Windows 7 a některá omezení daná licencí

18. 11. 2009 07:00    Rubrika: Ostatní    Autor: Jiří Zima

Microsoft s novou verzí Windows upravil některé licenční podmínky. Protože je stále mnoho lidí, kteří v tom mají zmatek, zkusili jsme zjistit, co je, nebo není dovoleno v souvislosti s upgradem, downgradem a změnami jazyku nebo bitové verze. Na základě odpovědí Microsoftu je sepsán tento článek.

Microsoft nám to jako uživatelům nedělá příliš jednoduché. Ačkoli notebook nebo počítač s Windows bude mít pravděpodobně většina zdejších čtenářů, jen málokdo si četl tu ne zrovna krátkou licenční smlouvu, která se při prvním spuštění musí odsouhlasit. Ono by to možná ani nebylo nic platné, protože některé části nejsou úplně srozumitelné. Bylo tedy nejlepší zkontaktovat přímo podporu českého Microsoftu, která mi zodpověděla několik nejzásadnějších dotazů.

Jazyk

U jazyka je situace poměrně jednoduchá. Uživatel se musí držet jazyku vztaženého k licenci. Pokud si tedy koupíte notebook v zahraničí s cizojazyčnými Windows, nemůžete jej přeinstalovat českou verzí za použití původní licence. Jazyk je nutné dodržet i v případě bezplatného upgradu z Windows Vista a downgradu na starší verze systému.

Někteří výrobci mají na disku několik jazykových mutací, ze kterých dají uživateli vybrat při prvním spuštění. Po výběru však zůstává pouze zvolená verze a ostatní instalace se z disku smažou. Uživatel na ně v tuto chvílí ztrácí nárok.

Výjimka platí pouze pro nejvyšší edici Windows 7 Ultimate, do které lze přidat bez reinstalace libovolný další podporovaný jazyk. Jazyky pak mohou být odděleně pro jednotlivé uživatelské profily. S touto edicí se však můžete setkat většinou jen u konfigurovatelných sestav (za větší příplatek).

Druhou výjimkou jsou multilicence. V rámci multilicence mohou být pravidla odlišná. Týká se to také licencí v rámci MSDNAA, kde se většinou nabízí anglická verze operačního systému s lokalizací odděleně.

Čistá instalace místo recovery

Drtivá většina notebooků má dnes instalaci Windows na pevném disku, a pokud jsou přiložena nějaká (recovery) DVD, slouží pro obnovu do továrního stavu, takže nejde o klasické instalační DVD. Běžným uživatelům tento systém vyhovuje, protože je nečeká manuální instalace ovladačů. Jsou však i tací, kteří by raději čistou instalaci systému bez jakéhokoli balastu navíc.

A ti právě budou mít ve Windows 7 problém. Někde se proslýchalo, že Microsoft tuto možnost zakázal. Technická podpora se nám vyjádřila ve smyslu, že taková možnost není zakázána, jen pravděpodobně klasické instalační DVD buď nepřijme licenční klíč, nebo následně instalace nepůjde aktivovat.

Takže výsledek je jasný. Není to zakázáno, ale nejde to. Je proto dobré mít disky s obnovou zálohované. Někteří výrobci nechávají obnovu systému pouze na pevném disku, který mi jako nejbezpečnější místo nepřipadá.

Přechod mezi 32 a 64bit instalací

Ve výběru mezi 32bit a 64bit instalací se názory uživatelů rozchází. Někdo chce mít rychlý přístup k velkému množství RAM (nad 3 GB), někdo zas jde cestou kompatibility. Každé řešení má tedy nějaké své výhody a nevýhody. Bohužel uživatel si přímo typ instalace nemůže zvolit a bere to, co mu výrobce v dané konfiguraci notebooku nabídne. Bezstarostnou volbu má uživatel pouze při nákupu krabicové verze, protože v ní jsou přibalena obě DVD.

Typ instalace lze zjistit ve vlastnostech systému

S Windows 7 většina výrobců začala instalovat 64bit edici do domácích a multimediálních řad, aby si ověřila, jaká bude odezva. V business segmentu se jede na kompatibilitu, takže zde se zůstalo u 32bit. Ne každý s takovým rozdělením bude spokojený, takže je nasnadě otázka, jak typ instalace legálně změnit.

Pokud si zakoupíte klasickou OEM licenci, tak to změnit prostě nejde. Trochu jiná je situace u OEM licencí dodaných s notebookem nějakého velkého výrobce. Tam totiž mohou mít výrobci s Microsoftem vyjednané různé výjimky a spoustu věcí si řeší po svém. U výrobců notebooků je tady v ČR problém najít nějaký kontakt, který by se k otázce licencování oficiálně vyjádřil, ale v zásadě jsem dostal informace, že přechod na mezi 32bit a 64bit instalací je možný jen pomocí oficiálních recovery disků, pokud je výrobce přibaluje k notebooku nebo nabízí možnost jejich zakoupení. Technicky fungují oba směry, ale je otázkou, zda se časem nezmění politika aktivace (v případě přechodu z 64bit na 32bit by být problém neměl).

Úplně volný přechod zůstává v případě downgradu. Zde se podpora Microsoftu vyjádřila, že při zachování jazykové verze si může zákazník z Windows 7 Professional (či Ultimate) přejít na 32bit i 64bit verzi Visty nebo XP bez ohledu na typ instalace Windows 7.

Závěr

Podmínky se proti dřívějším verzím Windows zpřísnily a zejména nemožnost čisté instalace na licenci k notebooku mi nepřipadá příliš praktická. V případě jazyků je situace jasná a v případě 32/64bit instalace bude asi nejlepší při přechodu kontaktovat servis, zda k danému notebooku nabízí i recovery média v daném typu instalace. Poslání recovery disků samozřejmě nebývá zadarmo.