Toshiba Dynadock U3.0 - univerzální dok přes USB 3.0 zvládne mnohé

23. 8. 2012 07:00    Rubrika: Příslušenství    Autor: Jiří Zima

Pokud někoho nebaví doma a v práci neustále připojovat všechny periferie k počítači ručně, může jít cestou dokovací stanice. Jak si však poradit u notebooků, které nemají potřebný konektor? Pro ty je tu nový univerzální dok od Toshiby, který využívá všech výhod USB 3.0 a běží i se staršími stroji.

Toshiba Dynadock U3.0 - univerzální dok přes USB 3.0 zvládne mnohé

Kvalitní pracovní počítače se odjakživa od zbytku nabídky odlišovaly možnosti připojení k dokovací stanici, aby místo připojování monitorů a dalších externích zařízení uživatel jen přišel a položením notebooku na stanici měl vše spojené. Někdo k notebooku připojuje jen síťový kabel, ale profesionální uživatelé, kteří mají notebook jako jediný počítač, mají často doma jeden nebo více externích monitorů, klávesnici, myš, reproduktory a několik dalších zařízení. Připojovat po příchodu do práce (domů) 7-10 kabelů nikoho nebaví, protože je to zdlouhavé, kabely se motají a sem tam něco zapadne pod stůl. Dokovací stanice je logické řešení problému, které tu s námi je už více než 20 let.

Jenže zatímco v dávných dobách prakticky neexistoval notebook, který by neměl jeden velký souhrnný konektor s vyvedenou sběrnicí, dnes se v rámci miniaturizace a orientace na spotřební zboží podobná funkce omezila jen na pracovní modely střední a vyšší třídy. Pro ty ostatní se objevilo použitelné řešení až před čtyřmi roky, když na trh přišla USB dokovací stanice Toshiba Dynadock využívající tehdy značně inovativní čipy DisplayLink pro přenos obrazu z počítače po USB kabelu.

Původní řešení bylo omezeno na jediný monitor s rozlišením do 1600x1200 a mimo filmů (řešených jinou cestou) nezvládalo programy s neustálou změnou celé obrazovky (například hry) rychleji než s 15 snímky za sekundu. Nebylo to perfektní, ale leckomu to mohlo stačit.

Doba pokročila a dnes tu máme USB 3.0 s 10x vyšší propustností a výkonnější konvertory. Nová verze Dynadocku slibuje možnost připojit až dva Full HD monitory a plynulost grafiky téměř k nerozeznání od běžných dokovacích stanic. O to více jsme byli zvědaví, jak se stanice projeví při reálném nasazení.

Základní popis a obsah balení

Vzhled stanice vychází z předchozího modelu. Opět jde o malý kvádřík orientovaný na výšku (kvůli úspoře místa na stole) s jedním zaobleným rohem. Zařízení je celé vyvedeno v černé barvě a kromě zadní strany s konektory je lesklé. Na spodní straně jsou drážky pro nasazení přibaleného stojánku, který dodává potřebnou stabilitu, aby nemohlo dojít ke strhnutí stanice pod tíhou připojených kabelů.

Většina výbavy se orientuje správně na zadní stranu. Monitory můžete připojit ke dvojici výstupů (HDMI a DVI-I), na zvuk tu jsou tři analogové konektory kvůli připojení reprosoustav typu 5.1, síť má svůj samostatný konektor RJ-45 a pro vše ostatní jsou dostupná čtyři USB, z nichž dvě jsou ve verzi 3.0. Úplně nejníže je konektor napájení a USB 3.0 uplink kvůli propojení s notebookem.

Některé často používané konektory jsou také vpředu. Konkrétně tu jsou dva od zvukové karty (připojení sluchátek a mikrofonu) a dvě USB 3.0, která jsou napájená neustále (po vypnutí notebooku i jeho odpojení), a hodí se tak pro nabíjení mobilů a některých tabletů.

Výbava je špičková a kdejaká klasická dokovací stanice má konektorů méně. Nemohu si stěžovat ani na rozmístění, neboť mě nenapadá nic, co by se dalo udělat praktičtěji. Je vidět, že při návrhu někdo přemýšlel.

Ke stanici se stojánkem dostanete také 65W napájecí adaptér (stejný jako dává Toshiba k notebookům) s dvěma přívodními šňůrami (dvoužilová pro Evropu, třížilová do Anglie), propojovací USB kabel, CD s ovladačem a jednoduchou redukci z DVI-I na analogové VGA.

Technická specifikace

Dynadock je postaven na řešení DisplayLink DL-3000, který je nejnovějším a zatím jediným produktem s podporou USB 3.0 a více monitory od této společnosti. DL-3000 je video-převodník, který slouží k dekomprimaci obrazových dat obdržených z počítače a jejich vykreslení na připojených monitorech. Ovladač v počítači vytváří virtuální obrazovku v paměti grafické karty, a vše tedy počítá grafika v notebooku (včetně 3D akcelerace a videa), aby byl výsledný obraz následně procesorem komprimován a vyslán po USB.

Uvnitř je Dynadock jedním velkým USB rozbočovačem. Většinu čipů z původního řešení do sebe integrovaly komponenty od DisplayLinku, které nyní zajišťují také zvuk a síť. Pro počítač se však vše tváří jako USB rozbočovač s připojeným obrazovým, zvukovým a síťovým zařízením a k tomu několika dalšími rozbočovači pro vyvedené porty.

Výhodou USB sběrnice je její zpětná kompatibilita. Rychlost komunikace si všechny čipy volí při inicializaci, která probíhá bezprostředně po připojení k počítači, takže u starších notebooků není problém komunikovat po USB 2.0. Výsledkem je pouze pomalejší přenosová cesta.

Při připojení pomocí USB 2.0 se všechna zařízení musí vejít do rychlosti, která se reálně pohybuje okolo 35 MB/s. Veškeré USB 3.0 porty se automaticky zpomalí na verzi 2.0. Gigabitová síť se přepne do režimu 100Mb/s (~10 MB/s) a překreslování obrazu nebude tak plynulé. Jediné integrované zařízení, které nebude ovlivněno, je zvukový čip. Ten si totiž kromě 5.1 přenosu vystačí s USB 1.1, takže jeho nároky na přenosovou cestu jsou minimální.

Možnosti obrazových výstupů

Bez ohledu na rychlost připojení lze ke stanici připojit dva externí monitory. Oba mohou mít maximálně rozlišení Full HD (resp. 1920x1200) a fungují jak v režimu klonování, tak i rozšířené plochy. Výhodou použitého řešení je možnost současně využít také výstupy notebooku. Běžně notebook zvládne sám obsloužit dva externí monitory (například když má výstupy HDMI a VGA). S dokem je možné připojit další dva a získat tak dohromady čtyři externí monitory (každý s jiným obrazem) z obyčejného levného notebooku.

HDMI výstup umí pracovat ve všech běžných režimech single-link DVI a neomezuje se jen na režimy pro televizory. S vhodným redukčním kabelem k němu připojíte libovolné stolní LCD. Výstup DVI-I je ve verzi single-link a nese v sobě i analogový signál pro VGA. S přiloženou redukcí není problém připojit ani staré CRT obrazovky, případně levná LCD bez digitálního vstupu.

Instalace

Ovladače na přiloženém CD (a na webu výrobce) zahrnují operační systém Windows od verze XP SP2 a připraveny jsou pro 32bit i 64bit počítače. Na rozdíl od starších produktů DisplayLinku zatím nejsou podporovány operační systémy Mac a Linux (u starších je v obou případech podpora alespoň pro procesory x86).

Ovladač zabírá 20 MB a obsahuje v sobě vše potřebné pro obrazovou, zvukovou i síťovou část. Nejlepší postup je dokončit instalaci a až poté připojit zařízení. Vše je otázkou jediné minuty a pouze u některých počítačů systém požádal o restart.

Praktické zkušenosti

Stanici jsem používal tři týdny s několika notebooky. Měl jsem do ní trvale připojeny dva monitory (1680x1050 přes DVI a 1280x1024 přes HDMI), klávesnici, myš, gigabitovou síť a USB zvukovou kartu s 4.1 reproduktory. Byl jsem překvapen vysokým výkonem při použití USB 3.0. Téměř totiž není poznat, že nejsou stolní monitory připojené přímo. Překreslování obrazu bylo plynulé i v případě, kdy na druhém monitoru běžel film v HD kvalitě. Dokonce jsem zkusil připojit dvě Full HD obrazovky a na obou pustit Full HD filmy - stále nebylo patrné žádné škubání.

Od předchozího řešení se zapracovalo také na práci s 3D aplikacemi. Počet snímků za sekundu se totiž pohybuje na 70-90% přímého připojení externího monitoru. Klidně tedy můžete hrát hry nebo pracovat v CADu, aniž byste byli nějak omezeni. Nejde pochopitelně o vhodné řešení pro náročné hry, protože komprimace obrazu vytěžuje procesor, ale na všechno ostatní stačí.

Jediný větší problém jsem zaznamenal na noteboocích s kombinací grafických karet Intel a NVIDIA (například Lenovo ThinkPad S430 a Acer Aspire M5). Po instalaci ovladače padal ovládací panel od Intelu (grafická aplikace na přepínání výstupů) pokaždé, když nebyl aktivní žádný z přímých výstupů grafické karty (tj. interní displej nebo fyzické výstupy na notebooku). Kromě toho nefungovala akcelerace novějších DirectX her přes výkonnější grafiku (OpenGL však ano). Řešením nebyla ani poslední verze grafického ovladače z webu společnosti DisplayLink.

Naopak notebooky pouze s integrovanou grafikou nebo kombinací Intelu s AMD fungovaly perfektně. Nedocházelo k problémům s ovládacím panelem integrovaného Intelu a aplikace mohly být akcelerovány libovolnou z grafik.

Záměrně jsem vyzkoušel také starší notebooky. Můj pátým rokem běžící Lenovo ThinkPad R61 s integrovanou grafikou Intel GMA X3100 a 2,1GHz Core2 Duo šel připojit pouze pomocí USB 2.0, ale přenos do doku fungoval perfektně při akceleraci Aera, přehrávání videa i zkoušení her. Při USB 2.0 už samozřejmě není obraz tak plynulý a při větších změnách si toho všimnete. Při vykonávání běžné agendy (on-line kancelářská práce, pošta, komunikace s ostatními) byla rychlost dostatečná.

S filmy a hrami je to přes USB 2.0 horší. Ovládací utilita od Toshiby v tray liště ovšem nabízí volbu „optimalizace pro video“. Pokud si ji zvolíte, vše vypadá jako dřív, ale při neustálých změnách většiny obrazovky dojde ke snížení rozlišení obrazu přibližně na polovinu v obou směrech. Pro počítač je rozlišení stále původní, ale na monitoru je všechno vykreslené s hrubším rastrem. Překreslování je pak plynulé a v případě filmů prakticky není vidět rozdíl.

Ve svých tajných skrýších jsem vyhrabal také nejstarší testovaný notebook, a to DELL Latitude D600 z roku 2004 (Pentium-M 1,5 GHz, 1 GB RAM) s dnes již archaickou grafikou Radeon 9000 Pro. Pod předinstalovaným Windows XP se ovladač od DisplayLinku chová jinak než pod Windows 7. Hlásí se totiž jako samostatná grafická karta a veškerý obraz se počítá od začátku do konce procesorem. Takové řešení je pochopitelně o něco pomalejší a výkon byl dostatečný již jen pro kancelářskou práci. Při procházení webových stránek bylo vidět pomalejší překreslování, ale v nouzi je to stále použitelné. Přehrávání videa již ovšem plynulé není bez ohledu na nastavení.

Závěr

Toshiba Dynadock U3.0 je velmi povedená univerzální dokovací stanice pro rozhraní USB 3.0 (a starší). Spásou může být pro ty, kteří připojují denně k počítači spoustu kabelů a jejichž notebook nemá dokovací konektor. Mezi univerzálními doky jde dle mého názoru o ten nejlépe navržený z pohledu výbavy a rozmístění konektorů - připojíte k němu dva velké monitory i prostorové audio a v případě režimu USB 3.0 téměř nepoznáte rozdíl ve výkonu.

Nebýt několika problémů na noteboocích s technologií NVIDIA Optimus (kombinace integrované a dedikované NVIDIA), dostala by i nová stanice ocenění tip redakce. Přestože je jasné, že jde jen o softwarovou chybu, která by se časem (snad) měla opravit, od produktu pro takové ocenění se očekává perfektní funkčnost se všemi majoritními technologiemi.

Doporučená koncová cena v době testu byla výrobcem stanovena na rovné 3.000,- Kč bez DPH (3.600,- Kč s DPH).


| Diskuse | Příslušenství
Sdílej: