AMILO Graphic Booster - rychlá externí XGP grafika

21. 10. 2008 07:00    Rubrika: Příslušenství    Autor: Jiří Zima

Po nedávném testu externí grafické karty pro ExpressCard se nám dostalo do rukou řešení, které sice není univerzální, ale poskytuje podstatně větší výkon než ostatní dosud uvedená zařízení - je toho dosaženo speciálním konektorem ATI XGP a hi-end kartou ATI Mobility Radeon HD3870 s 512 MB vlastní paměti. Tato malá bílá krabička by se měla dostat do prodeje za cenu kolem 3 990,- Kč bez DPH.

AMILO Graphic Booster - rychlá externí XGP grafika

Hledání schopného zařízení umožňujícího rozšíření notebooku o výkonnější grafickou kartu stále pokračuje. Několik pokusů už se ukázalo a zatím všechny měly mnoho různých „ale“, které je dělaly více či méně neprodejnými. Ukázalo se, že přes ExpressCard slot cesta nevede, protože jedna PCIe linka jednoduše pro moderní grafické karty nestačí ani náhodou.

Aby vyvedení sběrnice nebylo příliš limitující, je potřeba vyvést více linek a k tomu je potřeba už i nějaké nové rozhraní. Dnešní externí grafická karta využívá konektoru z koncepce ATI XGP. V praxi to znamená 8 linek PCIe 2.0 o přenosové rychlosti 4 GB/s. Nebudu zabředávat nějak podrobně do technického pozadí kolem ATI XGP, protože na toto téma už na našem serveru vyšel článek Aleše Lalíka ATI XGP - externí grafická síla, který doporučuji přečíst pro hlubší pochopení celé problematiky. Teorie je vždycky pěkná, ale proč se raději nepodívat na to, jak se zařízení chová v reálném provozu?

Základní popis

AMILO Graphic Booster od Fujitsu Siemens Computers je prvním zařízením využívajícím koncept ATI – nevychází však z žádného referenčního návrhu. Uvnitř krabičky o rozměrech 375 x 325 x 33 mm (0,5 kg) je umístěna jedna mobilní grafická karta s čipem ATI Mobility Radeon HD3870 připojená do klasické zmenšené verze PCIe 16x slotu. Z druhé strany je ke sběrnici připojena nutná aktivní logika, která zajišťuje konverzi signálu do podoby vhodné pro přenos. Toto spojení má zmíněných 8 linek – tedy polovinu proti maximu, které karta nabízí.

Na kartě je umístěn masivní chladič konstrukčně podobný těm, které lze vidět na stolních grafických kartách (dvouslotových). Masivní ventilátor (větší než bývají ventilátory v noteboocích) pak zajišťuje průchod vzduchu tímto chladičem. Chlazení má dva otvory – první je na levém boku a druhý je přímo pod ventilátorem.

XGP kabel se připojuje na pravý bok krabičky a na tomto boku už jsou dále jen 2 USB (ty se přenášejí kabelem taky). Vzadu je napájecí konektor a jediné dva výstupy grafické karty – dual-link DVI-I (tedy analogový i digitální signál) a HDMI. Uvnitř grafického procesoru je integrován také zvukový kodek pro zajištění zvukového výstupu uvnitř HDMI konektoru. Je možná trochu škoda, že výrobce nepřidal ještě analogový HDTV výstup ve formě S-Video konektoru a příslušných redukcí, jak je tomu u stolních grafických karet, neboť uvnitř čipu jsou potřebné funkce integrované.

Energii do grafické karty nedodává notebook, ale samostatný 90W adaptér, který je mimochodem shodný (a zaměnitelný) s tím, který je použit k (některým?) notebookům FSC Amilo (Pro) a Esprimo. Grafická karta bez připojeného napájení nefunguje a zároveň ani není ze svého adaptéru schopná zpětně napájet notebook. Adaptér váží 400 g.

Možnosti výstupů

Hned zprvu bych rád vyvrátil jeden mýtus. Tato externí grafická karta neumožňuje posílat obraz zpět do notebooku. Ano – tvrdilo se kdysi, že by to mohlo jít, ale nakonec to není možné. Aby bylo možné externí grafiku použít, chce to mít i nějaký ten monitor nebo stolní LCD panel; i FSC na naši otázku odpovědělo, že je tato věc stále v řešení. Je otázkou, kde je problém – mobilní grafické karty totiž musí i uvnitř notebooku posílat obraz skrz slot, ve kterém jsou zasazeny (výstupy nejsou přímo napojeny na kartu, jako je to u stolních počítačů). Pokud je problém jen v ovladačích, tak by se to třeba ještě mohlo do finálních kusů doladit (ty by se měly objevit v listopadu tohoto roku).

Dva výstupy na externí grafice jsou nezávislé na nastavení interní grafické karty v notebooku. Co to v praxi znamená? Jednak omezení, že nelze klonovat obraz z interního displeje notebooku na nějaký z těchto výstupů, ale také výhodu – lze využít oba výstupy najednou i v případě, kdy už interní grafika zpracovává své dva vstupy. Zatímco běžně na notebooku dokáže spravovat grafika jen dva aktivní výstupy (bez ohledu na jejich fyzický počet na těle notebooku), zde jsou dvě grafiky, což dělá dohromady 4 výstupy:

seznam obrazovek
správa výstupů grafické karty ve Windows

FSC nedodává žádnou utilitu na nastavení rozložení monitorů po připojení, ale nevadí to, protože ATI Catalyst Control Center má v sobě také správu těchto profilů. Celkem jednoduše si lze vytvořit všechny používané kombinace a rychle je přepínat přes ikonku ATI v tray-baru v rohu obrazovky u hodin. Pokud si tyto profily nevytvoříte a budete používat rozhraní ATI CCC pokaždé ručně, tak u toho nejspíš vyrostete, protože jde o tak pomalý program, že po každé změně nastavení je potřeba čekat 20 sekund, než program provede všechny změny.

Připojování a odpojování

Je příjemné, že k připojení a odpojení grafiky konečně není potřeba žádného restartu notebooku. PCIe sběrnice má podporu hot-plug a XGP ji plně využívá. Po připojení bude grafická karta nalezena normálně jako nový hardware a v případě, že už jsou nainstalované ovladače, se rovnou aktivují nové výstupy. Tohle je možné pouze pod operačním systémem Windows Vista díky novému schématu ovladačů (jedna z prokazatelných výhod tohoto operačního systému), u jiných systémů je nutné notebook po připojení restartovat.

odpojeni zarizeni
odpojení zařízení

Odpojení je stejně jednoduché jako u jiných konektorů (USB, Firewire, eSATA) a probíhá přes nabídku „Odebrat zařízení“. Proces trvá jen pár sekund, kdy se vypnou všechny monitory připojené na grafiku (a obraz se vrátí jen na notebook). Horší je to, pokud vytáhnete kabel (díky jeho konstrukci to naštěstí nejde udělat omylem) za chodu bez odebrání. Notebook se zasekne a do 5 sekund se dočkáte BSOD (a následného restartu). Stejně se notebook zachoval i v případě odpojení napájení grafiky – to je poměrně nepříjemné v případě výpadků proudu a bylo by možná dobré, kdyby se to ještě nějak v ovladačích ošetřilo.

Dále je potřeba myslet na odpojování u hibernovaného notebooku. Ten je sice fyzicky vypnutý, ale pokud před hibernací byla grafika připojena, před zapnutím je potřeba ji mít znovu připojenou. Pokud toto nedodržíte, notebook sice nastartuje, ale po chvíli zatuhne kurzor myši (resp. celý notebook) a nezbývá než podržet vypínač.

V případě, že do vypnutého notebooku zapojíte grafiku a následně jej zapnete, jeho start bude probíhat jen na interním displeji. Znamená to, že BIOS upřednostňuje výhradně grafiku uvnitř notebooku a částečně je to vlastně pochopitelné. Notebook je předurčen na provoz s Windows Vista a externí grafika jako primární v BIOSu by znamenala problémy s odebíráním za chodu.

Grafický výkon

Uvnitř trůnící ATI Mobility Radeon HD3870 patří ve světě notebooků mezi špičku. Jádro běží na frekvenci 648 MHz a má v sobě 320 unifikovaných shaderů. 512 MB paměti RAM typu GDDR3 je připojeno prostřednictvím 256bit sběrnice a běží na frekvenci 999 MHz. Proti běžně se vyskytujícím grafickým kartám v noteboocích je to tedy obrovský rozdíl a je to znát i na výkonu.

specifikace
GPU-Z: specifikace čipu

Nepatřím mezi velké hráče, takže zde nenajdete komplexní výsledky testů z 10 různých her. Spolehnu se zde především na syntetické testy, ze kterých lze vyčíst, jak si karta stojí proti jiným. Testování proběhlo na dodaném notebooku (zatím jediném s XGP konektorem) FSC Amilo Sa3650 s procesorem AMD Turion X2 Ultra ZM-86 s frekvencí 2,4 GHz (Griffin, 2x1MB L2 cache, 1800MHz HT), 4 GB RAM a integrovanou grafickou kartou ATI Radeon HD3200 (40 unifikovaných shaderů, frekvence 500 MHz) se sdílenou pamětí – ačkoli se na jiných webech objevila informace, že by měla mít 64 MB vlastní paměti, není to pravda. Do závorky jsem u každého testu uvedl i hodnoty sdílené karty a lepšího mainstreamu v podobě GeForce 9600M GT (Acer Aspire 5930G), aby bylo dobře vidět, jak velký nárůst výkonu dokáže zařízení přinést.

Testy 3D Mark

  • 3DMark 2001: 21838 (HD3200: 10780, GF9600: 23214)
  • 3DMark 03: 28807 (HD3200: 3848, GF9600: 16300)
  • 3DMark 05: 13102 (HD3200: 3299, GF9600: 10335)
  • 3DMark 06: 8120 (HD3200: 1685, GF9600: 5514)

Cinebench 9.5

  • Shading (OpenGL HW Lighting): 3334 (HD3200: 2483, GF9600: 2048)

Testy jasně ukazují, že rozdíl výkonu proti sdílené grafice je obrovský (což se celkem dalo očekávat), ačkoli ani nový sdílený Radeon HD3200 si nevede vůbec špatně na poměry sdílených grafik. Dalo by se říci, že tato externí grafika poskytuje dostatečný výkon na hraní drtivé většiny dnešních her na vysoké detaily. Za všechno mluví odzkoušené demo hry Crysis (jedna z nejnáročnějších her v současné době), které bylo plně hratelné při 1680x1050 a high details. Pro názornější ukázku jsem změřil fps (počet obrázků za sekundu) na externí i sdílené grafice ve hrách Crysis, FEAR a UT3:

svhs hires prenos
Crysis Demo, 1680x1050, high details, no-AA – HD3200: 1 fps, HD3870: 18 fps

svhs hires prenos
Crysis Demo, 1680x1050, medium details, no-AA – HD3200: 3 fps, HD3870: 22 fps

svhs hires prenos
UT3 Demo, 1680x1050, max details, no-AA – HD3200: 8 fps, HD3870: 31 fps

Chlazení a provozní hluk

Už na začátku jsem zmínil, že chlazení zajišťuje jeden velký ventilátor. Ten jede při kancelářské práci na 27% svého maximálního výkonu. Při této rychlosti je prakticky neslyšitelný. Jakmile se grafická karta zahřeje po delší době provozu, při teplotě 61°C se ventilátor zrychluje na 56% maxima (a po snížení teploty zpět na 60°C se opět zpomalí). Ani při této rychlosti není nijak výrazně rušivý, ale jeho rozjezdy jsou bohužel slyšet a vzhledem k tomu, že se ventilátor zrychluje vždy po pár sekundách provozu (na půl sekundy), není to úplně ideální.

idle
chování karty během kancelářské práce

Chování ventilátoru by se ještě mohlo snadno vyřešit, než přijdou na trh finální kusy, a není otázkou hardware, nýbrž BIOSu karty a (hlavně) ovladačů. Pokud by se teploty pro zapnutí a vypnutí ventilátoru oddělily mezerou 5°C, ventilátor by sice běžel déle, ale pak by byl zas na delší dobu ztlumený a bylo by to celkově pro uživatele příjemnější.

Zarazily mě frekvence jádra a pamětí, neboť se při kancelářské práci nijak nesnižovaly. Mám pocit, že funkce PowerPlay na testovacím notebooku fungovala jen u interní grafické karty. Pokud by se i tento problém vyřešil, teplota grafické karty by klesla a ventilátor by se na vyšší otáčky vůbec nemusel spouštět.

load
chování karty během zátěže

V zátěži po chvíli běží ventilátor pořád na vyšší rychlost (67%), při které už je slyšitelný. Na druhou stranu během hraní to nijak výrazně nevadí a chlazení testovacího notebooku dokázalo produkovat hluku ještě více (přestože jeho grafika se v tu chvíli flákala).

Závěrem

Z externí grafické karty Amilo Graphic Booster jsem opravdu nadšen. Mé nadšení je především z platformy ATI XGP, která se snaží o univerzálnost a nabízí velkou funkcionalitu a bez velkých propadů výkonu vinou externího řešení. U testovaného produktu vytýkám pouze nemožnost vrátit obraz z karty zpět do notebooku. Jsem zvědav, zda jiná zařízení na této technologii nabídnou tuto funkci a zda je problém čistě v HW návrhu, ovladačích, nebo implementaci na konkrétním notebooku. Jinak ovšem karta splnila všechny předpoklady – nabízí perfektní možnosti rozšíření o další monitory a plný výkon osazené mobilní hi-end grafické karty.

Zatím takové zařízení existuje jen jedno, ale díky standardu by mělo být možné připojit i jeho novější verze s jinými grafickými kartami. FSC si od toho slibuje snadný upgrade stávajícího notebooku, neboť, jak všichni víme, grafická karta stárne (nejen) v notebooku nejrychleji. AMILO Graphic Booster se prodává zatím pouze k 13,3" notebooku AMILO Sa 3650.

Pokud bude kladná odezva ze strany zákazníků, tak by se potom konečně mohla objevit i jiná řešení, protože XGP připojení nabízí mnoho možností (2 grafické karty v jednom boxu, grafická karta pro stolní počítače,…). Dále také musíme doufat, že FSC (případně jiní výrobci) nabídne i nějaké další notebooky s podporou připojení externí grafické karty.

TIP redakce NOTEBOOK.cz

TIP redakce NOTEBOOK.cz

První externí dedikovaná grafická karta, která funguje i ve skutečnosti a ne jen na papíře a ve vhodné kombinaci s 13,3" mobilním notebookem, nabízí opravdovou univerzálnost - lehký a přenosný notebook do terénu a herní stroj doma. Za tuto inovaci od nás dostává AMILO Graphic Booster TIP redakce.


| Diskuse | Příslušenství