Advertisement

11. 8. 2011 07:00    Rubrika: Příslušenství    Autor: Jiří Zima

Výkonná operační paměť Kingston HyperX s frekvencí 1866 MHz

Na poli RAM modulů pro notebooky se už dlouho nic zajímavého nestalo. Nedávno však Kingston vydal novou sérii svých výkonných modulů, které podporují frekvenci do 1866 MHz a co více - nové procesory jej automaticky dokážou využít.

Výkonná operační paměť Kingston HyperX s frekvencí 1866 MHz

Jedna z možností, které se uživatelé téměř úplně vzdávají při přechodu ze stolního počítače na notebook, je přetaktování. Zatímco každá schopnější základní deska dnes umí nastavovat nespočet parametrů taktu a časování jednotlivých komponent, v BIOSu notebooku si v mnoha případech změníte akorát čas a zda se má systém zavést z disku nebo optické mechaniky.

To je také důvod, proč výkonným RAM modulům v noteboocích pšenka nekvete. Notebook si veškeré parametry nastaví dle standardu automaticky a uživatel nemá možnost mu do toho zasahovat. Nové moduly od Kingstonu na to jdou jinak. Využívají faktu, že Intel do svých procesorů poslední generace (Sandy Bridge) implementoval v paměťovém řadiči schopnost pracovat při (efektivních) frekvencích až do 1866 MHz, přestože oficiální specifikace mluví maximálně o 1333 MHz (tj. frekvenci dnes běžně osazovaných modulů). Přes standardní komunikační rozhraní pak umí procesor přesvědčit, aby nastavil maximální frekvenci, a uživatel nemusí nic řešit.

Základní popis

Samotné moduly nejsou zvenčí ničím zajímavé. Mají standardní rozměry a od běžných modulů se liší maximálně tenkým kovem z obou stran sloužícím jako pasivní chladič. Kingston prodává balíček po dvou a v případě testovaného modelu jde o 2GB moduly. Dva moduly jsou kvůli využití režimu dual-channel, což, jak později ukážu, není bezdůvodné.

Běžně osazované moduly umí pracovat na frekvenci 1333 MHz s časováním 9-9-9-24. Kingston HyperX má při stejné frekvenci lepší časování 8-8-8-23 a navíc přidává další dva režimy: 1600 MHz (10-10-10-28) a 1866 MHz (11-11-11-23).

K otestování modulů jsem zvolil dva notebooky. Oba vybavené procesorem Intel Core i5-2410M s výchozím taktem 2,3 GHz (2,9 GHz Turbo Boost). Ten představuje typickou střední třídu spotřebních notebooků, a tak je k testu přímo ideální. Prvním notebookem je Lenovo ThinkPad L420 a druhým DELL XPS 15z. Hlavním rozdílem pro potřeby testu mezi nimi je přítomnost dedikovaného grafického čipu (NVIDIA GeForce GT 525M) s vlastní pamětí.

Test v notebooku s integrovanou grafikou

Dodaný ThinkPad L420 měl od výrobce osazený pouze jeden slot, a jeho paměť tedy běžela v režimu single-channel. Testoval jsem jej v této výchozí konfiguraci a k ní přidal ještě konfiguraci s dvěma naprosto odlišnými moduly (každý s jinou velikostí, oba však 1333 MHz) pro běh v asymetrickém režimu dual-channel a samozřejmě konfiguraci s oběma moduly Kingston.

naměřené hodnoty

Syntetický test propustnosti paměti v programu HWiNFO32 proběhl dle očekávání. Zde je logicky znatelný nárůst, ale o reálném nárůstu výkonu v aplikacích to nic nevypovídá.

Největší závislost na rychlosti pamětí měla odjakživa integrovaná grafická karta, která si tuto paměť sdílí. Zde by tedy měl být nárůst výkonu nejzajímavější.

naměřené hodnoty

naměřené hodnoty

naměřené hodnoty

naměřené hodnoty

Zvýšení výkonu s moduly Kingston proti původní konfiguraci s jedním modulem je opravdu znatelné - v testech jde o 20-33%. To je bezpochyby dobrý výsledek, ale mnohem zajímavější je srovnání s dvěma odlišnými moduly (asymetrický dual-channel). Zde už má Kingston náskok pouze 3-7%.

Rychlost operační paměti dnes ve většině jiných úloh nehraje takovou roli, neboť „úzké hrdlo“ tvoří zpravidla jiná komponenta (hrubý výkon procesoru, pevný disk). Přistoupil jsem tedy k výpočetním testům.

naměřené hodnoty

naměřené hodnoty

Rendering je velmi náročnou výpočetní úlohou. Test Cinebench ukazuje, že zde rychlejší moduly žádný výkon nepřidají a roli zde nehraje ani režim řadiče paměti (hlavní je mít paměti hodně). Výsledky HWiNFO32 vyšly obdobně (žádný signifikantní rozdíl).

Test v notebooku s dedikovanou grafikou

Druhý notebook (DELL XPS 15z) je osazován již v základu dvěma (identickými) moduly a využívá maxima výhod režimu dual-channel. Dedikovaný grafický čip ve výbavě je přepínatelný (NVIDIA Optimus), takže integrovaná grafika běží neustále a dedikovaná se spouští pouze pro graficky náročné aplikace.

naměřené hodnoty

Zde je vidět, že propustnost pamětí se s vyšší frekvencí příliš neliší, když obě konfigurace běží v symetrickém režimu dual-channel. U takového notebooku se úměrně snižují i rozdíly ve výkonu integrované grafiky, které v testech nikdy nepřesahují 5% nárůst.

Otázkou zůstává, zda se zvýší také výkon grafiky s vlastní pamětí.

naměřené hodnoty

naměřené hodnoty

naměřené hodnoty

Otázka zodpovězena - nezvýší.

Závěr

Test ukázal, že pokud máte notebook s integrovanou grafikou a máte osazený pouze jeden paměťový modul, mohou znamenat moduly Kingston HyperX značný nárůst grafického výkonu. Ukazuje se ovšem také, že podobnou službu může splnit přidání téměř libovolného druhého modulu k původnímu. Takové řešení má sice výkon mírně nižší, ale nemusí se při něm vyhazovat původní modul - za poloviční cenu tak získáte kromě zrychlení také dvojnásobnou kapacitu (budeme-li uvažovat, že dnes jsou notebooky běžně vybavené 4 GB RAM).

Ve výpočetních testech a grafických testech při použití dedikované grafiky s vlastní pamětí nepředstavují paměti Kingston HyperX výrazný nárůst výkonu.

Testovaná sada pamětí je volbou spíše pro fajnšmekry, kteří chtějí vymáčknout ze svého notebooku co nejvíce, nebo uživatele pracující ve speciálních aplikacích závislých čistě na výkonu RAM. V prodeji jsou paměti (2x 2GB) za cenu 1267,- Kč bez DPH (1520,- Kč s DPH).

Foto galerie 4GB sada paměťových modulů Kingston HyperX


| Diskuse | Příslušenství
Sdílej:

Porovnání výkonu notebooků testovaných v redakci