RECENZE: Toshiba Satelite L100-119 - za málo peněz přiměřeně muziky

14. 9. 2006 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Pomazal

Notebook střední kategorie s 15'' XGA displejem v testované konfiguraci nabízí procesor Intel Celeron M 380 (1,6 GHz), 512 MB DDR2 RAM, 60GB disk a předně pak DVD-RAM vypalovačku s podporou disků DL. Jeho hlavní zbraní je cena, která (v případě testované konfigurace) činí 17 000,- Kč bez DPH (DKC).

Základní popis

Na první pohled zaujme design šasi především zaoblenými rohy, a to jak na čele notebooku, tak i na víku displeje. Ačkoli jsou jako materiály použity klasické plasty, na celkové konstrukci notebooku to není příliš znát. Jediné místo, kde po silnějším stisku uslyšíte mírné zaskřípání, se nachází tradičně pod optickou mechanikou. Jinak lze dílenské provedení považovat za zdařilé, slícování je kvalitní a jednotlivé části do sebe zapadají - to na danou cenovou kategorii není úplně obvyklé.

Samotné šasi notebooku narostlo především díky použití 15“ displeje do rozměrů 331 x 278 x 35.8 mm a cestovní hmotnost se ustálila na hodnotě 2,6 kg. Notebook lze tedy bez potíží přenášet mezi domovem, zaměstnáním nebo klienty. Pro celodenní nošení v ruce však zcela jistě ideální není.

Barevné provedení je tradiční a kombinuje v sobě stříbrnou a černou. Víko notebooku je vyvedeno v tmavě šedé. Samotné víko je k tělu přichyceno na dvou poměrně úzkých kloubech. V nastavené pozici sice drží, ovšem až do chvíle, než s notebookem byť jen mírně zatřepete. V tu chvíli má tendenci se okamžitě začít sklápět či padat dozadu. Otevírání je řešeno jediným velkým posuvníkem, který odjišťuje dva zámky.

Vzhledem k cenovému zařazení notebooku je výbava portů poněkud chudší. Na levém boku najdeme dvojici video výstupů S-Video a D-Sub. Následuje dvojice portů USB 2.0, které jsou bohužel umístěny těsně nad sebou, což brání jejich stoprocentnímu využití v případě, že jeden obsadíte objemnějším flash diskem či jiným zařízením s větší hlavou. Na témže boku najdeme také konektor RJ-11 pro připojení telefonního kabelu, dvojici audio konektorů a nad nimi umístěné rozhraní PCMCIA kryté záslepkou.

Pravý bok okupuje především optická mechanika, následuje konektor RJ-45 pro připojení LAN kabelu a další dva USB 2.0 porty, tentokráte umístěny za sebou v dostatečném rozestupu.

Čelní panel přístroje je po stránce rozhraní prázdný. Na zadní straně najdeme už jen konektor napájení.

Většina indikačních diod je umístěna na čelním panelu pod touchpadem. Jsou tedy za každých okolností dobře viditelné. Najdeme zde diody Power ON, stav nabíjení baterie, činnost HDD a nakonec aktivace Wi-Fi (bezdrátová karta bohužel není integrována). Poslední dvojice kontrolek se nachází nad klávesnicí, a jsou tudíž také velice dobře viditelné. Jedná se o kontrolky NumLock a CapsLock.

Klávesnice a ovládací prvky

Černá klávesnice je potištěna bílými znaky. Popisky pro klávesu Fn jsou vyvedeny tradičně v modré barvě. Viditelnost je tedy dobrá i při zhoršených světelných podmínkách.

Konstrukčně je klávesnice zvládnuta dobře. Rohy neodskakují, při poklepání na šasi nebo touchpad notebooku nikde nic nedrnčí. Jednotlivé klávesy jsou příjemně veliké (dvouřádkový Enter, velký Backspace). Uvítal bych rozdělení funkčních kláves do skupinek. I přes tento nepatrný nedostatek je však jejich používání jednoduché a intuitivní.

Klávesa Ctrl je umístěna zcela vlevo, hned vedle pak klávesa Fn. Ovládání je tedy stejné jako u desktopových klávesnic a uživatel nebude muset měnit své návyky. Klávesy PrtSc, Pause, Ins a Del zaujímají své tradiční místo hned za blokem funkčních kláves. Vzhledem k fyzickým proporcím klávesnice musely své pozice změnit klávesy PgUp, PgDn, Home a End. Tato čtveřice kláves je zde umístěna po stranách směrových šipek přičemž Home a End jsou přístupny přes klávesu Fn. Klávesy spolu těsně sousedí, takže zejména zpočátku jsou na pořadu dne častější přehmaty, kdy například místo šipky „doprava“ stisknete PgDn.

Polohovací zařízení zastupuje tradičně touchpad se dvěma tlačítky. Je posunut lehce doleva, což by mělo zpříjemnit jeho používání pravákům.

Další ovládací prvky tvoří krom tlačítka Power ON už jen čtveřice multimediálních tlačítek, o jejichž funkci se více dočtete v sekci „Multimédia“.

Hlavní HW parametry

Notebook je postaven na čipové sadě ATI Mobility Radeon Xpress 200M. Jako procesor je použit Intel Celeron M 380 s efektivní frekvencí 1,6 GHz, 1 MB L2 cache a rychlostí FSB 400 MHz. Použitý čipset samozřejmě podporuje i procesory s rychlostí FSB 533 MHz, tedy i Pentia M. Zásadní rozdíl mezi klasickým Pentiem M a zde použitým Celeronem M spočívá krom menší L2 paměti především v absenci technologie SpeedStep. Celeron M tak bez ohledu na náročnost aplikace běží stále na svém nominálním kmitočtu.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro – Celeron M je jednojádrovým CPU)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 16 095

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 13 375

Výkon procesoru dle naměřených výsledků odpovídá výkonu Pentia M na stejné frekvenci. Za nižší cenu si tak můžete dopřát výkon plnohodnotného Pentia M. Ovšem díky absenci technologie SpeedStep se Celeron M s klasickým Pentiem nemůže rovnat co do spotřeby, a tedy běhu systému na baterie. Celeron M jinak nabízí dostatek výkonu k provozování jak běžných kancelářských, tak i náročnějších aplikací včetně 3D her.

Osazená paměť je typu DDR2. Běží na efektivní frekvenci 533 MHz a v testované konfiguraci byl osazen jeden 512MB modul. K dispozici jsou celkově dva a maximálně lze osadit 2 GB paměti. Použitý čipset podporuje paměti až do frekvence 667 MHz, starší DDR osadit nelze vzhledem k fyzicky odlišné patici a pracovnímu napětí. S naměřenou hodnotou 835 MB/s se paměťový subsystém umístil spíše na chvostu naší srovnávací tabulky. Na vině by mohl být neaktivní DualChannel nebo také relativně pomalá rychlost FSB, která díky použitému Celeronu běží „jen“ na efektivních 400 MHz.

Pro vaše data je připraven pevný disk HTS541060G9SA00 MB3OC60D o kapacitě 60 GB. Připojen je přes rozhraní ATA 100. Jeho plotny se točí rychlostí 5400 ot./min. a vybaven je 8MB bufferem.

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 98,82 MB/s

• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 29,5 MB/s

• Průměrná přístupová doba: 16,73 ms

Co se průměrné přenosové rychlosti týče, spadají naměřené hodnoty veskrze do dnešního průměru. Především první načtení objemnější aplikace trvá obvykle poněkud déle. Oproti tomu průměrná přístupová doba spadá do kategorie těch lepších a disk se s ní umístil v první pětadvacítce námi testovaných disků.

Optická mechanika LG HL-DT-ST DVDRAM GSA-4082N je typu Super Multi DL a zvládne tedy zapsat a přečíst všechny dnes používané formáty optických kotoučků včetně DVD-RAM. Pro disky CD-R a DVD+/-R je maximální rychlost zápisu 24x, přepis CD-RW zvládne i rychlostí 16x. Disky DVD+/-RW je možné přepisovat až rychlostí 8x / 6x. Dvouvrstvá média DVD pak vypálíte rychlostí 4x.

Toshiba dodává k této mechanice také malou systémovou utilitu, díky které můžete manuálně řídit rychlost otáček mechaniky. Pokud tedy aktuálně posloucháte audio CD nebo sledujete DVD video, lze nastavit rychlost mechaniky na nejnižší požadovanou a snížit tak hluk systému.

V základu se lze se světem spojit pomocí integrovaného 56k modemu nebo síťové karty 10/100. Bezdrátová komunikace se bohužel nekoná, jelikož Wi-Fi adaptér není součástí základní konfigurace. Lze jej ale za příplatek dokoupit nebo použít externí variantu v podobě PCMCIA karty. Nepočítejte ani s Bluetooth nebo IrDa. Obě tato rozhraní lze samo sebou dokoupit také, ale už jen jako PCMCIA nebo USB příslušenství.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

LCD má úhlopříčku 15“ a rozlišení XGA 1024 x 768 bodů. Kvalita i ostrost obrazu odpovídá dnešnímu zavedenému průměru. Podsvícení je homogenní po celé ploše, ovšem nastavení jeho intenzity by mohlo mít větší rozsah. V horizontálním směru jsou pozorovací úhly velice dobré. Ve vertikálním pak už o něco slabší. Více jistě napoví pohled do fotogalerie.

O grafiku se stará integrované řešení ATI Mobility Radeon Xpress 200M s možností alokovat až 128 MB ze systémové paměti pro grafické operace. Integrovaný grafický čip vychází technologicky z Radeonu X300. Díky snaze o co nejnižší spotřebu a cenu obsahuje však jen 2 aktivní pixel pipelines oproti čtyřem u plnohodnotné X300.

Podporovány jsou samozřejmě poslední technologie ve formě DirectX 9.0, takže nepřijdete o možnost spouštět na notebooku poslední nejmodernější aplikace. S výkonem už to ale tak slavné nebude viz. výsledky testů 3D Mark.

• 3DMark 2001: 4301

• 3DMark 03: 1172

• 3DMark 05: 524

• 3DMark 06: 181

Pokud naměřené hodnoty srovnáme s konkurenčním řešením od Intelu (GMA 950), zjistíme, že výkonnostně jsou na tom oba čipy podobně. GMA 950 dosahuje o něco vyšších hodnot v 3D Mark 01 – přibližně kolem 5300 bodů. V ostatních testech jsou na tom oba soupeři v podstatě stejně. Radeon Xpress 200M tedy nabídne dostatek výkonu pro provozování starších DX 7.0 aplikací. Se značným omezeními na něm lze provozovat i DX 9.0 aplikace. Pro běžnou kancelářskou práci, editaci fotek nebo přehrávání videa nabízí jako většina dnes používaných akcelerátorů výkonu přebytek.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimedia

Multimediální výbava tohoto kousku je veskrze základní. K dispozici je klasická dvojice konektorů Audio IN/OUT pro sluchátka a externí mikrofon. Ten budete v případě potřeby nahrávání hlasu potřebovat, jelikož výrobce nás zde neobdaroval mikrofonem integrovaným.

Potěší naopak přítomnost hned 4 USB 2.0 portů a dvojice video výstupů (D-Sub a S-Video). Ve výbavě bohužel chybí port FireWire i čtečka paměťových karet.

Ovládání hlasitosti je řešeno klasicky přes klávesu Fn. Nastavování úrovně je umístěno na směrových šipkách a funkce Mute poněkud netypicky na klávese Esc. Další multimediální tlačítka tvoří čtveřice stříbrných buttonů nad klávesnicí. Nabízejí funkce řízení přehrávání, tedy play, stop, vpřed a vzad. Lze s nimi například pohodlně ovládat přehrávání v Media Playeru.

Integrované stereofonní reproduktory (umístěné na čelním panelu) příliš nevybočují z průměru v dané kategorii. Zvuk je tedy zřetelně plastový. Neuškodilo by ani lehce posunout maximální možnou hlasitost.

Zabezpečení

Co do možností zabezpečení nelze očekávat od notebooku této cenové kategorie nějaké technologické výstřelky. Možnosti jsou zde v této oblasti tedy skutečně spartánské a rozhodně nelze počítat s žádným čipem TPM nebo dokonce čtečkou otisků prstů. Osobně mě zamrzela absence i tak běžné věci, jakou je v dnešní době drive lock (tedy zaheslování přístupu na pevný disk). V Biosu jednoduše podporu pro tuto funkci nenajdete. Spokojit se tedy musíme jen se standardní možností zaheslování přístupu do Biosu samotného.

Chlazení a provozní hluk

Chlazení je tradičně řešeno nasáváním vzduchu vespod přístroje. Výdech ohřátého vzduchu je situován na levý bok. Toto řešení bude jistě vyhovovat pravorukým uživatelům externích myší, které tak nebude ohřátý vzduch obtěžovat.

Při běžné práci, kterou lze charakterizovat například psaním textů, surfováním na webu nebo tvorbou tabulek, se hlučnost chlazení pohybuje na přijatelné úrovni. Stále je však dle subjektivního poslechu o něco vyšší, než by se na notebook této kategorie a HW výbavy slušelo. Nadto je i při běžné práci a vytížení HW občas větráček náhle na několik vteřin vyhnán do vysokých otáček a hlučnost systému se tak rapidně zvýší.

Při vysokém vytížení systému (hraní 3D her, komprese videa, benchmarky) jsem již nárazovou změnu otáček větráku nezaznamenal. Ventilace pracuje konstantní rychlostí, která vyluzuje jen nepatrně vyšší hluk, než při normálním provozu.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 30,5

• levá strana pod klávesnicí = 31,0

• pravá strana pod klávesnicí = 28,1

• klávesnice vpravo = 30,6

• klávesnice vlevo = 32,7

• spodek maximum = 36,1 (kryt HDD – přední část)

• výdech chlazení = 41,1

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 31,4

• levá strana pod klávesnicí = 32,5

• pravá strana pod klávesnicí = 28,8

• klávesnice vpravo = 33,5

• klávesnice vlevo = 36,3

• spodek maximum = 39,6 (Levá část)

• výdech chlazení = 50,2

teplota okolí při měření: 24,2

Naměřené hodnoty odpovídají hardwarové výbavě notebooku. Ačkoli osazený procesor (Celeron M) nepodporuje funkce na dynamické snižování frekvence v závislosti na jeho vytížení, díky dobře dimenzovanému chlazení (byť za cenu nepatrně vyšší hlučnosti) se daří udržet teploty na vcelku velmi nízkých hodnotách. Práce na notebooku je tedy příjemná a nemusíte se obávat ani jeho umístění na klín.

Baterie

Zapůjčený notebook byl osazen na výdrž poměrně chudým akumulátorem typu Li-Ion s kapacitou pouhých 2000 mAh. To spolu v kombinaci s použitým HW (CPU bez podpory technologie SpeedStep) resultuje v poměrně chabý výsledek při provozu na baterie, kde notebook dosáhl času pouhé 1 hodiny a 15 minut

Koncovému zákazníkovi samozřejmě nic nebrání v tom, aby svou Toshibu zakoupil s akumulátorem silnějším. V nabídce jsou kapacity až do 4000 mAh (akumulátory standardní velikosti).

Samotná baterie je umístěna v zadní části notebooku a na místě ji drží dva posuvníky, z nichž první má funkci zámku. Vyjímání je tedy naprosto bezproblémové.

BIOS

Bios počítače lze zpřístupnit stiskem klávesy F2 během POST. Mnoho možností zde však nenajdeme. Krom ovlivnění bootování systému jsou uživatelská nastavení omezena na minimum. Minimální jsou i možnosti zabezpečení viz. výše.

Za klad lze naopak považovat možnost konfigurovat systém BIOS přímo z prostředí Windows. Slouží k tomu aplikace TOSHIBA HW Setup. Zde je možné měnit nastavení hesla, upravovat priority bootování systému a měnit další položky, které systém BIOS umožňuje.

Příslušenství

Jako operační systém je předinstalován Windows XP Home SP2. Další příslušenství tvoří aplikace buď přímo od Toshiby nebo z produkce třetích výrobců:

InterVideo WinDVD – DVD přehrávač
InterVideo WinDVD Creator 2 – nástroj pro snadný DVD authoring
MS Office One Note – aplikace pro vytváření poznámek
Norton Internet Security - antivir
Sonic RecordNow! – vypalovací software
+
Nástroje Toshiba pro správu systému

Závěr

Toshiba Satellite L100-119 je notebook určený méně náročným uživatelům. Uplatní se především v kancelářích a díky své příznivé ceně i jako pomůcka studentů. Díky stále příznivé hmotnosti nebude jeho přenášení po škole, kanceláři nebo domácnosti problém. Jeho výkon s přehledem dostačuje na většinu současných aplikací. Největší slabiny lze naopak u testovaného modelu vidět v poměrně slabém akumulátoru (jen 2000 mAh) a absenci jakýchkoli bezdrátových rozhraní, které je třeba dokoupit zvlášť. Konfigurace s procesorem Intel Celeron M 380 (1,6 GHZ), 512 MB DDR2 pamětí, 60 GB diskem a DVD-RAM DL vypalovačkou stojí 16 966,- Kc bez DPH (20 190,- Kc s DPH). Na notebooky Toshiba je poskytována standardní dvouletá záruka.

Klady a zápory

+ příznivá cena
+ DVD-RAM DL vypalovačka
+ dostatečný výkon vzhledem k ceně

- absence bezdrátových rozhraní
- horší stabilita víka
- malá kapacita akumulátoru viz. Sekce „Baterie“

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Foto galerie Toshiba Satellite L100-119

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip