12. 8. 2008 07:00    Rubrika: Příslušenství    Autor: Jiří Zima

ASUS XG Station - grafická karta pro 'každý' notebook

Dlouho očekávané řešení připojení stolní grafické karty k notebooku pomocí ExpressCard slotu je po roce mlčení tady. Jak se povedlo a zda jde o všespásný projekt pro všechny majitele notebooků s integrovanými grafickými kartami, to se můžete dočíst v naší dnešní recenzi. ASUS nabízí kompletní řešení s osazenou grafickou kartou NVIDIA GeForce 8600 GT, zvukovým kodekem a USB rozbočovačem za cenu 6500,- Kč bez DPH.

ASUS XG Station - grafická karta pro 'každý' notebook

Za poslední rok jsme se zde na serveru občas věnovali univerzálním dokovacím stanicím a externím grafickým kartám do USB a ExpressCard. V USB segmentu se lze setkat buď s velmi pomalým grafickým adaptérem, nebo převodníkem, který ve skutečnosti jen „krade“ obraz hlavní grafické kartě. Tak jako tak tento způsob připojení nenabízí vysokou rychlost a nějaké hraní her je pro něj absolutně nemyslitelné.

Dokovací stanice s připojením do ExpressCard měla samostatný grafický čip. Volba ovšem padla na serverové jádro XGI, které se používá v serverech „jen, aby bylo na co připojit monitor“. V překladu tedy: žádná 3D akcelerace, žádná 2D akcelerace a žádné video. Na druhou stranu myšlenka připojení opravdového grafického čipu na PCIe 1x sběrnici (uvnitř ExpressCard) byla dobrá a touto cestou se vydal také ASUS.

ASUS si ovšem nedal za cíl udělat dokovací stanici se schopností vlastního grafického výstupu. On to otočil a pokusil se přijít s grafickou kartou s přidanou funkcionalitou dokovací stanice (připojení reproduktorů a vstupních periferií přímo k boxu).

Popis zařízení

Samotný ASUS XG Station je jakási podlouhlá krabička s výstupkem ve tvaru L. Vzhled „zaměřený na hráče“ podporuje barevná kombinace černé a oranžové. Čelní plocha nabízí výrazný otočný prvek, který funguje i jako tlačítko, a oranžovočervený displej. Na tomto displeji se ukazuje aktuální hlasitost zvukové karty, frekvence grafického jádra a jeho teplota. Otočným prvkem pak lze za chodu některé tyto hodnoty upravovat. Na pravém boku je vidět plíšek vlastní grafické karty s jejími konektory – jmenovitě to jsou dvě DVI-I a jeden HDTV S-Video mini-din. Aby bylo možné využít všech možností výstupu, v krabici je přibalena redukce DVI-VGA a S-Video-YpbPr (výstup na tři cinche komponentního HDTV výstupu). Pravý bok obsahuje uživatelské konektory – dvě USB a vstup i výstup zvukové karty. Ta bohužel nepodporuje nativní připojení prostorového zvuku.

Aby bylo jak kartu připojit, v krabici nechybí potřebný kabel a karta, která se zasouvá do ExpressCard slotu. Tato karta je vyrobena pro užší verzi slotu, ale na tu širší ji lze doupravit pomocí plastového nástavce, který je taktéž přibalen. Dále už je v krabici jen 120W napájecí adaptér, jednoduchý manuál a dvě CD (první s ovladači, druhé jako elektronická příručka).

Instalace

Pro správnou funkčnost je nutné připojit napájecí adaptér, který bude pohánět grafickou kartu. Jakožto stolní součástku s velkým odběrem proudu ji není možné napájet přímo z notebooku, jehož adaptér by neutáhl kolikrát ani samotnou kartu, natož ještě notebook k tomu (notebook s připojeným XG může klidně jet na baterii). K XG je nutné dále připojit externí monitor. Neumí totiž posílat obraz zpět do notebooku, takže interní displej je při použití s XG k ničemu. V tuto chvíli už není nic jednoduššího, než připojit k XG přiložený kabel a jeho druhý konec napojit na Express kartu.

Připojení k notebooku je nutné provádět ve vypnutém stavu. Ne, že by připojení za chodu udělalo notebooku něco špatného, ale grafická karta nebude detekována do nejbližšího restartu. V případě zapnutí notebooku s připojeným XG zůstane interní LCD panel vypnutý. Obraz už v obrazovce BIOSu bude vykreslován na monitoru z XG. Interní grafická karta je pak deaktivovaná a nelze ji zapnout ani v prostředí Windows.

ASUS XG Station bohužel nepodporuje některé vymoženosti notebooků. Nefunguje proto režim spánku, ani hibernace. Před odpojením je navíc potřeba notebook vypnout. Vypojení za chodu způsobí zaseknutí notebooku. To je také dle mého názoru jeden z důvodů, proč je přibalen plastový nástavec na rozšíření vkládané karty. V širokém slotu se totiž karta viklá a velmi snadno dojde k jejímu nechtěnému odpojení (opětovné zasazení už nepomůže a je nutné notebook ručně vypnout podržením tlačítka).

Kompatibilita a jak to vlastně funguje

Princip je velmi jednoduchý. Uvnitř se nachází úplně standardní grafická karta určená pro stolní počítače. Tuto kartu lze vyjmout a počítači bude fungovat úplně bez problémů. Uvnitř boxu je tedy klasický PCIe 16x slot a potřebná logika, která uvede kartu do provozu i na PCIe 1x sběrnici ExpressCard slotu. Fyzicky je tedy karta přimo do notebooku připojena přes PCIe, a proto může převzít roli primárního grafického adaptéru už v BIOSu. Limitace tak zůstává pouze v rychlosti.

Do klasického počítače jde vložit více grafických karet už od dob Plug-and-Play (ačkoli ještě dříve se také používala kombinace VGA a Hercules karty, protože tyto karty využívaly každá jinou část paměti). Primární však může být jen jedna a ty ostatní lze až případně aktivovat pomocí operačního systému. Tuto primární grafiku vybírá BIOS na základě předprogramované logiky. U stolních počítačů funguje logika velmi jednoduše – primární je ta, která je vložena ve slotu nejblíže k procesoru. Každý další slot má vyšší číslo. BIOS postupně projede všechny sloty a vybere první nalezenou grafiku. Některé BIOSy samozřejmě mají i jednoduchý výběr grafické karty (dříve mezi PCI a AGP).

V notebooku ovšem žádná taková volba není a s tím může přijít první problém. Ne každý notebook pochopí, že má upřednostnit externí grafiku před tou integrovanou. Obraz tedy běží na interním displeji a grafika následně ve Windows není správně detekována (a nelze ji nainstalovat). Některé notebooky navíc s touto možností vůbec nepočítají a skončí u nějakého chybového hlášení. Je tedy více než vhodné ASUS XG Station nejdříve se svým notebookem odzkoušet a vyvarovat se tak zbytečného zklamání.

Praktické testy kompatibility

V době, kdy nám dorazil ASUS XG Station do redakce, byla menší nouze o notebooky s integrovanou grafickou kartou. Někteří tvrdí, že by mělo zařízení fungovat s libovolným novým notebookem s potřebným slotem, ale právě první test ukázal, že tomu tak v žádném případě není. Prvním testovacím notebookem byl Acer Aspire 5930G na platformě Montevina s vlastní grafikou GeForce 9600M GT. U něj byl test velmi rychlý – start s připojenou grafikou způsobí pouhé zapípání interního reproduktoru, které můžete znát ze stolních počítačů (když není vložena žádná grafická karta). Druhý notebook byl poslán přímo z ASUSu a šlo o model F80Cr s čipovou sadou SiS a grafickou kartou Radeon HD3470. S XG notebook zblbnul tak, že nefungovala klávesnice a při startu zavaděče Windows se s nesmyslnou chybovou hláškou úplně zasekl. Třetím notebookem byl starší HP Compaq nx6125 s čipovou sadou ATI s integrovaným grafickým jádrem Xpress200. Ani ten se s XG nevyrovnal a skončil zaseknutý na úvodní obrazovce BIOSu s logem HP.

Z ASUSu se nám dostalo zprávy, že by měla být kompatibilita zajištěna se všemi notebooky na platformě Intel Montevina a AMD Puma (to částečně vyvrátil hned první testovaný notebook). S tím se nám dostalo nového notebooku ASUS U6V s grafickou kartou GeForce 9300M GS. Ten sice neměl problém nastartovat i s připojeným XG, ale grafickou kartu dokonale ignoroval a pracoval pouze s interním displejem. Nakonec se nám ale podařilo celé zařízení uvést do provozu, ale nezachránila nás ani Puma a ani Montevina. Z testovaných notebooků fungovaly tyto:

  • Acer Ferrari 1100 (AMD, čipset Xpress 1250, integrované GPU)
  • FSC Esprimo U9200 (Intel, čipset GM965, integrovaná GMA X3100)
  • FSC Esprimo M9400 (Intel, čipset GM965, integrovaná GMA X3100)

Operační systémy

Na přiloženém CD jsou sice ovladače pro Windows Vista i Windows XP (oboje 32 i 64bit verze). S Windows XP však nemá příliš cenu počítat. Ani na jednom z kompatibilních notebooků Windows XP nenastartovaly (to i v případě, že ještě vůbec nebyly nainstalovány ovladače). Do 5 sekund od startu vždy vyskočila známa modrá obrazovka BSOD a systém se restartoval. Pro 64bit OS zas chybí ovladač obsluhující informační panel a ovládání XG boxu. Plné podpory se nám dostalo jen s 32bit Windows Vista. O některé funkce informačního panelu přijdete i ve chvíli, kdy nainstalujete jiný ovladač pro vloženou grafickou kartu (to se stalo mě při stažení novější verze ze stránek nvidia.com).

pohled na displej
aktivní displej

Možnost použití standardního ovladače mě těší, protože uživatel není odkázán jen na podporu ze strany výrobce (na základě situace s notebooky předpokládám, že ASUS se s vydáváním nových verzí ovladačů nepřetrhnou). Díky tomu je též možné použít XG i v systémech, ve kterých se s tím vůbec nepočítalo. Ano, mám teď na mysli Linux. Praktický test ukázal, že zařízení je až na zmíněný informační panel plně funkční (grafika, zvuk i USB hub). Grafická karta fungovala v režimu VESA i s oficiálním Linuxovým ovladačem NVIDIA. S vhodnou konfigurací X serveru by teoreticky (na rozdíl od Windows) mohla běžet současně i sdílená grafická karta. Na tento test bohužel nezbyl dostatek času.

Výkon

Protože jsme měli málo štěstí při hledání kompatibilního notebooku, hodně času jsme strávili rozcházením místo vlastního testování. Na rozsáhlejší testy nezbyl čas a došlo jen na úplný základ. I přesto lze z výsledků vyčíst, že pro náruživé hráče toto řešení nebude. Důvod je prostý – ještě před rokem by byla použitá GeForce 8600M GT v pořádku. Dnes už jde ovšem jen o výběhovou kartu, která ve stolních počítačích už prakticky nemá místo. Když k tomu připočteme omezení výkonu způsobené užší sběrnicí, tak ani v porovnání s dnešním mainstreamem u notebooků si nevede nijak dobře. Pro představu, jak je na tom XG s řešeními v noteboocích, jsem k testům přidal hodnoty hojně rozšířené sdílené grafiky Intel GMA X3100, jejího nástupce Intel GMA X4500 HD a dedikované grafiky NVIDIA GeForce 9600M GT (512 MB), která představuje rozumnou volbu (cena – výkon) pro hraní her na notebooku.

Testy 3D Mark

  • 3DMark 01: 13887 (X3100: 4845, X4500: 6621, GF9600: 23214)
  • 3DMark 03: 9036 (X3100: 1539, X4500: 2604, GF9600: 16300)
  • 3DMark 05: 4368 (X3100: 808, X4500: 1644, GF9600: 10335)
  • 3DMark 06: 2564 (X3100: 538, X4500: 960, GF9600: 5514)

Z výsledků lze vyčíst, že XG přinese znatelný nárůst výkonu proti sdílené grafice (dle aplikace lze očekávat i 5x vyšší výkon). Jenže ani to není zas tak moc v porovnání s dedikovanými grafikami i ne zas tak drahých multimediálních notebooků. Pokud k ceně XG přičtu cenu externího LCD, tak už jsem téměř na ceně srovnatelně výkonných notebooků. I mobilní verze GeForce 8600M GT je výkonnější v náročných hrách o nějakých 30%. GeForce 9600M GT pak dokázala v syntetických testech podat výkon proti XG 2x vyšší.

Závěrem

ASUS XG Station je svým způsobem průkopníkem. Je to první funkční zařízení cílené na běžné uživatele. Bohužel také ukazuje to, co už někteří říkali předtím – že ExpressCard pro dnešní karty představuje příliš vysoké omezení. Dle testů ve světě (i jiných ExpressCard zařízení) se ukázalo, že úzká sběrnice zamezuje použití výkonnějších grafických karet (do XG boxu lze vložit i jiné stolní grafiky) – ty kvůli tomu nejsou schopny nabídnout vyšší výkon než původní karta, a výměna je proto zbytečná.

Z pohledu kompatibility to není s XG nijak růžové a nikdo vám nezaručí, že právě váš notebook s ním bude fungovat. Nejvíc problémů se ukazuje u notebooků, které už nějakou tu dedikovanou grafiku v sobě mají (i když jen tu nejslabší), s integrovanou grafikou od AMD či Intelu by XG měla běžet. Před nákupem je však vhodné XG raději vyzkoušet, zda vše funguje tak, jak má.

Napadá mě tedy – má pro někoho XG svůj smysl? Myslím, že ano. Potěší především majitele malých notebooků, kteří nechtějí žádný další počítač a potřebují rozšířit grafický výkon svého stroje (zároveň v terénu si dále chtějí užívat dlouhé výdrže s integrovanou grafikou). Užití nemusí nutně směřovat jen ke hrám. Nárůst výkonu se stejně dobře projeví i v náročných 3D modelovacích nástrojích.

Cena ASUS XG Station se pohybuje okolo okolo 6500 Kč bez DPH (7735 Kč s DPH).


| Diskuse | Příslušenství
Sdílej:

Porovnání výkonu notebooků testovaných v redakci