RECENZE: Toshiba Satellite C650 - pro napjatý rozpočet

17. 6. 2010 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Miroslav Hoffmann

Dnes testovaným modelem chce Toshiba zaútočit na konkurenty v nejnižším segmentu plnohodnotných notebooků. Testovaná konfigurace s doporučenou koncovou cenou přesahující 10 000 Kč bez DPH je osazena jednojádrovým procesorem Intel Celeron 900 taktovaným na 2,2 GHz, postarší integrovanou grafikou, Windows 7 Home Premium a základním vybavením pro běžnou činnost.

Základní popis

Zavřený přístroj působí příjemně designově sladěným dojmem. Celoplastové tělo je vyvedeno v černém matu, vršek víka je navíc pokryt jakousi plastickou texturou, na které se nedrží otisky a tento jednoduchý design zdobí pouze natištěné logo Toshiba ve stříbrné barvě.

Základna je dostatečně pevná, k významnějšímu prohýbání nedochází ani v oblasti optické mechaniky, což bývá u mnoha notebooků častý jev. Přístroj také nijak nepovrzává a nepraská v něm, a to ani při manipulaci s víkem. Po odšroubování několika šroubků na spodku základny najdeme pod dvěma malými kryty pevný disk a moduly operačních pamětí. K chlazení se však nedostaneme, což je nešvar, se kterým se můžeme setkat čím dál častěji a osobně mi docela vadí - jezdit kvůli vyčištění chlazení do servisu a nechávat tam notebook několik dnů mi nepřipadá zrovna user friendly. Všimněte si také kulatého 'otvoru', který se tváří, že je pod ním umístěn ventilátor. Tedy - on tam možná je, ale otvor samotný je zaslepený.

S pevností víka je to poněkud horší než se základnou, prohýbá se vcelku ochotně. Velká plocha odpovídající 15,6'' úhlopříčce není evidentně příliš vyztužená a abychom dosáhli vlnění barev na displeji, snažit se moc nemusíme. Je však třeba říci, že se bavíme o tom nejnižším notebookovém segmentu, ve kterém se tyto konstrukční neduhy týkají vesměs všech výrobců. Displej je ale naštěstí podsvícen pomocí LED, nemusíte se tudíž o něj tak moc obávat.

Zavřený přístroj se mi tedy celkově docela líbí, černou barvu a matné plasty na tomto typu elektroniky ocením téměř vždy.

Pokud notebook otevřeme, většina uživatelů bude opět potěšena (alespoň doufám) kompletně matným zpracováním včetně rámečku displeje. Zdá se, jakoby šli výrobci do sebe a řekli si, že lesku už bylo dost a začali trochu myslet také na své zákazníky (zrovna Toshiba si na lesku zakládala značně - vzpomeňte na jejich lesklé klávesnice). Opravdu - na celém přístroji je jediným lesklým místem displej, se kterým ale většina uživatelů problém nemá a který je pravděpodobně v tomto segmentu nejen očekáván, ale i vyžadován. Celá vnitřní strana základny je pokryta stejnou texturou, jakou známe již z víka, matná je klávesnice, touchpad i jeho tlačítka, nemohu si tedy přát víc. Nenajdeme zde prostě žádné designové výstřelky (což je jedině dobře).

Víko se zaklápí za základnu a dá se otevřít do úhlu cca 135°. Klouby jsou tuhé tak akorát, aby se displej nedal otevřít jednou rukou (to se ale může časem změnit), na druhou stranu tak drží ve své pozici spolehlivě a nedochází ani k jeho přílišnému houpání při otřesech.

Celkové zpracování odpovídá ceně, za kterou je notebook nabízen, i když různé detaily, jako třeba ne úplně ideálně opracované (ostré) hrany, se zde najdou. Rád ale tyto 'prohřešky' odpustím za neutrální, matné provedení, které mne velmi potěšilo. Dál už v takto optimistickém duchu bohužel pokračovat nebudeme, dostáváme se totiž ke...

Rozložení konektorů (pro plnou velikost klikněte na obrázek)

...konektorové výbavě. Zde je bohužel velmi patrná snaha o co nejnižší cenu. To ostatně můžete posoudit sami z následujícího popisu.

Na zadní straně nenajdeme vzhledem ke konstrukci pantů displeje nic kromě baterie, na přední potom čtečku karet SD/MMC. Pravá strana obsahuje pouze optickou mechaniku a konektor napájení. Veškerá konektivita je tedy soustředěna na stranu levou. Směrem od uživatele najdeme dva audiokonektory, první USB, konektor Ethernetu (100Mb), druhé USB, jako jediný obrazový výstup nám musí stačit postarší VGA, za ním je již pouze výdech chlazení a výčet doplňuje konektor Kensington Locku.

Výbava je to opravdu velmi chudá, leckterému mini notebooku by Satellite C650 mohl závidět. Velmi bych uvítal alespoň jedno další USB, případně HDMI. O ExpreesCard nebo eSATA se nezmiňuji, ty bych jako daň za nejnižší možnou cenu pochopil. Rozložení těch pár konektorů také nemohu hodnotit ani trochu positivně. Všechny jsou totiž namačkány na cca 10 centimetrech jedné strany, zatím co všude jinde na notebooku zbývá dost místa. To pochopitelně ztěžuje jejich praktické používání a připojení více zařízení současně, na druhou stranu výrobci zjednodušuje (a zlevňuje) návrh základní desky notebooku.

Podobná situace panuje také u indikačních prvků. Nevím, jestli k tomu výrobce vedla snaha ušetřit či jen přístroj pro uživatele co nejvíce zjednodušit, v každém případě zde najdete pouze dvě stavové LED. Obě svítí zeleně, přičemž jedna indikuje zapnutí a druhá zapojení do el. sítě, tato pak při nabíjení nebo nízkém stavu napětí svítí oranžově. LED svítí výrazně, přesto uživatel nadměrnému oslňování vystaven nebude, i když v noci už je to s intenzitou na hraně.

Opět si ale musím postěžovat na nevyhovující výbavu indikátory. Zejména LED oznamující činnost HDD mi při běžné práci s notebookem chybí velmi - postrádám rychlou vizuální kontrolu vytíženosti disku, když se při provedení činnosti chvíli nic neděje. Nutno konstatovat, že v tomto cenovém segmentu se bohužel nejedná o výjimečný jev. Zámky klávesnice svou indikaci mají, a to umístěnou přímo v příslušných klávesách.

S rozměry 380 x 250 x 28/38 milimetrů se jedná o typického zástupce 15,6'' notebooků, díky lehce podprůměrné hmotnosti 2,4 kg a vcelku malému 65W napájecímu adaptéru (vybavenému tříkolíkovým kabelem) je mobilita na ještě přijatelné úrovni. Každodenní přenášení by tedy neměl být větší problém.

Klávesnice a ovládací prvky

Úhlopříčka 15,6'' již umožňuje osazení klávesnice i s numerickým blokem, nalezneme ji v tomto modelu. Není to ani klasický typ, ani typ chiclet, ale něco mezi. Klávesy jsou tedy ploché s nízkým zdvihem a mezi nimi jsou malé mezery, které jsou trochu zvětšené díky seřízlým okrajům jednotlivých kláves (lépe než můj popis určitě poslouží přiložené snímky). Popisky na černých klávesách jsou mírně do šeda, ale kontrast je ještě dostatečný. Podstatně hůř jsou na tom ale funkční klávesy. Jsou sice rozděleny do bloků po čtyřech jako na stolních klávesnicích, jejich funkce jsou však natištěny tmavě šedou barvou, což v šeru jejich identifikaci velmi ztěžuje.

Klávesnice má klasické rozložení, není tu v podstatě nic, co by vás mohlo nepříjemně překvapit. Ctrl je vlevo úplně v rohu, kursorové klávesy nemají plnou velikost, ale jsou alespoň odsazené od zbytku klávesnice. Líbí se mi sice malý, ale dvouřádkový Enter a numerický blok je přesně takový, jak si ho představuji. Jedinou výtku mám ke zmenšenému mezerníku. Rozložení je tedy dobré, klávesnice je (až na několik kláves) tichá a celkově se na ní píše dobře. V některých místech se sice trochu prohýbá, ale je to v normě.

Kromě hlavního vypínače a tlačítka vysunutí mechaniky zde žádné jiné tlačítko nenajdeme, vše se řeší přes funkční klávesy.

Touchpad Synaptics má stejný poměr stran jako displej a matný povrch, po kterém prst vcelku dobře klouže. Umožňuje několik základních multidotykových gest a doplňují ho dvě doslova obří tlačítka s jasným stiskem. Uvítal bych výraznější oddělení dotykové plochy od opěrek zápěstí, jinak je ale touchpad dobrý.

Hlavní HW parametry

Snaha stáhnout cenu notebooku co nejníže je na hardwarové výbavě jasně patrná. Notebook je postaven na čipové sadě Intel GL40, což je ořezaná verze známé GM45. Hlavní rozdíly jsou v podporovaných pamětech (GL40 umí DDR2 i 3, ale pouze do 800 MHz; GM45 do 1066 MHz), maximální kapacitě RAM (4 vs 8 GB) a sníženému taktu grafického jádra (400 vs 533 MHz).

Tento základ je doplněn jednojádrovým procesorem Intel Celeron 900 (2,2 GHz, 1 MB L2 Cache, TDP 35 W), který je v dnešní době již takovým exotem. Tedy ne že by snad byl tak starý, ale velkých notebooků vybavených jednojádrovým procesorem, který ještě navíc nemá ani podporu Hyper-Threadingu (kterou obsahuje i Atom) na trhu moc nenajdete. Přesto výkon není špatný - v jednovláknových aplikacích je procesor dokonce výkonnější než nový Intel Core i3 330M, což je velmi příjemné překvapení. V těch vícevláknových je Celeron naopak překonán například i nízko taktovaným Core 2 Duo SU7300 na 1,3 GHz. Na základní činnost je však výkonu dostatek a pokud se smíříte s občasnou pomalejší odezvou systému, výkonu pro jednotlivé náročnější aplikace budete mít pravděpodobně dostatek. Jen doplním, že procesor je vyroben 45nm postupem a nepodporuje SpeedStep - přestože tedy obsahuje podporu některých úsporných stavů, poběží stále na svém základním taktu. Jak však uvidíte dále, na teploty celého notebooku ani hlučnost to negativní vliv nemá.

specifikace čipu

Jako odkladiště pro dočasná data figurují 3 GB RAM typu DDR2, které pracují na frekvenci 800 MHz, tedy té nejvyšší, jakou čipset podporuje. Osazení starším typem tedy mrzet nemusí, mírně vyšší energetické nároky starších DDR2 se v celkové spotřebě notebooku snadno ztratí. Ani rozdílu ve výkonu mezi 800 a 1066 MHz (v případě použití vybavenějšího čipsetu) si nemáte při běžném používání šanci všimnout.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 26 932
• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 17 191

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: -
• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: -

Cinebench 9.5

• Rendering (Single CPU): 395
• Rendering (Multiple CPU): -
• Multiprocessor Speedup: -

Cinebench R10

• Rendering (Single CPU): 2409
• Rendering (Multiple CPU): -
• Multiprocessor Speedup: -

Windows 7 – CPU a RAM

• Index dle počtu operací CPU za sekundu: 4,4
• Index dle počtu operací RAM za sekundu: 5,1
• HWiNFO32 (propustnost paměti): 2924 MB/s

320GB pevný disk je zastoupen kouskem z vlastní stáje, jedná se tedy o Toshiba MK3265GSX s běžnou výbavou, tedy 5400rpm, 8 MB vyrovnávací paměti a připojením přes SATA 3 Gb/s. "Papírovými" parametry disk nevyniká, jistě ale potěší mírně nadprůměrné hodnoty čtení a zápisu.

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 194,12 MB/s
• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 72,3 MB/s
• Průměrná přístupová doba: 16,8 ms

• Windows 7 – Index přenosové rychlosti: 5,9

K optické mechanice se toho moc napsat nedá, jedná se o klasickou DVD Super-Multi, žádný nadstandard jako je třeba funkce LightScribe neumí, ale to je myslím úplně jedno - stejně mám dojem, že tyto 'vychytávky' téměř nikdo nepoužívá.

Z obvyklého tria komunikačních technologií bohužel výrobce udělal duo. K bezdrátové Wi-Fi kartě Atheros umožňující provoz ve standardech b/g/n přidal modul Ethernetu téže značky, ale jen v pomalejší variantě (100Mb). To se dá v pohodě přežít, ale nepřítomnost Bluetooth ve velkém notebooku z roku 2010 byla pro mne zklamáním i s ohledem na cenu.

Displej a grafika

Osazený displej LG LP156WH2 má v rámci své kategorie slušné pozorovací úhly, barvy jsou v rámci možností v pořádku. Hodnoty jasu a kontrastu bych si ale dokázal představit lepší, i když s maximálním jasem se venku vcelku pracovat dá. Obrazovka tedy ničím vyloženě nevyniká, je však dobré říci, že displeje této velikosti a rozlišení jsou si většinou podobné jako vejce vejci, zlepšení se dočkáme (doufejme) s rozšířením technologie OLED. Než se ale dostane do levných notebooků, budeme si muset ještě pár let počkat.

Parametry displeje

• Úhlopříčka: 15,6''
• Rozlišení: 1366x768
• Typ obrazovky: TN
• Jas: 220 cd/m²
• Kontrast: 400:1
• Pozorovací úhly (H/V): 90°/50°
• Odezva: 16ms
• Podsvícení: LED
• Max.spotřeba: 4,6W

Od integrované grafiky Intel GMA 4500M (která má oproti 4500MHD ještě sníženou frekvenci) nemůžeme očekávat nic jiného, než jen základní multimediální činnost, případně akceleraci prostředí Aero. Akcelerace HD videí funguje, na ta nejnáročnější ale výkon občas chybí. V nízkých nastaveních je možné si zahrát několik let staré hry, žádný velký zážitek to však nebude. Jestli se (i starší) hru podaří spustit, bude také hodně záležet na ovladačích.

Testy 3D Mark

• 3DMark 01: -
• 3DMark 03: 1785
• 3DMark 05: 1141
• 3DMark 06: 698

Windows Vista – grafika

• Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 3,2
• Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 3,3

Cinebench 9.5

• Shading (CINEMA 4D): 451
• Shading (OpenGL Software Lighting): 835
• Shading (OpenGL Hardware Lighting): 1045
• OpenGL Speedup: 2,32

Cinebench R10

• Shading (OpenGL Standard): 1001

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimédia

Reproduktory jsou vestavěné do základny pod displej, podlouhlé mřížky dávají tušit nadstandardní velikost měničů, ty však zabírají zhruba jen jejich čtvrtinu. Přesto je zvuk mírně nadprůměrný, především co se týče maximální hlasitosti.

Zvuk má na starost HD kodek Conexant SmartAudio, stejně pojmenovaným softwarem můžete nastavovat různé pokročilejší zvukové volby. Prostorový zvuk ale z přístroje nedostanete - zvukový výstup to neumožňuje a HDMI chybí.

Conexant SmartAudio

V horním rámečku displeje je umístěn mikrofon s webovou kamerou, jejíž provoz indikuje LED, která svítí docela nepříjemně ostrým modrým světlem. Kamerka disponuje pouze základním rozlišením 0,3 Mpix (640x480), což ale vůbec nevadí. U spousty kamer, které umožňují rozlišení vyšší, je použita interpolace a nejlepších výsledků u nich stejně dosáhnete s výše zmíněným VGA.

pro plnou velikost klikněte na obrázek

Chlazení a provozní hluk

Čerstvý zvuk je nasáván několika průduchy na spodku základny a chlazení se dá označit za efektivní. Teploty komponent jsou i v zátěži nízké a přístroj se nikde zbytečně nezahřívá. Větrák se spouští nárazově, ale kupodivu to nepůsobí příliš rušivě. Při kancelářské práci se většinou zastaví úplně a jen chvílemi si 'odfoukne'. V zátěži se již točí neustále, ale jen na nízké otáčky. Ty se zvýší pouze výjimečně na pár sekund a poté se hluk zase ustálí na přijatelné hladině. Vzhledem k teplotám, které jsou nízké i na spodní straně šasi, není práce s notebookem na klíně žádný problém.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 30°C
• levá strana pod klávesnicí = 29°C
• pravá strana pod klávesnicí = 30°C
• klávesnice vlevo = 32°C
• klávesnice vpravo = 30°C
• spodek maximum = 35°C (u výdechu ventilátoru)
• výdech chlazení = 36°C
• napájecí adaptér = 32°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 31°C
• levá strana pod klávesnicí = 30°C
• pravá strana pod klávesnicí = 30°C
• klávesnice vlevo = 35°C
• klávesnice vpravo = 31°C
• spodek maximum = 39°C (u výdechu ventilátoru)
• výdech chlazení = 40°C
• napájecí adaptér = 39°C

teplota okolí při měření: 25°C

Při kancelářské práci se teploty pohybují kolem 45°C u procesoru a do 40°C u pevného disku. Během hodinové zátěže byla maximální teplota CPU 52°C, HDD ani tentokrát nepřekročil 40°C. Z naměřených hodnot je vidět, že absence funkce SpeedStep má 'na svědomí' velmi malý rozdíl mezi teplotami v nízkém a vysokém zatížení. V každém případě jsou ale všechny teploty v naprostém pořádku, chlazení je tedy zvládnuto dobře.

Baterie

Abych byl upřímný, od 48Wh baterie v kombinaci s procesorem Celeron jsem neočekával velmi dlouhou výdrž bez zapojení do sítě, přesto jsem tipoval 3 až 3,5 hodiny. Těch nakonec nedosáhl, v našem redakčním testu* se přístroj vypnul po 2 hodinách a 52 minutách, což mi v době CULV notebooků a jejich mnohdy celodenní výdrže přijde trochu málo. Je tedy nutné počítat s tím, že při prohlížení internetu přes Wi-Fi se přes 2 hodiny nedostanete. Žádnou možnost prodloužení výdrže v podobě možnosti zakoupení baterie s vyšší kapacitou jsem na stránkách výrobce nenalezl. Akumulátor se při vypnutém notebooku z 0 do 100% kapacity nabije zhruba za 100 minut, v zátěži se nabíjení zpomalí jen mírně, adaptér má dostatečnou rezervu.

Příkon notebooku

• Celkový příkon při nejnižším výkonovém vytížení = 15 W
• Celkový příkon při středním výkonovém vytížení = 20 W
• Celkový příkon při vysokém výkonovém vytížení = 33 W
• Celkový příkon při vysokém výkonovém vytížení + nabíjení = 60 W
• Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 40 W

BIOS a zabezpečení

Na to, že notebook patří do té nejnižší cenové kategorie má BIOS celkem široké možnosti nastavení. Pokud po startu stisknete F2, můžete nastavit hesla uživatele, HDD nebo BIOS zaheslovat. Dále je možné zvolit rychlost bootování a jeho priority (bootovat je možné i ze sítě), výkon rozhraní SATA, probouzení počítače po síti, nebo aktivaci jednotlivých zařízení (LAN, touchpad, webkamera). BIOS je v systému doplněn velmi užitečnou utilitkou HWSetup, která umožňuje nastavovat základní volby přímo z prostředí OS.

Žádné pokročilejší volby zabezpečení jako je TPM modul nebo alespoň čtečku otisků prstů (která ale sama o sobě vyšší bezpečnost než systémové heslo nepřinese) tu nehledejte. Vše je pod taktovkou operačního systému, případně aplikací třetích stran. Zadávání hesla OS se nám Toshiba snaží ulehčit aplikací Face Recognition, která však dle mé zkušenosti nefunguje zrovna spolehlivě. Někdy se jí přihlášení povedlo, někdy to 20 sekund zkoušela a vypsala, že přihlášení není možné. V praxi jsem se raději vrátil ke starému dobrému ručnímu zadávání. Méně znalé bych rád vyvedl z rozšířeného omylu, že tyto programy, nebo třeba i čtečka otisků zvyšují bezpečnost. Jejich bezpečnostní význam jako samostatných aplikací je téměř nulový, mají přinášet spíše větší pohodlnost při autentifikaci.

Příslušenství

K notebooku kromě několika papírových příruček žádné příslušenství nedostanete. Obnova operačního systému Windows 7 Home Premium 64bit je uložena na pevném disku, překvapivě ale ne ve skryté oddílu, nýbrž je volně na disku D: a nemá ani atribut 'Skrytý'. Disk D: je určen pro uživatelská data, doporučuji tedy udělat zálohu obnovy na DVD pomocí dodávaného programu. Obnovu systému lze provést stiskem klávesy F8 ihned po startu a vybráním položky 'Opravit tento počítač'.

V systému je předinstalována řada víceméně zbytečných utilit, z nichž spousta duplikuje funkce OS (pouze v hezčím grafickém kabátku), čehož nejsem velký příznivce. Některé také velmi obtěžují a neustále přesvědčují o výhodách registrace atp. Jsou tu také trial verze aplikací třetích stran, například již obligátní MS Office či McAfee Internet Security, najdeme ale i aplikace, které přínos mají, třeba Nero Express, Usnadnění přístupu, Aplikaci pro webovou kameru, nebo výše zmíněný HWSetup. Osobně bych si přál, kdyby se notebooky dodávaly pouze s OS a nezbytnými ovladači a utilitami pro obsluhu instalovaných zařízení, takových je však na trhu jako šafránu.

Ceny a záruka

Testovaná konfigurace (C650-145) s procesorem Intel Celeron 900 (2,2 GHz), 3 GB RAM, 320GB pevným diskem a Windows 7 Home Premium 64bit je na našem trhu dostupná za doporučenou koncovou cenu 11 890 Kč bez DPH (14 268 Kč s DPH).

V prodeji je za naprosto stejnou DKC konfigurace C650-101, která se liší pouze použitím podstatně silnějšího procesoru, a to dvoujádrového Celeronu T3300 na 2 GHz.

Záruka je standardní dvouletá mezinárodní (oba roky), a to i při nákupu na IČO. Dále je zde možnost rozšíření až na 4 roky.

Závěr

Z testovaného modelu jsem upřímně řečeno na rozpacích. Pochválit musím v rámci kategorie slušné zpracování a matné zpracování povrchů, otisky se na přístroji příliš nedrží. Líbí se mi také touchpad s velkými a pohodlnými tlačítky a procesor, který se svým výkonem v jednovláknových aplikacích neztratí ani mezi novými Core ix, na druhou stranu se vzhledem k jednomu jádru ale občas nevyhneme pomalejší odezvě v systému.

Nadšený jsem nebyl z výdrže na baterii, ani ne 3 hodiny při nejmenším možném zatížení bez Wi-Fi žádného cestovatele neoslní. Hlavní výtka ovšem směřuje k nabídce konektorů - pouze dvě USB a chybějící HDMI nepotěší asi nikoho, podobně i nepřítomnost Bluetooth modulu a indikačních prvků. Celkově je na vybavení notebooku až příliš vidět snaha snížit koncovou cenu. Ta je však přesto dle mého názoru vyšší, než bych u takto základně vybaveného notebooku čekal (alespoň oficiální doporučená koncová cena).

Notebook se tak hodí na běžnou práci pro nenáročného uživatele, který nevyžaduje vysoký výpočetní (v případě konfigurace s jednojádrovým CPU) ani grafický výkon, přístroj bude provozovat v blízkosti elektrické zásuvky a ocení nenápadný a celkem konzervativní design. Osazení dvoujádrovým Celeronem T3300 posune výkon o dost kupředu a konfigurace C650-101 je tak pro každé použití vhodnější, než dnes testovaná.

Klady a zápory

+ matné provedení, neutrální design
+ účinné chlazení

- jednojádrový procesor
- minimální výbava porty (pouze dvě USB, chybí Bluetooth a HDMI)
- chybí indikační prvky
- poměr výbava / cena

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip