RECENZE: Lenovo ThinkPad X300 - obrněný cestovatel

4. 6. 2008 07:00 Rubrika: Recenze Autor: Jiří Zima

Model X300 je nejmladším přírůstkem řady notebooků ThinkPad a nabízí přesně to, co profesionální uživatelé na cestách potřebují - tedy maximální mobilitu, všestrannost a co nejlepší ergonomii. Do váhy pouhého 1,5 kg je vtěsnán 13,3'' WXGA+ displej, pohodlná klávesnice, optická mechanika a nejmodernější technologie v podobě úsporného Core 2 Duo procesoru a SSD paměti. Tomu všemu ale také samozřejmě odpovídá i cena pod 60 000,- Kč bez DPH.

Lenovo ThinkPad X300 - obrněný cestovatel

Základní popis

O designu ThinkPadů toho bylo již napsáno hodně a jisté je jenom to, že každá problematika designu je subjektivní. Obecně i ze zkušenosti bych řekl, že mnoho laiků by nad notebooky ThinkPad nejspíše ohrnulo nos. Takový laik vám totiž odvětí, že jde o nevzhlednou černou krabici. Na tento segment uživatelů, kteří letí na pozlátka v podobě lesklých povrchů a spousty barevných diod ale ThinkPady mířeny nejsou. Ty mají jasné nasazení v podnikovém segmentu mezi profesionálními uživateli. Tato cílová skupina si naopak ThinkPady zamilovala. Jde totiž o uživatele, kteří ocení do posledního detailu propracovaný notebook, snažící se dostát svému primárnímu poslání – být pomocníkem při práci. Tomuto primárnímu cíli je také všechno podřízeno včetně designu, který je velmi konzervativní.

Takový design má i své nesporné výhody, protože nepodléhá aktuálním trendům (které se rychle mění). Dalo by se říct, že je svým způsobem nadčasový. Pokud se podíváte na nějaký 15 let starý ThinkPad (v té době ještě s procesorem 486), zjistíte, že je „zabalen“ do stejně černého a hranatého šasi a že vlastně i ta klávesnice je velmi podobná (včetně typického červeného kloboučku trackpointu).

Pod pevnými černými plasty se nachází ochranný kovový rám (zvaný Roll Cage), který je jak v základně notebooku, tak i ve víku displeje. Díky tomu je ThinkPad X300 až neuvěřitelně pevný a snese i velmi hrubé zacházení, které byste si k běžnému notebooku ani v nejmenším nedovolili.

Oba zámky víka se odemykají posuvným prvkem na čelním panelu. Ten je po prvním posunutí odemkne tak, že zůstanou odemčené i po jeho vrácení do původní polohy. V kombinaci s menším odporem kloubu víka tak není problém bezpečně otevírat notebook jednou rukou. Díky klasickému uchycení kloubů není otevření nijak výrazně omezeno a víko se základnou může svírat klidně i úhel 180°. Menší odpor víka má jednu nevýhodu – při silných otřesech víko „padá“. V praxi se to ovšem nakonec na překážku v žádné situaci neukázalo, takže to nijak negativně nehodnotím (nebyl problém ani při jízdě stařičkým pantografem).

Je jasné, že snížení váhy a tloušťky profilu vyžaduje jisté kompromisy. Ty se částečně podepsaly na rozmanitosti rozhraní. Na levém boku jsou dva audio konektory a dvě USB. Pravý bok nese mimo zdířky Kensington zámku i tenkou optickou mechaniku. Na zadní straně je dále napájení, analogový obrazový výstup VGA, LAN a poslední (třetí) USB.

Tři USB potěší a v této kategorii je můžeme stále považovat za nadprůměr. Zamrzí tedy tři věci. Chybějící PCMCIA (případně ExpressCard) slot pro připojení rozšiřujících karet (teoreticky ne 3G modemu, neboť ten lze do X300 koupit integrovaný), chybějící čtečka paměťových karet a především absence dokování, která znemožňuje například jakýmkoli způsobem vyvést nativní digitální výstup grafické karty.

ThinkPad X300 se řadí do kategorie ultra-portable a je tedy navržen pro časté přenášení. Jeho váha 1,54 kg se nijak výrazně neprojeví ani v brašně. V batohu na zádech je tak spíše „problém“, že není cítit prakticky vůbec. Rozměry 320 x 230 x 28 mm jsou sice o něco větší kvůli 13,3“ displeji a plnohodnotné klávesnici, proti běžným velkým notebookům je ale rozdíl stále výrazný.

K malému notebooku patří také malý adaptér. Ten má v tomto případě výkon 65 W a se vší kabeláží váží přesně 394 g.

Klávesnice a ovládací prvky

Klávesnice u ThinkPadů je něco dnes již téměř kultovního. Musím dát za pravdu šťastným majitelům těchto notebooků, protože jde opravdu o výborné klávesnice v mnoha ohledech. Potěší šestice kláves Insert/Delete/Home/End/PgUp/PgDn rozložením podobná standardním stolním klávesnicím. Stejně tak funkční klávesy oddělené do bloků po čtyřech velkými mezerami jsou velmi příjemné.

Abych si zachoval objektivitu, tak musím dodat i několik negativ. Mnoha lidem se určitě nebude líbit Fn klávesa umístěná v levém dolním rohu místo klávesy CTRL. Klávesy „zpět“ a „vpřed“ nad kurzorovými šipkami do stran jsou dle mého názoru zbytečné (kdo má ruce na klávesnici radši použije Alt a šipky do stran). Kdyby byly nahrazeny volným místem, nedocházelo by k jejich nechtěnému mačkání při manipulaci s kurzorovými šipkami (aspoň já jsem tento problém měl docela často). Stejně tak odsunutá klávesa ESC může pro někoho znamenat hodně zvykání navíc.

Pomocí Fn klávesy lze rychle přistupovat k nastavení některých částí notebooku. Můžete tak regulovat podsvícení, zapnout malou lampičku ve víku displeje, uspat, hibernovat, uzamknout operační systém, nastavovat schéma napájení, vybírat profil grafické (pro různé monitory) i Wi-Fi (pro různé sítě) karty, přepínat mezi touchpadem a trackpointem (a jejich kombinací) a odpojovat vyměnitelné jednotky. K ovládání hudebního přehrávače slouží kombinace Fn klávesy a kurzorových šipek. Není to sice stejně pohodlné jako separované klávesy, ale určitě je to lepší než nic.

Fn klávesy mají příjemnou vizuální odezvu. Informační prvky se podobají OSD ze starších televizorů (jednoduché světle zelené symboly na průhledném pozadí). Je to jednoduchý vzhled, ale osobně mi plně vyhovoval. Tam, kde je potřeba další vstup uživatele, na vás většinou vyskočí černé okno s příslušnými volbami. Veškeré takové funkce Fn klávesy byly moc příjemně zpracované a zaslouží si ode mě velkou chválu. Jednodušší software na správu notebooku jsem snad nikde jinde neviděl.

Musím si postesknout nad nemožností psát číslice na numerickém bloku v kombinaci s klávesou Fn bez nutnosti přepínat NumLock. ThinkPady jsou jedny z mála notebooků, kde tuto funkci není možné žádným způsobem zprovoznit. Částečně tak nelze ThinkPad doporučit lidem, kteří nechtějí připojovat k notebooku žádné přídavné numerické bloky, ale zároveň potřebují často psát mimo písmen i číslice.

Nad klávesnicí je malý panel s pěti tlačítky. První samozřejmě slouží k zapnutí notebooku. Je kulaté a jeho prostředek svítí bílou barvou. Dokázal bych si představit, že bude svítit o něco méně, ačkoli ještě nejde o nic extra intenzivního a rušivého. Druhé tlačítko je modré a má popisku ThinkVantage. Jeho zmačknutím se lze dostat do konfigurovatelné nabídky, která slouží jako takové rozcestí pro správu celého notebooku. Když něco nevíte, tak vaše cesta povede pravděpodobně sem (sám jsem si to několikrát v praxi vyzkoušel). Poslední tři tlačítka slouží k regulaci zvuku. Moc mě těší, že nejde o dotykové senzory, jak je poslední dobou zvykem různě u konkurence. Tlačítko je prostě tlačítko. Popiska nad tlačítkem pro ztlumení je v případě jeho aktivace podsvícena intenzivní (možná až příliš) oranžovou barvou.

Na informačním panelu jsou dále svítící stavové ikony. Lze z nich vyčíst, zda je notebook připojen k napájení, jak je na tom baterie (jen zda už má nízkou zbývající kapacitu), stav numerického zámku klávesnice, práci disku a aktivitu Wi-Fi i BlueTooth (odděleně). Ikony svítí velmi decentní zelenou a oranžovou barvou a nijak neruší ani při práci v temnějším prostředí.

U ThinkPadů nemůže překvapit červený klobouček trackpointu mezi písmeny G, H a B. Tyto notebooky stály u vzniku tohoto páčkového navigačního zařízení a dotáhly ho k dokonalosti. Musím uznat, že je s ním ovládání velmi přesné a pohodlné. Potěší prostřední tlačítko, pomocí kterého lze velmi snadno v kombinaci s pohybem páčky emulovat kolečko myši (lze také zapnout chování klasického prostředního tlačítka, ale kombinace obojího funguje bohužel jen v operačním systému Linux).

Trackpoint není pro každého, takže pro jistotu hned pod jeho tlačítky je umístěn ještě klasický dvoutlačítkový touchpad od firmy Alps. Ten je na můj vkus poněkud malý a touchpady firmy Alps navíc trpí určitým zpožděním. Během recenzování jsem tak kompletně přesedlal na trackpoint a touchpad prakticky přestal používat.

Hlavní HW parametry

Nízkonapěťový (low voltage) Procesor Core 2 Duo L7100 je osazen do základní desky s čipovou sadou, kterou Lenovo označuje jako Intel GS965. Intel však o ničem takovém nikde nemluví. Předpokládám tak, že by mělo jít o nějakou odvozeninu z klasického GM965. Celkově se musím trochu podivit nad slabým procesorem (nejnižší verze pro řadu L). Při běžné práci ve Windows však záleží především na rychlosti disku a procesor není až tak podstatný.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 17 146

Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 10 491

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 29 517

Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 18 114

Cinebench 9.5

Rendering (Single CPU): 212

Rendering (Multiple CPU): 370

Multiprocessor Speedup: 1,74

Windows Vista – CPU a RAM

Index dle počtu operací CPU za sekundu: 4,4

Index dle počtu operací RAM za sekundu: 4,6

I přes malé rozměry se na základní desce našlo místo pro dva sloty na RAM moduly. Ty jsou oba osazeny a celkem má notebook 2 GB paměti typu DDR2-667. V syntetickém testu HWiNFO32 paměti dosáhly propustnosti 2338 MB/s.

Na vyšší ceně celého notebooku se značnou měrou podepsala i SSD jednotka, která nahradila klasický pevný disk. Její kapacita 64 GB sice není nijak úchvatná, ale všechno je to vyváženo ohromnou rychlostí a minimální přístupovou dobou. Do malých notebooků se montují často pomalé 1,8“ disky, které mají proti tomuto řešení třetinovou rychlost. Díky vysoké rychlosti je práce ve Windows Vista neuvěřitelně svižná (svižnější než na mnoha velkých noteboocích).

HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 106,13 MB/s

HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 73,9 MB/s

Průměrná přístupová doba: 0,22 ms

Windows Vista – Index přenosové rychlosti: 5,9

Kvůli minimální tloušťce notebooku se musela zvolit vhodná tenká optická mechanika. Inženýři z Lenova vybrali DVD vypalovačku s podporou zápisu na všechna (k tomu určená) CD/DVD média s výjimkou dvouvrstvých (ty umí jen číst).

Standardní schopnosti konektivity jsou zajištěny gigabitovým síťovým adaptérem, Wi-Fi kartou s podporou nejnovějšího standardu draft-n a Bluetooth modulem. Vzhledem k absenci PCMCIA slotu postrádám bezdrátový 3G modem, který se ve verzi pro český trh standardně neosazuje (lze ale nakonfigurovat při velké zakázce pomocí Special bidu či dokoupit).

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

Matný širokoúhlý displej má na svou úhlopříčku 13,3“ nezvyklé rozlišení WXGA+ (1440x900). Ostatní dostupné notebooky na trhu mají totiž při stejné úhlopříčce „jen“ WXGA (1280x800). Jedno je jisté. Vyšší rozlišení není nutně jen výhodou, protože ne každému budou vyhovovat takto malé pixely (rozlišení 1280x800 na úhlopříčce 12,1“ má pixely o něco větší). Pro někoho však může být větší pracovní prostor obrovské plus.

Kvalitativně k displeji nemám větších výhrad. Barvy na matný displej business notebooku nejsou špatné. Pouze vertikální pozorovací úhel není nejlepší. Na obhajobu však musím říct, že je i dost notebooků, co se tváří multimediálně a úhly mají horší.

Grafická karta je integrovaná v čipové sadě základní desky a jde o jádro Intel GMA X3100 se sdílenou pamětí z hlavní paměti RAM (u notebooků této kategorie se jiné než sdílené grafické karty ani nepoužívají). Potěšil mě Lenovem upravený Video BIOS, do kterého jsou přidána ke standardním rozlišením (4:3) také ta širokoúhlá (16:10). Na rozdíl od ostatních notebooků s Intel grafikami je tedy možné nastavit i jiné širokoúhlé rozlišení, než které je dané displejem jako nativní. Podporována jsou 960x600, 1280x800, 1440x900, 1680x1050 a 1920x1200.

Mimo interního displeje lze použít i externí monitor či projektor. Připojení externích zařízení je možné (vzhledem k absenci dokování) pouze prostřednictvím vestavěného analogového VGA výstupu. V testu připojení 21“ LCD panelu Samsung SyncMaster 215TW s rozlišením WSXGA+ (1680x1050) notebook sice obstál, ale jen s odřenýma ušima. Obraz jako takový je ostrý, ale při některých barevných kombinacích textu a podkladu už jsou viditelné slabé duchy.

Kdo by náhodou skálopevně vyžadoval dokonalý obraz v podání digitálního DVI výstupu, má možnost sáhnout po univerzálním USB doku, který má Lenovo také v nabídce. Toto řešení není úplně čisté a nese s sebou dvě nevýhody. První se týká grafického výstupu. Kvůli omezené rychlosti USB přenosu je nutné oželet hry a HD video. Při běžné kancelářské práci by měla rychlost dostačovat. Druhá nevýhoda se týká napájení. U běžné dokovací stanice se po připojení notebook začne i nabíjet. U připojení přes USB to není možné a bude nutné mít někde připravený i napájecí adaptér samostatně.

Testy 3D Mark

3DMark 2001: 3793

3DMark 03: 1415

3DMark 05: 698

3DMark 06: 530

Windows Vista – grafika

Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 3,5

Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 3,5

Cinebench 9.5

Shading (CINEMA 4D): 244

Shading (OpenGL Software Lighting): 457

Shading (OpenGL Hardware Lighting): 641

OpenGL Speedup: 2,63

Sdílená grafika v kombinaci s úspornějším procesorem svým výkonem nadchnout snad ani nemůže. Na náročné 3D hry si nechte rovnou zajít chuť. Pokud ovšem potřebujete dělat základní kancelářskou či multimediální činnost, tak není žádný problém. Na to plně postačuje. Ti, kteří nehrají hry a ani nepracují v náročných 3D modelovacích programech, na omezení daná grafickou kartou pravděpodobně ani nenarazí.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimédia

Zvukový čip umí jen analogový stereofonní výstup a vstup. U pracovního notebooku by ale prostorový výstup čekal asi jen málokdo. V základní výbavě jsme ovšem zůstali neochuzeni. Dva integrované reproduktory umístěné v rozích základny (u podpěrek rukou) mají na notebook této kategorie značně nadprůměrný zvuk, za který by se nemusel stydět ani leckterý velký notebook, a byly tedy velkým, ale milým překvapením. Ve víku nad displejem se pro změnu schovává mikrofon (na levém boku u displeje) a malá 1,3Mpix webkamera (1280x1024 na fotky a 640x480 na video).

pro plnou velikost klikněte na obrázek

V nastavení zvukové karty je několik zajímavých voleb. Mimo přizpůsobení mikrofonu pro různé druhy prostředí mě zaujala funkce na zvýraznění hlasu, kterou jistě ocení ti, co se dívají z notebooku také na filmy.

Zabezpečení

K pracovnímu nasazení patří i zabezpečení. V něm ThinkPady excelují a nabízí veškeré dnes používané zabezpečovací standardy pro notebooky včetně TMP čipu a čtečky otisků prstů. Čtečka je dokonce dotažena až do té úrovně, že je možné na otisk zabezpečit přímo start počítače. Vše je navíc velmi snadno konfigurovatelné vestavěnými utilitami.

Svá cenná data si můžete chránit pomocí silného šifrování disku. Je jen potřeba brát ohled na to, že v případě poškození vám z takto šifrovaného disku už žádná data nikdo nedostane.

Chlazení a provozní hluk

Malé tenké notebooky i přes své úsporné procesory bývají tiché jen málokdy (ačkoli lidé si obecně myslí opak). Chladit se prostě musí a do malého prostoru se musí vtěsnat také malý větrák. Po zapnutí notebooku je ventilátor vypnutý a v kombinaci s použitou SSD pamětí není slyšet vůbec nic. Jedná se takřka o ideální stav, který by si přál asi každý uživatel. Po delší práci však ventilátor při standardním profilu jede velmi často a jeho hluk není dvakrát příjemný. Je vidět, že s malými lopatkami má co dělat, aby dokázal teplo vyhnat z přístroje ven. Za cenu mírně vyšších teplot je možné použít šetrnější profil ventilátoru. Jeho hlučnost to sice nevyřeší, ale spouští se podstatně méně často. Pokud budete při práci soustavně vytěžovat procesor, hluku ventilátoru stejně neujdete.

hodina provozu - mírná zátěž

touchpad = 26,0°C

levá strana pod klávesnicí = 27,1°C

pravá strana pod klávesnicí = 25,5°C

klávesnice vlevo = 28,3°C

klávesnice vpravo = 26,8°C

spodek maximum = 32,1°C

výdech chlazení = 33,7°C

napájecí adaptér = 34,6°C

hodina provozu - vysoká zátěž

touchpad = 26,1°C

levá strana pod klávesnicí = 27,1°C

pravá strana pod klávesnicí = 25,0°C

klávesnice vlevo = 31,4°C

klávesnice vpravo = 29,4°C

spodek maximum = 35,6°C

výdech chlazení = 38,9°C

napájecí adaptér = 44,0°C

teplota okolí při měření: 19°C

Nižší teploty vykoupené hlučným chlazením umožňují bez problému používat přístroj položený na nohou. Stejně tak do klávesnice se moc tepla nepřenáší. Při „úspornějším“ chlazení se teploty naštěstí zvednou jen mírně a lze si užívat při kancelářské práci i ticho.

Baterie

Ačkoli vlastní baterie nemá nijak úchvatnou kapacitu, se svou hodnotou 43 Wh vystačila testovanému kusu v našem standardním redakčním testu na 6 hodin a 8 minut provozu. Při zapnuté Wi-Fi, intenzivním podsvícení a běžné práci byl notebook stále ještě schopen přesáhnout 4 hodiny.

Celkovou výdrž notebooku je navíc možné zvýšit přidáním druhé baterie místo optické mechaniky. Mechanika není sice přímo vyměnitelná, ale drží ji pouze jeden šroubek na spodku notebooku.

Příkon notebooku

Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 11 W

Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 33 W

Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 27 W

Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 36 W

BIOS

BIOS notebooku je výrobcem značně upravený. Pokud při startu zmáčknete modré tlačítko ThinkVantage, objeví se jednotlivé možnosti, z nichž asi nejdůležitější je klávesa F1 pro vstup do nastavení. Nutno říct, že toho nastavení je tu opravdu hodně. V nabídce Network je mimo možnosti zapnout probouzení ze sítě i poněkud méně obvyklá možnost ze sítě aktualizovat i celý BIOS (vhodné především do větších firem). Zajímavá je také položka Keyboard/Mouse nabízející separátně zakázání jednotlivých polohovacích zařízení, nastavit oddělené chování numerického bloku pro externí a interní klávesnici a zapnout funkci „jedním prstem“ pro Fn klávesu (vhodné pro tělesně postižené). V nabídce Power mě zas zaujala možnost výběru ze dvou profilů chování ventilátoru separátně pro napájení ze sítě a z baterie.

Z dalších voleb bych určitě zmínil ještě možnost přepnutí kompatibilního módu pro SATA řadič a možnost zapnout virtualizaci na procesoru. Pokud by někomu náhodou vadily pípající zvuky, které ThinkPad vydává při některých činnostech (hibernace, připojení AC adaptéru), i ty je možno v BIOSu vypnout.

Příslušenství

V menší krabici se ukrývá mimo notebooku také napájecí adaptér s koncovkou pro náš trh. Žádné myši či brašny Lenovo ke svým notebookům sice nepřidává, ale pro změnu potěší sada obnovovacích médií pro Windows Vista Business i Windows XP Professional. V korporátním sektoru jsou „XPčka“ stále ještě standardem a díky obnovovacím médiím je můžete mít nainstalované rychle a bez problémů s instalací ovladačů. V systému jsou dále nainstalovány užitečné utility charakteristické pro všechny notebooky řady ThinkPad, které zjednodušují správu některých částí notebooku (bezdrátové sítě, správa napájení, nastavení výstupu grafické karty).

Ceny a záruka

V současné době je v nabídce pouze jedna konfigurace pro náš trh, a to ta testovaná. Její cena činí 57 990,- Kč bez DPH (69 008,- Kč s DPH). Na notebook je standardně záruka 3 roky s opravou v servisu (bring-in). Tuto záruku je možné prodloužit a případně i rozšířit o opravu u zákazníka (on-site). Konkrétně toto rozšíření při zachování doby trvání je velmi výhodné a případného kupujícího vyjde ani ne na 1000,- Kč s DPH.

Závěr

ThinkPad X300 se řadí do kategorie ultra-portable díky své nízké váze. Proti jiným notebookům této kategorie však nabízí plnohodnotnou kvalitní klávesnici a displej nadstandardní velikosti s vyšším rozlišením. Díky tomuto rozlišení může být produktivita práce v některých programech výrazně vyšší. Stejně tak ale někdo vyšší rozlišení patrně neocení. Zatímco WXGA (1280x800) na této úhlopříčce je velmi dobře použitelné i na celodenní sezení pro každého zdravého člověka, WXGA+ (1440x900) už má velmi malé pixely, které některým jedincům (například mě) budou značně namáhat oči (zejména při vytrvalejší práci).

Výbava ThinkPadu je na velmi dobré úrovni. Díky velmi rychlé SSD paměti je práce s notebookem neuvěřitelně svižná a maximálně by mohl vadit slabší procesor. Předpokládám však, že podobný přístroj asi málokdo bude používat na výpočetně náročné aplikace. Slabinu tedy vidím spíš v absenci rozšiřujícího PCMCIA slotu a nativního dokování.

Asi největší předností je dlouhá výdrž na baterie a neuvěřitelně silná konstrukce. Můžete si na něj sednout. Můžete ho klidně chytnout za rok víka displeje. A co je na tom nejlepší – na notebooku není znát, že by mu to nějak výrazně mělo vadit. Celý přístroj je prostě navržen k maximálnímu užitku a účelnosti. Vaše drahá polovička asi z jeho vzhledu nezůstane jen užasle zírat, ale ti, kteří se vyznají, vaši volbu pochopí a ocení.

Klady a zápory

+ výborná plnohodnotná klávesnice
+ dlouhá výdrž na baterie
+ velmi pevná konstrukce
+ mnoho drobností charakteristických pro notebooky ThinkPad

- chybí PCMCIA i čtečka paměťových karet
- chybí nativní možnost dokování

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.