RECENZE: ASUS M60J - sedmička v akci

12. 1. 2010 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Zima

Přichází konec procesorů Core 2. Mezi výkonnými notebooky už se objevují novější procesory Core i7 a jeden takový se dostal i k nám do redakce. 16'' ASUS dále disponuje Blu-ray mechanikou a dedikovanou grafickou kartou NVIDIA. Doporučená koncová cena přesáhla 30 000 Kč bez DPH.

Základní popis

Nové technologie zpravidla nejdříve adoptují multimediální notebooky, kde je jejich nasazení jednodušší. Takže zatímco v business segmentu se zatím hledají nové procesory Core i7 jen těžko, v multimediálních noteboocích jsou dostupné už nyní. ASUS N60J je typickým zástupcem této řady a dává to najevo hned při prvním pohledu, protože je téměř celý lesklý.

Volba padla na tmavší barvy, takže jde o kombinaci černé a tmavě šedé. I přes lesklé plochy kupodivu není takový problém se zachytáváním otisků. Tedy lépe řešeno nejsou tolik vidět díky odlišné povrchové úpravě. Dle mého názoru je to jeden z těch hezčích příslušníků multimediálního segmentu trhu. Jeho linie jsou jemně zaoblené. Přestože nejde o žádnou velkou extravaganci, s kancelářskou „černou krabicí“ si ho nikdo nesplete.

Příslušnost k „multimediálům“ se nezapře ani v úrovni mechanické odolnosti. Při silnějším zatlačení se některá místa základny mírně prohýbají. Zejména v levé části se pak při prohýbání ozývají podivné zvuky. Lepší vyztužení by si zasloužila také klávesnice, která snad kromě numerického bloku tak trochu plave. Dokonce i při pouhém psaní se mírně prohýbá. Sám s takovými klávesnicemi nemám problém, ale někteří uživatelé jakoukoli vůli v tomto místě nemají rádi.

Displej je překvapivě chráněn velmi dobře z obou stran. Ani silnější zatlačení z vnější strany nezpůsobuje deformaci barev na displeji. Z vnitřní strany je překryvný lesklý plast, jak je od dob nových MacBooků zvykem i v PC světě. Odměnou za silnější odlesky budiž větší mechanická ochrana a nemožnost usazování prachu v hranách kolem displeje.

Správný multimediální notebook musí mít pořádnou výbavu, což tento ASUS bezpochyby splňuje. Na zkosené čelní hraně čtečka paměťových karet (SD, MMC, MS/Pro). Levý bok už toho má více. Jsou tu dvě USB, ExpressCard 54, HDMI, eSATA, Firewire 400 a za výdechem ještě VGA výstup. Pravý bok má konektory jen před optickou mechanikou a jde o 3 vstupy/výstupy zvukové karty a dvě USB.

Klouby víka nejsou zapuštěné do základny, což umožňuje osazení konektorů i na zadní straně (a mimo jiné také úhel otevření kolem 150°). Většinu prostoru zabírá baterie. Přesto se zde našlo místo pro napájecí konektor, LAN a výstup DisplayPort.

Pokud to shrnu, jsou tu snad všechna dnes používaná rozhraní. Výstupy grafické karty jsou tu rovnou tři, což by mělo pokrýt potřeby drtivé většiny uživatelů. Pro rychlou komunikaci je přítomno jak FireWire, tak i moderní eSATA. USB porty jsou čtyři, což je optimální číslo. Bohužel jsou na bocích co nejblíže k uživateli, což není zrovna dvakrát vhodné místo, pokud někdo plánuje připojit pouze myš.

Je jasné, že 16“ nebude zrovna přeborník, co se týká mobility. Mnohem jasnější to pak musí být, pokud jsou v něm výkonné součásti jako v tomto případě. Rozměry přístroje jsou 390 x 280 x 35–40 mm. Horší je to s hmotností 3,23 kg. Když si k tomu přičteme ještě 467 g 90W napájecího adaptéru s kabeláží, jsme na hmotnosti, která už se při delších cestách pronese.

Klávesnice a ovládací prvky

Širokoúhlý poměr stran displeje a velká úhlopříčka umožňují osazení plnohodnotné klávesnice s numerickým blokem. ASUS nechtěl příliš osekávat standardní část klávesnice, takže zvolil malý kompromis u té numerické – tlačítko nuly je kratší a do numerické části zasahuje kurzorová šipka doprava, což nemusí každému vyhovovat. Druhý kompromis je klasický pro většinu klávesnic s numerickým blokem – klávesy pro pohyb v dokumentech jsou přesunuty nad numerický blok, takže při jejich používání je nutno přesouvat ruku po klávesnici. Poslední kompromis se týká klávesy Insert, která je ukryta pod kombinací Fn+Delete. Z těch pozitivnějších vlastností bych mohl vyjmenovat dostatečně velké klávesy Shiftů, Ctrl a mezerníku.

Klávesy mají mezi sebou malé mezery, takže jsem zprvu měl problém, že jsem sem tam zmáčkl víc kláves najednou, ale to je spíš o zvyku. Více mi vadil méně jistý stisk, což může být způsobeno buď vlastní konstrukcí kláves, nebo nedostatečným podepřením a ukotvením desky klávesnice (tj. prohýbáním).

Pochvalu si zaslouží nízká hlučnost při psaní. Proti ostatním klávesám jsou hlučnější pouze některé větší klávesy jako mezerník.

Nad klávesnicí je takový větší designový výstřelek v podobě multimediálního panelu s kapacitními senzory a modrým podsvícením ikon. Jde na něm regulovat hlasitost, ovládat multimediální přehrávač a má i několik tlačítek pro Windows Media Center. Vpravo od panelu je modře podsvícený vypínač a vlevo od něj tři modré indikační diody (CapsLock, NumLock a práce disku) a tlačítko přepínající napájecí profil (z vypnutého stavu slouží ke startu do rychlé linuxové distribuce). Diody jsou na můj vkus silnější, než by bylo třeba, naštěstí velká část z nich přestane svítit ve chvíli, kdy se na panel přestane sahat. Více mi vadily diody na čelní hraně (vypínač, nabíjení baterie, Bluetooth, Wi-Fi), které pod správným úhlem umí při práci v noci pěkně potrápit.

Touchpad je od společnosti Synaptics. Je sice menší, ale co do použitelnosti k němu nemám žádné výhrady - reakce na prst jsou okamžité bez viditelného zpoždění a rychlost snímání je vysoká. Výtku bych mohl mít snad jen k tlačítkům pod touchpadem, která jsou na můj vkus dosti tuhá.

Hlavní HW parametry

Základní deska je tvořena čipovou sadou Intel PM55 a v patici je k ní připojen procesor Intel Core i7 820QM s udávanou frekvencí 1,73 GHz. Čipová sada PM55 je novinkou a liší se proti předchozím generacím. Paměťový řadič byl totiž (podobně jako u AMD před lety) integrován do procesoru a čipová sada zeštíhlela, což nese dvě výhody – vyšší rychlost a nižší náklady na výrobu základní desky.

Procesor je taktéž odlišný v mnoha ohledech od původních Core 2. Testovaný kus má maximální příkon (TDP) 45 W. Při nečinnosti se umí podtaktovat na 1,2 GHz. Pokud jsou vytěžována všechna čtyři jádra, přetaktuje se na udávanou frekvenci 1,73 GHz. Zajímavá je však funkce TurboBoost, která umožňuje taktovat výš, pokud jsou některá jádra nevyužitá. Pokud je zatěžováno pouze jedno jádro, dokáže jej procesor sám přetaktovat až na 3,0 GHz; frekvenci ostatních jader patřičně sníží, aby nedošlo k překročení TDP 45W.

Ve správci úloh se zobrazuje 8 virtuálních procesorových jader. Může za to funkce HyperThreading, která umožňuje zpracovávat dvě úlohy na jednom jádře zároveň. Tato funkce byla již dříve na procesorech Pentium 4, ale s architekturou Core na čas zmizela. V principu jde o jednoduché řešení. Každé jádro má zdvojené jednotky pro zpracování instrukcí, které mezi sebou sdílí výpočetní jednotky. Druhá úloha pak může používat ty výpočetní jednotky, které zůstaly po první úloze nevyužité.

specifikace čipu

Operační paměť má velikost 4 GB. Ta se skládá ze dvou 2GB modulů typu DDR3-1066 běžících v dual-channel režimu. Díky přímému propojení procesoru a paměti dosahuje notebook opravdu brutální paměťové propustnosti.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 35 925

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 18 828

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 123 752

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 90 876

Cinebench 9.5

• Rendering (Single CPU): 637

• Rendering (Multiple CPU): 1513

• Multiprocessor Speedup: 2,38

Cinebench R10

• Rendering (Single CPU): 4132

• Rendering (Multiple CPU): 10 368

• Multiprocessor Speedup: 2,51

Windows 7 – CPU a RAM

• Index dle počtu operací CPU za sekundu: 7,1

• Index dle počtu operací RAM za sekundu: 7,3

• HWiNFO32 (propustnost paměti): 5772 MB/s

Výkonově procesor velmi mile překvapil. Reálný výkon při renderingu v testu Cinebench pro jedno jádro (na 3,0 GHz) odpovídal plnému výkonu dvoujádrového Turionu II Ultra s frekvencí 2,4 GHz. Ale to je spíš pro zajímavost. Důstojnější srovnání se nabízí s čtyřjádrovým výkonným Core 2 Extreme Q9300 s frekvencí 2,53 GHz. Díky funkci TurboBoost je výkon při použití jednoho jádra přibližně o 30% vyšší. Pokud jsou využívána všechna čtyři jádra, je výkon podobný (rozdíl 2,5%). Rozdíl to tedy možná není takový, jenže Core 2 Extreme Q9300 byl jeden z nejvýkonnějších mobilních procesorů do drahých pracovních stanic, zatímco Core i7 820QM je prostřední model z hi-end řady.

Je smutné, že notebook s tak vysokým výkonem dostal pouze obyčejný disk s 5400 rpm, sic s větší kapacitou 500 GB. Takovému notebooku by vyloženě slušelo nějaké výkonné SSD, ale nic není ztraceno - pod spodní krytkou jsou totiž pozice pro disky rovnou dvě, takže kdo by chtěl, může přihodit 10 tisíc a koupit luxusní SSD, které poslouží jako systémový disk. Původní disk pak může zastat funkci datového úložiště.

S takto výkonným procesorem a velkou propustností paměti je znát, že při jakékoli práci v operačním systému se vždy čeká hlavně na disk.

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 83 MB/s

• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 67 MB/s

• Průměrná přístupová doba: 18,21 ms

• Windows 7 – Index přenosové rychlosti: 5,9

Zaměření na multimédia potvrzuje i volba optické mechaniky schopné číst Blu-ray disky a zapisovat na disky CD/DVD. Pevně doufám, že v příštím roce už budou Blu-ray mechaniky větší samozřejmostí.

Schopnosti konektivity jsou na základní úrovni. Samozřejmostí je gigabitová síťová karta doplněná Bluetooth 2.1 modulem a Wi-Fi s podporou standardu draft-n ve 2,4GHz frekvenčním pásmu. Bezdrátový vysílač lze vypnout hardwarovým přepínačem na čelní straně notebooku. Pokud je zapnutý, lze vypnout zařízení ještě zkratkou Fn+F2 nebo pomocí utility v tray liště vedle hodin.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

Pod lesklým plastem má své místo lesklý displej s úhlopříčkou 16" a rozlišením HD ready (1366x768). Na displej této úhlopříčky je dle mého názoru takové rozlišení nízké a slušelo by aspoň 1600x900, které na takové ploše má stále dostatečně velké pixely. Také mě příliš netěší zdvojené odlesky dané překryvným plastem.

Podsvícení zajišťuje sada LED (diod) a displej nabízí vysoký maximální jas i velký rozsah regulace. Kvalitou podání barev i pozorovacími úhly odpovídá displej průměru v low-res kategorii. Zjednodušeně by se dalo říct, že neurazí, ale jsou i lepší.

Parametry displeje

• Typ obrazovky: TN

• Počet barev: 262 tisíc

• Světlost: 220 cd/m^2

• Pozorovací úhel: 90° horizontálně, 50° vertikálně

• Kontrast: 600:1

• Odezva: 8 ms

• Podsvícení: LED

Specifikace vychází z použitého displeje v našem konkrétním notebooku. Tím je Hannstar HSD160PHW1-B. Není však zaručeno, že v jiném kusu bude použit stejný displej od stejného výrobce.

Dedikovaná grafická karta NVIDIA GeForce GT240M spadá do středního proudu poslední generace. Nabízí jádro s 48 unifikovanými shadery a její 1 GB paměti je připojen 128bit sběrnicí. Proti hi-end řešení GTX260M je tedy počet shaderu méně než poloviční a na polovinu je oseknuta také paměťová sběrnice. Přesto jde stále o grafickou kartu s velmi dobrým výkonem.

specifikace čipu

Výstupy grafické karty jsou osazeny všechny tři běžně používané - analogové VGA a digitální DisplayPort s HDMI. Digitálně lze maximálně dostat obraz v rozlišení 2560x1600, což by mělo stačit v současné době drtivé většině uživatelů. Výhodou je také možnost připojení dvou externích monitorů v režimu rozšířené plochy. Jen interní displej v takovém případě musí zůstat vypnutý kvůli limitaci grafických karet.

Testy 3D Mark

• 3DMark 2001: 34 306

• 3DMark 03: 19 033

• 3DMark 05: 13 188

• 3DMark 06: 7415

Windows 7 – grafika

• Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 6,4

• Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 6,4

Cinebench 9.5

• Shading (CINEMA 4D): 691

• Shading (OpenGL Software Lighting): 1985

• Shading (OpenGL Hardware Lighting): 3815

• OpenGL Speedup: 5,52

Cinebench R10

• Shading (OpenGL Standard): 3805

Na této grafické kartě by neměl být problém se spuštěním libovolné současné hry, a pokud pominu ty nejnáročnější, mnoho z nich poběží se slušnými detaily v plném rozlišení displeje. Proti zmíněné GTX260M je výkon ve hrách přibližně o čtvrtinu menší.

Výkon grafické karty se využije také při ostatních multimediálních činnostech, nejvíce pak při akceleraci HD videa v moderních formátech. Realita je ovšem taková, že videa, která by karta neskousla, by s přehledem dokázal dekódovat použitý výkonný procesor, takže uživatel nemusí mít strach ani u nestandardních formátů.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimédia

Vestavěné reproduktory nad klávesnicí nabízí na poměry běžných notebooků nadstandardní zvukový projev i hlasitost. Není tedy problém při sledování filmů ve více lidech bez připojených externích reproduktorů.

Možnosti zvukové karty skýtají pouze stereofonní analogový výstup a stereofonní analogový vstup. Prostorový zvuk lze z notebooku dostat digitálně prostřednictvím S/PDIF optiky, nebo součástí zvukové stopy přenášené HDMI konektorem.

Výbavu završuje 2,0Mpix webkamera a jeden mikrofon. Oboje umístěné ve víku nad displejem.

Zabezpečení

Možnosti zabezpečení zahrnují klasiku v podobě hesel v BIOSu (start počítače, nastavení, disk). Přidaná čtečka otisku prstů je ovládána programově a v předinstalovaném systém ji obsluhuje utilita od ASUSu pro přihlášení uživatele v systému i v programech. Alternativní možností přihlášení je také rozpoznání obličeje pomocí webkamery. To je v poslední době u výrobců velmi oblíbené; uživatelům tak nabídne pohodlnost podobnou fingerprintu a možnost "být cool".

Z business segmentu notebooků je převzatá možnost vypnout některá integrovaná zařízení a porty.

Chlazení a provozní hluk

Všechny heatpipe jsou připojeny k jednomu ventilátoru, který vyhání vzduch průduchem na levém boku. Nasávání vzduchu zajišťuje několik otvorů na spodku. Pokud se ucpou, slouží k nasávání prostor výdechu.

Notebook nabízí dva režimy chlazení. V profilech zaměřených na výkon je ventilátor aktivnější a po chvíli běží téměř neustále. Regulace je plynulá, takže při dostatečném zchlazení se otáčky pomalu snižují až na nulu. V případě potřeby se ventilátor zase rozjede. Teploty se pak drží na nízkých hodnotách, ale hluk ventilátoru je mírně vyšší.

Tichý režim chlazení ventilátor vypne úplně. Ten se zapíná, až když má procesor teplotu k 90°C a jen nárazově vyžene horký vzduch. Většinu času je tak slyšet pouze pevný disk.

hodina provozu - mírná zátěž (Quiet Office)

• touchpad = 38,0°C

• levá strana pod klávesnicí = 40,1°C

• pravá strana pod klávesnicí = 33,3°C

• klávesnice vlevo = 40,2°C

• klávesnice vpravo = 35,0°C

• spodek maximum = 61,3°C (levý přední roh)

• výdech chlazení = 61,9°C

• napájecí adaptér = 41,1°C

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 27,1°C

• levá strana pod klávesnicí = 27,6°C

• pravá strana pod klávesnicí = 26,1°C

• klávesnice vlevo = 28,3°C

• klávesnice vpravo = 26,9°C

• spodek maximum = 31,3°C (pod ventilátorem)

• výdech chlazení = 38,7°C

• napájecí adaptér = 41,8°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 26,8°C

• levá strana pod klávesnicí = 27,5°C

• pravá strana pod klávesnicí = 27,0°C

• klávesnice vlevo = 29,5°C

• klávesnice vpravo = 28,3°C

• spodek maximum = 38,4°C (pod výdechem chlazení)

• výdech chlazení = 49,8°C

• napájecí adaptér = 43,3°C

teplota okolí při měření: 22,5°C

Aktivní režim chlazení umožňuje provádět nenáročnou práci s notebookem položeným na klíně. Spodek základny je jen vlažný a přes klávesnici se žádné teplot nepřenáší.

Pasivní režim chlazení teploty drží teploty spodku opravdu vysoko, takže je určitě lepší položit notebook na tvrdou podložku. Pokud běží několik hodin, tak už se značně zahřejí i levá strana klávesnice a opěrka ruky pod ní. Na druhou stranu není problém jednou za hodinu na 5 minut přepnout napájecí profil a počkat, až se všechen ohřátý vzduch vyfoukne.

Baterie

Standardní 6článková baterie disponuje kapacitou 53 Wh. Tolik energie notebooku stačilo v našem standardním redakčním testu* na 2 hodiny a 53 minut. Se silnějším podsvícením displeje a aktivní Wi-Fi se při prohlížení webových stránek sníží výdrž na dvě hodiny. Baterie je umístěna vzadu, což dává naději případné větší, 9článkové variantě, která by vzadu z notebooku přesahovala.

Příkon notebooku

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 22 W

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 60 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 66 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 91 W

• Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 33 W

Nabíjení baterie je rychlé a úplné nabití trvá kolem dvou hodin. Při maximálním zatížení procesoru nebo grafiky se nabíjení protáhne o necelou hodinu.

BIOS

EFI systém je od společnosti Aptio a standardně je nastaven pro běh v režimu kompatibility s BIOSem. Přímo z BIOSu je možné provést jeho update, kdy se ROM soubor načte i z disku s NTFS oddílem.

Pro nadšence nechybí možnost zapnutí animovaného loga ASUS, případě jeho výměna za logo vlastní. Komu se nelíbí úvodní znělka, může ji ztlumit nebo úplně vypnout. Pokročilejší funkce se týkají přepnutí do UEFI režimu, vypnutí touchpadu, aktivace virtualizace a VT-d, případně nastavení režimu SATA řadiče.

S jednou funkcí jsem se setkal asi poprvé. Bootování není omezeno jen na samostatná zařízení. Je možné editovat startovací parametr, ve kterém lze nastavit dokonce i partition, jejíž boot sektor se použije. Pro běžné uživatele je to zbytečnost, ale pokročilému uživateli to může ušetřit trápení, pokud má na disku více operačních systémů a něco se poškodí, případně pokud chce spustit recovery oddíl, který se nechce spustit standardním způsobem.

Příslušenství

U notebooku v krabici najdete napájecí adaptér, optickou myš, brašnu a sadu disků DVD pro obnovu operačního systému. Výrobce jako operační systém zvolil 64bit verzi Windows 7 Ultimate. Zbytečných programů navíc bylo překvapivě málo a na testovacím kusu nebyla předinstalovaná ani zkušební verze MS Office.

Ceny a záruka

Na našem trhu má testovaná konfigurace doporučenou koncovou cenu okolo 33 000 Kč bez DPH (39 600,- Kč s DPH). Jako snad u všech zde prodávaných ASUSů je doba záruky standardní 2 roky a záruka je platná mezinárodně.

Závěr

ASUS M60J slušným multimediálním notebookem pro studenty, méně náročné hráče a uživatele hledající „univerzální“ notebook na většinu běžných činností. Potěší výkonný procesor Core i7 a špičková výbava zahrnující skoro všechna dnes používaná rozhraní a čtečku Blu-ray disků. Sluchově vyvinutější jedinci také ocení možnost nastavení režimu chlazení. Za jediný větší nedostatek považuji hůře ukotvenou klávesnici, která se při zatlačení prohýbá. Nedostatkem jsou také částečně dvojité odlesky na LCD, které jdou naštěstí v mnoha případech přesvítit LED podsvícením. Dle mého názoru jde o povedenější notebook z kategorie těch, které mají za cíl nahradit stolní počítač a budou přenášeny jen minimálně.

Klady a zápory

+ výkon procesoru Core i7
+ možnost přepnutí režimu chlazení
+ výbava

- dvojité odlesky na LCD
- prohýbání klávesnice

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Foto galerie ASUS M60J

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip