RECENZE: Sony VAIO Z11XN - maximálně stylový

11. 9. 2008 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Zima

Dnes recenzovaný notebook je delikátní záležitostí první kategorie. 13,1'' hi-end model zaujme výborným širokoúhlým displejem s poměrem stran 16:9, stylovým, elegantním vzhledem a vysokým výkonem. S novou platformou přináší také úspornější výkonný procesor Core 2 Duo, 4 GB RAM, velký disk a možnost za běhu přepínat mezi dedikovanou (NVIDIA) a integrovanou grafickou kartou. Že nejde o notebook pro kde koho, dokazuje i cena 50 000,- Kč bez DPH.

Sony VAIO Z11XN - maximálně stylový

Základní popis

Testovat nějaký opravdu zajímavý notebook je vždycky radost. A VAIO Z11 řadím mezi ty opravdu zajímavé. Celkově mi připomíná mírně zvětšenou verzi 11“ VAIO TZ11 jen se stříbrnou barvou základny. Vrchní strana základny je z broušeného hliníku. Víko má černou barvu a matný povrch se vzorkem, takže nechytá žádné otisky a nečistoty. Celkově vzhled působí neotřelým a zároveň elegantním dojmem. Notebook se perfektně hodí všude tam, kde jeho majitel chce reprezentovat. Zároveň je potřeba počítat s tím, že podobný notebook vzbuzuje pozornost i tam, kde o to majitel nemusí tak úplně stát.

Mechanické provedení je na špičkové úrovni a nemám k němu vlastně vůbec žádné výhrady. Kostra uvnitř je dostatečně pevná a notebook se při zvednutí za roh v otevřeném stavu neprohnul ani o milimetr. Taktéž jej lze zvednout za víko, které je sice pružné, ale ani velký tlak z vnějšku mu nijak nevadí. V souvislosti s povrchem, který nevyžaduje velkou údržbu, jde o notebook, jehož stylovost není nijak vykoupena.

V případě zavření je víko přidržováno k základně magneticky. Klouby víka jsou řešeny stejným způsobem jako u ostatních nových notebooků VAIO, a jsou tedy vestavěny do válce v zadní části základny. To znamená omezení maximálního úhlu otevření. Není to však tak hrozné a displej se zastaví až na úhlu 150°, který by měl bez problému stačit pro všechny pracovní polohy.

Po stranách tenkého těla jsou rozeseta všechna potřebná rozhraní. Na čelním panelu se nachází šachty na paměťové karty SD/MMC a MemoryStick. Na pravém boku většinu prostoru obsadila optická mechanika a za ní je umístěno HDMI, USB a VGA. Levý bok toho nemá o moc více. Postupně od uživatele to jsou audio konektory, FireWire, druhé (poslední) USB, modem (schovaný gumovou krytkou), ExpressCard 34 slot (s odklápěcími dvířky) a za výdechem chlazení ještě LAN (opět pod krytkou). Napájecí konektor je na levém konci válce s klouby a z druhé strany je přístupný velký vypínač.

Pokud jde o výbavu, tak nemám žádné zásadní výhrady. Snad jen těch USB portů by mohlo být víc, neboť i netbooky za 10 tisíc většinou nabízejí aspoň tři. V případě připojování HDMI-DVI redukcí je mírně zvednuta pravá strana notebooku, protože tento výstup je umístěn na těle velmi nízko. Pokud by ale někdo potřeboval více portů na svém pracovišti, lze dokoupit plnohodnotnou dokovací stanici a připojit ji prostřednictvím speciálního konektoru na spodku notebooku.

I přes vysoký výkon použitých součástek a dobrou výbavu je notebook neuvěřitelně malý a lehký. V řeči čísel to znamená rozměry 313 x 210 x 25-30 mm a váhu 1,45 kg. Díky tomu je notebook perfektně vhodný i na časté přenášení. Snad jen ten adaptér bych si dokázal představit menší. Ten použitý má výkon 90 W (415 g) a v porovnání s notebookem je zbytečně velký.

Video

K textové recenzi je tentokrát poprvé přiloženo i krátké video zaměřené zejména na detaily, které lze touto cestou předvést názorněji než sáhodlouhým textem.

Klávesnice a ovládací prvky

Klávesnici připomínající starší počítače ZX Spectrum („gumák“) Sony začalo používat snad ve všech nových modelech. Tato se proti předchozím testovaným notebookům mírně liší. Klávesy se zdají být menší a je mezi nimi větší mezera. Stejně tak jsem měl pocit, že jsou vyšší a mírně tužší. Ve výsledku však mohu říct, že se na nich píše výborně a řekl bych i mírně lépe proti dříve testovaným modelům. Určitě není důvod se tohoto netradičního způsobu realizace kláves nějak bát. Psaní na klávesnici je stejně příjemné jako na těch nejlepších klávesnicích z běžných notebooků.

Mírně rozčarován jsem z nového rozložení proti řadě SZ. Chybí totiž samostatné klávesy pro pohyb v dokumentech, které jsou nyní realizovány kombinací klávesy Fn a kurzorových šipek. Pochvalu si zaslouží velký pravý Shift, Levé CTRL v rohu klávesnice a velký Enter. Klávesy v nejvyšší řadě jsou rozděleny minimální mezerou po čtyřech, jak je zvykem na stolních klávesnicích.

Nad nejvyšší řadou klávesnice jsou ještě 3 tlačítka – dvě jsou programovatelná (S1, S2) a třetí slouží k vysunutí mechaniky (dle mého názoru velmi praktické). Nad programovatelnými tlačítky je ještě velký přepínač, kterým lze rychle přepnout mezi integrovanou (stamina) a dedikovanou (speed) grafickou kartou (vyžaduje to potvrzení jednoho dialogu a asi 10 sekund času).

Touchpad je prostorný a má širokoúhlý (16:10) poměr. Výrobcem je Apls a podporovány jsou všechny základní funkce včetně emulace kolečka myši tahem prstu po pravé části dotykové plochy. Pod touto plochou jsou umístěna dvě tlačítka – jejich stisk je příjemný a vydávají jen mírné cvakání.

Hlavní HW parametry

I přes malé rozměry není notebook na výkonu nijak ochuzen a osazenými součástkami je na tom lépe než mnoho velkých notebooků. K čipové sadě Intel GM45 (Centrino 2) je připojen procesor Intel Core 2 Duo P8600 s frekvencí 2,4 GHz (3 MB L2 cache, 1066 MHz FSB) se sníženou hodnotou TDP na 25 W (proti 35 W u řady T). Aby výkonný procesor nezahálel, je doplněn moderními 4 GB RAM typu DDR3 s efektivním taktem 1066 MHz.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

  • Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 22 864
  • Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 14 710

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

  • Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 42 962
  • Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 27 820

Cinebench 9.5

  • Rendering (Single CPU): 318
  • Rendering (Multiple CPU): 563
  • Multiprocessor Speedup: 1,77

Windows Vista – CPU a RAM

  • Index dle počtu operací CPU za sekundu: 3,8
  • Index dle počtu operací RAM za sekundu: 4,3
  • HWiNFO32 (propustnost paměti): 2173 MB/s

Výsledky měření mě překvapily – bohužel nemile. Výkon je nižší, než je pro podobnou konfiguraci zvykem (takové paměti by mohly být v syntetických testech klidně o 50% rychlejší, když jde o plně taktované DDR3). Zde naměřené hodnoty jsou při zapnuté sdílené grafice. Při aktivaci dedikované jde totiž výpočetní výkon procesoru ještě o celých 26% dolů. Není mi jasné, čím by to mohlo být způsobené, ale mám jisté podezření na nedostatečné chlazení. Dedikovaná grafika produkuje další teplo, čímž se zvyšuje i teplota procesoru. Ten se pak možná musí chladit pomocí vkládání prázdných cyklů, které se zároveň projevují i nižším výkonem. Je otázkou, na kolik jde o problém našeho předprodukčního kusu. U malých notebooků při výkonných konfiguracích jsou problémy s chlazením častější, než by bylo zdrávo. Na druhou stranu na zahraničních fórech si jiní majitelé tohoto notebooku na tento problém nestěžovali, takže bude chyba pravděpodobně opravdu v našem testovacím vzorku.

Uvnitř těla notebooku se našel dostatek místa pro plnohodnotný 2,5“ disk. Náš kus má Toshiba disk s kapacitou 320 GB a rychlostí otáčení ploten 5400 rpm. Taková velikost úložného prostoru by měla stačit většině uživatelů a výkon disku patří k průměru mezi notebooky. Nadprůměrný je ovšem hluk produkovaný diskem – jde o jeden z hlučnějších disků.

  • HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 104 MB/s
  • HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 52,6 MB/s
  • Průměrná přístupová doba: 17,89 ms
  • Windows Vista – Index přenosové rychlosti: 5,5

Testovací kus měl paradoxně jen dvouvrstvou DVD Super Multi mechaniku (tedy schopnost číst a pálit jen CD/DVD média). V kombinaci s ostatními součástmi by více slušela Blu-ray mechanika, která by však podle materiálů Sony měla být také dostupná a bude umět na „modré disky“ i pálit (otázkou je, zda bude dostupná i v našich končinách).

Dostupné komunikační prostředky patří k dnešnímu standardu, což znamená gigabitovou síť, bezdrátový Wi-Fi adaptér s podporou draft-n a Bluetooth 2.0 modul (s EDR). Na čelním panelu notebooku lze vypnout bezdrátový vysílač (Wi-Fi i Bt) hardwarovým posuvným přepínačem. Pokud je vysílač zapnutý, svítí u přepínače zelená dioda.

Displej a grafika

Testovaná konfigurace byla vybavena nádherným 13,1“ displejem s LED podsvícením a širokoúhlým poměrem stran 16:9. Jde o lepší variantu s rozlišením WXGA++ (1600x900) s pro Sony neobvyklou povrchovou úpravou, která nejde přesně charakterizovat ani jako matná, ani jako lesklá. Nějaké odlesky vidět jsou, ale jsou minimální. Jde tedy spíše o jakýsi kompromis mezi oběma typy displejů, který si bere to lepší z obou variant. Podání barev patří ke špičce mezi notebooky a Sony samo se pyšní 100% pokrytím barevného prostoru RGB. Od kvalitních stolních panelů s S-IPS a S-PVA obrazovkou je displej dělen už jen pro notebook charakteristickými slabšími pozorovacími úhly, které jsou daní za tenkou TN obrazovku. V porovnání s ostatními notebooky jsou však i pozorovací úhly mírně nadprůměrné (zejména mezi malými notebooky, kde bývají pozorovací úhly často velmi slabé).

Celkově tedy hodnotím displej velmi pozitivně. Dal by se charakterizovat několika vlastnostmi – kontrastní, s vysokým jasem a sytými barvami. Málokterý notebook se může pochlubit tak dobrým displejem.

Grafické karty jsou v notebooku rovnou dvě. První je integrovanou Intel GMA X4500HD sídlící uvnitř čipové sady a využívající sdílenou paměť z hlavní paměti RAM. Druhá, NVIDIA GeForce 9300M GS (580 MHz jádro, 1450 MHz shadery), je tvořena samostatným čipem vybaveným vlastními 256 MB paměti (64bit, 702 MHz). Dedikovaná grafická karta sice není žádnou herní špičkou, ale v noteboocích této velikosti nelze čekat nic výkonnějšího, protože by se to nedalo nijak uchladit.

VAIO Z11 je prvním notebookem v naší redakci vybaveným možností přepínat mezi integrovanou a dedikovanou grafikou přímo za chodu notebooku bez nutnosti restartovat. Tato vlastnost mi na minulých dražších modelech VAIO velmi chyběla a těší mě, že nová čipová sada v kombinaci se systémem správy ovladačů ve Windows Vista ji nyní umožňuje. V případě, že je potřeba pracovat s graficky náročnými programy (týká se i 3D her), lze využít služeb dedikované grafiky. Pokud má notebook zrovna sloužit jen jako psací stroj s občasným prohlížením webových stránek, stačí přepnout na integrovanou grafiku a sníží se tím celková spotřeba. To pak znamená nižší produkované teplo, menší hluk ventilátoru a vyšší výdrž na baterie. Jedinou vadou na kráse je nemožnost použití digitálního HDMI výstupu v kombinaci s integrovanou grafikou. To sice možná zamrzí především uživatele s většími monitory, kteří tak kvůli digitálnímu výstupu budou muset používat dedikovanou grafickou kartu, přestože pracují třeba jen v textovém editoru, na druhou stranu notebook při připojení k externímu monitoru nebude v terénu a aktivní dedikovaná grafika tak vadí pouze nepatrně zvýšenou hlučností.

K notebooku je možné připojit dva externí monitory – první pomocí analogového VGA a druhý pomocí digitálního HDMI. Pomocí jednoduché (levné) redukce lze z HDMI udělat i single-link DVI-D výstup, který se mimo jiné nachází i na dokovací stanici tohoto notebooku. Kvalitu VGA signálu jsem mohl vyzkoušet jen na druhém testovacím LCD panelu Acer AL1716 (17“ TN, 6bit, SXGA 1280x1024), který zastupuje low-end segment. U něj byl obraz (i díky absenci opravných filtrů v monitoru) s mírnými duchy. První testovací LCD panel Samsung SyncMaster 215TW (21“ S-PVA, 8bit, 1680x1050) mi ovšem při VGA připojení odmítl s notebookem pracovat. Monitor nevěděl o notebooku a notebook o monitoru. S tímto problémem jsem se setkal i u jiných (nedávno testovaných) prototypů VAIO notebooků a je možné, že jde o nějakou vzácnou nekompatibilitu (monitor s jinými notebooky funguje a notebook s jinými monitory taky). U velkých monitorů se však není čeho bát. Lze použít HDMI výstup a u něj není nutné kvalitu obrazu nijak řešit díky digitálnímu přenosu (pouze při NVIDIA grafice).

Testy 3D Mark (GMA X4500HD)

  • 3DMark 2001: 6762
  • 3DMark 03: 2989
  • 3DMark 05: 1552
  • 3DMark 06: 1037

Testy 3D Mark (GeForce 9300M GS)

  • 3DMark 2001: 15 446
  • 3DMark 03: 6454
  • 3DMark 05: 3871
  • 3DMark 06: 2245

Windows Vista – grafika (GMA X4500HD)

  • Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 4,0
  • Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 3,8

Cinebench 9.5 (GMA X4500HD)

  • Shading (CINEMA 4D): 375
  • Shading (OpenGL Software Lighting): 803
  • Shading (OpenGL Hardware Lighting): 1080
  • OpenGL Speedup: 2,88

Cinebench 9.5 (GeForce 9300M GS)

  • Shading (CINEMA 4D): 270
  • Shading (OpenGL Software Lighting): 1042
  • Shading (OpenGL Hardware Lighting): 2107
  • OpenGL Speedup: 7,80

Pokud přihlédnu k velikosti tohoto notebooku, tak si na výkon rozhodně nelze stěžovat. Starší hry je možné si plynule zahrát i s integrovanou grafikou. I takový Half-Life 2 a Counter-Strike:Source běží při nižším rozlišení velmi dobře i na vysoké detaily. S dedikovanou je možné hrát i novější hry. Nejnáročnější hra, Crysis, však je pro notebook už příliš velké sousto. Lze jej hrát na nízké detaily při rozlišení 1024x768 a stejně se může stát, že se hra sem tam trhne.

Multimédia

Vestavěné reproduktory lze použít díky jejich vyšší hlasitosti i při sledování filmů ve více lidech, když není možné použít externí reproduktory nebo sluchátka. Kvalita zvukového podání však není nejvyšší. Zvuk je plechový, výšky ostré a hloubky téměř chybí. Na poměry notebooků jde tedy jen o průměr. U Sony bych dále čekal i nějaká ta multimediální tlačítka na ovládání přehrávače. Nic takového bohužel není přítomno a dokonce i regulace hlasitosti se provádí jen kombinací kláves Fn a F2-F4.

Nad displejem je umístěna webkamera a je také přítomen i mikrofon, u kterého ovšem nevím, kde se přesně skrývá. Předpokládám umístění někde v základně notebooku. Bohužel mikrofon chytá zvuk ventilátoru („chrastění“) a psaní na klávesnici je v nahrávce hlučnější než hlas.

foto
pro plnou velikost klikněte na obrázek

Chlazení a provozní hluk

Výkonné součásti v malém těle znamenají vysoké nároky na chlazení. Vzduch je nasáván místem uprostřed notebooku (u RAM modulů). Skrz vnitřnosti notebooku vzduch putuje až k ventilátoru, který ho vyhání zas ven průduchem na levém boku přes žebrování chladiče. V případě chodu na baterii ve Stamina módu (integrovaná grafika) při jednoduché kancelářské práci se ventilátor zapíná 50:50 (pár minut ticho, pár minut chod). Ventilátor jako takový bohužel není příliš tichý, což považuji za jediný opravdový nedostatek tohoto notebooku. V tiché místnosti pravděpodobně citlivější uživatelé z něho nebudou tak nadšeni. Klasický ruch kanceláře ale dokáže dokonale přehlušit jakékoli zvuky notebooku.

Výjimku tvoří přepnutí do Speed módu a spuštění nějaké výpočetně náročné úlohy, která vyžaduje i grafiku. Ventilátor se přepíná mezi vyššími a nejvyššími otáčkami a je to vážně „hukot“, co tento malý větráček dokáže. Na druhou stranu při zátěži to neberu jako žádnou chybu. Kdo chce mít takový výkon v 13“ notebooku, tak na podobný problém narazí napříč všemi dostupnými modely na trhu. Výkon není zadarmo.

V programu VIAO Control Center je možné nastavit režim chlazení. V případě přepnutí na mód Silent lze za cenu mírně vyšších teplot dosáhnout méně častého spouštění ventilátoru (jeho hluk při chodu však zůstává stejný). Integrovaná grafika v kombinaci s kancelářskou práci při tomto módu zajistí vypnutý ventilátor ještě relativně dlouho po startu (aspoň 30 minut). Následně se začne občas pouštět po několika minutách. Jakmile se stroj ovšem zahřeje, tak se častějšího spouštění ventilátoru stejně nejde zbavit.

hodina provozu - mírná zátěž

  • touchpad = 30,1°C
  • levá strana pod klávesnicí = 30,1°C
  • pravá strana pod klávesnicí = 29,3°C
  • klávesnice vlevo = 31,9°C
  • klávesnice vpravo = 29,3°C
  • spodek maximum = 34,6°C (vlevo)
  • výdech chlazení = 38,7°C
  • napájecí adaptér = 41,6°C

hodina provozu - vysoká zátěž

  • touchpad = 27,7°C
  • levá strana pod klávesnicí = 29,8°C
  • pravá strana pod klávesnicí = 27,5°C
  • klávesnice vlevo = 36,2°C
  • klávesnice vpravo = 31,2°C
  • spodek maximum = 38,1°C (vlevo)
  • výdech chlazení = 45,5°C
  • napájecí adaptér = 50,6°C

teplota okolí při měření: 24°C

Teploty na povrchu notebooku jsou vzhledem k výkonu přijatelné. Ventilátor chladí poměrně paranoidně, takže při kancelářské práci je notebook příjemně chladný (spodek i vršek). V případě vytížení aktivní dedikované grafiky jdou teploty nahoru, ale do rukou se moc tepla nepřenáší. Spodek se začne zahřívat a dlouhodobá práce na klíně by nebyla moc příjemná. Právě grafický čip trpí v malém těle nejvíce. Při nečinnosti (úsporný profil) se jeho teplota pohybuje kolem 67°C. Maximální zatížení náročnými 3D hrami dokáže jeho teplotu vyhnat až na 93°C.

Baterie

Použitá baterie má mírně nadprůměrnou kapacitu 58 Wh a notebook na ni v našem standardním testu vydržel celých 6 hodin a 50 minut. Při tomto měření bylo využito všech úsporných vlastností notebooku (snížená rychlost překreslování displeje na 40 Hz, vypnuté některé porty a vypnutá dedikovaná grafická karta). V případě ponechání zapnuté grafické karty se výdrž sníží na 5 hodin a 55 minut.

Příkon notebooku

  • Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 10 W
  • Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 34 W
  • Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 42 W
  • Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 65 W
  • Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 20 W

Notebook ze zdroje nepotřebuje odebírat více jak 65 W, takže mi připadá přibalení výkonnějšího zdroje zbytečně a nějaký menší 65W adaptér by potěšil víc.

BIOS a zabezpečení

Vestavěný InsydeH2O BIOS nenabízí v podstatě žádné nastavení. Není tedy možné dokonce ani přepnout režim SATA řadiče. Těch několik voleb umožňuje jen nastavení data/času a priorit bootování. Možnosti zabezpečení zahrnují možnost přidat heslo na start a konfiguraci BIOSu. Rozšířené schopnosti zabezpečení jsou možné dále díky TPM čipu a čtečce otisku prstů.

Příslušenství

Opět se jedná jen o předprodukční testovací kus, takže není dodán v originálním balení. V souvislosti s tím je i předinstalovaný systém Windows Vista Business jen v anglické verzi. Zde prodávané notebooky budou mít samozřejmě českou lokalizaci.

Ceny a záruka

Sony VAIO Z11XN by měl být v prodeji za doporučenou koncovou cenu 50 412,- Kč bez DPH (59 990,- Kč s DPH) a nejde tedy o úplně nejlevnější věc pro každého. I tak bych se ovšem nebál, že by si neměl najít svou cílovou skupinu. Na notebook je poskytována standardní záruka 2 roky pro fyzické osoby i podnikatele. Opravdu provádí autorizovaný servis, do kterého je nutno notebook doručit nebo na vlastní náklady poslat.

Závěr

VAIO Z11 je stylovou záležitostí se vším všudy a jde o notebook pro fajnšmekry. Za vyšší cenu dostanete do posledního detailu propracovaný notebook s neotřelým (přesto decentním) vzhledem, výborným mechanickým zpracováním a vysokým výkonem klasických velkých notebooků. Přitom jde o velmi malý notebook, který se zdá dokonce menší než některé levné notebooky s úhlopříčkou 12“. Hmotnost je dokonce tak nízká, že i některé 10“ netbooky jsou mírně těžší.

Tento model úplně nahradí starší model SZ, který jsme měli před rokem také možnost testovat. Dovolím si s ním malé srovnání. Displej je na Z11 jednoznačně lepší a to prakticky ve všech ohledech (jen velmi málo notebooků této velikosti se může chlubit takovým displejem – napadá mě jen Apple MacBook Air). Zklamáním je rozložení kláves, které je dle mého názoru nyní horší díky absenci samostatných kláves pro pohyb v dokumentech. Používání těchto kláves vyžaduje obě ruce, což je mírně nepohodlné. Z11 má taktéž hlučnější ventilátor (nejde jen o náš kus, neboť na zahraničních fórech se v tomto duchu vyjádřili i další majitelé). Ventilátor je asi jediným opravdovým negativem tohoto notebooku. Kdo není v tomto ohledu tak citlivý, bude z VAIO Z11 určitě nadšen.

Klady a zápory

+ stylový vzhled
+ kvalita zpracování
+ výborný displej
+ dobrá výbava včetně možnosti dokování

- hlučnější chod ventilátoru
- vysoké teploty grafické karty
- PgUp/PgDn/Home/End jen pomocí Fn klávesy

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip

Recenze

Diskuse