RECENZE: Toshiba Satellite U400 - stylově především

1. 7. 2008 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Zima

Toshiba rázným způsobem změnila vzhled svých notebooků pro domácí uživatele. Nově jsou všechny velmi lesklé, že se i v jejich klávesnici můžete vidět téměř jako ve zrcadle. Stejně je na tom i nejmenší 13,3'' model z řady, kterému se jeho stylovost rozhodně nedá upřít. Taktéž cena není vůbec špatná, protože tento dvoukilový notebook se i se sadou Centrino Duo a integrovanou optickou mechanikou stojí hluboko pod 20 000,- Kč bez DPH.

Základní popis

Toshiba se snaží jít s dnešními trendy a celá lesklá těla notebooků jsou momentálně v kurzu. Lesklé povrchy jsou obecně náchylné na otisky prstů. O to více překvapí, že už jim neušly ani klávesnice, u kterých se očekává neustálý kontakt s prsty nejvíce. Nový Satellite U400 je mířen na domácí uživatele a silně se orientuje právě na zajímavý vzhled.

Už v zavřeném stavu zaujme vnější strana víka. Ta má velmi příjemnou šedivou barvu se zajímavým vzorem. Tomu všemu dominuje uprostřed stříbrný nápis Toshiba. Víko je (stejně jako zbytek notebooku) lesklé a zanechávají se na něm velmi snadno všechny otisky - proti klasickým černým lesklým víkům je však minimálně o třídu hezčí a otisky jsou méně vidět. Na mechanické odolnosti je vidět, že nejde o verzi PRO. Chybí totiž jakékoli vyztužení víka, které je samo o sobě spíše měkčí. Zejména v levé části stačí zatlačit na rám a rychle se na obrazovce v daných místech deformují barvy.

Opět lesklá základna notebooku (matná je pouze spodní strana) je na tom s pevností výrazně lépe. Vlastně k ní nemám nejmenších výhrad. Není problém nosit notebook otevřený za roh. Při podobném zacházení se konstrukce nijak nekroutí. U povrchové úpravy očekávám, že by se na ní nijak výrazné nemělo podepsat dlouhodobější používání.

Celkově hodnotím tvary U400 jako elegantní. Notebook působí velmi stylově a dokáže upoutat pozornost. Slabší chvíle jsou snad jen v případě, kdy je nad notebookem zdroj světla, který osvítí všemožné otisky od jeho uživatele. Ušmudlané notebooky dobře ještě nikdy nevypadaly. Připravte se proto na časté používání čistících hadříků (nejlépe z mikrovlákna).

Velmi decentně působí stavové (bílé a červené) ikony umístěné na čelním panelu vpravo. Ty zobrazují všechny základní funkce – zapnutí, připojení napájení, nabíjení baterie, práci paměťových zařízení. Jejich intenzita je spíše slabší a nijak neruší ani při práci potmě. Překvapivě jsou i přes nižší intenzitu dobře vidět i ve dne.

Menší notebooky až na výjimky nikdy nemívaly zámky víka. Ani zde tomu není jinak. Víko je v zavřeném stavu drženo magneticky. Kloub není příliš tuhý, ale vzhledem k nižší váze je stejně potřeba otevírat notebook oběma rukama. Maximální úhel otevření je přibližně 130°.

Výbava rozhraními patří k dnešnímu standardu notebooků této velikostní třídy. Na přední straně se nachází jen čtečka paměťových karet. Pravou stranu z větší části obsadila optická mechanika, za kterou se ještě schoval jeden USB port, modem, LAN a zdířka Kensington zámku. Většina konektorů je na levé straně a jde o ExpressCard 54 slot (krytý záslepkou), dva audio konektory, FireWire, zbylé dva USB porty, digitální HDMI výstup a analogový VGA výstup. Zadní strana je velmi chudá a mimo konektoru napájení je zbylý prostor vyhrazen jen pro baterii.

Notebooky této úhlopříčky jsou ideálním kompromisem pro denní nošení v brašně, nebo lépe na zádech v batohu. Při rozměrech 310 x 230 x 35 mm se notebook vleze prakticky do libovolného zavazadla a váha 2,0 kg minimálně v batohu téměř není cítit. Zklamal mě jen mírně větší 77W adaptér. Malé notebooky obvykle používají menší adaptéry.

Klávesnice a ovládací prvky

Notebook využívá rozložení typické pro všechny 12,1" a 13,3" Toshiby. Chválím za samostatné klávesy pro pohyb v dokumentech, Delete v pravém horním rohu, velké CTRL v levém dolním rohu a oddělení bloku funkčních kláves v horní řadě. Klávesnice už od pohledu působí prostorně a člověk při jejím používání nemá vůbec pocit, že by šlo o nějaký malý notebook.

Klávesy mají úplně výborné vlastnosti. Stisk je spíše mělčí, ale je absolutně jistý. Klávesy jemně klapou a lze psát i relativně tiše. Celkově mohu říct, že psát na U400 je vyloženě radost. Výhradu mám vlastně jen k ne úplně optimálnímu lesklému povrchu. Samotné odlesky kupodivu vůbec nevadí, ale povrch působí velmi ušmudlaně a jsou na něm vidět všechny otisky. Nepříjemný je taktéž i pocit na prstech, které se po delší práci zdají mastné.

Klávesa Fn nabízí mnoho funkcí. Ty mají u Toshiby vizuální odezvu pomocí programu Toshiba Flash Cards. Po stisku Fn se objeví poloprůhledné karty s funkcemi v horní části obrazovky. Vše je přehledně (a česky) popsáno. Dříve jsem si velmi stěžoval na pomalost tohoto programu. Určité zpoždění ještě zůstalo (zejména při regulaci jasu), ale jinak je program výrazně rychlejší díky odstranění animací.

Náhradní numerický blok kolem klávesy I se ovládá pomocí kombinace Fn a F10/F11. S Fn klávesou umožňuje pouze funkce pro pohyb v dokumentech. Pomocí Fn v kombinaci s F10 (pohyb v dokumentu) a F11 (čísla) umožňuje uzamknout numerický blok jakožto primární funkci daných kláves. V takovém případě už není potřeba Fn držet. Velmi mě překvapilo, že zmizela funkce psaní čísel bez uzamknutí v kombinaci s Fn klávesou. Je otázka, zdali je tato funkce vyřazena jen na noteboocích pro domácí uživatele, či už jsou od ní oproštěny všechny nové notebooky Toshiba.

Touchpad je od firmy Synaptics a podporuje všechny základní funkce včetně emulace kolečka myši tažením prstu po pravé straně dotykové plochy. Pod touto ploškou se nachází dvě tlačítka, která mě velmi příjemně překvapila, protože mají velmi jistý stisk (jejich klapání není taktéž nijak rušivé). Povrch dotykové plošky je mírně drsný. Osobně mi takový povrch vyhovuje, ale někteří lidé mají pocit, jako by si odírali kůži s prstů. Mně více vadil spíše mírně zpožděný a trhaný pohyb kurzoru, se kterým jsem se setkal u Synaptics touchpadu poprvé. Touchpad jako takový není zapuštěný. Je ho ovšem možné deaktivovat pomocí Fn+F9.

Hlavní HW parametry

Tato konfigurace patří k těm nižším. Čipové sadě Intel GM965 proto sekunduje jeden z těch slabších Core 2 Duo procesorů. Konkrétně model T5550 s frekvencí 1,83 GHz a 2MB L2 cache (postarší jádro Merom-2M).

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 22 469

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 13 809

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 44 853

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 27 610

Cinebench 9.5

• Rendering (Single CPU): 133

• Rendering (Multiple CPU): 246

• Multiprocessor Speedup: 1,85

Windows Vista – CPU a RAM

• Index dle počtu operací CPU za sekundu: 4,8

• Index dle počtu operací RAM za sekundu: 4,5

Výkonu má i tento základní model víc než dost na všechnu běžnou práci. Pokud potřebujete na notebooku počítat nějaké komplexní matematické výpočty (nebo kódovat filmy), tak bych doporučoval radši něco silnějšího. Pro všechny ostatní případy je tento procesor výkonný až až.

Tyto hodnoty jsem naměřil až na třetí pokus, protože se několikrát stalo, že se pokazila správa napájení pomocí služby Toshiba Power Saver. S tímto problémem jsem se nesetkal poprvé, což mě přivádí k myšlence, že v základním programovém vybavení něco není úplně v pořádku. Procesor při této chybě podává poloviční výkon (při stejné frekvenci) a nelze ho nijak nastavit na výkon vyšší (a to ani při měření Vista Experience Indexu, který si nastavuje nejvyšší výkon natvrdo sám). Řešením je reinstalace Windows, případně jen některých utilit Toshiby. Já jsem zvolil cestu trochu jinou. Službu Toshiba Power Saver jsem zablokoval pomocí Správy počítače a problém zmizel. Tento způsob však není úplně nejčistší, protože tím člověk přijde o některé možnosti nastavení. Hlavní problém vidím v tom, že běžní uživatelé v případě, že tato chyba nastane, nemusí vůbec nic zjistit a jen se občas budou vztekat, že jejich notebook není příliš rychlý.

2 GB RAM DDR2-667 jsou dnes prakticky standardem každého notebooku střední třídy. Celá paměť je tvořena jedním modulem, což znamená volný druhý slot pro jednoduché rozšíření. V testu HWiNFO32 dosáhl paměťový subsystém propustnosti 2247 MB/s.

Osazený pevný disk společnosti Toshiba má kapacitu 250 GB a jeho plotny se otáčí rychlostí 5400 rpm. K jeho rychlosti nemám žádné výhrady, ale překvapil mě vyšší produkovaný hluk, který bych subjektivně označil za ještě vyšší, než bývá zvykem i u disků s rychlostí 7200 rpm.

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 98,48 MB/s

• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 47,1 MB/s

• Průměrná přístupová doba: 17,58 ms

• Windows Vista – Index přenosové rychlosti: 5,3

Pro notebooky Toshiba jsou mechaniky Matshita (Panasonic) velmi charakteristické a ani tentokrát není žádná změna. Model UJ-852S je z kategorie DVD Super Multi a umí pracovat se všemi DVD médii.

Ke komunikaci slouží tři rozhraní. Klasická síťová karta typu Fast Ethernet (100 Mbit/s) již dnes nepatří k ničemu, čím by se mohl notebook chlubit, a vlastně mě i překvapuje, že se ještě nové notebooky osazují těmito pomalejšími čipy. Wi-Fi karta je standardní ze sady Centrino a podporuje standardy a, b a g. Bezdrátová komunikace na krátkou vzdálenost (PAN) je zajištěna Bluetooth modulem, který je také (jak jinak) od společnosti Toshiba a je k němu dodáván software Toshiba BT Stack.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

13,3" širokoúhlý displej s rozlišením WXGA (1280x800) patří v této úhlopříčce k standardu. Světlost i kontrast jsou optimální a nemám k nim výhrad. Pozorovací úhly bych si dokázal představit lepší, ale to mám smůlu, protože drtivá většina 13,3" displejů má téměř identické parametry. Povrchová úprava je lesklá bez jakéhokoli tlumení odlesků.

WXGA rozlišení je na této úhlopříčce velmi dobře čitelné a je výborným kompromisem pro notebooky s důrazem na mobilitu a dobrou ergonomii práce.

Parametry displeje

• Typ obrazovky: TN

• Počet barev: 262 tisíc

• Světlost: 200 cd/m^2

• Pozorovací úhel: 80° horizontálně, 60° vertikálně

• Kontrast: 400:1

• Odezva: 25 ms

• Podsvícení: 1x CCFL

Specifikace vychází z použitého displeje v našem konkrétním kuse. Tím je Apple APP9C5F. Není však zaručeno, že v jiném kuse bude použit stejný displej od stejného výrobce.

Grafická karta Intel GMA X3100 je integrována v čipové sadě a sdílí všechnu potřebnou paměť z hlavní paměti RAM. Hlavní předností této karty je nízká spotřeba a od toho je odvozen i její nižší výkon, který se projeví při hraní 3D her, tedy činnosti, na kterou není určena.

Toshiba konečně do svých notebooků začala více implementovat digitální grafické výstupy. Model U400 je tedy vybaven mimo analogového VGA i digitálním HDMI výstupem schopným přenášet obraz i zvuk. Kvalita VGA výstupu je velmi dobrá a lze jej používat i s většími LCD. V drtivé většině případů však uživatelé zvolí možnost HDMI-DVI redukce a připojí svůj monitor digitálně bez ztráty kvality. Zajímavou možností je připojení dvou externích monitorů. V případě, že je interní displej vypnutý, tak lze využít oba výstupy současně přímo tak, že je na každém jiná část plochy.

HDMI výstup má podporu rozhraní pro komunikaci s výstupním zařízením. Lze tak ovládat televizi z notebooku a zároveň notebook z televize. Jde například o možnost vypnout obě zařízení najednou.

Testy 3D Mark

• 3DMark 2001: 3344

• 3DMark 03: 1242

• 3DMark 05: 727

• 3DMark 06: 437

Windows Vista – grafika

• Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 3,1

• Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 3,3

Cinebench 9.5

• Shading (CINEMA 4D): 153

• Shading (OpenGL Software Lighting): 277

• Shading (OpenGL Hardware Lighting): 390

• OpenGL Speedup: 2,55

Práce ve Windows, přehrávání filmů a další multimediální činnosti jsou rychlé a bez problému. Na náročné 3D hry sice grafická karta nemá, starší však běží hratelně. Nainstalované ovladače překvapily konečně podporu hardwarového T&L, které některé hry nutně vyžadovaly a nechtěly se bez něj ani spustit.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimédia

Umístění reproduktorů je vhodně zvoleno nad klávesnicí. Díky tomu si je rukama zbytečně nelze zakrýt. Nutno říct, že jsou schopny hrát velmi hlasitě na poměry této velikostní třídy notebooků. Kvalita zvukového podání však mírně pokulhává. Výšky jsou velmi výrazné, ale hloubky téměř úplně chybí. Taktéž střední frekvence (lidský hlas) nejsou nejčistší a při přehrávání rozhovorů působí hlasy mírně plechovým dojmem.

Výstup zvukové karty je umožněn klasicky analogově i pomocí digitálního S/PDIF. Analogový zvuk je vzhledem k pouze jedinému výstupnímu konektoru logicky pouze stereofonní.

Regulace hlasitosti se provádí příjemně pomocí kolečka s digitálním snímačem. Tento prvek je umístěn vpředu vedle čtečky paměťových karet. Mimo to je ještě nad klávesnicí řada dotykových senzorů na spuštění a ovládání přehrávače. Toshibu musím pochválit za výbornou funkci zhasnutí všech těchto svítících ikonek. Citlivější jedinci (třeba já) to velmi ocení zvláště za omezených světelných podmínek.

Ve víku nad displejem je umístěn mikrofon a 1,3Mpix webkamera (fotky - 1280x1024, video - 640x480), která svou aktivitu dává najevo intenzivně svítící modrou diodou vedle objektivu. Z fotky je jasně vidět, že na poměry notebooků jde kvalitou obrazu o nadprůměr.

pro plnou velikost klikněte na obrázek

Zabezpečení

Nejde o notebook určený do firem, tudíž nějaké pokročilé zabezpečení není prioritou. Na notebooku se proto nenachází žádný TPM čip ani čtečka otisků prstu a je možné pouze zaheslovat start počítače, nastavení BIOSu a pevný disk.

Chlazení a provozní hluk

Studený vzduch je nasáván na spodku přístroje velkým kulatým žebrováním. Ventilátor jej pak vyhání masivním otvorem na levé straně. Při pohledu na chladící systém je vidět, že tady se určitě nešetřilo a je to také znát. Při běžné práci nemá ventilátor vůbec potřebu jet. Dokonce i při vysoké zátěži (hraní 3D her) se sem tam vypne. Jeho hluk je na snesitelné úrovni, a ač není nejmenší, díky jeho minimální potřebě to ničemu nevadí.

O to více zamrzí velmi hlučný disk na úrovni některých tichých ventilátorů. Díky tomu jsem měl z produkovaného hluku pocit, že ventilátor běží neustále hned od spuštění. Přesvědčit jsem se vlastně musel až nahlédnutím do útrob, kde jsem našel stojící lopatky. Na disk si nestěžuji, že by byl jeho hluk nějak nepřekonatelný, ale protože značně kazí dojem z jinak úplně tichého notebooku.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 36,5°C

• levá strana pod klávesnicí = 33,7°C

• pravá strana pod klávesnicí = 30,2°C

• klávesnice vlevo = 32,1°C

• klávesnice vpravo = 29,8°C

• spodek maximum = 35,2°C (uprostřed)

• výdech chlazení = 35,9°C

• napájecí adaptér = 37,7°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 36,5°C

• levá strana pod klávesnicí = 31,0°C

• pravá strana pod klávesnicí = 29,9°C

• klávesnice vlevo = 31,8°C

• klávesnice vpravo = 31,1°C

• spodek maximum = 38,4°C (uprostřed)

• výdech chlazení = 44,4°C

• napájecí adaptér = 43,0°C

teplota okolí při měření: 20°C

Přestože se ventilátor spouští jen minimálně, teploty patří mezi notebooky k těm nižším. Díky tomu není problém s notebookem libovolně pracovat i na klíně. Řekl bych, že u Toshiby by se mohli inspirovat i někteří další výrobci, protože chladícímu systému nemám opravdu co vytknout.

Baterie

Ačkoli dle štítku baterie vychází kapacita na nějakých 40 Wh, elektronika uvádí hodnotu kolem 48 Wh, která se mi dle spotřeby notebooku jeví jako reálnější. Na tuto baterii notebook běžel v našem standardním redakčním testu* přesně 3 hodiny a 17 minut. Při běžném vytížení notebooku se zapnutou Wi-Fi a silnějším podsvícením tak můžete počítat přibližně s 2 hodinami a 30 minutami.

U podobných notebooků bych si dokázal představit výdrž i lepší. To lze řešit jedině dokoupením větší primární baterie, se kterou by měla být výdrž "až" 5 hodin.

Příkon notebooku

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 16 W

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 54 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 33 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 70 W

BIOS

Nastavení BIOSu Phoenix TrustedCore nabízí většinu základních funkcí. Na záložce Main potěší položka s výběrem displeje, který se má po zapnutí notebooku aktivovat. Na výběr je možnost Auto-Selected (kdy notebook vybírá jen VGA zařízení, pokud je připojeno) a LCD+AnalogRGB (kdy je obraz klonován na interní displej i na VGA). Není mi jen jasné, proč se v BIOSu nepočítá i s HDMI výstupem. Záložka Advanced nabízí mnoho funkcí týkajících se vypínání některých vestavěných zařízení, napájení USB i v režimu spánku, probouzení z klávesnice/LAN a dalších.

Většina voleb je přístupná i z prostředí Windows pomocí programu Toshiba HWSetup.

Příslušenství

V krabici se nachází je to nejzákladnější – notebook, baterie, napájecí adaptér, příručky, obnovovací média. Jako operační systém zvolil výrobce Windows Vista Home Premium (CZ, 32bit). S ním jsou předinstalovány všechny utility tolik charakteristické pro všechny notebooky Toshiba. Ty by měly usnadnit konfiguraci jednotlivých částí notebooku. Jako užitečnou jsem shledal utilitu nastavující sítě, ve které si lze vytvořit vlastní profily pro odlišné sítě, což usnadňuje přechod mezi nimi.

Toshiba patří k výrobcům, kteří nešetří s všemožným bloatware (programy, za které výrobce dostává zaplaceno, aby je na notebooky umisťoval). Většina uživatelů je pravděpodobně bude chtít rychle odstranit. Pod tíhou všech těchto předinstalovaných programů (včetně utilit výrobce) totiž nepatří starty Windows na noteboocích Toshiba k nejrychlejším. Případní noví majitelé se mohou připravit na vymazávání demoverzí antivirových programů, google vyhledávačů a dalších blbůstek, kterými je počítač napěchován.

Ceny a záruka

Cena notebooku vzhledem ke schopnostem není nijak vysoká a je jisté, že v našich končinách bude i tento model oblíbený. Již nyní je na našem trhu v prodeji několik konfigurací:

• dnes testovaná, s cenou 16 990 Kč bez DPH (20 218 Kč s DPH)

• U400-10L s 2GHz procesorem Core 2 Duo T5750 a draft-n Wi-Fi za 18 490 Kč bez DPH (22 003 Kč s DPH)

Na všechny je poskytována základní záruka dvouletá mezinárodní bring-in s možností objednat přepravu zdarma do servisu i zpět na webu servisního partnera. Záruku je možné rozšířit až na 4 roky, případně zakoupit službu on-site.

Závěr

Celkově je Toshiba Satellite U400 velmi dobrým notebookem. Proti předchozímu modelu konečně nabízí i digitální HDMI výstup. Jinak by se však dalo říct, že se toho tolik nezměnilo. Klávesnice má velmi dobré parametry a příjemně se na ní píše. Mechanické zpracování je na velmi dobré úrovni (snad jen víko by mohlo být pevnější). Ze všeho nejvíc ale cílovou skupinu určitě zaujme vzhled. U400 totiž vypadá opravdu pěkně. Daní za to je jemný povrch, který asi neudělá radost každému svou náchylností na otisky a mastnotu. Samotnému mi moc nesedl a byl mi nepříjemný, kdykoli klávesnice nebyla úplně čistá. Ze zkušenosti však mohu říct, že je také dost lidí, kteří s tím problémy nemají. I tak bych ovšem před zakoupením doporučoval nějaký podobný notebook obhlédnout, ať víte, do které skupiny patříte Vy.

Klady a zápory

+ výborná klávesnice
+ solidní zpracování
+ netradiční stylový vzhled
+ tichý

- na celém notebooku se drží mastnota a je vidět každý otisk
- nezvykle hlučný pevný disk
- problémy s Toshiba Power Saver

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Foto galerie Toshiba Satellite U400

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip