RECENZE: Toshiba Satellite L30 - Celeron M a SATA disk

21. 12. 2006 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Michal Hausner

Myslíte, že jsou notebooky do 20 000 Kč s DPH nějak ošizeny? Potom Vás Toshiba Satelite L30 za doporučenou cenu 16 800 bez DPH může příjemně překvapit. I přes velmi nízkou cenu se jedná o 15,4'' notebook se solidním provedením, operačním systémem, DVD vypalovačkou i Wi-Fi. Jeho základem je Intel Celeron M a integrovaná grafika od ATI.

Základní popis

Skoro každý výrobce notebooků má ve své nabídce model do 20 000 s DPH, tzv. low-end. Jednotliví výrobci pak mají svůj vlastní recept, jak cenu stlačit co nejníže. Jednou z možností je osazení co možná nejlevnějšími komponentami. Někteří výrobci se bohužel uchylují k šetření na celkovém zpracování nebo použitých materiálech. Uvidíme, jestli je to případ i našeho recenzovaného modelu.

Toshiba byla vždy brána za výrobce kvalitnějších notebooků a i na tomto modelu je to na první pohled vidět. Barevné pojetí je jednoduché, ale efektní. Víko displeje je světle stříbrné s centrálně umístěným logem výrobce. Zbytek notebooku je pak matně černý až na tenkou stříbrnou linku nad klávesnicí. Celkově je design dle mého názoru velmi vkusný a svým vzezřením v žádném případě nenaznačuje cenové zařazení notebooku. To samé lze říci i o kvalitě zpracování. I přestože byly použity levnější, na dotek tvrdé plasty, jejich povrchová úprava je prvotřídní a celkové zpracování jakbysmet.

To nejlépe dokazuje víko displeje, které drží dva malé panty po stranách. Otvírání jde hladce a víko drží pevně ve zvolené poloze. Samotné odjištění je řešeno klasicky jedním posuvníkem uprostřed a v zavřené poloze jej jistí dva zámečky. Víko netrpí na přílišné prohýbání.

V nabídce konektorů se projevily první úspory. Na notebooku najdete pouze to nejnutnější a jediné, co potěší, je dobré rozmístění. Na přední straně uprostřed je spínač Wi-Fi a vedle něj dva audio konektory. Na pravém boku najdeme pouze optickou mechaniku. Na levém boku je většina všech portů. Bráno zleva je to analogový D-Sub (výstup na externí zobrazovací zařízení). Napravo od výstupu chlazení se nachází jeden USB 2.0, konektor RJ-11 (modem) a PCMCIA slot (krytý záslepkou). Vzadu většinu místa zabírá baterie. Po její levé straně zbylo místo na zdířku zámku Kensington Lock, druhý (a poslední!) USB 2.0 a napájecí konektor. Napravo od baterie je usazen poslední konektor, a to RJ-51 (LAN). Tím je nabídka konektorů a portů kompletní. Sami uznáte, že v současné době ji můžete považovat pouze za nejnutnější. Tři stavové diody (power-on, baterie a disk) jsou umístěny na přední hraně mírně vlevo. Podsvícené je zeleně a jsou lehce čitelné; při práci si je však snadno překryjete rukou.

Svými rozměry přesně zapadá mezi notebooky s 15,4“ displejem. Konkrétní hodnoty jsou 358 x 262 x 37 mm s váhou začínající na 2,74 kg. Nic tedy nebrání častějšímu přenášení, i když se notebook už trošku “pronese“. K dobré mobilitě přispívá zdroj kompaktních rozměrů.

Klávesnice a ovládací prvky

Klávesnice černé barvy je jednoduchá a má většinou vyhovující rozmístění. V těle notebooku působí velmi kompaktně, i když klávesy jsou standardních rozměrů. Bílé popisky jsou jasně čitelné. Naopak popisky funkční klávesy Fn jsou šedé a jejich čitelnost je za zhoršených světelných podmínek výrazně horší.

Funkční klávesy Esc, F1 až F12 jsou umístěny pohromadě v horní řadě. Bohužel tedy nejsou rozděleny do skupin a svou velikostí také nepotěší. V horní řadě dále najdeme klávesy PrtSc (SysRq), Pause (Break), Ins a Del. Konečně klávesy PgUp a PgDn jsou neprakticky zasazeny k směrovým šipkám. To znamená, že sem tam je prostě nechtěně zmáčknete. Co naopak potěší je velký mezerník a Backspace, stejně tak dvouřádkový Enter.

Psaní na klávesnici je pohodlné také díky příjemnému zdvihu kláves. Jediné, co musím vytknout, je mírné prohýbání uprostřed klávesnice, jinak je vše jak má být.

Pod klávesnicí najdeme touchpad spíše menší velikosti. Stříbrná tlačítka pod ním mají tvrdý stisk a mohla by být taky o trochu větší.

Nad klávesnicí na levém konci stříbrné linky se nachází tlačítko POWER. To není nijak podsvětlené a je doopravdy malé. Spínač Wi-Fi je na přední hraně notebooku. Wi-Fi můžete aktivovat nebo deaktivovat také pomocí stisku kláves Fn + F8.

Pochválit musím Toshibu za vizuální indikaci změny intenzity podsvětlení nebo hlasitosti na obrazovce. Tím se nastavení stává o hodně přehlednější.

Hlavní HW parametry

Použitá čipová sada je od ATI, konkrétně se jedná o "starý dobrý" ATI Radeon Xpress 200M, zde ve verzi pro CPU Intel. Testovaný model se spoléhal na služby procesoru Intel Celeron M 410. Procesor pracuje na stálé frekvenci 1,46 GHz, vlastní 1 MB L2 cache a hodnota FSB je 533 MHz. Jedná se tedy o procesor základní řady, nutno dodat, že výkon mu rozhodně nechybí. Zde jsou výsledky testu HWiNFO:

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 15 291

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 11 499

Výslednými hodnotami se notebook řadí mezi podobně taktované modely. Pro představu jedno jádro procesoru Intel Core Duo na frekvenci 1,66 GHz dosáhlo v průměru o 1200 bodů (test s pevnou řádovou čárkou) resp. 1500 bodů (test s pohyblivou řádovou čárkou) lepších hodnot. Testovaný procesor svým výkonem výrazně nezaostává a jeho výkon je ve většině běžných kancelářských aplikací plně dostačující.

I v kategorii notebooků do 20 000 Kč s DPH se už pomalu stává standardem 512 MB operační paměti. V testovaném modelu byl osazen jeden DDR2 modul, právě o velikosti 512 MB. Paměti pracují na efektivní frekvenci 533 MHz (tzn. PC4200). Program HWiNFO32 naměřil přenosovou rychlost 1034 MB/s, což je ve srovnání s paměťovými řadiči Intel velice nízká hodnota. Při běžné práci malý výkon pamětí ale příliš nepocítíte a na náročná multimédia notebook ani není stavěný. Maximum osazené RAM jsou běžné 2 GB (2x 1 GB).

Kladné hodnocení si však zaslouží pevný disk. Ten je připojen přes rychlé rozhraní SATA 150 a má kapacitu 60 GB. Jde o model MK6034GSX od stejného výrobce jako testovaný notebook. Disk samozřejmě obsahuje 8 MB cache a plotny se točí rychlostí 5 400 ot/min. Naměřené hodnoty výkonů patří k lepšímu průměru:

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 83,29 MB/s

• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 31,1 MB/s

• Průměrná přístupová doba: 16.53 ms

Celkově (i vzhledem k cenové kategorii) lze disk jen chválit. Při práci je příjemně rychlý a svižný.

Optická mechanika je pevně integrovaná typu Super Multi DL. Výrobcem je osvědčená Matshita (modelové označení DVD-RAM DL UJ-841S). Mechanika samozřejmě zvládá zápis na všechny dnes běžně dostupné formáty (i DVD+/-R DL nebo DVD-RAM). Při provozu nerušila svou hlučností a během testování se nevyskytl ani jeden problém. Za zmínku stojí výrobcem dodávaná utilita pro ztišení mechaniky. Např. při sledování filmu z DVD nebo poslechu hudby z CD se softwarově sníží její otáčky a tím i hlučnost.

Spojení s okolním světem obstarává archaický 56k modem a 10/100 Mbitová síťová karta. Bezdrátové připojení je možné přes Wi-Fi (standardu b/g). Dodávaný bezdrátový adaptér je od méně známého výrobce Atheros.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

I v tomto modelu byl použitý v poslední době dominantní širokoúhlý displej. Jeho úhlopříčka je nejběžnějších 15,4“ s rozlišením WXGA (tzn. 1280 x 800 pixelů). Musím pochválit rovnoměrnost podsvícení i dobrou barevnost. S pozorovacími úhly je to však mírně horší. Stejně tak s ostrostí, a to hlavně díky hrubšímu rozlišení.

O zobrazení se (podle očekávání) stará integrovaná grafická karta ATI Radeon Xpress 200M. Ta je založena na jádru odvozeném z ATI Mobility Radeon X300, nebo chcete-li ATI Mobility Radeon 9600. Tento čip podporuje technologie implementované v DirectX 9.0 jako pixel a vertex shader verze 2.0, technologii SmoothVision a jiné. Oproti svým dedikovaným předchůdcům však nedisponuje čtveřicí, ale pouze jedním párem pixel pipeline. Pochopitelně nemá k disposici žádnou vlastní videopaměť, a tak musí pro grafické výpočty sdílet data se systémem pomocí technologie HyperMemory. Ze systémové paměti si může uzmout až 256 MB (v BIOS má karta standardně přiřazeno pevných 64 MB). Společně s faktem, že karta sdílí systémovou paměť, je výkon doopravdy nižší než u neintegrovaných kolegů. Na druhou stranu je výrazně lepší spotřeba.

V grafických testech 3DMARK dopadl takto:

• 3DMark 2001: 4280

• 3DMark 03: 1247

• 3DMark 05: 564

• 3DMark 06: 187

Naměřenými hodnotami se jednoznačně hlásí k integrovaným kartám. Porovnáme-li však hodnoty s integrovanou grafikou od Intelu, zjistíme, že v novějších testech 3Dmark ji svým výkonem jednoznačně převyšuje, a díky HW T&L je narozdíl od GMA také schopen provozovat rozhraní Aero ve Windows Vista. Grafika samozřejmě běžně postačuje na běžnou práci ve 2D stejně jako na multimediální práci (např. přehrávání videa). Pokud si ale chcete zahrát nějakou lepší 3D hru, budete se muset poohlédnout jinde.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimedia

Tato kategorie není silnou stránkou tohoto modelu. Nemůžete si tedy vybírat z velké nabídky konektorů. Na integrovanou kamerku, popřípadě mikrofon, můžete rovnou zapomenout. Notebook také postrádá jakákoliv multimediální tlačítka.

Pokud chcete zobrazovat na externí monitor, máte pouze jedinou možnost. Tou je analogový D-Sub. Audio konektory jsou dva, Line-IN a Line-OUT. Pokud používáte sluchátka, pak vás jistě potěší umístění konektorů, jsou totiž na přední straně. Na přední straně v rozích najdeme reproduktory. Ty svým zvukem neurazí, ale ani nepotěší. Z nich linoucí zvuk postrádá basy a celkově působí ploše.

Naštěstí je notebook vybaven širokoúhlým displejem, na kterém bude sledování filmů přece jen o něco příjemnější.

Zabezpečení

Ani v této kategorii testovaný model nevyniká. Nenajdeme zde ani čtečku otisku prstů, natož pak TPM čip. Máte pouze možnost zaheslovat BIOS nebo nastavit heslo k přístupu do operačního systému. Širší možnosti zabezpečení však zákazníci v této kategorii většinou nevyžadují. Nevidím v tom tedy větší nevýhodu.

Chlazení a provozní hluk

V této části mě notebook hodně překvapil. Na jednu stranu velmi pozitivně. Chlazení je doopravdy velmi dobře vyřešeno. Notebook se totiž prakticky nezahřívá. Vzduch je nasáván vespod čtyřmi otvory, to zaručuje dostatečný přívod vzduchu i při práci na klíně. Nakonec je vzduch vyfukován na levém boku.

Co mi ale určitě vadilo byla hlasitost větráčku. Při téměř jakékoliv zátěži nešel prakticky slyšet. Ale jednou za cca 2 minuty se jeho otáčky náhle zvýšily na maximum. Když jsem to slyšel poprvé, skoro jsem se lekl. Na druhou stranu pokud je systém dostatečně chladný, povolí větráček vypnout úplně. Tady jsou naměřené hodnoty:

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 31,3 °C

• levá strana pod klávesnicí = 31,8 °C

• pravá strana pod klávesnicí = 27,8 °C

• klávesnice vpravo = 28,4 °C

• klávesnice vlevo = 31,2 °C

• spodek maximum = 34,9 °C (u výdechu chlazení)

• výdech chlazení = 38,4 °C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 31,89 °C

• levá strana pod klávesnicí = 32,6 °C

• pravá strana pod klávesnicí = 28,2 °C

• klávesnice vpravo = 28,7 °C

• klávesnice vlevo = 31,8 °C

• spodek maximum = 35,7 °C (u výdechu chlazení)

• výdech chlazení = 40,1 °C

teplota okolí při měření: 21,5 °C

Teploty jsou opravdu na velmi dobré úrovni. I díky chytě vyřešeným vstupům chlazení není případná práce na klíně žádným problémem.

Baterie

I zde se projevila cena notebooku. Dodávaná Li-Ion baterie disponuje kapacitou pouze 2 000 mAh s udávaným napětím 14,4 V. S touto kapacitou (a v kombinaci s procesorem Celeron M bez power managmentu) vydržel notebook v našem standardním* redakčním testu běžet pouze 1 hodinu 31 minut. Kdo by chtěl notebook používat v terénu, může dokoupit baterii s větší kapacitou. Samotná baterie je pak lehce vyjímatelná pomocí dvou zámečků.

Příslušenství

Na notebooku byly předinstalovány Windows XP Home SP2. Vzhledem k tomu, že je Toshiba Satelite L30 určena spíše do domácností, verze Home plně postačuje.

V dodávaném balení najdete kromě notebooku samotného adaptér a napájecí kabel. Samozřejmě nechybí recovery DVD. Na něm jsou samotné Windows, utility pro správu systému (Connectivity Doctor, Toshiba Summit, Toshiba Zooming Utility, Toshiba Disc Creator, ConfigFree™, nástroje a ovladače společnosti Toshiba) a nějaké programy navíc (Microsoft® Office OneNote ™ 2003, InterVideo® WinDVD Creator-2Platinum, Norton Internet Security™ 2006-bezplatné aktualizace z Internetu po dobu 90 dní a InterVideo® WinDVD™).

Závěr

Toshiba si za tento model zaslouží pochvalu. Cenou přesně atakuje hranici 20 000 Kč i s DPH. Oproti standardu v této kategorii nabízí především kvalitnější a hodnotnější zpracování. Plusem je kvalitní displej, rychlý disk i celková rychlost systému. Snahy ušetřit si naopak všimnete v počtu konektorů a nebo u kapacity dodávané baterie. I přes větší rozměry (dané především velikostí displeje) je notebook relativně mobilní.

Testovaná konfigurace je zatím jediná dostupná na našem trhu. Jedná se o model Toshiba Satelite L30 – 134. Za cenu 16 807 Kč bez DPH (20 000 Kč s DPH) dostanete notebook s 15,4“ displejem, procesorem Intel Celeron M 410, pamětí 512 MB DDR2, 60 GB SATA diskem a integrovanou grafikou ATI Radeon Xpress 200M. Na notebook je poskytována zákonná záruka 2 roky pro fyzické osoby a 1 rok pro firmy.

Klady a zápory

+ cena
+ SATA disk
+ kvalita zpracování vzhledem k ceně notebooku

- množství portů
- hlučný ventilátor

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Foto galerie Toshiba Satelite L30

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip