RECENZE: HP Pavilion dm3 - s AMD v kovovém těle

23. 2. 2010 07:00 Rubrika: Recenze Autor: Jiří Zima

Pod značkou Pavilion si většina asi představí velké multimediální notebooky. Dnes recenzovaný notebook do tohoto stereotypu nezapadá. Jde totiž o lehký 13'' model s úsporným procesorem od AMD. Přesto si zachovává některé multimediální vlastnosti a mimo integrované grafiky je uvnitř také přepínatelný diskrétní čip ATI a rychlý pevný disk. Tento model začíná na doporučené koncové ceně 15 000,- Kč bez DPH.

Základní popis

O oblíbenosti tenkých notebooků s úspornými procesory bez optické mechaniky svědčí i fakt, že prakticky každý výrobce má několik modelů z této kategorie. HP není pozadu a své želízko v ohni má i pro řadu Pavilion, a ač jde o notebook mířený na domácí uživatele, kvalitu provedení by mu mohl závidět leckterý model pro firemní nasazení. Za kvalitou provedení nezaostává ani vzhled. Použitá kombinace černé a stříbrné působí vkusně a mírně zaoblené tvary sice vyjadřují „multimediální původ“, přesto se dle mého názoru za ně nemusíte stydět ani na firemní poradě.

Většina těla je vyrobena ze dvou materiálů – černých plastu a stříbrného kovu s povrchovou úpravou vytvořenou broušením. První část kovu tvoří vnější stranu víka, druhá kompletní vršek základny. Plastový je rámeček kolem displeje a má lesklou povrchovou úpravu a jsou k němu přidělány dlouhé gumové části, které by měly zabránit jeho odírání. Druhou plastovou část tvoří „vanička“ základny. Kovové části nemají jen estetický efekt, slouží ke zpevnění konstrukce a svou práci plní na výbornou. Nikde se nic neprohýbá – ani opěrky rukou a klávesnice. Provedení je opravdu až překvapivě precizní a v této kategorii bych jej rozhodně nečekal.

Výrobce se oprostil od hromady různobarevných křiklavých diod. Posuvný vypínač je s indikací zapnutí (bílá dioda) na pravém boku, kde je za ním také tlačítko bezdrátového vysílače s diodou vyjadřující jeho aktivitu (červená = vypnuto, modrá = zapnuto). Další dvě bílé diody jsou na čelní hraně a jde o signalizaci nabíjení a aktivity disku. Další tři diody jsou kolem klávesnice, ale o těch až v další kapitole.

Na pravém boku jsou postupně od uživatele konektory zvukové karty, čtečka paměťových karet (SD, MMC, MS/Pro, xD), dvě USB, výstupy grafické karty (HDMI a VGA), LAN a konektor pro připojení napájecího adaptéru. Výbavu završují už jen další dvě USB na pravém boku.

V této kategorii jsou milým překvapením čtyři USB (většinou bývají tři). Marně byste naopak hledali slot ExpressCard a optickou mechaniku. K rozložení konektorů nemám výhrady.

13" úhlopříčka z velké části definuje rozměry 325 x 230 x 25-30 mm. Hmotnost pak odpovídá průměru v této kategorii a činí 1,90 kg. Jde tedy o notebook přímo předurčený k častému přenášení. Radost z nízké váhy nekazí ani napájecí adaptér s výkonem 65 W, který váží včetně kabeláže přesně 400 g.

Klávesnice a ovládací prvky

Klávesnice má jednotlivé klávesy oddělené mezerami, a jde tedy o chiclet provedení. Nevím, zda je nějak speciálně řešena mechanika kláves, ale na této klávesnici se mi píše mnohem lépe než na jiných chiclet klávesnicích notebooků do 20 tisíc. Naprosto stejný pocit při psaní jsem měl na MacBooku Pro od Apple a jde o jednu z těch nejlepších klávesnic tohoto typu, s jakou jsem se za dobu recenzovaní setkal.

K rozložení kláves mám snad jen jedinou výhradu týkající se absence kláves pro pohyb v dokumentech, které zastupuje kombinace Fn a kurzorových šipek. Taková náhrada mi sice v některých situacích vyhovuje víc než samostatné klávesy, ale pokud chce člověk jednou rukou rychle posouvat text v textovém editoru nahoru a dolů, tak má s touto klávesnicí smůlu.

Poslední dobou je u výrobců stále oblíbenější nahrazovat funkční klávesy F1-F12 sadou multimediálních kláves. Klávesy F1-F12 jsou pak dostupné až po stisku Fn. S tímto řešením přišel před lety Apple a v současné době se během posledních měsíců rychle rozšířil mezi většinu ostatních výrobců. Pro běžného uživatele to bude nejspíš výhoda, ale pokročilejší uživatel využívající klávesové zkratky bude pravděpodobně velmi zklamán, že zkratku pro zavření okna (Alt+F4) nyní bude muset provádět trojhmatem s klávesou Fn. Ocenil bych, kdyby aspoň tato zkratka fungovala vždy, jako jsem to už viděl u konkurence. V BIOSu lze naštěstí klávesám vrátit jejich původní funkci.

Klávesnici by dle mého názoru slušelo podsvícení kláves, jenže nic takového tu není. Aspoň, že jsou popisky dostatečně kontrastní, aby byly vidět při slabších světelných podmínkách.

O klávesnici mohu říct, že jsem z ní převážně nadšený, ale u touchpadu to bohužel neplatí. Předně, chromový dekor na dotykové ploše je nepraktický (na mě osobně navíc působí lacině). Po tomto povrchu prst neklouže tak hladce a nechává za sebou stopu. Nad použitím povrchu, na který se chytají otisky jedna radost, v místě, kterého se dotýkat musíte, mi zůstává rozum stát. Dá se to přežít, ale u notebooku, který je jinak vzhledově dobrý něco takového prostě zamrzí.

Pokud si odmyslíme použitý povrch, jde o klasický Alps touchpad s podporou multidotykových gest (posouvání, přiblížení, otáčení). Pohyb kurzoru je proti pohybu ruky mírně zpožděný, což mi příliš nesedlo. Když k tomu přičtu velmi tuhá tlačítka, během používání jsem raději připojoval klasickou myš.

Hlavní HW parametry

Na rozdíl od drtivé většiny úsporných notebooků je tento postaven na čipové sadě AMD RS780M v kombinaci s procesorem AMD Athlon Neo X2 L335 s maximální frekvencí 1,6 GHz (v nečinnosti se podtahuje na 800 MHz). Výkon tohoto řešení je srovnatelný s výkonem dvoujádrového Core 2 Duo na frekvenci 1,4 GHz, ovšem cena je proti němu nižší.

CPU-Z
specifikace čipu

Dále je systém doplněn 4 GB RAM typu DDR2 (800 MHz). Paměť se skládá ze dvou modulů a běží v režimu Dual-Channel.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 18 395

Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 24 888

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 34 226

Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 49 721

Cinebench 9.5

Rendering (Single CPU): 235

Rendering (Multiple CPU): 439

Multiprocessor Speedup: 1,86

Cinebench R10

Rendering (Single CPU): 1275

Rendering (Multiple CPU): 2465

Multiprocessor Speedup: 1,93

Windows 7 – CPU a RAM

Index dle počtu operací CPU za sekundu: 4,2

Index dle počtu operací RAM za sekundu: 5,8

HWiNFO32 (propustnost paměti): 1857 MB/s

Uvnitř notebooku je klasický 2,5“ disk s kapacitou 320 GB od firmy Hitachi. Jeho plotny se otáčí rychlostí 7200 rpm, což znamená kratší přístupové doby a mírně vyšší hluk. Překvapuje mě, že tyto rychlejší disky jsou tolik oblíbené právě u lehkých notebooků se slabšími procesory, nicméně na rychlost si opravdu stěžovat nemůžu.

HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 135 MB/s

HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 68,3 MB/s

Průměrná přístupová doba: 16,20 ms

Windows 7 – Index přenosové rychlosti: 5,9

Bezdrátový vysílač se zapíná a vypíná hardwarovým tlačítkem na pravém boku. Při každém přepnutí se v rohu obrazovky na chvíli objeví informační okno s výpisem aktivovaných technologií. Pokud na něj kliknete, můžete ručně zapínání některých zakázat. Bezdrátové schopnosti čítají 2,4GHz Wi-Fi n adaptér a Bluetooth 2.1 modul. Pokud dáváte přednost připojení kabelem, najdete tu 100Mb/s Ethernet.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

13,3“ displej s filmovým poměrem stran 16:9 do tohoto kusu dodala firma AUO. Pod lesklou povrchovou úpravou se skrývá matice se základním rozlišením HD (1366x768). Podsvícení pomocí LED dokáže svítit opravdu intenzivně a nejvyšší hodnoty jasu běžně nebudete vůbec potřebovat. Regulace podsvícení naštěstí nabízí velký rozsah, takže si na své přijdou i ti, kteří rádi pracují v posteli potmě. Mezi 13“ displeji je tento dle mého názoru jeden z těch lepších. Nabízí slušný kontrast a barvy nejsou přesvícené, jak je tomu v této kategorii zvykem. Pozorovací úhly jsou sice pouze průměrné, ale přesto jsem byl s displejem velmi spokojen.

V čipové sadě je integrovaný ATI Radeon HD3200 se sdílenou pamětí a slouží pro méně náročné využití. Jeho jádro disponuje 40 unifikovanými shadery a podporuje DirectX 10 (SM 4.0). Pokud potřebujete vyšší výkon, můžete přepnout grafickou kartu pomocí funkce ATI PowerExpress na ATI Radeon HD4300. Ten nabízí dvojnásobný počet shaderů a má 512 MB vlastní paměti, i když jde jen o DDR2 připojené 64bit sběrnicí.

GPU-Z
specifikace diskrétního čipu

Přepínání ATI PowerExpress je automatizované. Pokud jede notebook jen na baterii, pracuje s integrovanou grafikou. Diskrétní čip se zapíná až po připojení napájení nebo po připojení monitoru k HDMI výstupu, který není s Radeonem HD3200 propojen (po odpojení monitoru už ovšem zůstane diskrétní grafika aktivní, to je nedořešené). Při každém přepnutí budete upozorněni a pokud hlášení stornujete, nic se nepřepne. Zároveň také můžete chování změnit v nastavení ATI ControlCenter, případně karty přepnout ručně.

Před restartem grafického ovladače, který se při přepnutí provádí, je nutné zavřít všechny programy, které více pracují s grafikou (například 3D hry). Během používání notebooku jsem raději veškeré automatické přepínání zrušil a diskrétní grafiku spouštěl pouze před hraním 3D her. Vše ostatní totiž celkem s přehledem zvládne i Radeon HD3200.

Pokud vám interní displej nestačí, můžete připojit monitor prostřednictvím analogového VGA a digitálního HDMI (to funguje jen s Radeonem HD4300). Maximem pro HDMI je rozlišení 1920x1200 a u VGA by měl být obraz bez duchů ještě při rozlišení 1680x1050 (testováno s 21“ panelem Samsung SyncMaster 215TW).

Testy 3D Mark (HD4300/HD3200)

3DMark 2001: 10 994/5365

3DMark 03: 7625/2200

3DMark 05: 5170/1600

3DMark 06: 2671/1015

Windows 7 – grafika

Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 4,5

Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 5,9

Cinebench 9.5

Shading (CINEMA 4D): 255

Shading (OpenGL Software Lighting): 1043

Shading (OpenGL Hardware Lighting): 2720

OpenGL Speedup: 10,66

Cinebench R10

Shading (OpenGL Standard): 2589

Grafický výkon je jednou z výhod řešení od AMD. Už integrovaný Radeon HD3200 nabídne reálně ve hrách klidně dvojnásobný výkon proti Intel GMA X4500. Pokud se přepne grafika na Radeon HD4300 je nabízený výkon ještě vyšší. Nenároční občasní hráči si tak přijdou na své. Ovšem závratný výkon zas také nečekejte – sice si zahrajete drtivou většinu dnešních her, ale například náročný Crysis běží rozumně jen na nejnižší detaily v 1024x768.

Akcelerace přehrávání HD formátů videa běží bez problémů s oběma grafickými kartami, jak v podporovaných přehrávačích, tak i na webu (Flash 10.1). Mimo her, případně nějakých 3D programů mě nenapadá žádný důvod, proč přepínat na diskrétní grafickou kartu.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimédia

V rámci „čistého vzhledu“ se reproduktory odsunuly na zkosenou čelní hranu notebooku. Kvalita reprodukce je relativně slušná na notebook této velikosti a reproduktory dobře poslouží jako nouzovka při sledování filmů a video-konferencích. V souvislosti s video-konferencemi samozřejmě nemůže chybět ani mikrofon a 0,3Mpix webkamera (oboje umístěné ve víku nad displejem).

pro plnou velikost klikněte na obrázek

Schopnosti zvukové karty jsou omezené na vstup a stereofonní výstup. Prostorový zvuk lze naštěstí z notebooku dostat aspoň digitálně pomocí zvukové stopy v HDMI výstupu grafické karty.

Chlazení a provozní hluk

O chlazení se stará jeden ventilátor, který nasává vzduch otvory na spodku a ohřátý jej vyfukuje výdechem na pravé straně. Výdech na pravé straně bohužel znamená, že pravákům bude ventilátor foukat horký vzduch na ruku, pokud si připojí myš. Standardně je ventilátor nastavený, aby běžel neustále (lze přepnout v BIOSu, ale nepoznal jsem rozdíl). Při kancelářské práci běží na nízké otáčky a slyšitelný je pouze v úplně tiché místnosti. Při zátěži se jeho hluk zvýší, ale není to nic hrozného.

hodina provozu - mírná zátěž

touchpad = 29,7°C

levá strana pod klávesnicí = 29,7°C

pravá strana pod klávesnicí = 28,2°C

klávesnice vlevo = 28,6°C

klávesnice vpravo = 28,6°C

spodek maximum = 32,5°C (levý přední roh)

výdech chlazení = 29,3°C

napájecí adaptér = 39,5°C

hodina provozu - vysoká zátěž

touchpad = 33,5°C

levá strana pod klávesnicí = 34,5°C

pravá strana pod klávesnicí = 30,3°C

klávesnice vlevo = 34,8°C

klávesnice vpravo = 33,8°C

spodek maximum = 40,5°C (levý přední roh)

výdech chlazení = 40,6°C

napájecí adaptér = 41,1°C

teplota okolí při měření: 22,7°C

Při kancelářské práci dochází jen k minimálnímu zahřívání. Přes klávesnici se žádné teplo nepřenáší a na vršku základny je mírně znatelné jen u levé opěrky ruky. Spodek zůstává pouze vlažný, takže je možné pracovat s notebookem na klíně. V zátěži je zahřívání znatelnější, a to zejména je-li aktivní diskrétní grafický čip.

V souvislosti s Paviliony mám vždy obavy o kvalitu chlazení, tentokrát se žádné obavy nepotvrdily. Součásti od AMD sice mají větší spotřebu než CULV platforma od Intelu, ale HP se popralo s návrhem chlazení se ctí.

Baterie

Baterie je kvůli tloušťce notebooku „rozpláclá“ a zabírá větší část prostoru základny. Počet článků je standardních šest a celková kapacita činí 57 Wh. S touto baterií zvládl notebook fungovat v našem standardním redakčním testu* přesně 5 hodin a 5 minut. Pokud si zvýšíte jas displeje, zapnete Wi-Fi a budete procházet webové stránky současně s poslechem hudby ve sluchátkách, sníží se výdrž na tři a půl hodiny.

Příkon notebooku

Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 12 W

Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 65 W

Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 32 W

Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 69 W

Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 52 W

Nabíjení baterie je rychlé a přibližně do hodiny dojde k nabití z nuly na 90%. Rychlost nabíjení se snižuje až v případě výpočetně/graficky náročné činnosti, kdy dojde ke zpomalení přibližně o třetinu.

BIOS a zabezpečení

Ihned po startu počítače (když se zobrazí logo výrobce) lze vyvolat nabídku zařízení k bootování (F9), vejít do nastavení BIOSu (F10) nebo obnovit systém do továrního nastavení (F11).

V nastavení BIOSu toho moc nezměníte. Mimo času a priorit bootování lze změnit jen chování ventilátoru (zda má běžet neustále), aktivovat podporu virtualizace a přepnout funkci horní řady kláves. Dále je možné z nastavení spustit diagnostiku vestavěného pevného disku a operační paměti.

Možnosti zabezpečení jsou naprosto základní a skýtají jen hesla BIOSu (start, nastavení).

Příslušenství

V krabici najdete s notebookem jen naprosté minimum. Napájecí adaptér tu samozřejmě je, ale dál už je součástí balení jen tištěná dokumentace. Z toho vyplývá, že obnovení systému do továrního nastavení je pouze na pevném disku (jak je ostatně u Pavilionů zvykem).

Pro tuto konfiguraci zvolilo HP operační systém Windows 7 Home Premium v 64bit verzi. V systému je samozřejmě předinstalovaná hromada různých programů třetích stran v podobě zkušební verze antiviru a velkého množství shareware her. Od HP zde stojí za zmínku utility zajišťující automatické aktualizace a jednoduchou diagnostiku (HP Support Assistant). Podstatnou výhodou zde je, že tyto utility jsou v češtině.

Pro „nepočítačové“ uživatele je určena sada programů HP MediaSmart, která je také v češtině. Tyto programy nabízí jednoduché a graficky propracované rozhraní pro různé multimediální činnosti. U fotek je možné snadno provádět ořez, odstranění červených očí a několik dalších jednoduchých funkcí. Lze také spojit několik videí (například z webkamery) a přidat jim komentáře a hudbu.

Ceny a záruka

Výrobcem doporučená koncová cena testované (doprodávané) konfigurace (dm3-1020ec) činí 15 825,- Kč bez DPH (18 990,- Kč s DPH). Dále je na trhu nabízena varianta dm3-1120ec, která se liší v použití většího disku (500 GB) a stojí 15 083,- Kč bez DPH (18 100,- Kč s DPH).

Všechny konfigurace mají v základu dvouletou záruku s opravou v servisu. V ČR fungují všechna servisní střediska, pouze jako sběrná centra, neboť se notebooky Pavilion dále odváží na opravu do servisu v Polsku.

Závěr

Nejsilnější dojem na mě u Pavilionu dm3 udělalo určitě pevné kovové šasi a celkově kvalita zpracování v těsném závěsu s příjemnou klávesnicí. Za jediný větší nedostatek naopak považuji horší touchpad s nevhodným povrchem a zpožděním pohybu. Pokud jde o nasazení platformy AMD, tak ta přináší výhodu ve vyšším grafickém výkonu a nižší ceně za cenu vyšší spotřeby a tím i nižší výdrže na baterie proti notebookům s CULV procesorem od Intelu.

Tento notebook se hodí pro lidi, kteří chtějí něco lehčího na časté přenášení a primárním užitím je pro ně web, komunikace a sledování filmů. Tyto činnosti Pavilion dm3 zvládá výborně.

Klady a zápory

+ pevné kovové tělo
+ příjemná a tichá klávesnice
+ výkon (v rámci kategorie)

- touchpad
- baterie neukazuje zbývající čas
- výdech chlazení na pravé straně (nevýhoda pro praváky)

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.