RECENZE: Acer Ferrari 4000 - rychle a exkluzivně

24. 11. 2005 07:00 Rubrika: Recenze Autor: Michal Hron

Acer Ferrari není jen tak obyčejný notebook. Speciální edice používající ve svém názvu světoznámou značku supersportovních vozů, která je sama o sobě synonymem pro vysoký výkon a technologickou špičku, nemůže tomuto fenoménu udělat ostudu. Výkonné jádro systému je tak založeno na procesoru AMD Turion 64 a čipové sadě Mobility Radeon XPress 200 od ATI, která dodala i kvalitní grafiku Mobility Radeon X700. Exkluzivitu pak tvoří především použité materiály a barvy.

Základní popis
„Acer Ferrari 4000“ – již po vyslovení tohoto „sousloví“ se musí každé mužské srdce otřást v základech. Je to především díky světoznámé značce hrající prim snad ve všech snech drsnější poloviny lidstva. Toho si byli v Aceru také velmi dobře vědomi a použitím magického slova „ferrari“ v názvu nového modelu ušetřili „powerpointové rotě“ mnoho práce. Jen jméno ale nestačí, a aby nebyli uživatelé zklamáni, je nutné dostát i vlastnostem, které se v běžné konverzaci o automobilech této prestižní značky velmi často vyzdvihují – rychlost, výkon, krásný vzhled a exkluzivita. Uvidíme, zda se to Aceru povedlo.

Hned na úvod se můžeme přesvědčit o jednom z nejzásadnějších prvků tvořících konečný dojem z celku, kterým je bezpochyby design. Ten je velmi přizpůsoben exkluzivitě notebooku, v podstatě se ale stále jedná jen o malinko poupravenou skicu společnou pro všechny nové Acery. Nejzajímavějším a zcela odlišujícím prvkem je pak barevná kombinace a použité materiály. Výrazná červená tolik specifická právě pro italské supersporty se usídlila i na těle nového notebooku - a to hned na obou bocích a horní hraně víka displeje.

Barva jistě nikoho z nás ale nevytrhne natolik, jako použitý materiál vnější části notebooku chránící displej před promáčknutím. Namísto běžného plastu se totiž Acer rozhodl pro kryt z uhlíkových vláken, který je navíc ponechán na obdiv ve svém „surovém“ vzhledu ukazujícím jeho specifickou strukturu. Víko displeje je ke spodní části přichyceno dvěma zámky, které se ale otevírají jednoduše pomocí jednoho posuvníku na přední hraně. Kloub pak klade dostatečný odpor a displej drží pevně ve zvolené poloze. Ostatní části notebooku jsou pak vyrobeny z běžného plastu v černé barvě, loga magické značky s černým koněm pak jen podtrhují celkové ambice novinky.

Ač by tyto řádky měly patřit o několik odstavců níže, neodpustím si zde pro komplexnost popisu vzhledu i zmínku o bezdrátové myši, která je součástí dodávky. Jedná se o optickou bezdrátovou myšku, jejíž design je ale samozřejmě po vzoru notebooku přizpůsoben magii značky Ferrari. Výrazný červený pruh a červené kolečko ve spojení s černým koněm ve žlutém erbu dokonale přizpůsobuje její vzhled samotnému notebooku, zbytek jejího těla je pak vyveden v černé barvě. Použitý plast se ale dočkal příjemné povrchové úpravy pogumováním. Další specifikum tohoto zajímavého příslušenství si ale nechám až na další popis níže.

Pojďme se na chvíli odpoutat od exkluzivního vzhledu a hledět na model Ferrari 4000 z pohledu běžného uživatele. Ergonomie notebooku je velmi podobná většině nových Acerů - na přední straně se tak nachází panel ukrývající mřížky integrovaných reproduktorů, mezi nimiž najdeme i zdířky pro běžné audio konektory Jack 3,5“ pro připojení sluchátek či mikrofonu (s podporou S/PDIF) a pro výrobce již tolik specifická tlačítka pro rychlé zapnutí bezdrátových technologií – jedno je vyhrazeno pro Bluetooth (samozřejmě při aktivitě je modře podsvícené), druhé pak zapíná bezdrátovou kartu Wi-Fi (svítí oranžově). Na tomto místě jsme zvyklí nacházet u nových Acerů i kontrolky spuštění systému a napájení baterie a okénko infraportu (FIR), které ani u tohoto modelu nechybí. Novým prvkem je ale škvíra ukrývající čtečku pěti formátů paměťových karet (SD/MS/MS-Pro/MMC/xD). Nezvykle je tu umístěna i malinká dírka ukrývající integrovaný mikrofon.

Levá strana notebooku pak zahajuje bohatou plejádu nabízených portů zaslepenou zásuvkou karet PCMCIA – ani u tohoto top modelu se ale Acer neuchýlil ke dvířkům a opět se setkáváme s nepraktickým kouskem plastu nahrazující skutečnou rozšiřující kartu. Tento slot pak následuje port FireWire, kterému sekunduje i běžný USB port specifikace 2.0. Po cestě k zadní části pak narazíme ještě na dvojicí konektorů síťové karty a analogového modemu, výdech chladící soustavy a VGA port pro připojení externího monitoru. Za rohem (jsme tedy už na zadní straně) se nachází speciální 124-pinový konektor pro připojení dockovací stanice, ve stejných místech na druhé straně zadní části pak výstup DVI-D (!) pro připojení digitálního monitoru (obdoba staršího VGA) a výstup S-Video. Pokud vás stejně jako mne zaráží obrovská nevyužitá plocha na zadní straně, nejste sami – tato část je totiž tvořena baterií.

Na pravé straně se pak odzadu nachází škvíra pro bezpečností zámek Kensington a zdířka napájecího konektoru. Uchýlila se sem i optická mechanika, která nevyužívá běžnou koncepci „šuplíku“ ale škvíry určené ke vkládání médií. Předchozí věta je ale jen polopravda, jelikož ač tu optická mechanika skutečně je, být tu nemusí. Jedná se totiž o mechaniku vloženou do modulární šachty, která dovoluje použít i jiné periferie z nabízeného příslušenství. Zámek umožňující vysunutí mechaniky pak naleznete vespod notebooku, vedle mechaniky se nachází ještě trojice portů USB 2.0. Rozložení portů by mohlo být propracovanější, především pouho pouhý jeden port USB na levé straně se mi jeví jako zcela nedostatečný počet, tři porty na pravé straně pak jako zcela zbytečné až nepraktické vzhledem k pravděpodobnosti použití myši.

Rozměry 363 (š) x 265,7 (h) x 30,5/34,5 (v) mm jsou na pomyslném pokraji mobility. Váha notebooku se oproti předchozímu modelu 3400 (3 kg) dokázala snížit na 2,86 kg – subjektivně je ale notebook po uchopení do ruky mnohem těžší, a tento pocit mělo po potěžkání i mé nejbližší okolí. Na občasné přenášení je notebook ideální, pokud ale hledáte skutečně mobilní stroj, tohle „Ferrari“ to není.

Klávesnice a ovládací prvky
Klávesnice je po vzoru jiných modelů ergonomicky prohnutá, což velmi příznivě pomáhá při dlouhém psaní rozsáhlých textů. Oproti předchozím modelům obsahuje jen malé odlišnosti například ve velikostech Shiftů. Již mnohokrát jsem tuto klávesnici Acerů chválil, proto se nebudu opakovat. Její klávesy jsou dostatečně velké a kladou příjemný odpor, navíc je při práci i poměrně tichá. Opět si ale musím postěžovat na umístění speciálních znaků € a \$ do skupinky kláves kurzorového kříže (kurzorové šipky) - osobně postrádám i význam tohoto kroku, myslím, že většina uživatelů by se bez této drobnosti zcela obešla. Zvyknout si budete muset i na zúženou klávesu Enter, na které ale naopak chválím dvouřádkovou výšku.

Klávesy mají černou barvu, popisky jsou bílé a speciální funkce dostupné přes klávesu Fn modré. Vše je dostatečně viditelné i při horších světelných podmínkách. Ač působí klávesnice na první dojem zcela kompaktně, jsou funkční klávesy F1 až F12 příjemně rozděleny do čtyřčlenných skupinek. Klávesy pro jednoduchý pohyb v dokumentu (Home, PgUp, PgDn, End) jsou pak umístěny ve sloupečku vpravo vedle Enteru. Chválím umístění levého Ctrl do rohu před klávesu Fn (dříve to bývalo u notebooků Acer často naopak). Příjemné je i umístění kláves Ins a Del do pravého horního rohu (v uvedeném pořadí zleva).

Nad klávesnicí se pak nachází místo, jehož podstatnou část tvoří baterie – jedná se o designový prvek snad všech současných Acerů, kterým je černý vroubkovaný pruh. Vlevo naleznete hlavní vypínač přístroje, dále jsou tu umístěny i tři kontrolky informující o činnosti disku a zapnutém CapsLocku či NumLocku. Za denního světla není jejich zelené podsvícení nikterak výrazné, v šeru jsou ale viditelné dostatečně. Čtveřice tlačítek pro rychlé spuštění vámi zvolených programů se pak umístila vpravo. Tlačítko s obálkou (e-mail) pak ve spojení s programem pro kontrolu nové pošty v POP3 schránce dokáže na novou zprávu upozornit slabým a na světle hůře čitelným podsvícením.

Jako polohovací zařízení je použit velmi povedený touchpad společný pro většinu modelů s širokoúhlým displejem, tudíž poměr jeho stran je opět 16:10. Práce s ním je velice jistá, což jsem chválil již u minulého recenzovaného Aceru. S dotykovou plochu tohoto touchpadu jsem spokojen i v případě vlhkých prstů. Jeho dvě tlačítka jsou, troufnu si říci, téměř bezchybná - jejich stisk je jistý a mají příjemný nízký zdvih s citelnou odezvou po stisku. Mezi nimi se pak tísní čtyřsměrné rolovací tlačítko, které má na každé straně pro usnadnění práce malý výstupek. Celá soustava touchpadu a tlačítek je pro usnadnění práce praváků mírně posunuta doleva.

Hlavní HW parametry
Celý systém je postaven na čipsetu ATI Mobility Radeon XPress 200, který společně s procesorem AMD Turion64 ML-37 (testovaná konfigurace 4005WLMi, u nižší konfigurace 4002WLMi ja pak Turion ML-30 1.6 GHz) zajišťuje této novince velice dobrý výkon. Procesor je taktovaný na 2 GHz a používá 1MB L2 Cache paměti. V redakčním testu se toto spojení projevilo jako velmi dobré a bodové hodnocení výkonu (CPU test – 23851b - tedy o 20% více, než stejně taktované Pentium M 760) dosáhlo na bronzovou příčku v žebříčku všech testovaných notebooků v redakci. S výkonem tak problém jistě mít nebudete a v tomto případě nový model zcela dostává svému přívlastku „Ferrari“.

Operační paměť má velikost 1 GB a je rozdělena do dvou slotů po modulech 512 MB (nižší konfigurace 2x 256 MB). Ty dodala firma Hyundai a jedná se o paměti typu DDR-333. Hodnotou 1097 MB/s získanou z redakčního testu dokázala nejen mne mile překvapit. V dnešní době se sice nejedná o výbornou hodnotu, dokáže ale pokořit i některé konkurenty s čipsetem Intel 915 (ze sady Centrino) a DDR II pamětmi – a to klobouk dolů. Operační paměť lze osadit až do velikosti 2 GB.

Jako pevný disk byl u testované konfigurace použit Seagate Momentus 5400.2 s kapacitou 100 GB. Již z označení vyplývá, že plotny dokáže roztočit rychlostí 5400 rpm, co však nevyčteme, je osmimegový buffer. Využívá rozhraní Ultra ATA-100 a v testech jen potvrdil své kvality z testování v jiném modelu od Aceru – propustnost 76,63 MB/s sice není nikterak oslnivá hodnota, výborná přístupová doba 16,59 ms ale řadí tento disk opět do první desítky testovaných notebooků. Nižší konfigurace nabízí 80 GB disk.

Optickou mechaniku dodala společnost Matshita, konkrétně se jedná o DVD-RAM UJ-845S. Tato duální vypalovací mechanika DVD se schopností zápisu na všechna běžná média včetně DVD-RAM je, jak už jsem zmiňoval, zasazena v modulárním slotu. Během testování nevykazovala žádný problém, veškerá média (i ta léty poznamenaná) přečetla bez sebemenších potíží. Jedinou nevýhodou tzv. slot-in mechaniky je to, že nedokáže přijmout malá CD , která jsou v poslední době módou jako nosné médium pro ovladače k periferiím.

Co se týče spojení se světem, nechybí novince ani jedna z dostupných možností. Zatavíme-li se u drátů, jde především o analogový modem a síťovou kartu Broadcom NetLink Gigabit Ethernet. Z těch bezdrátových technologií je pak nabídnut již zmiňovaný rychlý infraport (FIR) i jeho novější obdoba Bluetooth. Acer nezapomněl ani na Wi-Fi, které je řešeno opět pomocí karty od Broadcomu 802.11g.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika
Displej je velmi silnou stránkou výjimečného Aceru. V naší konfiguraci používá širokoúhlý displej typu TFT s úhlopříčkou 15,4“ a maximálním rozlišením WSXGA+ (1680 x 1050 obrazových bodů). V nižší konfiguraci se pak můžete setkat s displejem využívajícím sice nižší rozlišení 1280 x 800 pixelů, ale zato nabízí technologii Crystal Brite (leštěný povrch). Kvalita zobrazení na testovaném notebooku nikterak nevybočovala z dnešního lepšího průměru, čitelnost na přímém slunci je velmi dobrá. Zmíním zde i poupravené prostředí Windows do „Ferrari“ stylu – na ploše naleznete tématickou tapetu, po chvíli nečinnosti se spustí tématický "spořič", na ploše naleznete speciální ikonu „FerrariWorld“ (odkaz na webové stránky) a po přihlášení se namísto notoricky známého zvuku Windows spustí zvuk projíždějící formule.

Za zdůraznění stojí již výše zmíněný fakt, že notebook disponuje jak klasickým konektorem VGA pro připojení analogového monitoru, tak i novějším digitálním DVI. Oba dva tyto konektory fungují nezávisle a je možné požívat zobrazení na 2 monitorech současně. 3 zobrazovací jednotky včetně interního LCD bohužel použít nelze, protože grafická karta neumožňuje zobrazení na více než dvou monitorech najednou.

Grafický čip dodala firma ATi – jedná se o kartu Mobility Radeon X700, která disponuje 128 MB vlastní videopaměti. Tento čip disponuje technologií PowerPlay, která dokáže regulovat napětí a frekvenci grafického čipu podle potřeb spouštěných aplikací a šětřit tak baterii. Její výkony patří mezi nejlepší na mobilním trhu, což potvrdila i v redakčních testech. V 3D Marku 2001 vybojovala slušných 16475 bodů, z verze 2003 pak vypadlo hodnocení 6032 bodů a nejnovější verze 2005 přidělila této kartě hodnocení 2364 bodů. Tyto hodnoty se v průměru umísťují na pátém místě redakčního žebříčku, což je velice slušné. Hraní 3D her na tomto systému tak není žádný problém, o kancelářské práci, úpravě videa či fotografií ani nemluvě.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimedia
Multimediální vlastnosti Aceru 4005WLMi jsou jasně dány už předchozími odstavci. Za zmínku tak stojí kvalitní displej i grafika, nabídka portů je též velmi bohatá. Vyzdvihnout musím FireWire a především port DVI, čtyři USB porty 2.0 jsou též plně dostačující. Audio systém je pak tvořen zvukovou kartou ATI SB400 AC’97 ve spojení s integrovanými reproduktory, které svou kvalitou patří do čistého průměru. Ovládání hlasitosti je opět řešeno pouze softwarově přes klávesu Fn, časy běžného potenciometru u Aceru asi už dávno skončily.

Do multimedií je nutné počítat i kvalitní optickou mechaniku DVD-RAM, která nebude mít potíže s žádným dnes hojně používaným formátem a velmi vítaná integrovaná čtečka paměťových karet – její podpora formátů SD/MS/MS-Pro/MMC/xD snad bude dostačovat i tomu nejnáročnějšímu uživateli.

Chlazení a provozní hluk
Chlazení systému je řešeno pomocí několika mřížek na spodku přístroje, vývod chladící soustavy je pak na levé straně – to je praktické pro praváky, kterým se nebude potit ruka při použití myši. Mřížky pro přívod vzduchu jsou po spodku přístroje natolik „rozesety“, že je téměř nemožné je při práci s notebookem na klíně překrýt všechny – abych byl ale objektivní, i u podobných řešení jsem jejich umístění kritizoval, jelikož při položení přístroje na měkkou podložku přívody stejnak zakryjete.

Acer Ferrari 4000 je typem notebooku, u kterého se větráček chlazení nezastaví skutečně nikdy. I při nečinnosti či běžně náročné kancelářské práci si udržuje stálé otáčky, jeho hlasitost je ale velmi nízká a rušit může jen při skutečně komorní atmosféře. Při dlouhodobé zátěži je však zajímavé, že jsou otáčky stále stejné a větráček je na přizpůsobení se zátěži zcela imunní. Po náročné práci se tělo notebooku citelně oteplí v místech výstupu chlazení, teplo zasahuje až do pravého horního rohu klávesnice. Zahřátá místa samozřejmě nalezneme i vespod notebooku, a to přibližně uprostřed. Zahřívání je poměrně značné, avšak stále na snesitelné úrovni. Souhrnně se dá o chladící soustavě říci, že by mohla být provedena lépe, avšak svou funkci vzhledem k zaměření notebooku naprosto splňuje.

Baterie
Jako hlavní napájecí článek notebooku byla použita baterie typu Li-Ion s kapacitou 4800 mAh při jmenovitém napětí 14,8 V. Ve standardním* redakčním testu vydržela systém napájet po dobu 3h 52min, což je srovnatelné s tzv. Centrino notebooky s podobnou výbavou.

Příslušenství
Tento model je standardně nabízen s operačním systémem Windows XP Professional 32 – poslední hodnotu uvádím schválně, jelikož je potřeba zmínit, že systém je kompatibilní jak s 32 tak 64-bitovou verzí OS. Z programové výbavy se pak sluší zmínit Norton Antivirus, Adobe Reader, CyberLink PowerDVD či NTI CD Maker. Recovery má Acer již nějakou tu dobu též na pevném disku, po prvním spuštění systému vás vyzve k vypálení recovery CD pro případ nouze.

Z hardwarových prostředků se jedná o standardní sadu kabeláže, tedy síťový zdroj a telefonní kabel k modemu. Hlavním prvkem je ale již zmiňovaná bezdrátová myška, která pracuje na principu technologie Bluetooth a její párování s PC je velmi jednoduché. V základním balení naleznete i dvě nabíjecí baterie AA od firmy GP s kapacitou 1600 mAh a USB kabel pro propojení myši s počítačem. Právě zde je pak nasnadě úvaha, k čemu potřebujeme kabel, když myš je bezdrátová? Právě tato „fičura“ dělá z příslušenství velmi zajímavý artikl, jelikož samotná myš funguje i jako nabíječka přiložených baterií – koukám, že vývojáři z Aceru chtěli svůj top model doladit skutečně do posledního detailu.

Závěr
Acer Ferrari 4005WLMi skutečně není jen tak obyčejný notebook. Pokud nám měl alespoň trochu přiblížit kvalitu a výkon spojený se značkou Ferrari, povedlo se mu to skutečně výtečně. Jeho hardwarová výbava dosahuje na hodnocené příčky v našich testech a jeho vzhled je v šedi stříbrných notebooků skutečně nezaměnitelný. Za svou exkluzivitu i výtečnou technologickou úroveň si ale nechá i náležitě zaplatit a z kapsy svého budoucího majitele bude v testované konfiguraci žádat 54.990 Kč bez DPH (65.438 s DPH). Nabízena je i nižší konfigurace s menším diskem, poloviční operační pamětí RAM a menším rozlišením displeje, i když s příjemnou technologií CrystalBrite. Nižší konfigurace je nabízena za doporučenou koncovou cenu 45.990 Kč bez DPH (54.728 s DPH).

Klady a zápory:
+ exkluzivní vzhled
+ bezdrátová myš s funkcí dobíjení baterií
+ celková hardwarová výbava a výkon

- rozložení některých portů
- neškodila by dieta ;)

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Foto galerie Acer Ferrari 4005 WLMi

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip

Technická data

<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN" :
"http: //www.w3.org/TR/html4/loose.dtd">
: </body>




<html lang="cs">:
<link rel="alternate" title="NOTEBOOK.cz RSS" href="http: //notebook.cz/aktuality/notebook_cz.xml" type="application/rss+xml">
NOTEBOOK.cz - Notebooky Recenze - Sony VAIO FW11S - domácí multimediální stanice:
%%C_180x80:
<table id="zone-top-head" border="0" width="1000" cellpadding="0" cellspacing="0">:
<tr>:
<td class="alias-logo" align="left" width="20%"> :
<a href="http: //notebook.cz/"
</td>:
<td class="alias-promo" align="center" width="50%"> </td>:
<td class="alias-shortcuts" align="right" width="30%"> :
<div class="item"><a href="/clanky/redakce/2005/kontakt/index.html">Redakce</a></div> :
<div class="item"><a href="/mailing.html" title="e-mail - novinky, news">Zprávy e-mailem</a></div> :
<div class="item"><a title="RSS 0.91 - novinky, news" href="http: //notebook.cz/aktuality/notebook_cz.xml">RSS</a></div>
</tr>:
</table>:
:
<div id="zone-top-menu" class="main-div">:
[menu_v3]:
</div>:
:
</div>:
%%_banner_clanek_300:
<div id="ad-link-bottom-odkazy">:
%%_odkazy:
<div class="column-right-right">:
:
:
<div class="column-master">:
:
Sony VAIO FW11S - domácí multimediální stanice:
:
Další ze stylových notebooků Sony má tentokrát úhlopříčku 16,4'' a patří do kategorie kompletní náhrady stolních počítačů (DTR). Aby dostál svému poslání, je vybaven výborným displejem s poměrem 16: 9 vhodným na sledování filmů, Blu-ray vypalovačkou a těmi nejnovějšími komponentami včetně dedikované grafické karty ATI. To vše za cenu o něco málo přes 30 000,- Kč bez DPH.
<H2>Základní popis</H2>:
<P>Ani dalšímu recenzovanému notebooku ze stáje Sony nechybí perfektní design, ze kterého číší elegance i styl. Je jasné, že je stroj zaměřený na multimédia, přesto ovšem nepůsobí jako dětská hračka. To je částečně způsobeno vhodnou kombinací oblých i ostrých linií. Notebook proto působí stále velmi seriózně. Celý povrch vyjma spodku základny používá stříbrný nástřik s tím, že vnější strana víka má tento nástřik tmavší – barevná kombinace působí vkusně, ale je otázkou, zda se časem neobjeví na stříbrném povrchu tmavé fleky od používání, jak se tak u stříbrných notebooků někdy stává (záleží na použití a na tom, jak má kdo agresivní pot).</P>:
<P>Velký displej má evidentně ve víku výztuhy, které ho, řekl bych, chrání dostatečně. Nějaká kovová podpora bude i uvnitř základny notebooku, protože ani při zvednutí za roh v otevřeném stavu se nikde nic neprohnulo. Mírně rozpačité dojmy mám ovšem z použitých plastů, které sem tam při zamačkání produkují praskavé zvuky. Zejména plast opěrky pravé ruky se při zatlačení prohýbá. Při normálním používání bych v tom však problém neviděl.</P>:
<P>Panty držící víko mají rozdílný odpor při otevírání a zavírání. Zatímco při otevírání je odpor vyšší, zavírání lze jednoduše realizovat i jedním prstem za roh víka. Po hlubším sledování chování kloubu mám pocit, že by při náročnějším nasazení mohl po čase vykazovat určitou vůli. Maximální úhel otevření je jen 120°. U menšího notebooku by to byl problém, ale u tak velkého displeje více potřeba není.</P>:
<P>Kvůli konstrukci uchycení víka se nenachází na zadní straně jediný konektor. Na čelním panelu jsou dva audio konektory, vypínač bezdrátového vysílače, dvě šachty na paměťové karty (jedna na SD/MMC, druhá na MS) a čtyři indikační diody (práce disku, nabíjení baterie, Wi-Fi/Bt a práce s paměťovou kartou). Na levém boku je postupně od uživatele ExpressCard 34 slot (úzká verze s odklápěcí krytkou), FireWire, HDMI, VGA (bez šroubových úchytů), modem a LAN. Zbytek prostoru už vyplňuje jen výdech chlazení a až v kloubu je umístěn konektor pro připojení napájecího adaptéru. Pravý bok je podstatně chudší. Zcela nevhodně jsou hned u uživatele namačkány všechny 3 USB porty a zbytek vyplňuje optická mechanika. V kloubu je z pravé strany samozřejmě umístěn pro VAIO tolik charakteristický zeleně podsvícený vypínač.</P>:
<P>Počet rozhraní je optimální, ale mám několik výhrad k rozmístění. Audio konektory jsou na čelním panelu pro většinu případů užití nevhodné (s externími reproduktory prakticky vždy). Jako velký omyl vidím umístění všech tří USB portů na pravý bok, co nejblíže k uživateli. Prakticky to znamená jen jediné – jakékoli připojené zařízení (i konektor myši, pokud nebude připojitelná přes Bluetooth) bude zasahovat do prostoru, kde normálně pohybujete rukou s myší. Během recenzování jsem na tento nedostatek narážel prakticky neustále.</P>:
<P>Příjemně jsem byl překvapen velikostí a hmotností celého zařízení. V zavřeném stavu má notebook rozměry 380 x 260 x 35 mm a působí tence. Váha se při měření zastavila na příjemné hodnotě 3,03 kg. Lze tedy najít i některé o palec menší notebooky s vyšší hmotností. Přiložený 90W adaptér je sice větší, ale s vahou 390 g patří k průměru.</P>:
<H2>Klávesnice a ovládací prvky</H2>:
<P>Klávesnice je velmi podobná té, která byla v předchozím recenzovaném VAIO notebooku (<a href=/clanky/recenze-notebook/2008/sony-vaio-sr19vn target=_blank>Sony VAIO SR19VN – lehký pomocník na práci i zábavu</a>). Díky většímu prostoru se však mohla doplnit řada kláves pro pohyb v dokumentech na pravém kraji klávesnice (funkčnost pomocí Fn a kurzorových šipek zůstala). V souvislosti s tím je blok kurzorových šipek vrácen zpět k ostatním klávesám a klávesy mají standardní velikost. Poslední drobná změna se týká nejvyšší řady kláves – klávesy F1-F12 jsou malými mezerami odděleny do bloků po čtyřech, což je příjemné, když člověk pracuje v horších světelných podmínkách.</P>:
<P>Nad klávesnicí se nachází tři diody indikující zámky klávesnice. Všechny tři už se dnes vidí jen zřídka.</P>:
<P>Použitý Synaptics touchpad má širokoúhlý poměr stran a je dostatečně velký a citlivý. Hladká dotyková plocha reaguje na prst okamžitě a tahem po pravé straně je možné emulovat kolečko myši. Pod ní se nachází dvě tlačítka, u kterých si musím postesknout nad jejich hlučným (a tuhým) chodem. </P>:
<H2>Hlavní HW parametry</H2>:
<P>Do základní desky s čipovou sadou Intel PM45 (Centrino2/Montevina) je zasazen procesor Intel Core 2 Duo P8400 s frekvencí 2,26 GHz (1066 MHz FSB, 3 MB L2 cache). Písmeno P v názvu znamená nižší TDP, tedy 25 W (místo 35 W u řady T). Díky tomu je notebook úspornější a šetrnější k baterii. V multimediálním notebooku to většinou nehraje zas takovou roli, ale potěší to (jakoukoli úsporu energie vítám s otevřenou náručí). Použitý procesor zajišťuje dostatečný výkon pro veškerou běžnou práci a multimédia.</P>:
<P><u>Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)</u></P>:
<UL>:
</UL>:
<P><u>Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)</u> </P>:
<P><u>Cinebench 9.5</u></P>:
<P><u>Windows Vista – CPU a RAM</u></P>:
<P>Celková paměť 4 GB RAM je složena ze dvou DDR2 modulů běžících na frekvencí 800 MHz. Při všech běžných činnostech byste neměli narazit na problém nedostatku paměti. V testu HWiNFO32 dosáhl paměťový systém propustnosti 2801 MB/s. Částečně radost kazí podpora pouze 32bit verze operačního systému (Vista HP). Z důvodu omezení systému není možné využít víc jak něco kolem 3 GB.</P>:
<P>Mírným zklamáním je použití pomalejšího disku Fujitsu s rychlostí otáčení ploten pouze 4200 rpm (8MB cache), který dosahuje čtecích rychlostí okolo 75% dnešního průměru a přístupová doba je podobně špatná. Menší rychlost je daní za vyšší kapacitu – 300 GB. Raději bych uvnitř viděl nějaký menší a rychlejší disk, protože podobná kapacita je pro většinu uživatelů v notebooku zbytečná. Ovšem ruku v ruce s nižší rychlostí jde také menší produkovaný hluk.</P>:
<P>Sony je hlavním propagátorem „HD formátu“ optických médií Blu-ray. S novými modely notebooků se snaží také tlačit Blu-ray mechaniky do většiny svých notebooků. U tak multimediálně založeného modelu by bylo přímo ostudou, kdyby tuto mechaniku neměl. Ta použitá je od výrobce Matshita a podporuje nejen čtení, ale i zápis (přepis) Blu-ray médií (!). Samozřejmostí je také podpora čtení a pálení na všechna k tomu uzpůsobená CD/DVD média.</P>:
<P>Ve schopnostech komunikace s okolím notebook nijak nezaostává a nabízí nejnovější standardy v podobě gigabitového ethernetu, draft-n Wi-Fi karty a Bluetooth 2.0 EDR modulu.</P>:
<P>Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.<BR>:
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve <a href=/body_testy.html target=_blank>výkonových testech</a>.</P>:
<H2>Displej a grafika</H2>:
<P>Skvostem notebooku je širokoúhlý displej s úhlopříčkou 16,4“. Ten používá poměr stran 16: 9, který je vhodnější pro přehrávání filmů. Povrch displeje je lesklý, ale odlesky jsou tlumené, takže nijak neruší. Pochválit musím za rozlišení 1600x900 (někde označované jako WXGA++). To nabízí optimální kompromis mezi velkou zobrazitelnou plochou a dostatečně velkými pixely. Zatím jsem měl možnost na této úhlopříčce pracovat jen s displeji s rozlišením 1366x768 a 1920x1080. První bylo neskutečně hrubé a byl to spíše krok zpět proti 1280x800. Druhé bylo naopak příliš drobné a téměř se neobešlo bez zvětšování písmen v systému (což ve Windows moc dobře řešeno není).</P>
<P>Kvalita displeje je na poměry notebooků přímo špičková. Barvy jsou syté a černá barva je opravdu černá. Výrazně nadprůměrné jsou i parametry jako kontrast a jas. Jas je dokonce tak silný, že v místnosti běžně stačí 50% maximální hodnoty. Za tím stojí podsvícení realizované pomocí dvou podsvětlovacích trubic (běžně se v notebooku používá jen jedna). Jediným neduhem podsvícení jsou tmavější místa po stranách displeje. Osobně mi nijak výrazně nevadila, ale vidět bohužel jsou (pokud je obrazovka vyplněna jednou barvou) a jsou výraznější, než je u jiných notebooků zvykem.</P>:
<P>Pozorovací úhly odpovídají lepším notebookovým displejům. U horizontálních není nejmenší problém. Vertikální bývají u TN technologie tradičně slabší, což se týká zejména úhlu spodního. S tím se ovšem nic dělat nedá, protože nikomu se nechce do notebooků montovat displeje na jiných technologiích.</P>:
<P>Dedikovaná grafická karta ATI Radeon HD3470 s vlastní pamětí 256 MB RAM zde zřejmě posloužila především jako ulehčení procesoru při přehrávání HD filmů (díky vlastní akceleraci videa). Jde sice jen o základní model dedikovaných čipů, ale nabízí 2,5x vyšší výkon proti integrovanému řešení. Od lepších grafických karet se ovšem liší nízkou spotřebou.</P>:
<P><span style="display: block;text-align:center"><a href="http://notebook.cz/clanky/recenze-notebook/2008/sony-vaio-fw11s/foto.jpg" target="_blank"><img src="foto_small.jpg" alt="foto" width="320" height="256"></a><BR>
<i>specifikace čipu</i></span></P>:
<P>Notebook má osazeny dva výstupy grafické karty – analogové VGA a digitální HDMI. Lze tedy připojit projektor, externí monitor, LCD panel (pomocí HDMI-DVI redukce) i moderní HD televizi. V případě, že je vypnut interní displej notebooku, je možné připojit dvě zobrazovací zařízení najednou a zobrazovat na nich jinou část plochy.</P>:
<P><u>Testy 3D Mark</u></P>:
<P><u>Windows Vista – grafika</u></P>:
<P>Karta překvapivě podala lepší výsledky, než jaké bych od tohoto čipu čekal na základě měření z jiných notebooků. V syntetickém testu 3D Mark 2006 je dosažené skóre přibližně o 25% vyšší proti průměru tohoto čipu. Výkon je dostatečný pro spuštění všech dnešních 3D her. Je však potřeba počítat, že výkon není dost vysoký, a tak je v některých náročných hrách nutné snížit detaily. Zejména takový Crysis není úplně plynulý, ani když jsou detaily značně snížené a hra běží v rozlišení 1024x768. Naopak testovaný FEAR běžel ve stejném rozlišení na střední detaily úplně plynule (nepodařilo se mi nastavit nativní rozlišení displeje). Starší hry jako Counter-Strike: Source je možné hrát v maximálních detailech a nativním rozlišení. Pokud ovšem hledáte notebook vyloženě na hry, tak tím dnes recenzované VAIO není. Za stejnou cenu lze logicky sehnat notebooky s výkonnější grafickou kartou.</P>
<P>Více o grafických kartách viz <a href=/,clanky,temata,2004,Graficke-karty-notebooky,index.html target=_blank>Grafické karty pro notebooky</a><BR>:
<H2>Multimédia</H2>:
<P>I přes multimediální zaměření kupodivu zvuková karta nenabízí žádné možnosti prostorového 5.1 výstupu, a to ani digitální, ani analogovou cestou. Klasický analogový výstup tedy podporuje maximálně stereo zvuk. Nové grafické karty s HDMI výstupem naštěstí umí zpracovat i digitální 5.1 S/PDIF, takže při připojení televize pomocí HDMI konektoru o prostorový zvuk nepřijdete.</P>:
<P>Vestavěné reproduktory ve mně nejlepší dojem nezanechaly. Předpokládal bych, že se výrobce zaměří na kvalitnější zvuk, když je notebook prezentován jako multimediální stanice, leč není tomu tak. Zvuk je plochý a nepříliš prokreslený, takže jde spíš o průměr. Potěšila ovšem relativně vysoká maximální hlasitost. Jako nouzovka při sledování filmů ve více lidech tak notebook poslouží i bez připojení externích reproduktorů.</P>:
<P>Místo nad klávesnicí posloužilo jako prostor k umístění multimediálních tlačítek. Čtyři slouží k ovládání přehrávače a dvě k regulaci hlasitosti. Zbylá dvě tlačítka spouští programy – „AV mode“ spustí nabídku všech multimediálních činností a „S1“ spouští uživatelem nastavení program.</P>:
<P>Díky vestavěnému mikrofonu a 1,3Mpix webkameře není problém realizovat video konference bez nutnosti cokoli k notebooku připojovat. Aktivita kamery je indikována zelenou diodou vlevo od ní.</P>:
<i>pro plnou velikost klikněte na obrázek</i></span></P>:
<H2>Chlazení a provozní hluk</H2>:
<P>Většina součástí se soustřeďuje v levé části. Na spodku jsou v těchto místech otvory pro nasávání vzduchu. Ten je následně vyháněn ven masivním žebrováním na levém boku. K chladícímu bloku jsou připojeny dvě pipeline (grafická karta má svou vlastní). Ventilátor se spouští jen když je třeba. Při kancelářské práci v úsporném profilu (s dodatečně přepnutým ATI PowerPlay na „úsporu baterie“) tak často zůstane i vypnutý. Jeho chod nepatří k tomu nejtiššímu, co jsme tu v redakci měli, ale produkovaný hluk stále ještě není nijak rušivý. Pokud není v místnosti úplně ticho, tak pravděpodobně ani nezjistíte, zda notebook běží.</P>:
<P>S profilem „vysoký výkon“ je ventilátor převážně zapnutý, i když se na počítači nic neděje. Při vytížení procesoru nebo hraní 3D her však jeho hluk zůstane stále na příjemné hodnotě jen s občasným zrychlením a určitě nejde o žádné startování stíhačky, jak u některých notebooků bývá.</P>:
<P><u>hodina provozu - mírná zátěž</u></P>:
<P><u>hodina provozu - vysoká zátěž</u></P>:
<P>teplota okolí při měření: 27°C</P>
<P>Naměřené teploty patří k těm nižším. Díky tomu ani v parných letních dnech není problém psát recenzi s notebookem položeným na nohou, aniž by se nějak výrazně zahříval. K celému chlazení tak nemám žádné výhrady</P>:
<H2>Baterie</H2>:
<P>Výdrž na baterie byla příjemným zjištěním. S instalovanou baterií s kapacitou 53 Wh notebook vydržel v našem standardním redakčním testu* celé 3 hodiny a 42 minut. Na multimediální zařízení této velikosti je to velmi pěkná hodnota. Je samozřejmě potřeba počítat s tím, že měření je prováděno s podsvícením na jedné třetině maximální hodnoty. Tento displej si dokáže při zvýšení jasu vzít hodně energie a výdrž jde znatelně dolů (pod 3 hodiny). Ukazuje se, že nové notebooky s platformou Montevina začínají nabízet lepší výdrž na baterie napříč všemi kategoriemi užití.</P>:
<P><u>Příkon notebooku</u></P>:
<H2>BIOS a zabezpečení</H2>:
<P>V nastavení BIOSu chybí jakékoli pokročilé funkce a běžný uživatel do něj pravděpodobně nebude chodit, pokud nebude chtít změnit priority bootování. Heslem lze zabezpečit nastavení BIOSu a start počítače.</P>:
<H2>Příslušenství</H2>:
<P>Testovaný notebook byl jen předprodukčním vzorkem, takže v krabici byl přiložen mimo notebooku jen napájecí adaptér, CZ i US přívodní šňůra a několik Blu-ray disků. Finální produkty však jsou balené jinak.</P>:
<H2>Ceny a záruka</H2>:
<P>Testovaná konfigurace FW11S má stanovenou koncovou (MO) cenu na <b>33 605,- Kč bez DPH 39 990,- Kč s DPH)</b>. Nejlevnější konfigurace VAIO FW11E s jednou podsvětlovací lampou a mírně slabší konfigurací stojí jen 23 521,- Kč bez DPH (27 990,- Kč s DPH). Celkově tedy nejde o nic zas tak drahého v porovnání s konkurencí. Mezi těmito dvěma konfiguracemi je ještě FW11M s Blu-ray combo mechanikou (Blu-ray čtečka, DVD vypalovačka) za 29 403,- Kč bez DPH (34 990,- Kč s DPH). Záruka má standardní dobu trvání 2 roky (i při nákupu na IČO) s opravou v servisním středisku (bring-in).</P>:
<H2>Závěr</H2>:
<P>Chcete stylovou multimediální stanici, která nahradí velký stolní počítač, ale nejste moc zatížení na hraní her? Pak by mohlo být Sony VAIO FW11S tím správným notebookem. Nabízí totiž výborný širokoúhlý displej, elegantní tenký vzhled a Blu-ray vypalovačku. Navíc je ve své kategorii jedním z těch lehčích notebooků, a když už jej vezmete z dosahu elektrických zásuvek, je možné s ním i relativně dlouho pracovat, případně shlédnout celý film.</P>:
<P>Vadou na kráse jsou určitě špatně umístěné USB porty, pomalejší disk a nerovnoměrné podsvícení displeje po stranách. Podsvícení je v tomto ohledu horší, ale celkově jde stále o velmi nadprůměrný displej, vedle kterého většina notebooků bude zahanbena. Ačkoli výsledky testů disku nejsou moc oslnivé, Windows Vista šlapaly svižně a na rychlost notebooku si nemohu stěžovat. Jen to umístění USB portů nelze pochopit. Pokud ovšem překousnete je, tak byste mohli být s notebookem velmi spokojeni.</P>:
<H2>Klady a zápory</H2>:
<P> + nadprůměrná výdrž na baterie <BR>:
+ výborné parametry displeje<BR>:
+ Blu-ray vypalovačka</P>:
<P> - nevhodné umístění všech USB portů<BR>:
- pomalý disk<BR>:
- nerovnoměrné podsvícení displeje v rozích</P>:
<P>:
Jiří Zima:
<H2>Foto galerie Sony VAIO FW11S</H2>:
<P></p>:
<p>:
<BR>:
</p>
Testovaná konfigurace: Sony VAIO VNG-FW11S
Instalovaný procesor:
Intel Core2 Duo P8400 (2.26 GHz, 3 MB L2, 1066MHz FSB):
RAM (MB):
4096 DDR2-800 (2x 2048) :
HDD (GB):
300 (FUJITSU MHX2300BT, SATA, 4200 rpm, 8 MB cache):
DVD:
BluRay (RW) / DVD SuperMulti DL (MATSHITA BD-MLT UJ-220S):
LCD:
16.4" TFT (dual-lamp):
LCD rozlišení:
WXGA++ (1600 x 900):
Video:
ATI Radeon HD3470 (256MB):
Modem:
56k:
LAN:
10/100/1000 (Marvell Yukon 88E8055):
WiFi:
Intel Wireless WiFi Link 5100 (A/B/G/Draft-N):
Zvuková karta:
RealTek HD Audio:
Polohovací zařízení:
Touchpad (Synaptics):
Software:
Windows Vista Home Premium (32bit, EN):
Baterie/výdrž:
Li-Ion 4800 mAh 11.1V / 3h 42min:
Rozhraní:
2x audio IN/OUT, SD/MMC, MS/Pro, D-Sub VGA, HDMI, 3x USB, ExpressCard 34, FireWire:
Rozměry:
380 x 260 x 35 mm:
Hmotnost (kg):
3.03:
<p><BR>
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve <a href=/body_testy.html target=_blank>výkonových testech</a>.<BR>:
Podrobnější parametry pořízené programem <a target=_blank href="http: //www.HWiNFO.com">HWiNFO32</a> naleznete v souboru <a title=hw32i href="http://notebook.cz/clanky/recenze-notebook/2008/sony-vaio-fw11s/HWiNFO32.zip"><b>HWiNFO32.zip</b></a></P>
<br clear="all">:
<a target="_blank" href="http: //notebooky-forum.notebook.cz/viewforum.php?f=21" title="Notebooky forum">
Diskuse k článkům (notebooky forum):
</a>:
<p><center><div id="hp-banner">%%C_komerce_dole</div></center>:
</div>:
:
:
:
:
:
</html>:

RECENZE: Acer Ferrari 4000 - rychle a exkluzivně

Foto galerie Acer Ferrari 4005 WLMi

Technická data

Recenze

Představení

Příslušenství

Technologie