RECENZE: LEO MIO

1. 3. 2002 01:00    Rubrika: Recenze    Autor: Viktor Péder

MIO patří mezi nejnovější přírůstky notebooků LEO. Jedná se o cenově dostupný notebook, který vychází z modelu LEO 2200, ale nabízí jen ta nejnutnější rozhraní. V základní nabídce je osazen procesorem Celeron 1GHz a 128 MB RAM.

Ačkoliv to nebývá zvykem, dnešní recenze začne malým srovnáním. MIO a zároveň i 2200 jsou dvojvaječným dvojčetem notebooků UMAX ActionBook 310T. Dvojvaječným proto, že si nejsou tyto notebooky naprosto podobné, ale mají stejný základ a jsou vyráběny ve stejné továrně jen se u nás prodávají pod dvěma značkami. MIO se pravděpodobně narodil jako druhý což vyplývá také z označení "Model B" v manuálu, který je stejný jako u UMAXu. Z toho plyne odlišný zevnějšek s některými drobnými změnami ergonomie k lepšímu. U modelu MIO se lépe ovládá kolečko hlasitosti, lépe je volena barva popisek pro klávesu Fn a také tlačítka rychlého startu definovaných programů lze o něco lépe stisknout. "Vnitřnosti" i ceny notebooků obou značek jsou ve stejné konfiguraci shodné.

Hlavní viditelná část notebooku je vyvedena ve světle šedé barvě do stříbrna. Při pohledu z vrchu na zavřený notebook je vidět logo LEO a ozdobný lem v přední čísti zavřeného víka v tmavě šedé barvě, která je použita také na spodku notebooku. 3 základní indikační diody pro indikaci zapnutí/úsporný režim, napojení na elektrický adaptér a stav baterie jsou vidět i při zavřeném víku na přední straně vlevo. Víko se otevírá posuvnou aretační pojistkou umístěnou uprostřed.

Na spodní části okraje kolem TFT displeje z vnitřní strany víka je umístěn mikrofon a dalších 5 indikačních diod (FDD, HDD/CD, NumLock, CapsLock a ScrollLock). Samotný displej má velikost 13,3" a rozlišení 1024x768 bodů. Obraz je zprostředkován grafickou kartou SIS 630, která používá sdílenou operační paměť RAM. Velikost sdílené paměti pro videokartu je nastavitelná v BIOSu na hodnoty 8, 16, 32 nebo 64MB. Grafická karta s podporou 3D je určena spíše pro základní "kancelářskou" práci, zvládne i jednoduchá multimedia, ale při vyšším zatížení náročnější 3D grafikou již výkon nepostačuje a obraz zasekává.

Hlavní pracovní plocha notebooku začíná na úpatí displeje kde je při pravé straně umístěna trojice definovatelných tlačítek pro rychlé spuštění programů a hlavní tlačítko zapnutí notebooku. Definovatelná tlačítka jsou přednastavena a pro poštovní program, internetový prohlížeč a kalkulačku. Tlačítka rychlého startu jsou barevně odlišena zlatou barvou od většího stříbrného tlačítka hlavního vypínače.

Klávesnice obsahuje 87 kláves čili v podstatě také všechny funkční, ale jejich rozložení je netradiční a je třeba si na něj zvykat pokud často přecházíte mezi klasickou klávesnicí a notebookem. Klávesa Fn je zde tedy hlavně pro ovládání jasu, zvuku atp. Klávesnice je rozlišena dvěma odstíny šedé na funkční a znakové klávesy. České popisky jsou tmavě červené a na horším světla hůře kontrastují s šedou barvou kláves. Lepší je to s popiskami pro funkce dostupné přes tlačítko Fn, které jsou světle modré a na tmavě šedých klávesách je proto jejich rozpoznání lepší. Pod klávesnicí je umístěn TouchPad a dvojice tlačítek myši. Vedle TouchPadu po obou stranách notebooku blíže k okraji jsou umístěny reproduktory.

Testovaný notebook je osazen procesorem Intel Celeron 1GHz a operační pamětí 128MB RAM, která je sdílena pro videokartu čili pro práci máte k dispozici maximálně 120MB, ale na výkonu to není při běžné práci poznat. Procesor neobsahuje technologie pro úsporu energie, proto pracuje stále na plný výkon i při napájení z baterie. Nepřetržitá práce hlučného větráčku chladiče procesoru se nezastaví ani při přechodu do úsporného režimu kdy zhasne LCD a vypne se HDD, ale přitom se vypne po návratu do pracovního režimu. Znovu se roztočí až ve chvíli kdy dojde k meznímu zahřátí procesoru. S tímto jevem není radno příliš experimentovat a hlavně při delší práci při napájení z elektrické sítě je lepší zakázat úsporný režim také proto, že přehřátý procesor se projevuje nižším výkonem. Spotřeba procesoru s vysokým kmitočtem a stálý chod větráčku je jeden z jevů, které se projeví na výdrži Li-Ion baterie, která je navíc u tohoto modelu vyměnitelná jen po odšroubování dvou šroubků a odpojení špatně přístupného konektoru. Baterie při testu s průměrným pracovním zatížením vydržela 58 minut což je téměř 2x lepší než u Pentia III v této konfiguraci.

Notebook je vybaven jen tím běžně nejnutnějším rozhraním což zřejmě k jeho nižší ceně. Na levém boku je umístěna FDD mechanika, dva audio konektory (mikrofon, sluchátka) a kolečko pro ovládání hlasitosti. Mezi audio konektory a FDD je připraven prostor pro rozšíření o IrDa a 1x PCMCIA port. Zprava je zabudována CD mechanika, vedle ní je výdech teplého vzduchu od procesoru a otvor pro Kensingtonský zámek. Díky výšce notebooku je CD při vysunutí nad úrovní pracovní desky a je třeba do něj medium zakládat opatrně. Vzadu je umístěn PS2 konektor, LPT, telefonní konektor modem, VGA, 2x USB a LAN přípojka. Na zadní straně je také konektor AC adapteru, otvor pro přístup vzduchu k chladiči CPA a je zde připraven také prostor pro rozšíření o TV výstup a IEEE 1394 FireWire rozhraní.

Příjemnou součástí dodávky je přibalená brašna s prostorem pro notebook a kapsou na příslušenství kam především umístíte AC adapter i několik dalších drobností.

LEO MIO útočí především na cenu, ale přitom podává slušný výpočetní výkon. Je určen pro běžnou kancelářskou práci a můžete si ho na rozdíl od klasického PC vzít na cesty nebo domů. V současnosti se jedná o nejlevnější notebook s procesorem o frekvenci 1GHz.

+ cena
- baterie