RECENZE: Panasonic ToughBook CF-T7 - obrněný skoro-tablet

24. 1. 2008 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Zima

V našich končinách lze většinou vidět notebooky jen od pár vybraných značek. Ve světě je ale toto odvětví podstatně rozmanitější a my jsme měli možnost se podívat na Toughbook od Panasonicu, který se u nás v souvislosti s notebooky moc nevidí. Tento 12'' prcek má vyztuženou konstrukci, dotykový displej a mnoho zajímavých vychytávek. S Core 2 Duo procesorem a 1 GB RAM je za doporučenou cenu málo pod 60 000,- Kč bez DPH.

Základní popis

Řada notebooků Toughbook od Panasonicu je ve světě mobilní výpočetní techniky stálicí mezi notebooky do nepohody. Společným jmenovatelem všech je nadprůměrná odolnost, ta však jde z konstrukčních důvodů nepřímo úměrně proti výkonu a výbavě notebooku. Panasonic proto nabízí 3 série notebooků pro různá spektra zákazníků – Business-rugged (mezi které patří i dnes testovaný T7), Semi-rugged a na konec takřka vojenskou sérii Fully-rugged. O dnes testované řadě notebooků Panasonic tvrdí, že je testována v mnoha odolnostních disciplínách – například na výdrž pádu ze 76 cm anebo 30 cm při provozu HDD, zátěži 100 kg na víko bez poškození LCD panelu nebo třeba prolitím 200 ml vody.

Vzhled notebooku jednoznačně zaujme asi každého. Je totiž velmi netradiční a jasně ukazuje, že půjde o nějakou exotiku. Zaujmou především masivní klouby, kulatý touchpad a tlusté víko, které je navíc uprostřed zesílené. Konstrukce je velmi pevná a umožňuje bezproblémové uchopení za rohy, případně rovnou za víko displeje. Protože je displej dotykový, tak je také vyztužený, takže ho nerozvlní, ani když na něj zatlačíte prstem, a nechytají se na něj tak snadno otisky.

Notebook je laděn do světlejších barev – konkrétně do stříbrné. Povrch je matný a během recenzování se na něj nechytaly ani otisky a ani nebyl náchylný na poškrábání, což je u stříbrných notebooků spíše výjimka. Celkově jsem tedy s provedením maximálně spokojen a nemám nejmenší výhrady.

Na rozhraní už je notebook celkově podstatně chudší, ale ten základ tu přece jen najdeme. Na čelním panelu se nachází mimo posuvného (zeleně podsvíceného) přepínače pro zapnutí notebooku dva audio konektory, vypínač bezdrátového vysílače a dvě informační diody (první indikuje „ECO“ režim a druhá stav baterie). Na pravé straně lze najít tři USB porty vedle sebe (dělené větší mezerou), LAN a modem. Levá strana je trochu rozmanitější. Postupně od uživatele jde o čtečku SD/MMC karet a PCMCIA slot (s odklápěcími dvířky), miniaturní výdech chlazení, rozšíření na port-replikátor, VGA výstup na monitor a zdířku napájení. Zadní strana pro změnu neobsahuje s výjimkou baterie vůbec nic.

V zavřeném stavu není víko nijak jištěno. Při otevírání se displej posouvá od uživatele a maximálně lze otevřít do úhlu 135°.

Z hlediska mobility hodnotím na výbornou. Váha je velmi příjemných 1,44 kg. To při rozměrech 260 x 215 x 30-50 mm dělá notebook ideálním nástrojem pro velmi časté přenášení. Adaptér má výkon 60 W a je velmi malý (váha 396 g).

Klávesnice a ovládací prvky

Klávesnice má v některých ohledech poněkud netradiční rozlišení a vinou použití neširokoúhlého displeje (tedy užšího notebooku) má i menší klávesy. Námi testovaný kus měl americké rozložení kláves i popisky. Menší klávesy vyžadují aspoň den cviku, než se člověk plně s notebookem sžije. Pokud by vám někdo půjčil notebook jen na pár minut, tak byste na klávesnici pravděpodobně velmi nadávali. Teď ke konci recenzování musím říct, že jsem s klávesnicí velmi spokojen, protože lze na ní psát velmi rychle a když se chce, tak umí být opravdu tichá.

Ohledně rozložení kláves nejdříve doporučuji nahlédnout na konec této stránky a podívat se na fotografii, která zcela jistě řekne nejvíc. Výhrady bych měl k umístění Insert a Delete, které jsou vpravo od kurzorových šipek (ty jsou zas zmenšeny na tři čtvrtiny) – podobné umístění dříve používala Toshiba, ale dnes už ho lze najít jen velmi zřídka. PageUp a PageDown jsou realizovány jako alternativní funkce kurzorových šipek (nahoru a dolů) v kombinaci s klávesou Fn. Jedno samostatné tlačítko pro funkci Home a End je opět, mírně řečeno, netradiční (End je pomocí Fn+Home).

NumPad bohužel neumí psaní čísel v kombinaci s pouhým stiskem Fn. Pokud tedy budete chtít psát číslice, je vždy nutné přepínat NumLock.

Pomocí Fn a horní řady kláves lze regulovat podsvícení interního displeje, přepínat výstupy grafické karty, regulovat hlasitost reproduktoru, zobrazit stav baterie, hibernovat nebo uspat notebook. Všechny akce mají velmi jednoduchou grafickou odezvu, která mě velmi potěšila. Někteří výrobci už to velmi přehání s přeplácaností těchto aplikací, které pak pouze zatěžují procesor.

Pod klávesnicí je řada pěti zeleno-žlutých diod. Ty slouží k indikaci zámků klávesnice a práce pevného disku či SD karty. Intenzita jejich svícení je velmi malá, takže nijak neruší ani při použití v noci.

Mimo klávesnice slouží k ovládání notebooku také touchpad a dotykový displej. Touchpad (Synaptics) má netradičně kulatý tvar. To má jeden jediný dopad. Emulace kolečka myši se neprovádí tažením prstu po pravé straně, ale tažením prstu celém po obvodu. Musím říct, že tento způsob se mi líbí rozhodně více než ten klasický a nejde tak o jen o nějaký samoúčelný designový prvek. Dotyková obrazovka je od firmy Fujitsu a není omezena jen na dotykové pero. Díky tomu ji lze ovládat například prstem (notebook přesto nemá možnost kalibrace). Zklamala mě pouze chybějící možnost schování pera do těla notebooku (často jsem se bál, že ho někde ztratím). Rozměry a váha jsou pro držení v ruce optimální. V předinstalovaném systému je navíc utilita, která s pomocí Alt+X otočí displej do požadovaného úhlu (mimo jiné se mění i orientace touchpadu). Na spodku je gumový „popruh“, kterým provléknete ruku a můžete notebook používat jako běžný tablet.

Hlavní HW parametry

Z důvodu důrazu na velkou výdrž na baterie bylo nutné osadit notebook úsporným procesorem. V tomto případě bylo zvoleno osvědčené dvoujádrové Core 2 Duo U7500 s frekvencí 1,06 GHz (2 MB L2 cache, 533 MHz FSB). To je zasazeno do klasické rozšířené čipové sady Intel GM965, která má v sobě integrovanou grafickou kartu GMA X3100.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 13 731

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 8836

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 24 825

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 16 052

Cinebench 9.5

• Rendering (Single CPU): 174

• Rendering (Multiple CPU): 310

• Multiprocessor Speedup: 1,78

Výkon odpovídá použití úsporného procesoru, který má své priority někde jinde. Na nějaké výpočetně náročně aplikace tento notebook není, takže by to nemělo být vůbec problémem. Námi testovaný kus měl předinstalované Windows XP Professional. Tento operační systém je v porovnání s dnešními konfiguracemi notebooků velmi nenáročný, takže si při běžné práci ani nemáte šanci všimnout, že nejde o plnohodnotnou verzi procesoru.

Paměťový subsystém má celkovou kapacitu 1 GB RAM. Tu lze rozšířit pomocí jednoho volného slotu přístupného na spodku notebooku. Paměť zcela logicky běží v módu Sigle-Channel, v testu HWiNFO32 dosáhla propustnosti 1676 MB/s.

Pevný disk Toshiba MK8037GSX má na dnešní poměry malou velikost – pouhých 80 GB. Plotny se otáčí rychlostí 5400rpm a má 8 MB vyrovnávací paměti. Velmi příjemným faktem je naprosto minimální hlučnost, která potěší všechny citlivější jedince. Disk je navíc nadstandardně chráněn speciálním uložením uvnitř notebooku, což by mělo zvýšit mechanickou odolnost.

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 62,32 MB/s

• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 38,4 MB/s

• Průměrná přístupová doba: 17,10 ms

Velmi mě těší, že disk patří k těm rychlejším a se svou přenosovou rychlostí dostává notebook při diskových operacích daleko před ostatní malé notebooky, které využívají jen služeb pomalých disků s velikostí 1,8". Rozměrově větší disk je vyvážen absencí optické mechaniky, kterou konkrétně model T7 bohužel nemá (W7 ano).

O spojení se světem se stará gigabitová síťová karta Marvell Yukon 88E8055, Wi-Fi adaptér Intel 4965AG (módy A,B,G,draft-N) a Toshiba Bluetooth 2.0 modul. Snad jedinou větší výhradu mám k Wi-Fi kartě/anténě. Ta mi přijde slabší než v jiných noteboocích. Doma mi vypadávalo spojení v místech, kde jiné notebooky problém nemají, a i jinde, kde se připojuji, bylo vidět, že je spojení výrazně slabší. Je možné, že se jedná o chybu testovaného kusu, ale možná také ne.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

Na dnešní dobu je poněkud netradičně zvolen konvenční displej s klasickým poměrem stran 4:3. Ten má úhlopříčku 12,1", matný povrch a rozlišení XGA (tedy pouze 1024x768). 4:3 displej je zvolen pravděpodobně i kvůli možnému používání „na výšku“, které by bylo u širokoúhlého displeje poněkud nepohodlné.

Podsvícení je pomocí diod, ale i tak by mohlo být intenzivnější. V porovnání s běžnými notebooky je ale displej svítivý dost. Saturace barev je poněkud slabší. Jednak je to tím matným displejem a pak za to také může dotyková vrstva displeje, která mírně snižuje kontrast a pozorovací úhly. Ve vypnutém stavu má displej nezvyklou stříbrnou barvu.

Jak už jsem zmínil, grafická karta je integrována v čipové sadě. Je to Intel GMA X3100, a jak už bývá u malých notebooků zvykem, je i řádně podtaktovaná, takže hrubým výkonem může být v některých ohledech až dvakrát slabší než její plnohodnotné varianty.

Co do výstupů na tom notebook taky není nijak slavně. Mimo interního LCD lze použít pouze připojení externího monitoru prostřednictvím analogového VGA konektoru. Na obhajobu ale musím říct, že s testovacím 21" LCD panelem Samsung 215TW byl obraz v nativním rozlišení 1680x1050 velmi ostrý.

Testy 3D Mark

• 3DMark 2001: 2285

• 3DMark 03: 903

• 3DMark 05: 466

• 3DMark 06: 321

Cinebench 9.5

• Shading (CINEMA 4D): 195

• Shading (OpenGL Software Lighting): 445

• Shading (OpenGL Hardware Lighting): 664

• OpenGL Speedup: 3,40

Nebudu vám nic nalhávat. Na hry tento stroj vůbec není. Dokonce i některé starší (2001) mu dávají dost zabrat. Na běžnou kancelářskou práci, základní multimédia a filmy ale grafika plně postačuje.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimédia

Multimediální schopnosti tohoto notebooku jsou značně omezené. Není se čemu divit, když se orientuje někam trochu jinam. O zvuk se stará průměrný HD audio čip Analog Device AD1884. Na čelním panelu notebooku je výstup pro připojení sluchátek (případně externích reproduktorů) a vstup pro mikrofon. Nechybí samozřejmě ani integrovaný reproduktor. Jelikož je jeden, tak reprodukuje pouze mono zvuk. O jeho kvalitách hanba mluvit. Poslouží tak maximálně na zvuková hlášení Windows. Takový je bohužel úděl většiny malých pracovních notebooků.

Zabezpečení

Pro zabezpečení lze zaheslovat start počítače, setup utilitu BIOSu i pevný disk. Pokud používáte pokročilé šifrování, je k tomu možné využít i služeb osazeného TPM čipu (TCG V1.2 kompatibilní).

Chlazení a provozní hluk

Stejně jako u drtivé většiny notebooků je chlazení vzduchové a pohání ho jeden malý ventilátor. Vzduch se nabírá na spodku notebooku a ohřátý se vyhání miniaturním výdechem ventilace na levém boku. Vypozoroval jsem tři stavy ventilátoru – neběží, běží pomalu (tiše) a běží rychle (to už je celkem dost slyšet). Při standardním nastavení běží ventilátor prakticky neustále. Při hodně intenzivní zátěži po delší dobu se občas přepíná na vyšší výkon.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 29,4°C

• levá strana pod klávesnicí = 27,6°C

• pravá strana pod klávesnicí = 23,1°C

• klávesnice vlevo = 26,3°C

• klávesnice vpravo = 25,8°C

• spodek maximum = 30,8°C

• výdech chlazení = 31,6°C

• napájecí adaptér = 29,6°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 36,7°C

• levá strana pod klávesnicí = 32,1°C

• pravá strana pod klávesnicí = 26,0°C

• klávesnice vlevo = 33,6°C

• klávesnice vpravo = 30,3°C

• spodek maximum = 40,5°C (levý přední roh)

• výdech chlazení = 47,4°C

• napájecí adaptér = 43,5°C

teplota okolí při měření: 20°C

Ohromné nadšení ve mne vzbudila nastavovací utilita ventilátoru, která je na notebooku už předinstalována. Ta nabízí výběr ze tří režimů chlazení – standardní, tišší a chladnější. Na tišší mód se totiž ventilátor vypne úplně a zapíná se jen po delší době. Notebook je tak sice na spodku teplejší, ale i tak je ještě v průměru s ostatními notebooky. Absolutní ticho (na kterém má svůj podíl i velmi tichý disk) je ale při práci k nezaplacení. Pokud děláte nějakou náročnější práci a chcete notebook šetřit, nebo pracujete s notebookem na nohou (a jste na teploty velmi citliví), tak oceníte chladnější režim.

Já jsem ovšem notebook používal 99% času na nejtišší profil chlazení a neměl jsem nejmenší problém, že by se mi zdál příliš horký (i na nohou). Řekl bych, že jde o nejtišší notebook, jaký jsem kdy měl možnost recenzovat.

Baterie

U takového notebooku je výdrž na baterie velmi důležitá. Panasonic použil baterii se šesti vysokokapacitními články, která má celkovou kapacitu příjemných 63 Wh. Proto není divu, že v našem standardním redakčním testu* vydržel notebook moc pěkných 8 hodin a 12 minut. Při používání Wi-Fi je výdrž o něco málo menší. 3G modem je podstatně žravější, ale i s ním je výdrž přes 4 hodiny.

Panasonic se jako jeden z mála staví i k problému, jak pečovat o baterii. Na disku tedy najdete jednat pěkně zpracovanou příručku, jak se o ni starat, a navíc notebook podporuje tzv. ECO mód, ve kterém se nikdy baterie nenabíjí na 100%. Pokud tento mód zapnete a máte baterii plnou, tak ji notebook vybije na 80% a přes tuto hodnotu nikdy nejde. Dále se pak automaticky stará i ho údržbu baterie v případě, že většinu času jedete pouze ze sítě.

Příkon notebooku

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 10 W

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 32 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 17 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 40 W

BIOS

Základní softwarové funkce řídí BIOS Phoenix TrustedCore. V něm lze mimo hesel, času a data nastavit i vypnutí touchpadu a touchscreenu, prohodit Fn a Ctrl klávesu, nastavit primární monitor při spouštění, logiku LED indikace stavu baterie, (!!) snížit intenzitu podsvícení diody napájecího tlačítka (standardně velmi svítivá) a vypnout jednotlivá zařízení z důvodu zabezpečení.

Příslušenství

Mimo notebooku najdete v krabici ještě napájecí adaptér, stylus na dotykový displej, příručky a několik instalačních médií. Náš testovaný kus měl na disku nainstalovány Windows XP Professional, ale na spodní straně měl nalepenou licenci Windows Vista Business (na XP lze zdarma downgradovat). Utilit má Panasonic hned několik a většina z nich je při práci opravdu užitečná: automatické vypínání Wi-Fi čipu, jednoduchá správa bezdrátových zařízení, ECO mód, „zamykání“ Fn klávesy (nutnost pro postižené, ale z velkých výrobců to lze vidět tak maximálně u Toshiby a Sony) a formátování SD karet.

Ceny a záruka

Model CF-T7 je nabízen ve dvou konfiguracích. První je ta námi recenzovaná a druhá se liší pouze absencí HSDPA/UMTS bezdrátového modemu. Testovaná konfigurace je za doporučenou cenu 2280 EUR (59 409 Kč) bez DPH (70 696,- Kč s DPH), pokud oželíte HSDPA/UMTS (a jiné víko kvůli anténám), tak váz T7 vyjde na 1875 EUR (48 856 Kč) bez DPH (58 138 Kč s DPH). Distributoři mohou sehnat i model, který není v ČR skladem – v takovém případě se dodací lhůta pohybuje okolo 4 týdnů.

Standardní záruka má trvání 3 roky s opravou do 5 pracovních dní.

Závěr

Panasonic Toughbook CF-T7 je špičkový notebook a je škoda, že se takových na našem trhu nevidí víc. Špičkové mechanické zpracování, dlouhá výdrž na baterie, tiché chlazení a všemožná drobná nastavení k upravení pro vlastní potřeby z něj dělají rozhodně něco, co řadím mezi top produkty. Maximální spokojenost ubírá snad jen slabší anténa Wi-Fi adaptéru.

Klady a zápory

+ dobrá výdrž na baterie
+ dotykový displej
+ velmi odolná konstrukce
+ promyšlený do posledního detailu (možnosti nastavení, které se dnes už moc nevidí)

- slabá anténa Wi-Fi karty

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Foto galerie Panasonic Toughbook CF-T7

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip