RECENZE: Acer Aspire 5738DG - první notebook s 3D obrazem

19. 11. 2009 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Zima

Nový model z řady Aspire je na první pohled klasickým 15,6'' multimediálním notebookem. Má v sobě procesor Intel Core 2 Duo, velký disk a dedikovanou grafiku ATI. Od ostatních notebooků se ovšem liší displejem, který v kombinaci s dodanými brýlemi umožňuje trojrozměrný vjem zobrazení her, videa i fotek. Testovaná konfigurace přitom není nijak drahá a její doporučená cena zůstala hluboko pod 20 000,- Kč bez DPH.

Acer Aspire 5738DG - první notebook s 3D obrazem

Základní popis

Notebooky s úhlopříčkou 15,6“ patří k těm nejprodávanějším. Nabízí rozumnou velikost displeje a dostatek prostoru pro klávesnici bez kompromisů. Od většího zájmu uživatelů se také odvíjí nízká cena. Notebook s úhlopříčkou 15,6“ se dá pořídit za necelých 10 tisíc korun (s DPH). Dnes recenzovaný Acer má cenu přibližně dvojnásobnou, takže je jasné, že nabídne i poměrně slušnou konfiguraci.

Výrobce se z velké části držel vzhledu, který použil u dřívějších modelů. Rozdíl je v podstatě jen v přechodu na poměr stran 16:9. Zvenčí má víko vkusnou tmavě modrou barvu a jeho povrch je velmi lesklý, což bohužel znamená, že každý otisk na něm bude ihned vidět. Po otevření naštěstí lesklých ploch ubude. Lesklá zůstane pouze vnitřní část víka, což znamená vlastní displej a jeho rám.

Základna je kompletně vybavena matnými plasty. Klávesnice je černá a má hrubší vzorek, takže po ní prsty nekloužou. Okolí klávesnice včetně touchpadu a opěrek rukou je v tmavším odstínu šedé. Jeho povrch má vzorek, který je příjemný na dotek a nejsou na něm vidět nečistoty. Přímo černý je na základně (mimo spodku) pouze prostor nad klávesnicí s výrazně modře podsvíceným vypínačem.

Mechanické provedení je na dobré úrovni, ale jde samozřejmě o klasický plastový notebook pro běžné uživatele a ne o nějaký obrněný speciál do terénu. Při přenášení otevřeného notebooku za roh základny dochází pod vlastní tíhou jen k minimálnímu prohýbání, což mě u tohoto typu notebooku nijak nepřekvapilo. Výhradu mám jen jednu. Týká se spodního plastu v levém zadním rohu na místě ventilátoru. Ten by měl být pevnější. Při přenášení zavřeného notebooku a držení v tomto místě se dá totiž ventilátor silnějším stiskem zastavit.

Pokud bych to měl shrnout, tak chápu, že multimediální notebook dnes prostě „musí“ mít lesklé víko, protože běžní uživatelé mají lesklá víka rádi. Těší mě ovšem, že zde Acer neexperimentoval s kompletně lesklým šasi, včetně opěrek rukou, protože upatlaný notebook v těchto místech má rád asi jen málokdo. Kvalita provedení dle mého názoru odpovídá ceně a zaměření notebooku. S kvalitním batohem bych se nebál ani častějšího přenášení. Nezapře se však, že se počítá s provozem převážně na stole.

Klouby víka jsou zapuštěné do základny, což znamená nižší umístění spodní hrany displeje a maximální úhel otevření kolem 135°. Na multimediální notebook je překvapivé použití mechanického zámku, který drží víko v zavřeném stavu. K otevření je nutné nejprve posunout zámek na čelní straně notebooku. Jeho chod je tužší, což se dá říct i o chodu kloubu víka. Na otevření je tak lepší použít obě ruce, nebo s displejem zvednete celý notebook.

Na čelní straně notebooku je pouze čtečka paměťových karet (SD, MMC, MS/Pro, xD) a nic jiného. Konstrukce úchytu víka neumožňuje umístění konektorů dozadu, takže jsou všechny rozesety na bocích. Na levém boku je postupně od uživatele sada tří konektorů zvukové karty, dvě USB, obrazové výstupy (VGA i HDMI), LAN a zdířka napájení. Na pravém boku jsou další dvě USB a za optickou mechanikou ještě konektor analogového modemu.

Výbava je v podstatě standardní. Z nových konektorů mi tu schází eSATA, ale jeho absenci nevidím jako velký problém. Jak už je u „domácích“ notebooků v poslední době zvykem, chybí tu FireWire konektor, který nelze přidat ani pomocí rozšiřovací karty, neboť výrobce vypustil také slot ExpressCard. V poslední době sleduji, že mnoho nových notebooků už ExpressCard nemá. Na jednu stranu je to asi škoda, ale musím brát v potaz, že mnoho běžných uživatelů tento slot nikdy na notebooku nepoužije.

Z pohledu mobility tento notebook nijak nevybočuje ze standardu pro tuto úhlopříčku. Rozměry jsou 385 x 250 x 40 mm. Hmotnost 2,86 kg je stále přijatelná pro častější nošení například v batohu. I přes použití dedikované grafické karty je k notebooku přibalen malý napájecí adaptér s výkonem 65 W.

Klávesnice a ovládací prvky

Šířka notebooku je dostatečná pro osazení plnohodnotné klávesnice s numerickým blokem. Rozložení numerického bloku je standardní. K němu je ještě připojena v nejvyšší řadě sada čtyř kláves pro pohyb v dokumentech. Ty ve verzích bez numerického bloku bývají po pravém kraji klávesnice, ale tam se v tomto případě nevejdou. Dále nebylo nutné volit větší kompromisy. Kurzorové šipky jsou na výšku poloviční, jak je zvykem u všech notebooků tohoto výrobce. Potěší prostorný Mezerník i Enter. Naopak levý Shift bych si dokázal představit větší.

Mezi klávesami jsou určité mezery, ale nejde o klasickou chicklet klávesnici. Je to takový hybrid, který se od standardní klávesnice liší chybějícími zkosenými okraji kláves. Psaní na klávesnici je příjemné a s trochou snahy i tiché. I při rychlém psaní hmatovou metodou jsem se cítil jistě, a tak si ve výsledku na klávesnici nemohu stěžovat.

Nad klávesnicí je tenký pruh, který vpravo nabízí dvě tlačítka pro regulaci hlasitosti a vlevo tlačítka Wi-Fi, Bluetooth a zálohování. Tlačítka Wi-Fi a Bluetooth jsou podsvícená. Stejně tak jsou podsvícené také vpravo od nich ikony zámků klávesnice a ikona indikující práci disku. Mimo Wi-Fi svítí standardně všechny ikony modře. Dalším indikačním prvkem jsou ještě dvě diody na čelní straně, kdy jedno znamená zapnutý notebook a druhé, že se baterie nabíjí.

Těší mě absence jakýchkoli dotykových senzorů a různých multimediálních panelů, které často nejsou tak pohodlné. Regulace hlasitosti standardními tlačítky je velmi příjemná a klávesy pro ovládání multimediálního přehrávače se přesunuly na klávesy pro pohyb v dokumentu jako sekundární funkce při stisknutém Fn.

Výrobce zvolil touchpad od společnosti Synaptics. Má velkou dotykovou plochu s poměrem stran 16:9 a drážkou odděleným prostorem pro emulaci kolečka myši. Kolečko myši lze emulovat také prostřednictvím podporovaných gest (tah dvěma prsty najednou). Líbí se mi možnost vypnout touchpad pomocí tlačítka vedle něj. To po stisku svítí oranžově.

Jestli mi něco opravdu nesedlo, tak to jsou tlačítka pod dotykovou plochou. Jsou totiž překryta jedním plastem, který lze mačkat jen na krajích. Uprostřed je tak velká hluchá mezera, že by se sem vešla aspoň ještě další dvě tlačítka. Mačkání tlačítek je tuhé a kvůli větší šířce touchpadu i nepohodlné, pokud máte v plánu k mačkání používat palec během polohování ukazovákem.

Hlavní HW parametry

Základem jsou v podstatě nejběžnější součásti v podobě poslední čipové sady bez integrované grafiky (Intel PM45) a procesoru Intel Core 2 Duo T6600 s frekvencí 2,2 GHz (2MB L2 cache, 800MHz FSB, virtualizace). Tento procesor nabízí dobrý výkon pro všechny běžné činnosti a pochybuji, že bude brzdou, pokud nebude hlavní náplní rendering nebo profesionální editace videa.

CPU-Z
specifikace čipu

Systém je doplněn 4 GB RAM typu DDR2-800 (složeno ze dvou modulů). Taková hodnota paměti se v poslední době pomalu stává standardem a s přehledem stačí na práci v předinstalovaném operačním systém Windows 7.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

  • Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 27 089
  • Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 17 236

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

  • Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 54 148
  • Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 34 503

Cinebench 9.5

  • Rendering (Single CPU): 399
  • Rendering (Multiple CPU): 739
  • Multiprocessor Speedup: 1,85

Windows 7 – CPU a RAM

  • Index dle počtu operací CPU za sekundu: 5,6
  • Index dle počtu operací RAM za sekundu: 5,6
  • HWiNFO32 (propustnost paměti): 2956 MB/s

Úložného prostoru je dostatek, protože se o něj stará 500GB disk WD Scorpio Blue. Jde o klasický 2,5“ disk s rychlostí 5400rpm a 8 MB vyrovnávací paměti. Patří k těm nejnovějším, tak ve své kategorii podává nadprůměrné výkony.

Optické placky se do notebooku vkládají vpravo, kde se nachází mechanika DVD Super Multi. Je schopná pracovat s disky CD a DVD včetně dvouvrstvých.

  • HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 157 MB/s
  • HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 63,3 MB/s
  • Průměrná přístupová doba: 16,41 ms
  • Windows 7 – Index přenosové rychlosti: 5,8

Možnosti konektivity odpovídají dnešní době. Připojení lze realizovat drátově pomocí gigabitové síťové karty nebo analogového modemu. Bezdrátové technologie jsou dostupné dvě, a to Wi-Fi (včetně draft-n) a Bluetooth. Jejich zapínání a vypínání mají na starosti dvě samostatná tlačítka vlevo nad klávesnicí.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

Displej má úhlopříčku 15,6“ a poměr stran 16:9. Matice je vybavena standardním HD rozlišením (1366x768) a povrch panelu je lesklý. Samotný displej se však nijak neliší od displejů v jiných noteboocích a nestojí za možností zobrazovat trojrozměrně. To má pravděpodobně na starosti až oddělená vrstva na něm, které se věnuji až v další kapitole.

Displej hodnotím pozitivně. Maximální svítivost je tak vysoká, že běžně v místnosti není nikdy potřeba (během zamračených dnů jsem pracoval na třetinové podsvícení) a regulace má velké rozpětí. Barvy jsou teplejší, ale v bílé není přítomen žádný nepříjemný nádech do jiné barvy. Taktéž černá je dostatečně černá. Pozorovací úhly dle parametrů výrobce sice nevypadají úchvatně, ale proti jiným notebookům nijak nezaostávají. Možná za tím stojí podsvícení, ale obraz se mi zdál pro oči příjemnější než na jiných noteboocích a také je tak rychle neunavoval. Je to samozřejmě pouze jen můj subjektivní dojem.

Ohledně realizace podsvícení si nejsem jistý. Acer tvrdí, že displej má podvícení prostřednictvím LED a čínský výrobce displeje naopak uvádí CCFL. Sám si nejsem jist, ale z praktického hlediska to má význam asi jen v parametru spotřeby, protože svítivost je dobrá.

Parametry displeje

  • Typ obrazovky: TN
  • Počet barev: 262 tisíc
  • Světlost: 220 cd/m^2
  • Pozorovací úhel: 90° horizontálně, 70° vertikálně
  • Kontrast: 500:1
  • Odezva: 8 ms

Specifikace vychází z použitého displeje v našem konkrétním notebooku. Tím je CMO N156B3-L02. Není však zaručeno, že v jiném kusu bude použit stejný displej od stejného výrobce.

Grafická karta je dedikovaná a jde konkrétně o ATI Mobility Radeon HD4570. Z názvu by se mohlo zdát, že jde o kartu z mainstream segmentu, ale jde o jakousi hříčku s čísly ATI, protože výkonově karta jednoznačně zapadá do lowendu, což dokazuje například pouze 64bit paměťová sběrnice.

GPU-Z
specifikace čipu

Mimo interního displeje vede výstup grafické karty také do analogového VGA a digitálního HDMI. HDMI konektor má už ze specifikace omezení na maximální rozlišení 1920x1200. Oba výstupy pracují nezávisle, takže pokud je vypnutý interní displej, může každý z nich zobrazovat jinou část obrazu v režimu rozšířené plochy.

Testy 3D Mark

  • 3DMark 2001: 14 987
  • 3DMark 03: 7572
  • 3DMark 05: 5825
  • 3DMark 06: 3049

Windows 7 – grafika

  • Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 4,1
  • Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 5,9

Cinebench 9.5

  • Shading (CINEMA 4D): 463
  • Shading (OpenGL Software Lighting): 1752
  • Shading (OpenGL Hardware Lighting): 4113
  • OpenGL Speedup: 8,87

Výkon grafické karty ve 3D byl pro mě zklamáním, protože proti stejnému čipu se stejnými parametry jen s rozdílem v poloviční velikosti paměti (256 MB) byl přibližně o čtvrtinu nižší. Možná za to může nějaká úprava ovladačů, možná jde o nějaké pomalejší paměťové čipy. Podstatné je, že výkon odpovídá spíše lepšímu lowendu minulé generace grafických čipů. Na méně náročné hry stačí grafická karta s přehledem, ale u těch náročnějších počítejte s nutností snížit detaily i rozlišení.

Pokud jde o ostatní činnosti, tak zde nemám ke grafické kartě žádné výhrady. Přehrávání filmů umí akcelerovat i pro HD formáty, čímž minimalizuje zatížení procesoru. Taktéž při běžné kancelářské a základní multimediální práci je výkonu více než dostatek.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

3D zobrazení

Snaha zobrazit počítačovou grafiku opravdu prostorově tu je už odpradávna. Někdy v roce 1993 jsem se poprvé setkal s (poměrně těžkou) helmou s vestavěnými obrazovkami pro každé oko. Řešení to bylo drahé a rozlišení obrazovek bylo nízké. O čtyři roky později si mohli návštěvníci CESu zahrát speciálně upravenou verzi hry Quake I na velké obrazovce s technologií podobnou té dnešní. Někdy kolem roku 2000 pak bylo možné koupit grafickou kartu s připojením brýlí, které střídavě zatmavují oči na frekvenci, se kterou se na monitoru střídá obraz pro levé a pravé oko. Zde už šlo dokonce o řešení, které si poradilo s mnoha Direct3D a OpenGL hrami bez úprav (úprava byla v ovladači grafiky).

Ve všech zmíněných případech šlo o řešení, která nebyla zrovna nejlevnější, což u tohoto notebooku rozhodně neplatí. Vlastně jde jen o pár tisíc navíc proti verzi s klasickým displejem.

Jak to všechno funguje? Je to jednoduché. V principu jde jen o to, jak odlišit, co na obrazovce může vidět levé a pravé oko. Jakmile je tohoto dosaženo, je vyhráno. Technologie od TriDef, kterou Acer použil, vyžaduje displej se speciální vrstvou, která v kombinaci s polarizačními brýlemi zobrazuje pro levé oko jen liché a pro pravé oko jen sudé řádky.

Prostorového efektu se pak dosáhne jednoduše. Určí se ohnisková vzdálenost a všechno bližší a vzdálenější se pro každé oko mírně posune (velikost posunu závisí na vzdálenosti). O zbytek už se pak postará mozek sám. Prostorový vjem je opravdu dobrý, ale je potřeba dívat se na displej z trochu větší vzdálenosti, aby nerušily černé řádky (tedy ty, které jsou určené pro druhé oko).

Technologii jsem nejdříve testoval na přiložených ukázkových videích. Zprvu jsem vše viděl špatně, ale jakmile jsem se začal na displej dívat mírně zezdola, vše získalo nádech prostorovosti. Přiložený přehrávač umí přehrávat také 3D filmy ve speciálním formátu, které se však budou zatím asi špatné shánět (nějaké už prý jsou).

Zajímavější je možnost přehrávat klasická videa (filmy), která přehrávač pomocí různých algoritmů doplní o prostorový vjem. Tato funkce je opravdu propracovaná. Zkoušel jsem několik filmů a sledování bylo rázem mnohem větším zážitkem. Přehrávač celkem přesně odhadne vzdálenost objektů v obraze a nikde jsem neměl pocit, že „byl mimo“. Zde vidím obrovskou přidanou hodnotu, která je využitelná už nyní. Přehrávač využívá kodeků v systému (podobně jako Windows Media Player) a poradí si i s filtrem VobSub pro zobrazení titulků z externího souboru.

3d zobrazení
3D obraz bez použití brýlí
pro plnou velikost klikněte na obrázek

Řešení od TriDef nabízí taky upravený ovladač pro práci s Direct3D a OpenGL hrami. Několik jich má definovaných svůj vlastní profil a některé běží s výchozím nastavením. U starších her (5 a více let) se mi prostorový efekt zprovoznit nepodařilo. U těch novějších jsem zkusil tři. První na řadu přišla rozšířená edice Zaklínače, který si při aktivaci prostorového zobrazení moc s driverem nerozuměl, protože některé stěny se zdály být stále „nalepené“ na obrazovce. Navíc bylo nutné srazit detaily na minimum, přestože při standardním zobrazení hra funguje na střední detaily poměrně plynule.

Druhou testovanou hrou byl Race Driver GRID. Ten má v ovladači přímo svůj profil. Pro prostorový režim však nemá grafická karta dost výkonu a hra stíhá vykreslit maximálně jeden snímek za sekundu na nízké detaily (bez „3D“ dává asi 20 fps).

Jako třetí hru jsem zvolil FlatOut 2, který lze rozběhnout i na integrovaných grafikách. Zde sice profil neexistoval, ale s tím výchozím běželo vše v pořádku. Do závodního simulátoru jsem se díky prostorovému vjemu daleko víc vžil a hra mě mnohem více bavila. Musím uznat, že podobné technologie v sobě mají určitý potenciál. Pomocí definovaných klávesových zkratek se pouze musí nastavit správně vzdálenost, na kterou hráč nejčastěji kouká. Pokud je nastavena příliš daleko nebo příliš blízko, oči už nebudou schopny na jiné objekt pohodlně zaostřit.

Situace u her by se tedy dala shrnout tak, že úplně staré hry s brýlemi nepoběží a u těch nových nefungují všechny tituly. Cokoli náročnějšího úplně odpadá, protože zobrazení pro obě oči je výrazně náročnější a použit grafická karta nenabízí dostatek výkonu. Když už ale něco funguje, je to příjemné vylepšení. Prostorový dojem je velmi realistický.

Multimédia

Reproduktory jsou ukryté pod mřížkou nad klávesnicí. Jejich zvuk je na poměry notebooků dobrý a hlasitý. Hloubky jsou samozřejmě slabší, ale to se dá u systému bez vlastního subwooferu předpokládat. Acer se chlubí vytvořením prostorového zvukového vjemu (Virtual SurroundSound). Sám všechny tyto „vylepšováky“ raději vypínám, ale při sledování filmů mohou nabídnout mírně lepší zážitek.

Zvuková karta podporuje optický S/PDIF výstup prostorového zvuku a prostorový zvuk (5.1) je možné vyvést také analogově, pokud se přepnou všechny konektory zvukové karty na výstup. Digitální zvuk je přítomen i v HDMI konektoru, kde se o něj stará grafická karta.

Mikrofon je ukrytý nad klávesnicí, takže při jeho použití na ní nesmíte psát, jinak v nahrávce nebude slyšet nic než otřesy při stisku kláves. Kamera je integrovaná ve víku nad displejem a má 0,3Mpix snímač (rozlišení snímání 640x480).

foto
pro plnou velikost klikněte na obrázek

Chlazení a provozní hluk

Ventilátor má své místo v levém zadním rohu. Pod sebou má otvory pro nasávání vzduchu, který se ohřátý vyfukuje průduchem vzadu. Zadní výdech je namířen mírně dolů kvůli konstrukci uchycení víka, takže se na libovolném nerovném povrchu (například na peřině) rád ucpává.

Po spuštění se ventilátor roztočí jen na malou chvíli a dále zůstává delší dobu vypnutý. U prvního zapnutí se třeba ještě po několika minutách zas vypne, ale potom už zůstává zapnutý neustále a jeho rychlost (tím pádem i hlučnost) není nejnižší. V běžném ruchu o ventilátoru ani nebudete vědět. Jediný problém může přijít, pokud si notebook zapnete večer před spaním v tichu. Pak může být jeho zvuk otravný.

hodina provozu - mírná zátěž

  • touchpad = 25,3°C
  • levá strana pod klávesnicí = 23,5°C
  • pravá strana pod klávesnicí = 24,1°C
  • klávesnice vlevo = 24,9°C
  • klávesnice vpravo = 25,5°C
  • spodek maximum = 29,5°C (pod touchpadem)
  • výdech chlazení = 28,0°C
  • napájecí adaptér = 39,5°C

hodina provozu - vysoká zátěž

  • touchpad = 31,9°C
  • levá strana pod klávesnicí = 30,5°C
  • pravá strana pod klávesnicí = 30,0°C
  • klávesnice vlevo = 34,8°C
  • klávesnice vpravo = 27,8°C
  • spodek maximum = 46,0°C (levý zadní roh)
  • výdech chlazení = 54,7°C
  • napájecí adaptér = 45,8°C

teplota okolí při měření: 24°C

Při kancelářské práci je díky běžícímu ventilátoru celý notebook příjemně chladný. Ke znatelnějšímu zahřívání dochází až při vytížení (například hraní her) a to pouze na spodku v prostoru kolem ventilátoru a chladící heatpipe.

Baterie

V zadní části základny je prostor pro standardní baterii s 6články a celkovou kapacitou 47,5 Wh. Ve standardním redakčním testu* se výdrž vyšplhala na velmi příjemné 4 hodiny a 16 minut. Pokud si však zvýšíte jas displeje a zapnete Wi-Fi nebo Bluetooth, rázem lze počítat s výdrží o hodinu nižší.

Větší baterie se nevyrábí a ani by se do notebooku nevešla.

Příkon notebooku

  • Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 16 W
  • Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 63 W
  • Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 45 W
  • Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 63 W
  • Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 47 W

Nabíjení je rychlé, takže ve vypnutém stavu nebo při malém výkonovém vytížení se celá baterie nabije za necelé dvě hodiny. V případě vyššího zatížení se nabíjecí výkon snižuje úměrně se zvýšením spotřeby vlastního notebooku.

BIOS a zabezpečení

Setup utilita BIOSu nabízí jen minimum nastavení. Kromě priorit bootovacích zařízení a času lze změnit pouze režim SATA řadiče. Zabezpečení je pouze na úrovni hesel BIOSu a hesla pevného disku.

Příslušenství

Součástí balení s notebookem a napájecím adaptérem jsou ještě příručky, plastové brýle pro 3D zobrazení a samostatná skla s kolíčkem pro montáž na optické brýle. Tovární instalace systému je ukryta na pevném disku.

Po vybalení je na disku předinstalován operační systém Windows 7 Home Premium v české, 64bitové verzi. 64 bitů se teď ve Windows stalo standardem pro většinu notebooků určených běžným uživatelům. Součástí instalace je kompletní programová výbava od TriDef pro obsluhu 3D zobrazení, zálohovací a vypalovací program NTI, multimediální centrum Acer Arcade Deluxe a samozřejmě hromada zbytečných programů v podobě demoverze antiviru, toolbarů do webového prohlížeče a shareware her.

Ceny a záruka

S 3D displejem je nabízena pouze testovaná konfigurace. Výrobcem doporučená koncová cena činí 17 689,- Kč bez DPH (21 050,- Kč s DPH). Standardní záruka má dobu trvání 2 roky pro fyzické i právnické osoby a je možné ji rozšířit na 3 roky s opravou u zákazníka za 4650,- bez DPH (5533,- Kč s DPH).

Závěr

Acer Aspire 5738 je povedeným notebookem pro „domácí“ použití. Nabízí dobrý výkon i rozumnou výbavu a taktéž zpracování je na přijatelné úrovni. K tomu všemu navíc proti ostatním notebookům nabízí displej s možností trojrozměrného zobrazení. I přes tuto přidanou hodnotu je cena za kompletní systém včetně brýlí relativně nízká a uživatelé si tak mohou dopřát relativně levně přehrávač trojrozměrných filmů. Nabízí se také možnost hrát hry, ale zde je potřeba počítat s nižším výkonem grafické karty, protože hry jsou při prostorovém zobrazení výrazně náročnější. Věřím, že se časem objeví i nějaký model s lepší grafickou kartou, protože v takovém hraní vidím potenciál. Jinak nemám notebooku až na hlučnější chod ventilátoru co vytknout.

Klady a zápory

+ intenzivnější zážitek při sledování filmů a hraní her díky 3D zobrazení
+ analogový zvukový výstup v 5.1
+ příjemná klávesnice
+ zajímavá cena technologické novinky

- hlučnější ventilátor
- pro náročnější hry by se hodila lepší grafická karta

TIP redakce NOTEBOOK.cz

TIP redakce NOTEBOOK.cz

TIP redakce udělujeme za technologickou inovaci. Acer jako první (v době vydání recenze i jediný) výrobce přinesl na trh notebook s možností 3D obrazu. Pokud máte rádi technologické novinky, můžete si jednu pořídit za překvapivě přijatelnou cenu již dnes.

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Foto galerie Acer Aspire 5738DG

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip

Technická data

  • Testovaná konfigurace: Acer Aspire 5738DG
  • Instalovaný procesor: Intel Core2 Duo T6600 (2.20 GHz, 2 MB L2, 800MHz FSB)
  • RAM (MB): 4096 DDR2-800 (2x2048)
  • HDD (GB): 500 (WDC WD5000BEVT-22ZAT0, 5400rpm, 8MB cache)
  • DVD: DVD SuperMulti DL (HL-DT-ST DVDRAM GT30N)
  • LCD: 15,6" TFT (glare)
  • LCD rozlišení: HD (1366 x 768)
  • Video: ATI Mobility Radeon HD4570 (512MB GDDR3, 64bit)
  • Modem: 56kb
  • LAN: 10/100/1000 (Broadcom NetLink PCI-E PCI-E Gigabit Ethernet)
  • WiFi: Intel WiFi Link 5100 AGN (a/b/g/draft-n)
  • Zvuková karta: Realtek HD Audio (ALC888)
  • Polohovací zařízení: touchpad (Synaptics)
  • Software: Windows Vista 7 Home Premium (64bit, CZ)
  • Baterie/výdrž: Li-Ion 4400 mAh 10,8 V / 4h 16min
  • Rozhraní: 3x audio IN/OUT, SD/MMC/MS/xD, 4x USB, VGA, HDMI
  • Rozměry: 385 x 250 x 40 mm
  • Hmotnost (kg): 2,86
Recenze

Diskuse