Victor V86P - do kanceláře i na cesty

12. 10. 2010 07:00    Rubrika: Ostatní    Autor: Jiří Zima

Dnes se pro zajímavost vrátíme do doby, kdy byly notebooky ze současného hlediska v plenkách. Victor V86P je z roku 1989 a ve své době stál více než osobní automobil Škoda Favorit. Ve výbavě má procesor 8086, 640kB RAM, 20MB pevný disk a transreflexní LCD s rozlišením 640x200. Tato recenze je psána z pohledu tehdejší doby; tedy doby, kdy většina lidí ještě neměla ani ponětí o tom, co to notebook je.

Základní popis

Kořeny společnosti Victor Technologies sahají až někam do roku 1918, kdy její zakladatelé (tehdy ještě pod názvem Victor Adding Machine Co.) vyrobili velmi úspěšnou sčítačku (předchůdce kalkulaček). V roce 1947 šlo dokonce o největšího výrobce sčítaček na světě. Pomineme-li výrobu kompasů pro bombardéry za války, zabývala se tato společnost v pozdějších letech převážně výrobou různých profesionálních kalkulaček. Po spojení se švédskou společností Datatronic AB začala vedle kalkulaček také výroba počítačů (převážně pro evropský trh). Jedním z takových počítačů je dnes recenzovaný Victor V86P.

Model V86P, patřící v rámci celosvětové nabídky spíše do střední třídy, se pyšní kompatibilitou se stále populárnějším standardem IBM PC, což mu dává možnost spouštět nepřeberné množství programů. V rámci přenosných počítačů jde velikostně o zlatou střední cestu - jde o produkt vybavený baterií a úspornějšími verzemi komponent známých z klasických počítačů. Existují samozřejmě i menší počítače (často napájené tužkovými bateriemi) a některé z nich dokonce umožňují spouštět programy pro MS-DOS, ale jejich výkon bývá často úplně někde jinde. Victor V86P, ač není žádné dělo, nabízí v mnoha ohledech výkon i pohodlí postačující pro velké množství činností prováděných s počítačem.

Tělo počítače o velikosti menšího kufříku je vyvedeno v tmavě šedé barvě. Zajímavé je použití konstrukce zvané "seashell" (mušle) s vyklápěcím displejem. Takové řešení je dle mého názoru lepší než starší způsob s odklápěcí klávesnicí, se kterým přišel například Compaq u svého modelu Portable a který je dnes již na ústupu.

V zavřeném stavu je displej držen dvěma zámky, které lze odemknout posuvnými přepínači na stranách. Pro otevření je potřeba posunou oba najednou, což zabraňuje pohodlnému otevření jednou rukou. Při otevírání klouby kladou větší odpor než při zavírání a displej lze vyklopit maximálně do úhlu 120 stupňů. Mechanismus je navržen tak, aby se displej používal při maximálním vyklopení (kdy je víko opřeno o základnu), neboť se tak výrazně snižuje opotřebení kloubů. Pokud zavřete víko a počítač běží, bude v čtyřsekundových intervalech krátce pípat, abyste jej takto nevložili do brašny a při přenosu nepoškodili pevný disk.

Pochvalu si zaslouží špičkové zpracování. Všechny díly do sebe přesně zapadají a nikde se neprojevuje ani sebemenší náznak prohýbání. Je vidět, že jde o opravdu poctivý stroj, navržený tak, aby vydržel opravdu dlouho.

Victor V86P je vybaven většinou rozhraní, které znáte z běžných stolních počítačů, takže nevyžaduje pro připojení dalších zařízení žádnou dokovací stanici. Jediné dva odkryté konektory jsou na pravém boku a jde o 6pinové připojení napájecího adaptéru a kulatý mini-DIN pro připojení externí klávesnice. Ačkoli jde mechanicky o PS/2 konektor, počítač rozpozná pouze XT klávesnice a menší konektor je použit jen kvůli úspoře místa (redukci na velký DIN lze použít libovolnou, neboť odlišnost XT klávesnic je jen v posílaných kódech). Na pravém boku se dále nachází ještě vypínač a 3,5" disketová mechanika.

Nejvíce rozhraní se ukrývá vzadu pod dvěma odklápěcími krytkami. Pod pravou je 9pin sériový port RS232 (COM1), paralelní port (IEEE 1284) pro připojení tiskárny a výstup pro připojení externího monitoru s TTL logikou (DE-9 pro CGA/EGA). Pod levou je dále druhý 9pin sériový port (COM2) a proprietární konektor "EXT BUS" sloužící k připojení rozšiřovací stanice. Uvnitř tohoto konektoru jsou mimo jiné i vodiče pro kompletní 8bit ISA sběrnici.

Výbava komunikačními rozhraními umožňuje připojení všech běžných periferií od myší a tiskáren přes modemy až po drahé skenery a specializovaná zařízení. Potěší také výstup grafické karty. Doma lze připojovat klasický barevný monitor a získat tak pohodlí na úrovni stolního počítače, a na firemních poradách zas připojit LCD modul na zpětný projektor pro tvorbu interaktivních prezentací.


pohled zepředu pohled zezadu pohled zleva pohled zprava pohled shora pohled zespoda

Rozměry počítače jsou v zavřeném stavu 310 x 270 x 45-50 mm s tím, že v otevřeném stavu je 155 mm základny před displejem a 115 mm za displejem. Testovaný kus nebyl do redakce dodán s baterií - bez ní váží přesně 3,41 kg (baterie by měla vážit kolem 500 g). Taková hmotnost je přijatelná pro denní nošení. Nepředpokládám, že by někdo, kdo má notebook, neměl automobil, a pro krátké přenášení ve firmě skvěle poslouží vysouvací úchyt na čelní straně. Rozhodně je tento počítač daleko přenosnější než 6-7kg modely zaměřené na výkon.

Napájecí adaptér s výkonem 55 W má rozměry 190 x 80 x 55 mm a váží dohromady s kabeláží 810 g. Napájecí zdroj je sice na časté přenášení relativně těžký, ale při použití baterie jej není nutné brát všude s sebou a navíc přívodní šňůru lze použít ze stolního počítače (tiskárny,…), a ušetřit tak při přenášení 190 g.

Klávesnice a ovládací prvky

Zdvih klávesnice je stejný jako u běžných klávesnic stolních počítačů, a tak si není nutno dlouho zvykat. Rozložení kláves je standardní QWERTY. Kvůli omezenému prostoru samozřejmě bylo nutné přistoupit na pár kompromisů. Numerický blok byl nahrazen zástupným numerickým blokem na klávesách kolem I a K. Přepínání do numerického režimu zajišťuje klávesa NumLock v pravém horním rohu klávesnice. Druhá změna se týká kláves pro pohyb v dokumentech Home, End, PageUp a Page Down najdete po pravém kraji klávesnice a Insert s Delete jsou mezi AltGr a kurzorovými šipkami. Chybějící pravé Ctrl a pouze 10 funkčních kláves ukazuje příslušnost k PC/XT, ačkoli rozmístění přepínačů vlevo už je podle klávesnic PC/AT.

Provedení klávesnice si zaslouží jen a jen chválu. Psaní na ní je velmi příjemné a díky vysokému zdvihu v kombinaci s jasnou odezvou nebolí ruce ani po několika hodinách psaní. Pokud potřebujete počítač především na psaní textů, získáte s Victorem V86P pohodlí téměř srovnatelné s velkými počítači.

Hlučnost je podobná stolním klávesnicím, takže při rychlém psaní hmatovou metodou v nevhodném prostředí (například v čekárně u doktora) již hlukem můžete obtěžovat okolí.

Na klávesách jsou natištěné anglické popisky a rozložení používá dvouřádkový Enter. Sekundární české popisky byly na klávesnici vyřešeny přelepkami, jak to ostatně bývá vždy. Třeba se jednou dočkáme doby, kdy pro výrobce bude Česká republika dostatečně zajímavá, aby se vyplatilo dělat potisk českého rozložení.

Nad klávesnicí se nachází sada indikačních diod s natištěnými popisky. Vlevo jsou diody informující o zapnutí počítače, docházející baterii a aktivitě úložných jednotek (disk, disketová mechanika). Vpravo je pak indikace zámků klávesnice (Num, Caps a Scroll). Diody svítí zelenou barvou s výjimkou indikace baterie, která svítí červeně. Diody nejsou příliš intenzivní a při práci uživatele nijak nerozptylují.


pracovní plocha detail klávesnice

Klávesnice je jediným integrovaným prostředkem pro vstup uživatele, jak je tomu ostatně u všech notebooků. S příchodem grafických systémů se však pomalu začíná používat i myš k polohování kurzoru. Myš je možné připojit do sériového portu za použití (k ní) dodaného TSR programu. Při častém používání myši oceníte přítomnost dvou sériových portů, kdy při obsazení jednoho zůstává ještě volný druhý například pro připojení modemu.

Hlavní HW parametry

Srdcem celého počítače je plně 16bit procesor Intel 80C86 na frekvenci 9,54 MHz. Jde o úspornou CMOS verzi původního 8086 určenou do lehkých přenosných počítačů vybavených baterií. V dnešní době, kdy stolním počítačům vládne v hi-endu procesor 386, tento notebook nenabídne tolik výkonu, ale na základní práci v prostředí DOS a Windows 2.x to stačí.

Během příštího roku by měly přijít na trh notebooky s úspornou variantou procesoru 386. Tím by se mohly úsporné 80C286 zlevnit, a dostat se tak i do cenově dostupnějších přenosných počítačů.

CPU speed
porovnání rychlosti CPU programem Norton System Info

Na základní desce není přítomen matematický koprocesor a výrobce jej neosazuje v žádné konfiguraci. S ohledem na kancelářské využití počítače to není problém.

Tento počítač je nabízen ve dvou konfiguracích. První má 512 kB a druhá 640 kB operační paměti. Testovaný kus má 640 kB, což by se do budoucna mohlo hodit (nová verze Windows 3.0 by měla mít 640 kB RAM jako požadavek pro spuštění).

Rychlost operační paměti dle programu VidSpeed

  • Čtení: 733,4 kB/s (1467,8 kB/s v 16bit režimu)
  • Zápis 935,5 kB/s (1871 kB/s v 16bit režimu)

V těle přístroje je místo levé disketové mechaniky od výroby osazen 3,5“ pevný disk s formátovanou kapacitou 21 MB. Obě plotny jsou poháněny krokovým motorem a otáčí se rychlostí 3600 rpm. Přesný typ disku jsem nemohl zjistit, neboť disk není uživatelsky přístupný a rozebrání tohoto počítače není zrovna nejjednodušší.

HDD speed
porovnání rychlosti pevného disku programem Norton System Info

HDD seek
přístupová doba v závislosti na pozici dat na disku

  • SysInfo (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 212,4 kB/s
  • Průměrná přístupová doba: 54,60 ms

Svou rychlostí disk příliš neoslní, ale během testování s běžnými kancelářskými programy a občas nějakou hrou se neprojevil jako brzda (většinou se čeká na procesor a jiné komponenty).

Naproti disku je v pravé šachtě umístěna 3,5“ disketová mechanika schopná pracovat se 720kB disketami. Chybí mi možnost připojit stále hojně rozšířenou 5,25“ mechaniku alespoň externě pomocí speciálního konektoru. V případě instalace programů přímo z 5,25“ nezbývá než použít mechaniku v jiném PC připojeném pomocí null-modem kabelu do sériového portu.

Přístroj v sobě nemá integrovaný modem ani síťový adaptér a neobsahuje žádný slot pro jejich přidání. Modem lze samozřejmě připojit pomocí sériového portu, který má rychlost až 115 kb/s, takže nebude nijak rychlostně omezen. Sériové porty mohou sloužit i pro základní spojení počítačů. Součástí rozšíření pro MS-DOS 5.0 je i sdílení diskových a disketových jednotek programem Microsoft InterLink.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

Velký vestavěný 9,5" displej má rozlišení CGA (640x200) a jde o technologii LCD. Maximální rozlišení CGA karet na klasických monitorech s poměrem stran 4:3 má pixely na výšku dvojnásobné. U tohoto displeje by šlo o plýtvání prostorem. Přesto jsou pixely pro lepší čitelnost na výšku mírně roztažené a displej má poměr stran 16:7.

Absence podsvícení displeje tento počítač řadí spíše k jeho menším kolegům a jde možná o jeho největší bolístku. Kontrast se na displeji vytváří pasivně pomocí zelené transreflexní vrstvy, kterou překrývají modré krystaly. V prosvětlené kanceláři, případně venku na přímém slunci je proto displej bez problému čitelný. V dnešních podzimních dnech však na displeji nepřečtete vůbec nic bez rozsvícené žárovky vedle počítače. Aby reflexní vrstva správně fungovala, musí být displej pod správným úhlem, čímž naráží na maximální úhel otevření. Ten by dle mého názoru mohl být větší.

Ačkoli je displej grafický a podporuje u každého pixelu čtyři odstíny (barvy jsou invertovaně, takže bílá má na displeji tmavý odstín a černá světlý), na více než vektorovou grafiku grafů v tabulkových kalkulátorech a práci v textových editorech se nehodí. Na druhou stranu, kolik z nás na počítači dělá něco složitějšího, že?

V porovnání s většími přenosnými počítači vybavenými plazmovou obrazovkou by tento jen stěží mohl obstát. Plazma nabízí daleko lepší kontrast, svítivost i rychlost překreslování. Výhodou zde použitého LCD je především minimální spotřeba. Podsvícení by ovšem výrazně zvedlo použitelnost za zhoršených světelných podmínek. Například Toshiba (největší výrobce notebooků na světě) již u svých lehkých notebooků montuje LCD displeje s podsvícením víc jak rok a mimo jiné přechází na hi-res displeje s rozlišením 640x400 v módu AT&T 6300 (u větších a těžších notebooků je toto rozlišení používáno již několik let na plazmových obrazovkách).

Parametry displeje

  • Typ obrazovky: Super-Twisted Nematic LCD
  • Počet stupňů šedi: 4
  • Nativní rozlišení: 640x200
  • Podsvícení: transreflexní vrstva

pohled přímo displej zboku v úhlu 45st
displej v úhlu 135st displej v úhlu 45st

Grafický čip je 100% kompatibilní se standardem IBM CGA a je k němu připojena samostatná paměť o velikosti 16 kB. Grafický subsystém podporuje na interním displeji tyto módy:

  • Grafika 320x200 pixelů; 4 barvy převedené na stupně šedi (bez možnosti změny palety); obraz je roztažen na celou obrazovku
  • Grafika: 640x200 pixelů; B/W
  • Text: 40x25 znaků; B/W (s rastrem písmen 16x8 pixelů)
  • Text: 80x25 znaků; B/W (s rastrem písmen 8x8 pixelů)

Z toho vyplývá, že textové režimy sice fungují, ale fungují pouze v 2bit barevné hloubce, což některé aplikace nemusí správně pochopit. Taktéž pochopitelně nefunguje kompozitní režim a vzhledem k evropským kořenům notebooku nepřekvapí chybějící kompozitní výstup cinch, který na CGA kartách pracuje vždy jen s frekvencí 60 Hz dle normy NTSC (tudíž je pro většinu zdejších televizorů nepoužitelný).

Jelikož má displej z povahy technologie invertované barvy, nevypadají některé grafické aplikace příliš dobře. Grafická karta však umožňuje invertovat „barevnou“ paletu přepínáním jednoho z jejích registrů pomocí klávesové zkratky Ctrl+Alt+F10. Při testování jsem našel pouze jedinou aplikaci, která si s LCD displejem poradila správně bez nutnosti použít tuto funkci. Touto aplikací byl MS Flight Simulator 3.0. Klávesovou zkratku některé aplikace umí zakázat (například Windows), takže ji musíte použít ještě před jejich spuštěním.

Flight Simulator 3.0
hra podporující LCD

Mach3
hra nepodporující LCD zobrazuje barvy invertovaně

Dále je dobré zmínit, že na rozdíl od novějších EGA a VGA karet je znaková sada (7bit ANSI) uložena v ROM a nelze ji programově měnit. Při práci s textem je tedy nutné použít program, který vykresluje v grafickém režimu s vlastními fonty, nebo používat znakovou sadu bratří Kamenických, kde je díky správnému rozložení českých znaků text s diakritikou aspoň čitelný.

CGA a EGA kompatibilní monitory lze připojit konektorem DE-9 v zadní části pod pravou krytkou. S externím monitorem lze využít všech standardních režimů podporovaných kartami CGA a notebook na externím výstupu samozřejmě podporuje i barvy. V souvislosti s připojením externího monitoru mi chybí možnost interní displej fyzicky odpojit, nebo jej aspoň vyklopit do 180°, aby bylo možné umístit monitor za počítač.

Počítač sám od sebe neumí detekovat připojený monitor a vždy startuje s aktivním LCD. K přepínání výstupu slouží zkratka Ctrl+Alt+F9 a vždy je aktivní pouze jeden monitor (funkce klonování obrazu známá z novějších VGA čipů není dostupná).

Rychlost grafické karty dle programu VidSpeed

  • Čtení: 438,5 kB/s (543,0 kB/s v 16bit režimu)
  • Zápis 528,3 kB/s (644,5 kB/s v 16bit režimu)

Program měří rychlost vykonávání základních grafických funkcí putpixel a getpixel.

Rychlost vykreslování je vyšší než u původního PC XT díky rychlejšímu procesoru s dvojnásobnou frekvencí. V grafických režimech (oba potřebují stejně paměti) lze překreslovat celou obrazovku přibližně 30x za sekundu.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimédia

Počítač má přímo v sobě vestavěný malý reproduktor typu PC Speaker, který slouží k základnímu zvukovému hlášení programů. Jde o klasický reproduktor (nic piezo), který se od těch ve stolních počítačích liší jen nižší hlasitostí (za kterou jsem rád).

Kdo by chtěl lepší zvukové schopnosti, může si do paralelního portu připojit Covox, což není nic jiného než odporová síť tvořící DA převodník (dá se koupit i vyrobit vlastnoručně).

Ti nejnáročnější už musí přikoupit rozšiřovací stanici a do ní vložit libovolnou zvukovou kartu pro 8bit ISA.

Chlazení a provozní hluk

Ani v počítači a ani v napájecím zdroji není přítomen žádný ventilátor, což znamená, že všechny součásti jsou pasivně chlazené. Hluk generuje v počítači pouze pevný disk, ale vzhledem k rychlosti otáčení jeho ploten nejde o vysoké frekvence, které jsou dle mého názoru rušivější. Pevný disk má nastavené vypínání přibližně po dvou minutách nečinnosti, což znamená, že v programech, které nemusí pořád něco číst/zapisovat je počítač dokonale nehlučný. Pozor však na rozjezdy disku, které jsou velmi hlučné.

hodina provozu

  • klávesnice vlevo = 25,2°C
  • klávesnice vpravo = 25,4°C
  • levá strana za klávesnicí = 30,2°C
  • pravá strana za klávesnicí = 33,2°C
  • spodek maximum = 32,5°C (pravý zadní roh)
  • napájecí adaptér = 38,0°C

teplota okolí při měření: 23°C

Teploty jsou prakticky nezávislé na tom, jak náročnou práci na počítači provádíte. Přes klávesnici se na uživatele nepřenáší žádné teplo (nic pod ní není) a spodek základny je také maximálně vlažný. Není tedy problém pracovat s počítačem položeným na klíně.

Baterie

Přístroj byl bohužel dodán bez baterie, takže nevím, jakou kapacitu by měla mít. Dle zkušeností jiných uživatelů se však výdrž pohybuje kolem 3 hodin kancelářské práce, což je na přenosný počítač velmi pěkná hodnota. Svůj podíl na tom má nepochybně úsporný procesor 80C86 v kombinaci s nepodsvíceným LCD.

Systém nemá tak pokročilý power management jako některé dražší modely velkých výrobců. Správa napájení prakticky končí u schopnosti vypínat disk při jeho nečinnosti. Velmi mi chybí u některých notebooků již dlouho implementovaná funkce úsporného režimu, kdy lze téměř vypnout počítač bez nutnosti ukončit rozdělanou práci (v úsporném režimu je napájena pouze paměť RAM).

Příkon notebooku

  • Celkový příkon = 15 W
  • Celkový příkon s vypnutým pevným diskem = 13 W

Energetický odběr adaptéru ze sítě se nijak nemění v závislosti na vytížení procesoru. Největší změnou je pro odběr vypnutí pevného disku.

BIOS

V ROM paměti je uložen XT BIOS od firmy Award a ke změně jeho nastavení v něm nejspíš není uložena žádná setup utilita. Vzhledem k tomu, že byl testovací kus do redakce dodán bez uživatelského manuálu, nemám tušení, jakým způsobem by se řešila výměna pevného disku za kus s jinou kapacitou (tj. jinými parametry pro přístup).

Inicializace BIOSu od zapnutí počítače až po hledání zavaděče operačního systému trvá přesně 39 sekund (zavedení DOSu pak přibližně dalších 5 sekund).

Příslušenství

Testovaný kus byl do redakce dodán pouze s napájecím adaptérem a bez baterie. Produkční kusy byly vybaveny baterií ve všech konfiguracích.

Volitelné příslušenství čítá rozšiřující stanici a numerický blok připojitelný pomocí sériového portu.

Přímo z výroby je počítač vybaven předinstalovaným operačním systémem MS DOS 5.0. Chybějící podporu multitaskingu lze řešit aplikacemi třetích stran, ale na procesoru 8086 znamená více spuštěných aplikací razantní propad výkonu.

Závěr

Victor V86P sice se svým 10MHz procesorem 80C86 nepatří mezi trhače asfaltu, ale omlouvá ho nižší cena proti větším a těžším notebookům s procesory 286 a 386SX. S 3 hodinami výdrže na baterie a výbornou klávesnicí jde o zajímavou volbu pro uživatele pracující převážně v kancelářských programech. Největším nedostatkem tohoto počítače je bezpochyby chybějící podsvícení displeje. Naopak za velmi dobrou považuji nabídku rozhraní bez nutnosti připojovat libovolnou rozšiřovací stanici.

Klady a zápory

+ počet rozhraní jako u stolních počítačů
+ výborná klávesnice
+ tichý provoz
+ dlouhá výdrž na baterie

- chybí podsvícení displeje
- omezený úhel vyklopení víka
- chybí úsporný režim

Poděkování

Za zapůjčení děkuji Jakubu Hláskovi. Další staré počítače (a jinou techniku) můžete najít na stránkách jeho virtuálního muzea. Pokud máte něco, co by se do jeho muzea hodilo jako exponát, určitě jej kontaktujte.

Pod čarou

1) Celou recenzi jsem napsal přímo na recenzovaném notebooku v textovém editoru T602 v2. Osnovu recenze jsem přeuložil z formátu RTF do neformátovaného TXT, kterému jsem následně pomocí programu PSPad převedl kódování z CP1250 na Kamenické. Neformátovaný textový soubor jsem následně přenesl po sériovém kabelu typu null-modem. Hotová recenze putovala zpět do moderního počítače, kde byla z formátu T602 překonvertována zpět do RTF.

2) Klávesnice je luxusní i na poměry dnešních notebooků. Přes počáteční despekt musím uznat, že se mi na ní píše lépe než na mnoha klávesnicích notebooků, které dostáváme na recenzi.

3) Chtěl jsem zjistit, zda je disk připojen rozhraním IDE, nebo jde ještě o starší MFM disk s odlišným řadičem. Bohužel u tak starého počítače je nebezpečí, že se při rozebírání zlomí nějaký plast a to mi za to nestálo. Dnešní notebooky se rozebírají daleko snáz.

4) V roce 1989 již notebooky velkých výrobců ve velké míře používaly u LCD panelů podsvícení, nebo si na jeho absenci uživatelé začaly stěžovat prakticky hned (typickým příkladem je zde IBM 5140 Convertible z roku 1986). Ostatně většina přenosných zařízení této doby měla velmi dobrou ergonomii, která v něčem převyšuje dnešní notebooky.

5) Snad všechny notebooky třídy PC/XT byly vybaveny grafickými čipy kompatibilními s CGA, nebo AT&T 6300. Novější EGA/VGA by sice bylo možné použít, ale lepší grafické režimy by byly nepoužitelné kvůli nízké rychlosti procesoru.

6) Překvapivě dobře na notebooku běží Windows 3.0 včetně Word for Windows 1.0. Reakce systému nebyly špatné ani při 6 spuštěných aplikacích a swapování.

7) Předpokládám, že účinnost napájecího trafa jen výrazně menší než u aktuálně používaných napájecích adaptérů. Vlastní spotřeba by se mohla pohybovat kolem úrovně úsporných notebooků s CULV procesory a integrovanou grafikou. Delší výdrž dnešních strojů je spíše otázkou pokroku ve výrobě baterií (ty mají daleko vyšší kapacitu při menších rozměrech).

Foto galerie Victor V86P

Technická data

  • Testovaná konfigurace: Victor V86P
  • Instalovaný procesor: Intel 80C86 (9,54 MHz, 16/16bit, bez FPU)
  • RAM (kB): 640
  • HDD (MB): 20 (3600rpm, 2 plotny, stepper)
  • FDD: 3,5" (720kB)
  • LCD: 9,5" STF (bez podsvícení)
  • LCD rozlišení: Hi-res CGA (640 x 200)
  • Video: CGA kompatibilní (16kB RAM)
  • Modem: -
  • Software: MS-DOS 5.0 (16bit, EN)
  • Baterie/výdrž: - (nebyla dodána)
  • Rozhraní: 2x COM, LPT, AUX/Keyb, TTL CRT, EXT BUS
  • Rozměry: 310 x 270 x 45-50 mm
  • Hmotnost (kg): 3,41 (bez baterie)

| Diskuse | Ostatní
Sdílej: