Jak využít widescreen?

23. 11. 2005 07:00    Rubrika: Ostatní    Autor: Josef Šonka

Již nějaký pátek se v konfiguracích notebooků objevují širokoúhlé displeje a jejich zastoupení stále roste. Se snižujícími se výrobními náklady se jejich ceny vyrovnaly ekvivalentním konvenčním panelům, takže nyní se již může naše rozhodování, zda "normální" a nebo "širokoúhlý" notebook, řídit pouze výhodami daných řešení, bez ohledu na to, co je "v módě". Kde se vzaly, jaké přednosti vlastně širokoúhlé displeje nabízí a jak jich využít?

Kde a proč se vlastně vzaly?
Původní obrazovky mají od prvopočátků standardizovaného TV vysílání poměr stran 4:3, tedy 1,33:1. Důvodem byla výrobní technologie - nejjednodušší je vyrobit "baňku" s čtvercovými rozměry obrazovky. Jelikož však lidé mají oči umístěné vedle sebe, tak má jejich obrazové vnímání daleko větší záběr v horizontále než ve vertikále. Toho si byli vědomi již tvůrci původních TV standardů - proto poměr stran 4:3 a ne 1:1 (tedy více do šířky). Jednalo se o kompromis mezi vnímáním člověka a výrobní technologií.

S širokoúhlým zobrazením původně přišla kina, kde změnit poměr stran plátna není problém. Nový standard, který později převzaly i filmy na DVD, dostal poměr stran 16:9. A když se v 90. letech připravovaly standardy pro nové LCD panely, které také nemají žádný výrobní problém s poměrem stran, tak se vycházelo především právě z DVD. Širokoúhlý poměr stran pro LCD i nové CRT monitory byl nakonec stanoven na 16:10, aby při fullscreenovém přehrávání DVD zbyl malý černý pruh, který by bylo možné využít pro titulky k filmu a nebo pro ovládací tlačítka přehrávače. Jelikož však k tomu moc využíván v praxi nebývá, začínají se často objevovat i displeje s poměrem stran 16:9.

Z toho tedy plynou i první dvě (všeobecně známé) výhody widescreenů:

Přirozený formát obrazu pro oči
Jak již bylo řečeno výše, hlavním důvodem pro širokoúhlé displeje je lidská anatomie. Díky mnohem širšímu horizontálnímu zrakovému vnímání tak je širokoúhlý obraz pro nás mnohem přirozenější a ergonomičtější.

Komfortnější sledování videa
Další z důvodů samotného vzniku widescreenů. Není zrovna příjemné sledování DVD ve formátu 16:9 na standardní obrazovce, kde je zbylá plocha vyplněna černou barvou. Tato zbytečně obětovaná oblast totiž činí rovných 25% z plochy displeje.
Širokoúhlý notebook je možné daleko lépe využít jako DVD přehrávač či domácí mediální centrum (v této souvislosti stojí za to zmínit fakt, že i nový rozměr televize - HDTV - má rozlišení 1920x1080, tedy 16:9).

Větší prostor pro práci díky rozlišení
Širokoúhlé panely mají stejnou plochu displeje, jako jejich srovnatelné konvenční protějšky. Nejpoužívanější rozměr displeje s úhlopříčkou 15" má plochu 108 čtverečních palců, jeho širokoúhlý 15.4" kolega nabízí 106,6 čtverečních palců. Rozlišení (počet obrazových bodů) je však rozdílné. Základní rozlišení 15" displejů je XGA, tedy 1024x768 bodů. Displej s tímto rozlišením tedy disponuje 786.432 pixely. Oproti tomu základní širokoúhlé rozlišení jeho 15.4" protějšku je WXGA (Wide XGA), což znamená 1280x800 bodů - tj. celkem 1.024.000 pixelů. To znamená, že základní širokoúhlý displej má o 30% více bodů, než jeho konvenční protějšek. Obdobná situace je i u vyšší třídy: WSXGA+ (1680x1050) má o 20% víc pixelů než konvenční SXGA+ (1400x1050).
Větší počet bodů umožňuje zobrazení více věcí najednou - dává větší virtuální prostor k práci. Hráče her zase potěší, že když budou hrát hru na fullscreenu v nižším než nativním rozlišení displeje (typicky při nedostatečném výkonu grafické karty), tak interpolace dopadne vždy lépe (méně rozmazaně) u displejů s vyšším rozlišením.

Zobrazení dvojice dokumentů nebo oken vedle sebe
Ideální případ. Rozlišení dotažené více do šířky dává prostor pro práci ve dvou oknech vedle sebe, případně zobrazení dvou stránek textu vedle sebe. K tomu je i uzpůsobeno "Rozložení pro čtení" ve Wordu 2003, které přináší na širokoúhlých displejích komfort při čtení textového dokumentu o několik tříd vyšší než při běžném zobrazení. Pro snadné rozvržení dvojice oken vedle sebe lze použít jak základních příkazů systému Windows (pravou myší na hlavní panel - okna svisle vedle sebe), tak i specializovaných softwarů (např. Acer GridVista dodávaný se všemi širokoúhlými notebooky Acer).

Delší Hlavní panel
Hlavní panel je při širokoúhlém rozlišení o poznání delší a pojme díky tomu více informací (ať již v Systrayi, uživatelských menu a nebo prostě spuštěných programů) než ve standardním nastavení. Jistě, není problém ho přesunout na stranu a nebo rozšířit na více řádek, potom ale také zabírá více prostoru. Pokud například při rozlišení 1024x768 pojme 4 otevřená okna programů bez nutnosti jejich zmenšování, při rozlišení 1280x800 je jich 6.

Sidebary
Přirozenější možnost použití sidebarů (postraních menu a informačních panelů) osobně považuji za největší pracovní přínos širokoúhlých displejů. Při prvním spatření sidebaru zvaného "podokno úloh" ve Wordu 2000 jsem si nebyl jistý, zda se nejedná o špatný vtip. Na samotnou práci s textem zbývalo při tehdy používaném rozlišení 800x600, maximálně 1024x768, již podstatně méně místa, než tomu bylo do té doby. Postupem času se však ze sidebarů vyvinuli účinní pomocníci urychlující práci. Použití sidebaru s širokoúhlým displejem je naprosto přirozené (koneckonců širokoúhlé displeje stojí za jejich vznikem) a neobírá uživatele o plochu k práci. Operační systém Vista (dříve Longhorn) má disponovat přímo v základnim režimu takovýmto sidebarem zobrazujícím komfortní hodiny, spuštěné aplikace a provázaným s různými službami internetu (např. hledání) - viz screenshot.

Fullscreenová úprava fotografií
Další z věcí sympaticky ulehčujících práci. Pokud upravujete v grafickém programu fotografii, která má typicky poměr stran 4:3, můžete použít celoobrazovkového (fullscreenového) režimu úprav. Fotografie nebude tolik zmenšená, nebude potřeba posuvníků k přejíždění zleva do prava a hlavně - na širokoúhlé obrazovce zbude místo na panel nástrojů, paletu barev a podobně - viz obrázek.

Širší úhel pohledu při hraní
Ve hrách, které podporují širokoúhlá rozlišení (např. legendární CounterStrike), jste s širokoúhlým displejem ve výhodě. Nejenom že pohled z první osoby je přirozenější a působí mnohem reálněji, ale přináší i větší záběr pohledu do stran. Například profi hráči extrémně rychlé 3D akce Quake 3 Arena si často nastavují tzv."muší pohled", tedy úhel výhledu 120°. Poskytuje jim totiž na rozdíl od výchozího 90° výhledu větší přehled. V moderních 3D hrách, které widescreeny podporují (Doom 3, UT2004, Half Life 2 a jeho modifikace, World of Warcraft...), jste v této výhodě bez jakéhokoliv cheatování a deformace obrazu.

Jistě se najde i spoustu dalších způsobů, jak příznivě využít širokoúhlé displeje nových notebooků. Cílem článku však bylo především ukázat, že současná módní vlna widescreenů je skutečně uživateli ku prospěchu a nepřináší pouze "hezčí sledování DVD".