RECENZE: HP 2133 Mini-Note - malý s velkou klávesnicí

3. 7. 2008 07:00 Rubrika: Recenze Autor: Jiří Zima

I HP přidalo svého koně do závodu o 'nejlepší' malý notebook. Na rozdíl od ostatních výrobců však směřuje trochu jinam, což je znát hned na první pohled - Mini-Note se snaží zaujmout svým seriózním vzhledem. Uvnitř notebooku potom najdeme procesor VIA C7 a běžný 2,5'' disk.

HP 2133 Mini-Note - malý s velkou klávesnicí

Testovaný vzorek je předprodukční kus, proto je třeba brát některé informace jako orientační. Prodávané konfigurace se mohou v některých parametrech lišit.

Základní popis

Kombinace hliníkového (stříbrného) těla a lesklých černých plastů (na víku) působí velmi elegantně a dalo by se říci, že Mini-Note vypadá výrazně dražší, než ve skutečnosti je. Právě seriózním vzhledem se snaží HP odlišit od konkurence v této kategorii. Na šasi se šetřilo minimálně, takže nepřekvapí špičková kvalita zpracování a velmi odolná konstrukce, která by měla snést i značně nevybíravé zacházení. Zvenčí má víko vzor broušeného kovu a mám trochu obavy, jak moc bude takový povrch odolný proti poškrábání (nějaké rýhy už v našem testovacím vzorku byly, když jsme jej dostali). Proti lesklým multimediálním notebookům by to však mělo být určitě o něco lepší.

Všechny konektory se rozprostřely po bocích. Na levé straně je audio vstup i výstup, (power) USB port a obrazový VGA výstup grafické karty. Na pravé straně je zdířka zámku Kensington, napájení, LAN, druhý USB port, čtečka karet a především ExpressCard 54 slot (krytý záslepkou), který je u těchto notebooků malou výjimkou. Do tohoto slotu lze vložit od 3G bezdrátových modemů přes TV tunery a zvukové karty až třeba po SSD paměti.

Otevírání notebooku vyžaduje obě ruce, přestože není použito jištění žádným posuvným zámkem. Kloub sice není nijak extrémně tuhý, ale nízká váha prostě dělá své. Zarazí slabší úhel otevření - nějakých (přibližně) 130° není na malý notebook mnoho. Zejména při práci na klíně by potěšil úhel větší.

S indikačními diodami se výrobce vypořádal střídmě. Na čelním panelu notebooku svítí dva posuvné prvky – vypínač (modrá) a ovladač bezdrátového vysílače (červená a modrá). Samostatná dioda je ještě použita pro indikaci práce pevného disku. Ta svítí modře, když disk pracuje, a červeně, pokud jsou zaparkovány jeho hlavy z důvodu minimalizace negativního dopadu otřesů při přenášení.

Minimální rozměry zaručují maximální mobilitu. Podobná zařízení jsou předurčena k dennímu nošení a nepronesou se ani v brašně přes rameno. Rozměry 260 x 165 x 25-33 mm při váze 1,30 kg jsou opravdu značně pod průměrem pro běžné notebooky (ačkoli váha mohla být ještě o něco nižší). Překvapivě velký se mi ovšem zdá 65W napájecí adaptér (425 g), přihlédnu-li k faktu, k jak malému notebooku je dodán. Dokonce i některé velké notebooky (ač je to jen pár výjimek) mají adaptér menší.

Klávesnice a ovládací prvky

Klávesnice je jedním slovem luxusní. Klávesy mi dokonce připadají ještě větší, než na běžných noteboocích. Vzhledem k rozměrům, do jakých se muselo všechno vtěsnat, nemám ke klávesnici absolutně žádné výhrady. Snad jen levý Shift mohl být o kousek větší. Na notebooku je přímo radost psát a svou primární roli „psacího stroje“ tak může zastat přímo přepychově. Klávesy mají příjemný povrch, přesný stisk a jejich klapání je poměrně tiché, takže nijak výrazně neruší.

Fn klávesa zajišťuje všechny pro ni charakteristické funkce jako regulace jasu, hlasitosti a přepínání výstupu grafické karty. V kombinaci s kurzorovými šipkami i emuluje klávesy pro pohyb v dokumentech. U zástupného numerického bloku je nutné pro psaní číslic přepínat klávesu NumLk. V kombinaci s pouhým stiskem Fn klávesy se čísla psát nedají.

Kvůli klávesnici muselo HP notebook rozšířit i za cenu okrajů po bocích displeje. Hloubka se ovšem zbytečně nerozšiřovala, aby nebyl celý větší. Z tohoto důvodu na touchpad nezbylo mnoho místa a podepsalo se to na jeho rozměrech, kde výška se zredukovala na polovinu klasických touchpadů z větších notebooků. Ze začátku mi vůbec nesedl a nechápal jsem, kde je chyba, že se na nic nemohu trefit. Nakonec jsem na to přišel – odlišný poměr stran se podepsal i na vnímání polohy prstu. Zjednodušeně by se dalo říct, že při pohybu prstu po vertikální ose se kurzor posune o dvakrát větší kus, než při stejném pohybu po ose horizontální.

Touchpad je od společnosti Synaptics a po chvíli cviku se s ním pracuje velmi dobře (nulové zpoždění). Emulace kolečka myši se provádí standardně tahem prstu po pravé straně dotykové plochy. Toto místo je označeno malým vrypem. Tlačítka nejsou umístěna pod dotykovou plochou, ale netradičně vedle ní. Na tuto nezvyklost si bylo potřeba kupodivu zvykat nejdéle. Při polohování ukazováčkem si totiž nemáte kam položit palec. Ani to ovšem není nepřekonatelný problém.

Hlavní HW parametry

Základ tohoto notebooku je poněkud kontroverzní. Použitý procesor VIA C7 s frekvencí 1,2 GHz vyniká především svou minimální spotřebou. Ta je ovšem zabita žravější čipovou sadou VIA CN896 (a VIA VT8247S), která se běžně používá hlavně v úsporných stolních počítačích. Jenže slovo úsporný má v rámci stolních počítačů a notebooků poněkud odlišný význam. Nová úsporná čipová sada VIA VX800 přišla až nyní s platformou VIA Nano a starou VX700 pravděpodobně v HP nechtěli použít kvůli starému grafickému jádru (nepodporujícímu grafické prostředí Windows Aero a vyšší rozlišení na VGA výstupu).

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 7244

Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 3452

Cinebench 9.5

Rendering (Single CPU): 55

V prodejních kusech má být instalován již procesor s frekvencí 1,6 GHz. V testovaném předprodukčním vzorku byla frekvence slabší, a tak je třeba brát následující řádky s rezervou. Postarší procesor se podepsal na nízkém výpočetním výkonu, který už je dnes vhodný vážně jen na kancelářskou práci. Na "kancelář" bez problému stačí, avšak s ničím více nepočítejte. Nedostatek výkonu byl znatelný i na předinstalovaném systému Windows Vista. Stačilo více spuštěných aplikací a místy se objevovaly určité prostoje, kdy jsem měl pocit, že se počítač zasekl. To ovšem mohlo být způsobeno také velikostí instalované RAM v předprodukčním vzorku, kde je 1 GB, ale v prodávaných konfiguracích mají být již 2 GB. Všechny testy jsem proto raději provedl na Windows XP, které lze také legálně používat (v rámci Vista Business Downgrade) a výrobce dodává i všechny potřebné ovladače. Starší Windows jsou podstatně méně závislé na procesoru, což je dáno samozřejmě i dobou, ve které vznikly. I tak se objevilo několik situací, kde procesor byl úzkým hrdlem. Za všechny bych jmenoval například automatickou aktualizaci systému. Už během stahování proces update.exe vytěžoval procesor na 100% (nárazově, ale velmi často) – i psaní ve Wordu a prohlížení webových stránek bylo v tu chvíli značně znepříjemněno, když všechno reagovalo až se zpožděním.

1 GB paměti RAM tvořený jedním DDR2-667 modulem je minimem použitelným pro Windows Vista. Je potřeba počítat s tím, že integrovaná grafická karta z této hodnoty ukousne pro sebe celých 128 MB. Na ostatních podporovaných systémech (Windows XP a SUSE Enterprise Desktop) je takové množství RAM dostatečné pro všechny běžné aplikace. A jak bylo uvedeno výše, prodejní kusy mají být dodávány se 2 GB RAM. V testu HWiNFO32 dosáhla paměť propustnosti pouhých 643 MB/s. Tato hodnota je asi 4x nižší proti průměru mezi plnohodnotnými velkými notebooky.

Jestli mě něco vyloženě pozitivně překvapilo, tak je to určitě pevný disk. Ten použitý má kapacitu příjemných 120 GB a jde o klasický 2,5" disk s rychlostí 5400 rpm, jaký lze vidět běžně ve velkých noteboocích. Proti pomalým SSD pamětem používaným v jiných malých zařízeních je reálná rychlost asi 2x větší. Vinou slabšího procesoru se na disk nečeká téměř nikdy. V aplikacích, které jsou závislé především na disku, byl HP Mini-Note velmi rychlý.

Proti otřesům je disk chráněn technologií HP 3D DriveGuard. Ta zároveň zajišťuje zaparkování hlaviček v případě zavření víka notebooku.

HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 148 MB/s

HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 44,1 MB/s

Průměrná přístupová doba: 17,27 ms

Výborné jsou také možnosti konektivity. Ty obstaráva trojice modulů Broadcom - gigabitový ethernet, bezdrátová Wi-Fi a/b/g a Bluetooth 2.0. Gigabitové připojení do sítě LAN je v této kategorii velmi nezvyklé, ale potěší. Nepotěšilo však společné vypínání Wi-Fi i BT modulu. Pokud chcete používat jen jedno z toho, druhé budete muset vypnout leda přes správce zařízení, což není zrovna dvakrát pohodlný způsob. V opačném případě budete muset trpět, že i druhé nevyužité zařízení spotřebovává energii při chodu na baterie.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

8,9" širokoúhlý displej disponuje obrovským rozlišením WXGA (1280x768). To má za následek neuvěřitelně miniaturní pixely, které asi mnoho lidí nepotěší. Bez zvětšování písem jsem měl problém vůbec rozeznat písmena v standardních programech Windows při běžné vzdálenosti. Při prohlížení webů jsem byl nucen použít funkci lupy, kterou naštěstí disponují všechny moderní prohlížeče. Se zpracováním roztažených obrázků ovšem začal mít problém procesor (testováno s prohlížečem Firefox 3.0), takže posouvání složitějších stránek už bylo mírně trhané. Ve Windows jsem raději jen zvětšil ručně písma, protože změna DPI ještě stále není bezchybná ani ve Windows Vista a mnoho programu na ni nereaguje korektně (v systémech Linux jsou podobné věci řešeny podstatně lépe a tam platí vždy, že čím vyšší rozlišení, tím lépe). S takto vysokým rozlišením si určitě někteří přijdou na své, ale pro běžné účely bych raději viděl rozlišení nižší (1024x600).

Přes displej je ještě přetažena jakási ochranná lesklá fólie. Ačkoli mám pocit, že samotný displej je matný, tak kvůli této fólii se v něm přesto uvidíte (odlesky nejsou nijak tlumeny). To zcela jistě neoceníte venku, kde budete mít problém něco vidět.

V čipové sadě je integrovaná grafická karta S3 Chrome9 HC se sdílenou pamětí o velikosti 128 MB. Tato grafická karta podporuje nové technologie v podobě DirectX 9, a běží na ní i grafické rozhraní Aero. Mimo interního displeje obsluhuje také kvalitní VGA výstup, a tak připojený 21" testovací LCD panel Samsung SyncMaster 215TW (WXGA+, 8-bit, S-PVA) fungoval v nativním rozlišení 1680x1050 bez viditelných defektů v obraze. HP Mini-Note tak lze používat i s velkým externím monitorem (grafická karta podporuje až do rozlišení 1920x1200), což rozhodně není mezi konkurencí standardem.

Testy 3D Mark

3DMark 2001: 1133

3DMark 03: 389

3DMark 05: 167

3DMark 06: 94

Cinebench 9.5

Shading (CINEMA 4D): 77

Shading (OpenGL Software Lighting): 216

Shading (OpenGL Hardware Lighting): 282

OpenGL Speedup: 3,65

Výsledky grafických testů jsou velkým zklamáním. Ačkoli jde o novější čipovou sadu (tj. grafiku), výkon je velmi slabý i v této kategorii. Podobné výsledky testu 3D Mark 2001 nabízely i integrované grafické karty notebooků 5 let zpátky. Na 3D hry si tak můžete rovnou nechat zajít chuť, neboť nějak rozumně poběží jen ty opravdu hodně staré (1998–2000). Zklamání přišlo i z ovladačů grafické karty, které nepodporují akceleraci videí pomocí technologie Flash – i takové video na Youtube.com vytěžuje procesor na 100% (ale běží ještě plynule). Pokud si však zvolíte celoobrazovkový režim videa, notebook rázem přestane stíhat. Při delším přehrávání dokonce přes obraz videa blikaly tenké černé čárky a v reproduktorech to sem tam zabzučelo.

S kancelářskou prací a přehráváním filmů pomocích standardních přehrávačů není problém (samozřejmě s výjimkou HD). Nic víc raději nečekejte.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimédia

Vestavěné reproduktory umístěné po stranách displeje příjemně překvapily svou hlasitostí a prokresleným zvukem, který předčí i mnoho velkých notebooků, které si na multimédiích zakládají. Jejich hlasitost je ovládána pomocí kombinace Fn klávesy a horní řady kláves (samostatná tlačítka přímo pro tuto činnost nejsou). Nad displejem je umístěna webkamera a duální (stereo) mikrofon. Sluchátka i mikrofon lze také připojit prostřednictvím dvou audio konektorů na levém boku přístroje. K multimediální výbavě tak není co vytknout.

Chlazení a provozní hluk

Na spodní straně je několik žebrovaných otvorů určených k nasávání vzduchu. Ten je hnán jedním ventilátorem a vychází ohřátý na levém boku. Po spuštění je ventilátor vypnutý a spouští se až po půl hodině kancelářské práce. Pak většinou jede buď pořád, nebo se občas na chvíli vypne. Při nejnižší rychlosti je slyšitelný, ale jeho hluk je přijatelný. Na vyšší rychlosti už se stává jeho zvuk otravný. Notebook je tak po hodině provozu na jednom místě docela horký, takže je zahřátý i povrch pod ním. Tím se snižuje i efektivita chlazení a po delší době provozu se už musíte s neustále běžícím ventilátorem smířit. Vinu dávám nepříliš úsporné čipové sadě, která má zbytečně velkou spotřebu. S tímto procesorem už totiž redakcí prošlo několik menších zařízení a některá z nich nepotřebovala ventilátor spouštět vůbec.

Pravděpodobně chybou BIOSu se někdy po probuzení z režimu spánku (dle terminologie Windows Vista: hibernace) roztočí ventilátor na plnou rychlost, kterou si drží stále. Jediné řešení je přepnutí do úsporného režimu a opětovné probuzení.

hodina provozu - mírná zátěž

touchpad = 38,9

levá strana pod klávesnicí = 40,0

pravá strana pod klávesnicí = 38,2

klávesnice vlevo = 39,5

klávesnice vpravo = 37,5

spodek maximum = 41,6

výdech chlazení = 41,9

napájecí adaptér = 38,0

hodina provozu - vysoká zátěž

touchpad = 41,0

levá strana pod klávesnicí = 46,0

pravá strana pod klávesnicí = 40,4

klávesnice vlevo = 42,4

klávesnice vpravo = 39,6

spodek maximum = 44,5 (uprostřed)

výdech chlazení = 47,3

napájecí adaptér = 41,8

teplota okolí při měření: 22°C

Z naměřených výsledků je vidět, že teploty jsou vyšší. Je to dáno kovovým tělem, které slouží zároveň jako chlazení, a chybí tak izolační vrstva mezi hřejícími součástkami a uživatelem. Citlivějším jedincům (na teplotu) by patrně vyšší teploty mohly velmi vadit. Já mezi takové nepatřím a vyšší teploty prostoru kolem klávesnice po mě problém nebyly. To může být částečně způsobeno i tím, že prostor pro opření rukou je příliš malý, takže není moc místa ke kontaktu se zahřátými plochami.

Horší je to se spodní stranou notebooku. Zejména v dnešních letních parných dnech je prakticky nemožné položit si Mini-Note na klín i při kancelářské práci. K popáleninám by dojít nemělo, ale nepříjemné a nepohodlné to určitě je.

Baterie

Čipová sada se podepsala i na výdrži baterie. Kvůli ní se celková spotřeba téměř neliší od velkých notebooků se standardními součástkami a integrovanou grafikou. V našem standardním redakčním testu* notebook na malou tří-článkovou 28 Wh baterii (10,8 V, 2600 mAh) vydržel pouhé 2 hodiny a 12 minut, což je zároveň maximum, přes které se nelze dostat. Při běžné práci se zapnutou Wi-Fi a vyšší intenzitou podsvícení proto počítejte maximálně s hodinou a půl výdrže. Takto slabá výdrž značně limituje možnosti využití tohoto notebooku na cestách, když nejsou v dosahu elektrické zásuvky.

Podporována je také větší baterie s dvojnásobnou kapacitou, která je nabízena u vyšších modelů. Tato baterie přesahuje směrem dolů a vytváří určitý náklon notebooku.

Příkon notebooku

Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 15 W

Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 38 W

Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 23 W

Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 43 W

BIOS a zabezpečení

Utilita nastavení BIOSu nabízí pouze základní možnosti nastavení. Z pokročilého stojí za zmínku možnost prohodit CTRL a Fn klávesy, zapnout neustálý běh ventilátoru při práci s připojeným napájením a nastavit režim kompatibility SATA řadiče. Možnosti zabezpečení jsou pouze základní a je tedy možné zaheslovat start počítače, nastavení BIOSu a pevný disk.

Na rozdíl od modelů HP Compaq chybí možnost ovládat nastavení BIOSu z prostředí Windows. Vzhledem k omezeným schopnostem nastavení to ničemu nevadí.

Příslušenství

Námi testovaný notebook byl ukázkový kus. V krabici byl s notebookem ještě adaptér (s evropskou a americkou koncovkou) a dvě CD. Jedno obsahovalo ovladače na Windows XP a druhé obraz kompletního disku se SUSE Linuxem. Operační systém Windows Vista je předinstalován včetně skrytého oddílu pro jeho obnovení bez nutnosti připojovat externí optickou mechaniku. Při přehrání systémem Windows XP (bez změny obnovovacího oddílu) už obnovení Visty nebylo možné provést (obnovovací proces nahlásil několik chyb a počítač restartoval), takže doporučuji provést její zálohu pomocí externí vypalovačky. Instalace ovladačů pro Windows XP je automatická a na jedno kliknutí myši i s ovládacími programy. Nehrozí tak žádné problémy s rozchozováním jednotlivých součástí.

Standardní programová výbava samozřejmě obsahuje i DVD přehrávač a vypalovací program. Oba dva ovšem bez dokoupení externí optické mechaniky částečně pozbývají smyslu, a tak jsou na výběr jen jako volitelné.

Instalace Linuxu

Protože nejlevnější varianty budou dodávány s předinstalovaným Linuxem, nenechal jsem si ujít možnost si ho také vyzkoušet s pomocí přibaleného DVD. To neslouží k čisté instalaci systému. Hned ze začátku budete varováni, že pokračováním instalačního procesu přijdete o všechna data na disku. Jakmile projdete přes varování, rovnou se přehraje celý obraz na disk a systém se restartuje. První spuštění (tzv. preboot) probíhá formou průvodce. Systém se vás zeptá na několik základních nastavení (účty, sítě,…). Následně se naposledy restartuje a po restartu už na vás vykoukne plocha hotového systému s logem HP na pozadí.

HP nešlo cestou nějaké odlehčené distribuce. Zvolilo plnohodnotný SUSE Enterprise Desktop Linux. SUSE patří mezi uživatelsky velmi přívětivé distribuce a nabízí velké pohodlí i rozsáhlé možnosti rozšíření (snadná instalace dalších programů). Nevýhoda je jen v pomalejším startu (1 minuta) a někde i menší přívětivosti při konfiguraci. Aby se na notebooku příjemně pracovalo, je rozhraní nastaveno tak, že všechny prvky jsou dostatečně velké a čitelné (viz. Obrázek) – díky tomu mi na rozdíl od Windows vůbec nevadilo vysoké rozlišení. Všechny aplikace jsou přístupné přes nabídku tlačítka v levém dolním rohu. Tam je vše přehledně rozděleno a je to velmi podobné start nabídce Windows.

Aby notebook mohl dostát svému poslání, je předinstalován všechen potřebný kancelářský software: sada OpenOffice.org (textový editor, tabulkový kalkulátor, prezentace,…), prohlížeč PDF a další potřebné nástroje. Ačkoli německé SUSE standardně perfektně podporuje českou lokalizaci, verze od HP ji v sobě neměla, a tak bez doinstalovaných příslušných balíčků nejen že jsou programy jen v angličtině, ale kupodivu se mi nepodařilo nastavit ani české rozložení klávesnice. Modely, které se budou prodávat na našem trhu, budou samozřejmě lokalizované a tyto problémy se jich nebudou týkat.

SUSE podporuje také líbivý 3D desktop (obdoba rozhraní Aero). Pod Linuxem ovšem použitá grafická karta nemá kompletní ovladače a chybí akcelerace 3D. Na 3D desktop proto nedošlo.

Linux a jeho použitelnost

Část doby testování jsem HP aktivně používal s Linuxem, abych prošel různé situace, které při používání notebooku mohou nastat. Základem je nastavení připojení do Wi-Fi sítě – notebook mě sám upozornil informační bublinou, že nějaké našel, takže po odklepnutí stačilo jen zadat WPA šifrovací klíč a byl jsem připojen. Je příjemné, že jsou podporovány všechny dnešní běžně používané standardy zabezpečení. Lze se tak připojit i do WPA2 sítí s podnikovým zabezpečením. Zklamání přišlo s vyhledáním počítačů v síti Windows. Obdoba Průzkumníka z Windows totiž žádný počítač nenašla, přestože v ní zrovna běželo několik počítačů s Windows i Linuxem (samba). Pravděpodobně by bylo nutné něco ručně změnit v nastavení systému.

Pod Linuxem nefunguje kombinace Fn+F2 pro přepínání výstupu grafické karty. Fixně je nastaveno klonování nativního rozlišení interního displeje i na VGA výstup. Rozlišení lze změnit pouze směrem dolů, takže bez nějaké větší konfigurace není možné připojit velký externí monitor a používat ho v nativním rozlišení. Připojení klasického SVGA/XGA projektoru je ovšem bez problému. Možnost zobrazit na každém displeji jinou část plochy úplně chybí (opět vinny ovladače).

Se slabou výdrží se snadno stane, že dojde baterie uprostřed práce. Potěší proto možnost uspat notebook do RAM i na disk. Lze tak pokračovat v práci hned po připojení napájecího adaptéru.

SUSE má relativně pokročilou podporu všemožného hardwaru včetně různých TV tunerů, tiskáren a dalších zařízení. Paradoxně se mi však nepovedlo jednoduchým způsobem nakonfigurovat klasickou USB zvukovou kartu (Sound Blaster Live! 5.1 External). Bylo nutné použít konfigurační nástroje a stejně nechodilo vše tak, jak má (nešla měnit hlasitost). Na telefon s Windows Mobile v režimu ActiveSync notebook ani nereagoval.

S přenosnými úložnými zařízeními (pevné disky, flash paměti,…) je potřeba počítat s absencí podpory zápisu na disky se souborovým systémem NTFS. Ze souborových systémů Windows je podporován zápis pouze na všechny verze FAT (12, 16, 32).

Ceny a záruka

Na náš trh by se měl HP Mini-Note dostat v této konfiguraci:
CPU Via C7-M 1.6GHz 2133, RAM 2048M 667DDR2, HDD 120G 5400RPM, LCD 8.9 WXGA, BATT 6C 55Whr, Vista Business (možnost Downgrade na XP Pro), WLAN 802.11a/b/g, BT 2.0+.

Na výběr v ČR bude mnoho konfigurací - s procesory VIA C7 1,2 a 1,6 GHz, 512 - 2 GB RAM, s i bez webové kamery či Bluetooth a s 3 i 6ti článkovou baterií.

Předpokládané prodejní ceny zatím nejsou známy, na náš trh by se Mini-Note měl dostat na přelomu července a srpna 2008.

U každého OS je varianta s 2GB RAM.

Na produkt je poskytována standardní dvouletá záruka carry-in (uživatel odnese do servisu notebook sám nebo ho na vlastní náklady pošle kurýrem) v krajině koupě.

Závěr

HP 2133 Mini-Note na mě působí mírně kontroverzním dojmem. Ve své kategorii totiž některými svými vlastnostmi výrazně předčil konkurenci. Jenže je i několik vlastností, které celé nadšení dokáží opět utlumit.

Vyzdvihl bych jednoznačně výborný vzhled. Na rozdíl od ostatních podobných notebooků se Mini-Note výborně hodí i do pracovního prostředí a se svými elegantními tvary a černo-stříbrnou barevnou kombinací se nemusí stydět ani mezi podstatně dražšími notebooky. Nebylo by to HP, kdybychom nedostali i na tak malém prostoru prvotřídní klávesnici. Troufám si tvrdit, že pohodlí při psaní není nijak omezeno proti velkým (15,4“) notebookům. Po četných zkušenostech jsem dokonce došel k závěru, že mnoho velkých notebooků má klávesnici horší. Na této klávesnici si s klidem dokážu představit i psaní dlouhých rozsáhlých prací. Mini-Note není jen o práci a z multimediální výbavy poskytuje snad úplně vše, co se do této velikosti vejde, tedy webkameru, dobrý duální mikrofon a hlasité reproduktory schopné reprodukovat zvuk velmi prokresleně a vyváženě (i zde by v porovnání mnoho velkých notebooků neobstálo).

Jenže každá mince má dvě strany. Nevhodná (neúsporná) čipová sada zabíjí jedinou výhodu procesoru VIA C7 – tedy úsporný chod. Z toho důvodu nemá notebook ani výkon a ani výdrž na baterie. Kromě slabé výdrže se i více zahřívá a tím pádem neustále běží poměrně hlučný ventilátor (při práci na stole se po určitém čase točí neustále vyšší rychlostí). Všechno to má společného viníka – vysokou spotřebu. Vysoké rozlišení na tak malém displeji je také minimálně nezvyklé. Nedovolím si ho označit za dobrou, ani špatnou vlastnost. Počítám, že se lidé rozdělí na dva tábory. Pro jedny to bude důvod ke koupi a druzí budou zarytě tvrdit, že pro běžnou práci nepřináší tak vysoké rozlišení žádné výhody (to je i můj osobní názor).

Doufejme tedy, že spotřebu HP časem dotáhne s nějakým novým modelem, který by mohl být postaven na nové úsporné platformě VIA Nano, která dle testů dokonce nabízí větší výkon než nové procesory Intel Atom. Tento notebook si najde své místo všude tam, kde jsou požadovány malé rozměry a výborná klávesnice, ale na výdrži baterií zas tolik nezáleží.

Klady a zápory

+ výborná klávesnice
+ mechanická konstrukce a vzhled
+ velký a rychlý pevný disk

- slabý výkon
- vysoká spotřeba (vysoké teploty a nízká výdrž na baterie)

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.