RECENZE: Acer Aspire one - malý, ale šikovný

8. 7. 2008 07:00 Rubrika: Recenze Autor: Jiří Zima

Velmi brzy se na trh dostane hned několik zajímavých mini-notebooků a my nesmíme zapomenout ani na zástupce společnosti Acer. Do redakce se nám dostaly rovnou dva předprodukční kusy - první s Linuxem a SSD a druhý s Windows XP a HDD. Oba využívají nového úsporného procesoru Intel Atom. Konfigurace s Linuxem a 512 MB RAM jsou navrženy jako šikovnější organizéry a verze s XP a 1 GB RAM půjde použít jako velmi mobilní notebook. Acer naznačil také velmi zajímavé ceny.

Základní popis

Společnost Acer je mezi notebooky zásadním hráčem, a tak nepřekvapí, že s celosvětovou mánií kolem malých notebooků ani ona nebude pozadu. Jako první redakce v České republice máme možnost jejich nového zástupce malých notebooků podrobit našim testům. Do redakce dorazily rovnou dva kusy. Oba vzorky jsou předprodukční a je možné, že prodávané kusy (jakmile budou v ČR, otestujeme je také) se budou v některých parametrech lišit. První výrobce staví jako klasický notebook ve zmenšeném provedení. Má v sobě velkou baterii (standardně v prodeji bude baterie malá, ale velkou baterii bude možno dokoupit), klasický pevný disk a předinstalované Windows XP. Druhý je mířen někam jinam. Měl by zastat práci elektronického organizéru (komunikátoru) a poznámkového bloku. Tomu bude s největší pravděpodobností odpovídat i nižší cena. K takovému účelu je také nainstalován speciální „odlehčený“ Linux s veškerým základním kancelářským vybavením. Protože jde jinak až na barvu o dva identické notebooky, bude se tato recenze věnovat oběma.

Aspire one je velmi elegantní. Šasi se dělá v několika barvách a v kombinaci s lesklými částmi a oblými tvary působí dojmem hravosti. Je jasné, že tvůrci chtěli z tohoto notebooku udělat i módní doplněk. Nám se dostala bílá a modrá verze. Která z nich k notebooku více sedí, je velmi subjektivní. Tmavě modrá je však zcela jistě decentnější a vyvolává určitý dojem pracovního nástroje. Po vzhledové stránce nemohu mít žádné větší výhrady. Snad jen lesklý rám kolem displeje není moc ergonomický (zvláště pokud máte za sebou nějaký výrazný zdroj světla, ruší odlesky z rámu víc než odlesky na displeji).

Šasi působí robustním dojmem a mechanicky je celé velmi pevné, neměl by tedy být problém s jeho denním používáním. Lze ho nosit i za roh displeje a snese i nevybíravé chování.

Víko není v zavřeném stavu jištěno žádným zámkem, ale jednou rukou ho ani tak nemáte šanci otevřít. Není se co divit, když těžiště celého zařízení je velmi blízko kloubu. Kloub samotný není tuhý ani moc, ani málo a zdá se být dobře navržen. Kvůli konstrukci otevírání je maximální úhel otevření omezen na 135°. V některých případech (při práci na klíně) to mírně omezuje, ale lze si na to zvyknout. Ve větším úhlu otevření brání velká (příplatková) baterie, takže s menší, základní baterií je možnost otevřít víko ještě o kus dál.

Výbava je mírně nad průměrem v této kategorii. Všechny konektory jsou umístěny na bocích. Pravá strana disponuje audio konektory, dvěma USB, čtečkou karet (SD/MMC, xD, MS/Pro; SD karty zčásti vyčnívají) a zdířkou Kensington zámku. Levá strana je osazena napájecím konektorem, grafickým VGA výstupem, LAN, posledním USB a čtečkou SD karet, do které se karta vejde celá a je určena k rozšíření úložné kapacity.

Nad klávesnicí je vpravo umístěn vypínač (se zelenou diodou) a vlevo čtyři indikační diody (zelené a červené) – ty oznamují nabíjení baterie, práci disku a zámky klávesnice (NumLock, CapsLock). Jedinou detašovanou diodou je oranžové oznamování práce Wifi v levém dolním rohu pod klávesnicí.

Aspire one je primárně určen k dennímu používání. K tomu jsou samozřejmě potřeba minimální rozměry (250 x 170 x 29 mm u verze s Linuxem a 250 x 188 x 28-38 mm u verze s Windows) a nízká váha (0,98 kg u verze s Linuxem a 1,26 kg u verze s Windows a větší příplakovou baterií). Oboje Aspire one bez problému splňuje. Nejvíce ho ocení právě lidé, kteří s sebou nechtějí tahat na cestách velké a těžké notebooky. Snad jen ten adaptér by mohl být menší – u obou verzí je použit standardní s výkonem 65 W (403 g i s kabeláží), který se používá u méně výkonných velkých notebooků.

Klávesnice a ovládací prvky

U malých notebooků je jedním z největších problémů vtěsnat nějakou rozumnou klávesnici, která by byla použitelná i na víc než jen vyplnění adresy do webového prohlížeče či zadání hesla do systému. Proti použitému 8,9“ displeji bylo nutné kvůli klávesnici celý notebook o pár centimetrů rozšířit. Jedině tak bylo možné do něj dostat použitelnou klávesnici.

Řekl bych, že Acer se s problémem vypořádal velmi dobře. Přestože je klávesnice malá a její klávesy jsou menší než u běžného notebooku, psaní je celkem pohodlné. Převážná část této recenze byla napsána přímo na Aspire one a psaní bylo téměř stejně rychlé jako na velké klávesnici. Klávesy mají jistý stisk a mírné klapání (než klapání to zní spíš jako šoupání dvou igelitů o sebe). Snaha psát nehlučně je ovšem marná. Klávesy jsou podobně hlučné při silném i slabém stisku.

Rozložení vychází z americké varianty, takže není levý Shift zkrácen zbytečnou druhou klávesou zpětného lomítka a naopak Enter je zmenšen na jednořádkový. Na našem trhu se většinou používá Enter na výšku a je velmi pravděpodobné, že lokalizované finální kusy budou mít právě „velký“ Enter.

Klávesy PageUp a PageDown jsou umístěny hned nad kurzorovými šipkami a jsou zmenšeny na výšku. V kombinaci s klávesou Fn je pak na těchto klávesách realizována i funkce Home/End. Ta ovšem ani na jednom testovacím kusu nefungovala, což připisuji tomu, že nejde ještě o finální produkty určené k prodeji.

Touchpad je z prostorových důvodů velmi stísněný a jeho tlačítka jsou umístěna po stranách dotykové plochy. Vzhledem k jejich minimální velikosti by se dle mého názoru klidně vešly i pod dotykovou plochu, kde by byly užitečnější. Takto potřebuje uživatel hodně času, než si na takovýto touchpad zvykne. Dotyková plocha je navíc zapuštěna jen minimálně, takže je při psaní nutné touchpad vypínat (Fn+F7), aby nepřesouval náhodnými doteky ruky kurzor někam jinam. Jinak jde o standardní řešení společnosti Synaptics s podporou všech základních funkcí včetně emulace kolečka myši.

Hlavní HW parametry

Základem je úsporný procesor Intel Atom N270 s frekvencí 1,6 GHz, jehož FSB běží na nižším (na dnešní poměry) taktu 533 MHz. Stejně tak vyrovnávací paměť je menší oproti běžným Core procesorům – konkrétně 512kB L2. S procesorem spolupracuje nová (avšak vycházející ze staršího návrhu) úsporná čipová sada Intel 945GSE s maximální spotřebou 6 Wattů.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 10204

Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 5801

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 14781

Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 10713

Cinebench 9.5

Rendering (Single CPU): 89

Rendering (Multiple CPU): 135

Multiprocessor Speedup: 1,51

I přes vysokou frekvenci jsou výkony podstatně nižší v porovnání s procesory Core 2 Duo. To je daň za úsporný návrh a Atom se ani nesnaží těmto procesorům konkurovat. Jeho primární vlastností je nízká spotřeba. Malé notebooky jsou primárně určeny pro práci s internetem, dokumenty (kancelářské aplikace) a pro jednoduchou multimediální činnost. Na výkonové požadavky plynoucí ze zaměření takto malých zařízení stačí tento procesor s přehledem.

U obou testovaných vzorků je osazeno 512 MB RAM (jeden modul). Prodávaná varianta s HDD a XP bude obsahovat v základu 1 GB RAM. Pokud by vás napadlo paměť rozšířit, tak předem varuji, že na spodku zařízení nejsou žádné „kapsičky“ umožňující k paměti rychlý přístup. Bude vás proto čekat kompletní rozebrání, které už rozhodně není tak snadné. S použitou pamětí byla naměřena (programem HWiNFO32) propustnost 1764 MB/s.

Pevný disk je první součástkou, kde se oba modely liší. Varianta s Windows disponuje klasickým 2,5“ pevným diskem, který je překvapivě velmi rychlý i v porovnání s výkonnými notebooky. Snad jen ta kapacita 80 GB už je dnes mezi disky minimum. Na cestách s malým notebookem však, předpokládám, bude stačit úplně přepychově. Varianta s Linuxem je vybavena malou 8 GB SSD pamětí. Ta je samozřejmě i pomalejší (zápis dokonce výrazně), ale odpovídá tomu, jaké paměti se používají i v ostatních malých noteboocích.

Testy rychlosti byly provedeny jen na verzi s pevným diskem, protože samotné testovací programy běží pouze pod systémem Windows.

HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 95,61 MB/s

HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 50,6 MB/s

Průměrná přístupová doba: 16,42 ms

Možnosti připojení jsou jen základní a tvoří je kombinace 100Mbit síťové karty (Realtek) a bezdrátového Wifi adaptéru s podporou standardů b/g, který má posuvný (softwarový) vypínač na čelním panelu notebooku vpravo. Oba notebooky měly neosazený mini-PCIe slot pro připojení 3G/Wimax modulu, který by se měl objevit v průběhu podzimu.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

Širokoúhlý 8,9“ displej s rozlišením WSVGA (1024x600) je optimální jak velikostí plochy, která se může zobrazit, tak i velikostí pixelů. Dodaný notebook s Windows měl nastavené větší DPI, které jsem přepnul zpět na normální, a i tak se mi z displeje dobře četlo. Regulace jasu má velký rozsah a při nejnižší světlosti se dokonce podsvícení vypne.

Povrchová úprava displeje je dalším viditelným rozdílem. Verze s Windows má displej lesklý a verze s Linuxem matný. Díky tomu, že si můžu položit oba notebooky vedle sebe, lze přesně porovnat, jak si proti sobě stojí. Lesklá verze má hezčí obraz a jasnější bílou, u matné verze je mírně zrnitý povrch a bílá má nádech do žluta. Vertikální pozorovací úhly jsou lepší u matné verze, ale rozdíl je minimální. Dodávané prodejní kusy mají být dodávány výhradně s lesklou verzí.

Integrovaná grafická karta Intel GMA950 se sdílenou pamětí je pro potřeby úsporného počítače navíc ještě podtaktovaná. Její výkon stačí pro veškerou kancelářskou práci, základní multimediální činnost a případně i grafické prostředí Aero z Windows Vista (u Aceru však raději zvolili verzi XP a s Vistou není notebook vůbec nabízen). Z 3D her si rozumně lze zahrát jen ty starší.

Kvalita zobrazení z VGA výstupu je velmi dobrá a i lepší 20-22“ LCD panel by měl jít bez problému použít. Těší mě, že výrobci konečně u malých notebooků implementují použitelné VGA výstupy (když už nereagují na digitální rozhraní). Nevím, kde jinde je potřeba připojit externí monitor větší než právě u malých notebooků s pidi-displeji.

Testy 3D Mark

3DMark 2001: 3017

3DMark 03: 750

3DMark 05: 249

3DMark 06: 123

Cinebench 9.5

Shading (CINEMA 4D): 130

Shading (OpenGL Software Lighting): 366

Shading (OpenGL Hardware Lighting): 513

OpenGL Speedup: 3,94

Ačkoli výsledky herních testů nejsou oslnivé, mezi malými notebooky si Aspire one nevede špatně. Přesto si můžete rovnou nechat na náročné 3D hry zajít chuť. I práci v pokročilých 3D grafických editorech bych doporučoval provádět na něčem výkonnějším.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimédia

Vestavěné reproduktory velký požitek ze zvuku zcela jistě nenabídnou. Jejich středy jsou velmi slabé a hloubky jsou téměř potlačeny. Proto má zvuk plechový nádech. Regulace hlasitosti se provádí kombinací Fn klávesy a kurzorových šipek (i na tak malé klávesnici k tomu bude většina lidí potřebovat obě ruce).

Multimediální výbavu podporuje vestavěný mikrofon a webkamera, oboje ve víku nad displejem.

Chlazení a provozní hluk

Ani úsporný Atom ještě není tak úsporný, aby výrobci mohli přestat dávat do notebooků ventilátory (které se hromadně začaly používat s prvními Pentium procesory). Ventilátor u Aspire one tahá vzduch mnoha otvory na spodku zařízení a vyhání je miniaturním výdechem na levém boku. Se svými maličkými lopatkami pro něj není lehké zajistit vhodný průchod vzduchu. Kvůli tomu se spouští prakticky po pár sekundách běhu notebooku a velmi záhy přechází na vyšší rychlost. Oba dva modely měly hvízdavý zvuk ventilátoru, který moc nepotěší zejména při práci v tiché místnosti, protože je mnohem rušivější než klasický šum průchodu vzduchu. To nepotěší o to více, že s procesorem Atom by člověk čekal při kancelářské práci ventilátor vypnutý.

Při výpočetně náročnější činnosti se ventilátor už moc nezrychlí, takže v porovnání s ostatními nejde v zátěži o nějak hlučný notebook (a to i v této kategorii).

hodina provozu - mírná zátěž

touchpad = 36,2°C

levá strana pod klávesnicí = 41,3°C

pravá strana pod klávesnicí = 38,6°C

klávesnice vlevo = 38,0°C

klávesnice vpravo = 36,0°C

spodek maximum = 44,0°C (vlevo pod výdechem chlazení)

výdech chlazení = 41,8°C

napájecí adaptér = 41,9°C

hodina provozu - vysoká zátěž

touchpad = 36,2°C

levá strana pod klávesnicí = 42,3°C

pravá strana pod klávesnicí = 39,4°C

klávesnice vlevo = 38,6°C

klávesnice vpravo = 35,9°C

spodek maximum = 46,0°C (vlevo pod výdechem chlazení)

výdech chlazení = 45,7°C

napájecí adaptér = 39,6°C

teplota okolí při měření: 23°C

Aspire one není výjimkou v této kategorii a proti běžným velkým notebookům dosahuje vyšších teplot. Celkově je tak srovnatelný s ostatními malými notebooky. Udělat efektivní, tiché chlazení v tak malém zařízení není vůbec snadné. Díky použití plastových materiálů se aspoň při kontaktu s člověkem teplota tolik nepřenáší, takže ani při psaní a přenášení jsem neměl pocit, že bych měl v ruce horký kámen. Klávesnice, která bude v kontaktu s vašima rukama nejčastěji, moc tepla přes sebe nepropustí, takže bych vyšší teploty neviděl černě.

Při práci s notebookem na klíně jsem taktéž nezaznamenal větší problémy. Pokud není položen na jednom místě celou dobu, tak teploty spodní části nejsou tak vysoké. I tak však zejména v těchto parných dnech doporučuji notebook raději něčím podložit.

Baterie

Použitá baterie je posledním rozdílem mezi testovanými kusy. Verze s Windows dorazila vybavena nadstandardní baterií s kapacitou 58 Wh (11,1 V, 5200 mAh), a Linuxí se musela spokojit jen se standardní 24 Wh (11,1 V, 2200 mAh). Prodejní kusy budou mít v základu baterii malou a velká bude za příplatek. Zatímco malá baterie se s přehledem vejde do notebooku celá, velká přesahuje dozadu i dolů, čímž zadní část notebooku nadzvedá (má vlastní nožičky). Podrobnější testy výdrže jsem prováděl jen u verze s Windows, tedy i s větší baterií. Ta v našem standardním redakčním testu* dosáhla výdrže 5 hodin a 10 minut, což už je celkem použitelná hodnota. Se zapnutým Wifi a mírně vyšší intenzitou podsvícení klesne výdrž na stále velmi dobrou hodnotu 4 hodin a 40 minut. Zkusil jsem notebook zatížit přehráváním videa z YouTube.com a výdrž se ustálila na hodnotě nějakých 4 hodin. Pod tuto hodnotu byste se při běžné práci neměli ani dostat. Lze tak říct, že i na cestách je notebook s velkou baterií dobře použitelný a nebude nutné se neustále ohlížet po elektrických zásuvkách.

Menší (standardní) baterie poskytuje výdrž podstatně menší. Při běžné kancelářské práci to dělá jen 2 hodiny a 20 minut pro model s SSD pamětí. Pokud si na notebooku budete přehrávat video se zapnutou Wifi, tak se budete muset spokojit jen s 1 hodinou a 40 minutami provozu.

Příkon notebooku

Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 15 W

Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 28 W

Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 21 W

Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 28 W

BIOS a zabezpečení

Zde je použit pro Aspire notebooky tolik charakteristický InsydeH2O BIOS, jehož setup utilita nabízí jen úplně základní možnosti nastavení. Mimo nastavení priorit bootování, času a hesla (startu počítače, nastavení BIOSu) už nic dalšího ovlivnit nelze.

Příslušenství

Protože jde pouze o předprodukční vzorky, dostali jsme k notebookům jen napájecí adaptéry. Linuxová verze je založena na upraveném Linpus Linux Lite. Windows verze má předinstalovaný Windows XP Home Edition. Oboje v anglické verzi. Na systému s Windows bylo předinstalováno i mnoho různých zbytečných aplikací od antiviru (který občas značně vytěžoval procesor, takže jsem ho odinstaloval ještě před začátkem testu) až po různé shareware hry.

Linux – prostředí a programy

Prostředí odvozené z odlehčené distribuce Linpus Linuxe Lite je navrženo pro maximálně jednoduché ovládání (založeno na grafickém prostředí Xfce). Po krátké chvíli od zapnutí se na obrazovce objeví čtyři obdélníky s vybranými programy. Každý obdélník definuje určitou kategorii podle toho, na co která skupina programů slouží.

Acer Aspire One - linux prostředí
Ukázka základního prostředí u Acer Aspire one s Linuxem

Connect (přístup k internetu)

Firefox 2 (WWW prohlížeč)

Messenger (IM klient podporující mnoho protokolů včetně ICQ a MSN)

Skype (hlasový a videokomunikační program)

OneMail (jednoduchý poštovní klient)

RSS Reader (čtečka RRS feedu)

Work (kancelářské programy)

OpenOffice.org (kancelářský balík obsahující programy na práci s textem, tabulkami a prezentacemi)

Calendar (jednoduchý kalendář)

Contact (správa kontaktů)

Calculator (poměrně schopná kalkulačka i s vědeckým módem a možností „papírového“ zápisu)

Fun (zábava)

Media Master / Photo Master (celoobrazovkové multimediální centrum s jednoduchým ovládáním)

Games (několik velmi jednoduchých hříček)

Webcam (obslužný program webkamery)

Paint (kreslicí program podobný malování z Windows)

Files (práce se soubory)

Přímé spuštění programu na správu souborů

Otevření správce souborů na konkrétní z vybraných složek (dokumenty, obrázky, hudba,…)

Na základní kancelářskou práci je výbava dostatečná. Jen mě překvapilo použití některých méně známých programů. V systému není žádná uživatelsky přístupná možnost doinstalovat další programy.

Linux – nastavení

Z konfiguračních nástrojů jsem usoudil, že u předprodukčního vzorku není z pochopitelných důvodů finální verze všech programů, a tak zde uvedu jen funkční postřehy.
Z funkčních možností bych jmenoval možnost nastavení napájení (výkon procesoru a akce při nízkém stavu baterie), hlasitosti zvuku (lze i úplně vypnout interní reproduktory), touchpad, tiskárnu a uživatelské účty. Síť se nastavuje pomocí utility v dolní liště. S ní lze velmi snadno konfigurovat všechny sítě. Malý problém byl jen se zobrazením MAC adresy, ale i to jsem nakonec vyřešil. Navázání spojení s routerem následně proběhlo bez problému. Systém automaticky detekoval, že je použito WPA šifrování, a dotázal se na heslo.

Linux – použití

Jak je uvedeno výše, je vzorek zatím nedokončený a nemá tedy cenu zde vyjmenovávat všechny drobné nedodělky, které pravděpodobně výrobce vyřeší. Uvedu jen jednu věc, která je dle mého soudu velmi důležitá a bylo zcela jistě záhodno ji vyřešit. Na mysli mám podporu souborového systému NTFS pro čtení i zápis (momentálně nefunguje ani jedno), který se používá v drtivé většině disků u počítačů s operačním systémem Windows.

Ceny a záruka

Acer Aspire one bude na konci léta (přelom srpna a září) k dostání i v českých obchodech a objeví se tu více konfigurací. Jejich přesná podoba a cena dosud bohužel není známá. Všechny by měly disponovat procesorem Intel Atom a na výběr by mělo být mezi běžným pevným diskem (konfigurace s Windows XP Home), či SSD (a Linux). Verze s Windows bude vždy s 1 GB RAM. Cena verze s Windows XP a HDD by se měla pohybovat okolo částky 10 tisíc Kč včetně DPH.

Na všechny tyto produkty bude poskytována roční záruka pro firmy a zákonná dvouletá pro fyzické osoby nepodnikatele.

Závěr

Ačkoli jde jen o předprodukční vzorky, Aspire one ve mně už teď zanechal velmi dobrý dojem. V kategorii nejmenších notebooků nabízí optimální kompromis mezi velikostí a rozumnou ergonomií. Charakterizuje ho displej s rozumným WSVGA rozlišením, klávesnice s klasickým rozložením a dobrá výdrž na baterie v případě použití větší baterie. Použití v terénu je podpořeno také solidní konstrukcí. Všeho všudy tak mám vlastně pouze jednu výhradu, která se týká zvuku ventilátoru a jeho velmi častého chodu. V běžném prostředí to nijak neruší, ale v úplném tichu je ventilátor nepříjemný.

Klady a zápory

+ dobrá klávesnice
+ odolná mechanická konstrukce
+ dobrá výdrž s větší baterií

Zápory dnes uvedeme jen s velkým otazníkem, protože testované kusy byly jen předprodejní vzorky a u ostrých kusů to může být jiné. Prvním je zvukový projev ventilátoru. Druhým je absence podpory NTFS u verze s Linuxem. Doufejme, že prodejní kusy budou mít toto vyřešeno.

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30 sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.