Sony VAIO VGP-UPR1 - dokování s grafikou do USB

2. 9. 2008 07:00    Rubrika: Příslušenství    Autor: Jiří Zima

Po dlouhé době máme na test opět univerzální dokovací stanici připojitelnou přes standardní USB rozhraní. Tentokrát jde ovšem o produkt firmy Sony, která jej nabízí jako volitelné příslušenství ke svým notebookům VAIO, pokud nemají dokovací konektor. Malý port-replikátor obsahující všechno potřebné včetně digitálního DVI výstupu je v prodeji za cenu 4400,- Kč bez DPH.

Sony VAIO VGP-UPR1 - dokování s grafikou do USB

Řešení pro dokování notebooku se stávají stále oblíbenější a dokovací konektor lze dnes již najít i na některých multimediálních modelech vyloženě cílených na domácí uživatele. Rostoucí obliba napříč všemi uživateli je tedy nezpochybnitelná. Implementace dokovacího konektoru a výroba specializovaných port-replikátorů a dokovacích stanic nejsou zadarmo. Někteří výrobci proto přichází s univerzálním řešením, které na notebooku nic speciálního nevyžaduje - výroba je tak podstatně levnější a jednodušší, ale přináší i několik omezení.

Základní popis

Na rozdíl od jiných univerzálních zařízení není to od Sony na výšku. Design celé černé krabičky je velmi jednoduchý a od klasického kvádříku ji dělí jen zaoblené rohy. Vzhled je velmi decentní, ale určitě nikoho neurazí. Část s popiskami konektorů má lesklý podklad a vršku dominuje efektní stříbrný nápis VAIO.

Všechny rozšiřující konektory jsou umístěny do zadní části. Konkrétně lze k připojení periferií použít grafické výstupy DVI-D a VGA, audio konektory (vstup, výstup), LAN a čtyři USB porty. Na levém boku je přítomen jen žlutý konektor pro připojení 30W napájecího adaptéru. Pokud je adaptér připojen, na vrchní části se u nápisu Sony rozsvítí zelená dioda označená DC IN (připojení a aktivita notebooku nejsou nijak signalizovány).

USB kabel (přibližně metr dlouhý) pro připojení k notebooku je na zařízení fixně a nelze jej (nedestruktivně) oddělit. Díky speciálním drážkám jej lze pomocí namotávání upravit jeho délku (několik možností) a zda bude potřeba notebook připojit zleva, nebo zprava.

Rozměry zařízení jsou 270 x 70 x 30 mm, hmotnost 454 g. Zařízení je tedy v podstatě cestovní. Takové užití je ovšem limitováno nutností nosit i napájecí adaptér (velikost na úrovni menších adaptéru pro notebooky).

Instalace

Protože se k nám dostal jen předváděcí kus, bylo nutné stáhnout ovladače ze stránek Sony (alespoň šlo o nejnovější verzi). Instalace je jednoduchá. Po spuštění instalačního souboru a jednom restartu už je vše připraveno k provozu. Mezi zvukovými kartami se objeví jedna navíc, stejně tak v síťových připojeních je nový adaptér.

screen
v nastavení se objeví další monitor

Grafická karta uvnitř zařízení není. Používá se čipů společnosti DisplayLink, která využívá obrazu počítaného procesorem, případně přímo grafickou kartou. Tento obraz je následně ještě v počítači zkomprimován, aby jej bylo možné přenést USB kabelem. V zařízení se pomocí specializovaných čipů dekomprimuje a převede na analogový i digitální signál vhodný pro VGA/DVI výstup. Ačkoli jsou přítomny dva konektory vedle sebe, je možné připojit jen jeden monitor navíc. Zapojením dvou výstupů dostanete stejný obraz na obou monitorech. Maximálním podporovaným rozlišením je 1600x1200 pro 4:3 monitory a 1680x1050 pro 16:10 monitory.

Postřehy z používání

Po instalaci grafických výstupů se deaktivuje rozhraní Aero. To mě překvapilo, protože DisplayLink už má od konce minulého roku ovladače, které spolupracují s grafickou kartou tak, aby nebylo nutné mít Aero vypnuté. Vzhledem k tomu, že ovladače použité v instalačním balíčku Sony nenabízí proti těm univerzálním žádné změny, je použití staré verze překvapující.

Aktivace externího monitoru se provádí pomocí ikonky v tray liště. Nabízena je pouze možnost režimu rozšířené plochy, a klonování tedy není dostupné. Pokud je výstup vypnutý, Aero se ihned aktivuje. Rychlost výstupu je optimální a na normální kancelářskou práci bez problému stačí, vlivem starších ovladačů ovšem není možné na externím monitoru spouštět nic, co vyžaduje 3D akceleraci. S videem jsem vlastně také nepochodil. Pokud byl monitor jako sekundární, tak po přetažení okna přehrávače zůstala jeho plocha černá a hrál jen zvuk. V případě, že byl displej notebooku vypnutý (a aktivní byl pouze DisplayLink ovladač), videa se nechtěla ani začít přehrávat.

screen
ovládací utilita

Stáhl jsem tedy aktuální verzi ovladače ze stránek společnosti DisplayLink. Instalace proběhla bez problému a nebyl vyžadován ani restart. S tím ovšem nastaly dvě komplikace. Ta první je spíše kosmetického charakteru – při otevírání dialogu „nastavení zobrazení“ se objevuje varovná hláška, že systém nemůže použít výchozí ovladač VGA, ale po odklepnutí vše funguje správně. Druhý problém má kořeny u ATI (použitý notebook Sony VAIO FW11S má Radeon HD3470). Její Catalyst Control Center si s novou grafikou najednou neumí poradit a po spuštění po pár sekundách okno zas zmizí (s grafickými kartami Intel a NVIDIA problém není). Jinak nový ovladač přináší jen výhody – videa už běží a 3D akcelerace z hlavní grafické karty taky (Aero tak funguje i na připojeném monitoru).

Hlavní omezení rychlostí USB je poznat na rychlosti překreslování grafického výstupu. USB není tak rychlé, aby zvládalo překreslovat neustále celou obrazovku třeba 20x za sekundu. Je proto nutné použít několik metod, které přenosu ulehčí – video se nepřenáší ve velikosti, v jaké je potřeba ho vykreslit, ale v původní velikosti, v jaké je uloženo. Roztažení je zajištěno až uvnitř zařízení (i tak ovšem musím říct, že plná DVD kvalita na monitoru 1680x1050 je už plynulá jen tak tak). Při práci ve Windows by neměl výkon nijak omezovat. Na limity člověk narazí při hraní her a přehrávání HD videa. Na oboje lze prakticky zapomenout. U her se obraz dokáže překreslit při rozlišení 1024x768 maximálně 15x za sekundu a 720p HD video je trhanější kdykoli nejde jen o statickou scénu, kdy se mění jen část obrazu. Tato omezení jsou známá pro všechny zařízení používající DisplayLink čipy a hlouběji jsem se jim věnoval v recenzi Toshiba Dynadock DVI - univerzální dokování. Pro hlubší pochopení problematiky přenosu obrazu přes USB tedy doporučuji přečíst odpovídající kapitoly.

Závěr

Je nezpochybnitelné, že nativní dokování pomocí specializovaného konektoru bude vždy lepší, pokud však váš notebook takový konektor nemá a vás nebaví připojovat všechna zařízení separátně, není USB řešení špatnou volbou. Je jen nutné počítat s omezením, které přináší samotné USB rozhraní. Jednak se notebook přes něj nenabíjí, takže je potřeba používat adaptér zařízení i notebooku, a pak použitelnost grafického výstupu - rychlost překreslování - není nejrychlejší v aplikacích, kde je potřeba překreslovat rychle celou obrazovku. Proti klasickému řešení tu je i jedna výhoda – grafická karta notebooku zvládne pracovat pouze s dvěma monitory najednou. Výstup z tohoto zařízení se mezi ně nepočítá, takže lze celkově připojit na některých noteboocích (s pomocí 2 vestavěných výstupů) až 3 monitory. Doufejme, že Sony ještě vyladí ovladače a že cena trochu klesne z nynějších 4 369,- Kč bez DPH (5 199,- Kč s DPH).


| Diskuse | Příslušenství