázali vývojáři poprat bravurně. Klávesy jsou stříbrné a popisky na nich pak černé, případně modré u funkcí dostupných přes klávesu Fn – právě ty jsou ale za horších podmínek téměř nečitelné. Malý černý puntík dávám Sony i za viditelně "dolepované" (páleno laserem) české znaky klávesnice, další velkou bolístkou jsou funkce PgUp, PgDn, Home a End dostupné pouze pomocí klávesy Fn (umístěny jsou na kurzorovém kříži).

Klávesnicový blok tvoří téměř pravidelný obdélníkový tvar, který narušují opět pouze podsunuté kurzorové šipky, což je samozřejmě jedině dobře. Jednotlivé klávesy jsou na sebe natěsnány, ale díky těžko popsatelnému tvaru (vystouplé středy kláves) jsou velice dobře hmatatelné. S psaním na klávesnici jsem neměl sebemenší problém, ba naopak – i na mém přístroji, na který jsem zvyklý odnepaměti, se mi píše hůře. Zdvih kláves je nízký a psaní na nich nedoprovází téměř žádný hluk. I v komorní atmosféře porady si tak můžete s klidem s někým chatovat i bez toho, abyste rušili okolí. Do seznamu pochval je pak nutné zařadit neobsazené místa kolem kurzorové šipky nahoru, plnou velikost klávesy Enter, Backspace i ostatních běžně zvětšených kláves a umístění Ctrl do levého rohu před klávesu Fn.

Nad klávesnicovým blokem se pak ukrývají pod širokou mřížkou stereofonní reproduktory a na velmi hezky řešeném „válečku“ tvořící horní hranu jsou umístěny stavové diody informující o zapnutých zámcích klávesnice, stavu baterie a činnosti pevného disku. Dále na tomto prvku nalezneme i pět kláves pro ovládání multimediálního přehrávače vlastní výroby (spuštění přehrávače, přehrát/pausa, stop, předchozí, další), klávesu Eject pro vysunutí optické mechaniky a tlačítko pro vypnutí/zapnutí systému. Díky promyšlené konstrukci jsou všechny tyto prvky viditelné i při zavřeném víku displeje.

Slabým místem nového Vaia je ale bezpochyby touchpad. Jeho povrchová úprava plná teček je sice efektní, jeho citlivost je ale jedna z horších. Problémy s jeho ovládáním vznikají i díky jeho umístění těsně u spodního okraje přístroje (vzhledem k celkově malým rozměrům notebooku není divu), jelikož při práci si často odložíte druhý prst (který chcete mít na levém tlačítku) na jeho plochu a tím ho zmatete. Tlačítka k němu přiřazená jsou pak skutečně již téměř na hraně přístroje, jejich příjemné ovládání si tak vyžádá notnou dávku trpělivosti. Krajní polohy touchpadu mohou sloužit k rolování stránek. I přes poměrně kriticky vyznívající odstavec se ale s touchpadem po chvilce cviku lze sžít a pracovat s ním s naprostou spokojeností.

Hlavní HW parametry
Systém nového Vaia je postaven na čipsetu Intel 915GMS, který je součástí nejnovější sady Centrino (Sonoma). Použitý procesor je pak Pentium M ULV 753 (Ultra Low-Voltage), který dokáže vykouzlit dostatečný výkon i při velmi malém odběru energie. Je taktován na 1,2 GHz (jedná se o nejrychlejší ULV procesor od Intelu) a je postaven na známém jádře Dothan s 2MB L2 cache paměti. Jedná se o novější revizi s technologií Execute Disable Bit pro prevenci před některými viry; přesto však disponuje pouze 400MHz FSB (současná Pentia M mají 533MHz). To je jeden z důsledků zaměření procesoru na maximální úsporu energie, což přináší své ovoce. Spotřeba je totiž u ULV Pentia M 753 opravdu minimální - procesor si řekne o pouhých 5.5W! Běžné Pentium M má 27W (a například rychlá Pentia 4 "spolknou" 115W). V poměru spotřeba/výkon se tedy jedná o skutečnou perlu mezi dnešními procesory.

Ve výkonnostních testech procesor dosáhl 12061 bodů, což v našich tabulkách mají i taková „děla“ jako je Pentium 4 HT na 2,8 GHz. Ztráta výkonu oproti rychlejším procesorům Pentium M používaným ve velkých noteboocích přesně odpovídá rozdílu frekvence, nepodepsala se na ní tedy ani pomalejší FSB, ani nižší provozní napětí.

Operační paměť má velikost 1 GB, přičemž 512 MB z ní obsahuje samotná deska a 512 MB je pak osazeno v jediném rozšiřujícím modulu. Již z toho plyne, že paměť je rozšířitelná maximálně na 1,5 GB. Modul dodala firma Infineon a jedná se o paměť typu DDR2-SDRAM s frekvencí 400MHz. Obě paměti běží v režimu single-channel. V redakčním testu se RAM prokázala přenosovou rychlostí 1036 MB/s, což je vzhledem k současné záplavě výsledků notebooků s čipsetem Intel 915 již jen slabší průměr.

Při volbě pevného disku byla evidentně přednostní jeho spotřeba a velikost, takže padla na výrobce Toshiba, model MK6006GAH. Jedná se o disk s velikostí 1.8" a kapacitou 60 GB, což je v této kategorii hodně. Plotny se točí rychlostí 4200 rpm, rozhraní je ATA-100 a disk disponuje pouze 2MB bufferem. To vše se odrazilo i na jeho výkonu, který však není tak nízký jako u 2.5" 4200 ot disků s 2MB bufferem. V redakčním testu se tento disk prokázal hodnotou propustnosti 79,93 MB/s a přístupovou dobou 18,59 ms. První hodnota představuje velmi dobrý výsledek, druhá pak spíše horší průměr. V běžné práci vás i přesto tento disk nezklame.

Optickou mechaniku dodala společnost Matshita, konkrétně se jedná o DVD+R DL UJ-832S. Jak již z jejího označení vyplývá, je schopná zápisu na všechny disky DVD včetně dvouvrstvých médií krom DVD-RAM. Již její samotná přítomnost je u takto malého notebooku velkým plusem. Při testování neměla sebemenší problém s jakýmkoli médiem, a to včetně mého referenčního dosti poškrábaného DVD.

Ani ve spojení se světem nové Vaio nikterak nestrádá. Z technologií používající dráty jde především o analogový modem a síťovou kartu Intel PRO/100 VM. Bezdrátové technologie jsou pak zastoupeny díky implementovanému Bluetooth a bezdrátovou kartou WiFi Intel PRO/Wireless 2200BG.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika
Na tuto stať recenze jsem se těšil asi nejvíce, jelikož se s vámi musím podělit o chvíle největšího nadšení z tohoto „prcka“. Displej tohoto Sony je totiž třešničkou na dortu a pokud vás Vaio TX nepřesvědčilo doteď svou výbavou, před pohledem na zapnutý displej si rovnou připravte kreditní kartu.

Sony Vaio TX je jeden z prvních notebooků, který v sobě implementuje nový systém podsvícení displeje. To je řešeno pomocí vysoce svítivých LED diod a umožňuje vtěsnat displej do mnohem tenčího šasi. Použitím této technologie se dosahuje menší energetické náročnosti (v tomto případě se podle Sony získala celá 1 hodina výdrže navíc) a velmi vysoký jas. Nevýhodou je pak u tohoto Vaia viditelné rozložení diod (intenzivnější světlo v malých proužcích) ve spodní části displeje, kde podsvícení není zcela rovnoměrné, ale toho si při práci rychle přestanete všímat.

Displej se vyznačuje technologií X-black a používá úhlopříčku 11,1“. Jeho rozlišení je nestandardní WXGA 1366 x 768, které bylo zapotřebí pro dodržení pevného poměru stran 16:9 – jedná se tedy o malinký widescreen. Vyznačuje se skutečně vynikajícím jasem a popsat slovy kvalitu zobrazení snad ani nelze – tohle se jednoduše musí vidět na vlastní oči, jelikož barvy jsou naprosto neuvěřitelné a pokud mám použít slova z reklamy konkurenčního výrobce na plasmovou televizi, už asi vím, jakou barvu má noc i ticho :-).

U grafické karty se setkáváme s nepříliš výkonným řešením pomocí čipu Intel GMA900, který využívá až 128 MB sdílené RAM. Ten je u běžných notebooků často nectností, negativně se podepisující na výkonu v 3D. V případě Vaia TX1 se však významně hodí jeho přednosti - prostorová nenáročnost (je integrovaná v čipsetu) a hlavně - velmi velmi nízká spotřeba.
Výkon ve 3D není nikterak oslnivý - program 3D Mark 2001 vyřkl hodnotu 3524 bodů, verze 2003 pak 815 bodů a 2005 s notnou dávkou přemlouvání vydala 206 bodů. Pro práci s náročnými grafickými aplikacemi tak Vaio není, hráči si s ním užijí jen 2D grafiku nebo méně náročnou a starší 3D. O to však zde nejde. Pro kancelářské práce, internet a úpravu fotografií je výkon grafického čipu plně dostačující.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimedia
Multimediální funkce jsou pak i vzhledem k rozměrům notebooku na velmi dobré úrovni. Velkým překvapením je především kvalita vestavěných stereo(!) reproduktorů, které hrají skutečně výtečně a patří jen mezi pár vyvolených řešení, kterým osobně smeknu klobouk. K dokonalosti má jejich zvukové podání samozřejmě daleko, vzhledem k omezenému místu je ale přednes nadprůměrně kvalitní, a ani u nejvyšší hlasitosti reproduktory nezadrnčí. Hrají čistě a hlasitě a občasné opomíjení hlubokých tónů se jim dá do určité míry prominout. K čemu bych ale měl výhrady, je ovládání hlasitosti, které je řešeno softwarově a není příliš plynulé, při přehrávání a práci na baterie se hodně zasekává.

Multimediální funkce notebooku mají základní kámen v šesti klávesách určených k ovládání multimediálního přehrávače vlastní výroby, a to i v případě, že není zapnut systém. Klávesa AV Mode zapne ovládací rozhraní, které působí velice moderně a i funkčně se nemá za co stydět. Při vypnutém systému si lze prohlížet fotografie z paměťové karty nebo CD či přehrávat hudbu a dokonce i spustit DVD. Pochvalu pak zaslouží již zmiňovaná možnost přístupu ke klávesám i v případě, že je víko notebooku zavřené. Pevný disk není přístupný z důvodu energetické úspory.

Z nabídky portů a ostatních multimediálních „fičur“ pak jmenujme především port FireWire, čtečku paměťových karet a dva USB porty 2.0. Nedílnou část systému pak tvoří i optická mechanika DVD+RW, jejíž implementaci jsem již zmínil

Chlazení a provozní hluk
Chlazení systému má vyústění na levé straně přístroje a pro přívod vzduchu slouží několik mřížek vespod a jedna těsně pod optickou mechanikou na pravé straně. Při běžné práci se větráček ozve jen málokdy, pokud má dostatečný přístup vzduchu, mlčí po celou dobu. V případě zátěže se již nezastaví, jeho hlasitost ale přehluší spíše roztočená optická mechanika, tudíž je na velmi slabé úrovni. Zahřívání těla notebooku je pak citelné především vespod více u vývodu vzduchu, ohřátý je ale téměř celý spodek. V místech klávesnice se s citelně otepleným místem nesetkáte, což je velmi příjemná vlastnost. Chlazení je tak provedeno velmi dobře a i se zahřátým notebookem se dá bez větších potíží pracovat na klíně.

Baterie
Sony Vaio TX používá baterii Li-Ion s neuvěřitelnou kapacitou 7800 mAh při jmenovitém napětí 7,8 V. Tyto parametry zajišťuji notebooku extrémně dlouhou výdrž - v našem standardním* redakčním testu dokázala systém napájet po dobu 7h 52min! Jedná se o bezkonkurenčně nejlepší hodnotu naměřenou v redakci NOTEBOOK.cz; druhý nejlepší výsledek (SONY VAIO VGN-T2XP :-) dokázal s 7650 mAh baterií vydržet "pouze" 6h 43min; průměrná výdrže běžných notebooků se pohybuje kolem 3h. Je jasně vidět, že nové pokročilé technologie (LED podsvícení, ULV procesor, 1,8" disk, úsporná grafika...) dělají své.

Příslušenství
Příslušenství obsahuje především již zmiňované stylové pouzdro ze šedivého semiše s logem Vaio, které ale postrádá jakékoli ucho – slouží tak více jako příruční desky, než jako brašna. Z programového vybavení pak jmenujme například aplikaci Adobe Acrobat Reader 7.0, prvky aplikace Adobe Photoshop 3.0, aplikaci Adobe Premiere, WinDVD pro notebook VAIO 5.0, sadu Microsoft Works 8.0, software Norton Internet Security, AntiSpyware či zkušební verzi Microsoft Office 2003. Samotné Sony pak ze svého vývojářského centra dodalo software Click to DVD, DVgate Plus, PictureGear Studio, SonicStage, aplikace VAIO Media a mnoho dalšího. Dá se tak říci, že pro plné využití notebooku ihned po vybalení téměř nic nechybí, což je pozoruhodný stav ;-).

Závěr
Co dodat? Sony Vaio TX1 je především vysoce mobilní notebook a přitom kromě rozměrů a hmotnosti není nikterak "ořezán". Velmi chválím integrovanou optickou mechaniku, vynikající displej i multimediální funkce. Styl nového Sony také nenechá nikoho v klidu, je to skutečně lahůdka pro oči. I cena 63.857 Kč bez DPH (75.990 Kč s DPH) napovídá, že se jedná o notebook pro vysoký management a lidi, kteří dbají na svou image.

Klady a zápory:
+ stylový vzhled
+ rozměry a váha
+ výdrž
+ skvělý displej
+ vzhledem k rozměrům velmi málo kompromisů
+ řešení PCMCIA slotu

- nepříliš povedené umístění touchpad (malé rozměry notebooku)
- zpožděné ovládání hlasitosti při provozu na baterie

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.


Foto galerie Sony Vaio TX1

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip

Technická data

  • Testovaná konfigurace: SONY VAIO VGN-TX1XP
  • Instalovaný procesor: ULV Pentium M 753 (1.2 GHz, 2 MB L2 cache, 5.5 W)
  • RAM (MB): 1024 DDR2-400 (PC3200) (2x 512)
  • HDD (GB): 60 (TOSHIBA MK6006GAH, ATA 100, 4200 rpm, 2 MB cache)
  • DVD: DVD+R DL (MATSHITA UJ-832D)
  • LCD: 11,1" X-Black2
  • LCD rozlišení: WXGA (1366 x 768 - širokoúhlé)
  • Video: Intel Media Graphics Accelerator 900, sdílená až do 128 MB
  • Modem: 56k interní
  • LAN: 10/100/1000, Wi-Fi 802.11b/g
  • Zvuková karta: High Definition Audio
  • Polohovací zařízení: touchpad
  • Software: Microsoft Windows XP Professional SP2
  • Baterie/výdrž: Li-Ion 7800 mAh / 7:52
  • Rozhraní: 2x audio IN/OUT, 1x Bluetooth, 1x dokovací konektor, 1x externí monitor, 1x IEEE 1394 FireWire, 1x Modem, 1x PCMCIA, 2x USB 2.0, 1x (MS) Memory Stick, 1x SD Card
  • Rozměry: 272,4 x 195,1 x 21,0 / 28,5 mm
  • Hmotnost (kg): 1.25
Recenze

Diskuse