RECENZE: Acer Aspire S3 - Ultrabook, co může být i s harddiskem

22. 11. 2011 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Zima

Do prodeje se dostávají první Ultrabooky, tedy notebooky splňující Intelem definované parametry týkající se nejen mobility. Dnes recenzovaný 13'' Aspire S3 je neuvěřitelně tenký a váží méně než 1,5 kg. Vybaven je přitom relativně výkonnou úspornou variantou Core i5, 4GB RAM a kombinací pevného disku i flash paměti.

Základní popis

Na nedávné tiskové konferenci Intelu byly představeny malé notebooky „nové generace“, které Intel označuje názvem Ultrabook (který si mimochodem nechal registrovat). Aby mohl notebook kteréhokoli výrobce disponovat tímto názvem, musí splnit základní požadavky týkající se hmotnosti (pro úhlopříčku do 13“ musí být pod 1,5 kg), tloušťky, výdrže na baterii a doby od probuzení do plně připraveného stavu. Acer svého zástupce této nové kategorie na náš trh dostal jako první, a proto jej máme také jako prvního u nás v redakci.

Co vás překvapí jako první, je jednoznačně jeho nízká hmotnost a minimální tloušťka. Pokud položíte Aspire S3 vedle klasického notebooku, je rozdíl propastný. Tenký profil vzhledu celkově ohromně prospívá a udělat ošklivý tenký notebook je podstatně těžší než to samé u herního stroje s tloušťkou 4 cm.

Acer vsadil na šedou barvu v matném provedení, která dominuje všem povrchům. V této barvě je vyvedeno všechno kromě klávesnice (světlejší odstín) a zadní části, ve které jsou ukryty panty a většina konektorů (černá). Všechny povrchy mají na dotyk příjemnou úpravu, která se tak rychle nezašpiní a nejsou na ní vidět otisky. Takovou volbu jednoznačně vítám, neboť je jasné, že podobně mobilní notebooky budou uživatelé běžně nosit všude s sebou mezi ostatními věcmi a nebudou je pořád chtít čistit.

Veškeré tvary jsou zaoblené, ať už jde o rohy nebo vanu základny. Počítač tím jasně dává najevo příslušnost k běžným lidem v konzumním segmentu. Subjektivně se však nemohu zbavit dojmu, že zvolená šedá barva není příliš živá a celý notebook zbytečně dělá „obyčejnějším“. Dovedl bych si představit nějaké zajímavější barevné kombinace, ale jde opravdu jen o můj názor - takto bych vzhled hodnotil jako průměrný. V mém okolí byly reakce více méně pozitivní a na prvním místě zatím u všech bylo ohromení tím, jak je počítač tenký.

Ke kvalitě zpracování nemám výhrady. Kompozitní materiály svou roli plní dobře a tvoří dobrý kompromis mezi hmotností a odolností. Základna je pevná jako kámen a nikde se ani náznakem neprohýbá. U displeje je znát určitá poddajnost. Při použité konstrukci víka by to však nemělo vadit. Potvrzují to i minimální defekty v obraze při tlačení na vnější stranu víka. Takto nějak bych si představoval optimální odolnost podobného notebooku.

Tím, že část s klouby vystupuje ze základny, není problém otevřít počítač až do úhlu okolo 160°, což by mělo postačovat ve všech situacích. Chod kloubů je plynulý a k pohodlnému otevření počítače stačí jedna ruka.

Jedním z omezení Ultrabooků je bezpochyby menší konektorová výbava. Kvůli tloušťce a hmotnosti je nutné implementovat pouze to nejdůležitější. V tomto případě to dělá vzadu digitální výstup HDMI, dvě USB (2.0) a napájecí konektor. Snáze přístupné po stranách jsou pouze kombinovaný vstup/výstup zvukové karty (vlevo) a čtečka paměťových karet (SD, MMC).

Pokud vám to připadá nějak málo, je váš pocit správný. Z jinde běžných konektorů chybí připojení do Ethernetu (LAN) a analogový obrazový výstup VGA. Na ty zde místo jaksi nezbylo. Jistou výtku bych dále směřoval k čtečce paměťových karet, ze které vložená karta téměř celá ční ven, a k faktu, že jako jediný Ultrabook první generace nemá Aspire S3 podporu USB 3.0.

Abych však jen nehanil, těší mě přítomnost HDMI v plné velikosti, která, zdá se, také není u Ultrabooků samozřejmostí. K připojení moderního televizoru vám tak stačí klasický kabel bez dalších redukcí.

Půdorysné rozměry 323 x 218 mm odpovídají běžným 13“ notebookům. Rozdíl je v tloušťce, která v zavřeném stavu činí pouhých 16 mm. V kombinaci s provozní hmotností 1,38 kg jde o ideálního kandidáta ke každodennímu nošení. Pokud pro přenášení preferujete batoh, téměř jistě ani nepoznáte, že v něm Aspire S3 máte. Taková mobilita je opravdu sympatická.

Napájecí zdroj má výkon klasických 65 W. O to více překvapí jeho zmenšené rozměry. Od pohledu jsem jej napoprvé odhadoval na pouhých 45 W. S dlouhou třížilovou přívodní šňůrou (se zahnutou koncovkou) přidá na váze 358 g.

Klávesnice a ovládací prvky

Úhlopříčka 13“ nabízí při poměru stran 16:9 dostatek prostoru pro vložení plnohodnotné klávesnice bez numerického bloku. Acer tento prostor nevyužil celý, a po stranách jsou proto mezery. Je možné, že stejnou klávesnici bude chtít výrobce implementovat i do modelů s menší úhlopříčkou, což je v rámci snižování nákladů pochopitelné.

Rozložení však kvůli zúžení přišlo o vyhrazené klávesy Home a End po pravé straně. PgUp a PgDn byly přesunuty ke kurzorovým šipkám a předchozí dvojici supluje jejich stisk při držení Fn. Rozložení je jinak standardní a nic mu nechybí. Co by však nemuselo vyhovovat, je zmenšený a zúžený blok kurzorových šipek. Sám mám velké prsty a právě práce s šipkami mi nejvíce připomínala, že nepracuji na velkém notebooku.

Společný prvek všech Ultrabooků je bezpochyby velmi mělká klávesnice. Důvodem je minimální tloušťka základny, kterou může mechanika klávesnice (při těchto rozměrech) výrazně ovlivnit. Ač bych jako člověk, který na notebooku převážně píše, raději stále zůstal u klasických klávesnic, Acer se s problémem popral dobře. Stisk je překvapivě jistý a velkou výhodou je naprosto minimální hlučnost. S trochou snahy lze psát téměř neslyšně. Nezvyklý je pouze minimální rozdíl mezi stisknutou a nestisknutou klávesou (půl milimetru?).

Prvky okolo klávesnice byly zredukovány na naprosté minimum. U kloubů najdete jen malý hlavní vypínač s dvěma diodami – jedna indikuje zapnutí a druhá nabíjení. Obě svítí modře nebo červeně podle situace. Hodilo by se dodat, že jejich intenzita je optimální a tím, že nejsou natočeny přímo na uživatele, neoslňují ani při práci v šeru nebo za tmy.

Mezi opěrky rukou je přesně doprostřed instalována dotyková plocha „beztlačítkového“ touchpadu Elan. Zapuštěná příliš není, ale od okolí ji po hmatu poznáte bezpečně. Má hladší povrch, po kterém prst příjemně klouže. Jak už bývá zvykem u všech podobných touchpadů, celý slouží jako jedno velké tlačítko (v praxi jde mačka vždy jen spodní polovina a čím se mačká výš, tím je stisk tužší). Elektronika od ElanTechu umí dobře pracovat se snímáním víc prstů, a tak není problém palec položit na místo, kde běžně bývají tlačítka a během toho ukazovákem posouvat kurzor. Položený palec je správně detekován a pohyb kurzoru neovlivňuje. Zde mají ještě konkurenční touchpady Synaptics co dohánět.

Pokud zmáčknete touchpad v pravém dolním rohu, bere to systém jako stisk pravého tlačítka. Snímání je v tomto bezproblémové a funguje také přetahování pravým tlačítkem, kdy jeden prst mačká tento roh a druhý pohybuje kurzorem. Konkrétně k mačkání mám drobnou výhradu – připadá mi zbytečně tuhé.

Elektronika prst snímá plynule, ale v pohybu kurzoru je znát určité zpoždění, které je pro touchpady tohoto výrobce charakteristické. Standardně navíc nelze změnit dobu, po kterou je dotyková plocha neaktivní od posledního stisku klávesy (mělo by bránit v nechtěném dotyku). Pokud patříte mezi profesionální uživatele a na cestách potřebujete rychle kombinovat klávesnici i touchpad, bude vás tato skutečnost frustrovat.

Hlavní HW parametry

Základní deska je postavena na velmi úsporných komponentách tvořených čipovou sadou Intel UM67 a procesorem Intel Core i5 2467M s výchozí frekvencí 1,6 GHz a režimem Turbo Boost až do 2,3 GHz. Procesor podporuje všechny potřebné instrukce pro virtualizaci, akceleruje šifrování (AES-NI) a díky Hyper-Threadingu se hlásí v systému jako 4 logická jádra.

Od standardních modelů se liší mezní spotřebou 17 W v maximální zátěži (místo běžných 35 W). Rozdíl zůstal pouze v nižších taktech, po technologické stránce jde však o standardní Core i5 se vším, co k tomu patří.

specifikace čipu

Systém je vybaven 4 GB RAM (v jednom modulu DDR3-1333). Výrobce nepočítá s uživatelským rozšířením operační paměti, a na desce tedy nenajdete žádný slot. Dokonce i předinstalované množství je na desku připájené.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 39 431

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 12 328

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 75 840

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 37 221

Cinebench R10

• Rendering (Single CPU): 3627 CB-CPU

• Rendering (Multiple CPU): 7030 CB-CPU

• Multiprocessor Speedup: 1,94

Cinebench R11.5

• Rendering (Multiple CPU): 1,92 pts

Windows 7 – CPU a RAM

• Index dle počtu operací CPU za sekundu: 6,3

• Index dle počtu operací RAM za sekundu: 5,9

• HWiNFO32 (propustnost paměti): 5501 MB/s

Aspire S3 se pohybuje v ceně, kde lze běžný notebook získat s procesorem Intel Core i5 2430M (2,4/3,0 GHz). Ten představuje dobrou střední třídu, a tak nebude od věci jej s tím zde použitým srovnat. Úsporná varianta je pomalejší přibližně o 30% v jednovláknových a o 25% ve vícevláknových aplikacích. Jde tedy stále o výkonný procesor, který postačuje na všechny běžné úlohy.

Aby Acer dosáhl nižší ceny než konkurence, místo klasického SSD osadil 2,5“ pevný disk (zde 320GB) kombinovaný s 20GB SSD. Plotnový pevný disk se točí rychlostí 5400 rpm a jde o 7 mm tenkou variantu (ty se teprve nyní začínají vyrábět i s kapacitou 500 GB). Na disku je uloženo všechno od systému přes aplikace až po uživatelská data a SSD slouží pouze jako výpomoc a je kompletně přidělané k jedné z částí základní desky (výměna nehrozí).

Vnitřní logikou jde o standardní SSD připojené k SATA sběrnici, na kterém je vytvořen speciální oddíl. Tento oddíl není problém odstranit a použít jej jako odkládací prostor. Počítač však nenabízí SSD jako možnost při bootování. Kromě toho je 20 GB pro Windows 7 i s aplikacemi dnes poněkud málo. Využití bych si dovedl představit u uživatelů Linuxu, pro který daný prostor SSD s přehledem stačí a zavaděč může zůstat na plotnovém disku.

Nepočítejte s tím, že by vám podobná podpora disku malou pamětí dodala stejný efekt jako klasické SSD. Celý týden jsem počítač používal téměř výhradně a dělal na něm všechno možné, ale subjektivně působil stejně jako počítače bez této pomocné paměti. Zrychlení bylo patrné jen při čistém startu operačního systému. Nejspíš byl také rozdíl v hibernaci, ale tu Acer uživateli zakázal (provádí se pouze automatický přechod z režimu spánku do hibernace, který uživatel nemůže ovlivnit a velmi špatně by se měřila jeho rychlost).

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 143 MB/s

• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 74,7 MB/s

• Průměrná přístupová doba: 18,15 ms

• Windows 7 – Index přenosové rychlosti: 5,9

Při komunikaci s okolím je počítač odkázán výhradně na bezdrátová řešení kombinující Wi-Fi /n (pouze 2,4 GHz) a Bluetooth. Další možnosti nejsou dostupné v jiných konfiguracích ani jako upgrade.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

Počítač je vybaven lesklou obrazovkou s úhlopříčkou 13“ a základním rozlišením HD (1366x768). Parametrově jde o průměrný displej (AUO B133XTF01), který neurazí, ani nenadchne. Při základním nastavení je saturace barev nižší a světlejší odstíny se slévají do bílé. Tyto dva nedostatky můžete částečně doladit pomocí ovládací aplikace grafické karty, kde nastavíte hodnotu gamma na 0,9 a saturaci barev na +1. Pro běžnou kancelářskou práci a základní multimédia podobný displej plně postačuje.

Podsvícení je regulováno v 10 stupních. Zatímco vyšší polovina má jemné doladění, v případě nízkého jasu jsou rozestupy menší a menší. Minimálně mezi nejnižším a druhým nejnižším by to chtělo ještě jeden mezikrok – tam je skok největší.

Úsporný procesor je vybaven standardním grafickým jádrem Intel HD3000. To však běží na nižších taktech a je slabší než základní varianta. Svou roli zde hrají také pouze single-channel paměti. Technologicky však čip má vše podstatné včetně podpory DirectX 10.1, SM 4.1 a akcelerace HD videa v rozlišení 1080p.

Jediný obrazový výstup najdete na počítači vzadu a jde o digitální HDMI (1.4). Výrobce se nenechal zviklat k použití zmenšených variant konektorů a HDMI, takže k připojení HD televizorů a moderních LCD nebudete potřebovat žádné speciální redukce. Pokud byste však chtěli připojit zobrazovací zařízení s analogovým vstupem, nabízí se jedině volba USB-DVI (VGA) konvertoru s čipem od DisplayLink. Zejména v korporátní sféře to znamená limitaci v nasazení, pokud se počítá, že budete ostatním ze svého notebooku něco prezentovat.

Testy 3D Mark

• 3DMark 06 (1280x1024): 2942

• 3DMark Vantage: P1440 (GPU: 1144, CPU: 8434)

Windows 7 – grafika

• Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 4,6

• Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 6,1

Cinebench (OpenGL)

• Cinebench R10: 4159 CB-GFX

• Cinebench R11.5: 7,98 fps

V praxi je výkon sdílené grafiky nižší o 20-30% než u HD3000 ve velkých noteboocích. Stále to stačí pro hraní starších her a casual titulů. Pro hráče současných AAA her podobné notebooky nejsou a ještě dlouho nebudou. Kromě her však nikde nepocítíte, že by uvnitř nebyl klasický grafický čip – na běžnou práci dnes jednoduše stačí i úsporná HD3000.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimédia

Reproduktory jsou umístěny vpředu po stranách a míří směrem dolů. Jsou velmi malé, a tak nelze čekat žádnou oslňující kvalitu. S nižšími frekvencemi se evidentně trápí, ale částečně zvukový projev zachraňuje systém Dolby Home Threater v4, jehož nastavení doznalo mnoho změn a konečně nabídlo uživateli více voleb. Najdete v něm možnost doladění ekvalizéru, virtualizaci prostorového zvuku, automatické vyrovnávání hlasitosti. Hlasitost reproduktorů je průměrná a zvukové podání mírně podprůměrné. Na poslech hudby to není, ale zhlédnutí filmu by nemělo býtv nouzi problémem.

Jediný zvukový konektor po levé straně v sobě kombinuje stereofonní výstup s monofonním vstupem a umožňuje připojení sluchátek s mikrofonem jediným kabelem. Pokud nemáte potřebnou redukci nebo vhodný headset, bude tento konektor fungovat jako klasický výstup, do kterého můžete připojit běžná sluchátka.

Digitální prostorový zvuk v sobě nese klasický HDMI výstup. Ten je obsluhován grafickou kartou a nijak se neliší od HDMI výstupů jiných notebooků.

pro plnou velikost klikněte na obrázek

Mikrofon má své místo vlevo od klávesnice, kde je vidět jeho osamocená zdířka. Webkamera je integrovaná ve víku a má pravděpodobně 1,3Mpix čip, neboť zvládá snímat plynule rozlišení 1280x1024. Z designových důvodů u ní nenajdete diodu indikující její zapnutí.

Zabezpečení

Jednou z podmínek, kterou Intel pro Ultrabooky vytvořil, je podpora technologie Intel Anti-Theft. S ní je možné počítač v případě odcizení na dálku deaktivovat, takže se po zapnutí zobrazuje pouze zpráva, že byl počítač odcizen (s údaji pro navrácení). Intel slibuje, že by se tato technologie měla stát konečně dostupnější i pro běžné uživatele. Zatím šlo spíše o záležitost pro firmy.

Další možnosti zabezpečení čítají klasická hesla BIOSu a heslo elektroniky pevného disku (ATA password).

Chlazení a provozní hluk

Chladící systém je poháněn ventilátorem s jediným průduchem vzadu. V rámci čistého designu nejsou nikde žádné další nasávací otvory, takže tímto jedním výdechem se musí vzduch přivádět i vyhánět zároveň.

Ihned po zapnutí je ventilátor vypnutý a spouští se až po dosažení pracovní teploty procesoru okolo 45°C. Následně se, pokud je počítač nečinný, ještě párkrát vypne, ale po čase již běží neustále alespoň na nejnižší otáčky. V nejnižších otáčkách je velmi tichý a uslyšíte jej jen v případě, že k průduchu přiložíte ucho.

Pokud ovšem na notebooku pracujete, přepínáte mezi programy, sem tam nějaký nový spustíte nebo jen občas na webu necháte běžet nějakou flashovou animaci, počítejte s tím, že se ventilátor bude v pravidelných intervalech zrychlovat a zrychlený poběží klidně minutu v kuse. V rychlejších otáčkách je zvukový projev rozhodně hlasitější než u mnoha běžných (velkých a tlustých) notebooků, ale stále je ještě přijatelný. Sluchově citlivější jedinci však již nemusí být spokojeni.

Při dlouhodobé intenzivní zátěži procesoru zůstávají pouze vyšší otáčky, ale s ohledem na jeho výkon je to pochopitelné. Jakmile se k tomu ještě zatíží grafické jádro, dojde k přepnutí do maximálních otáček, které opravdu není možné přeslechnout ani v místnosti s běžným ruchem více lidí.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 27,4°C

• levá strana pod klávesnicí = 29,2°C

• pravá strana pod klávesnicí = 25,8°C

• klávesnice vlevo = 30,0°C

• klávesnice vpravo = 27,4°C

• spodek maximum = 33,0°C (levý zadní roh)

• výdech chlazení = 34,1°C

• napájecí adaptér = 31,6°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 28,7°C

• levá strana pod klávesnicí = 33,7°C

• pravá strana pod klávesnicí = 26,5°C

• klávesnice vlevo = 37,6°C

• klávesnice vpravo = 29,2°C

• spodek maximum = 44,4°C (levý zadní roh)

• výdech chlazení = 48,0°C

• napájecí adaptér = 41,1°C

teplota okolí při měření: 22°C

Neděláte-li na počítači nic náročného, zůstává po celém povrchu studený, maximálně vlažný. Ač v zátěži je znatelné zahřívání, překvapivě není příliš velké. Spodek je teplejší pod chladičem a klávesnice vlevo nad ním. Pokud bude notebook položený na rovném povrchu, můžete ho zatěžovat dlouhé hodiny a nebude vás pálit do rukou.

Překvapením pro mě byly teploty vnitřních komponent, které nedosahují na 90°C ani při maximální možné zátěži. Troufám si tedy tvrdit, že chlazení je pro potřeby komponent dostatečné.

teploty vnitřních komponent při dlouhodobé maximální zátěži

Baterie

V těle přístroje je integrovaná tříčlánková baterie s kapacitou pouhých 38 Wh. V našem standardním redakčním testu s ní notebook vydržel 5 hodin a 29 minut, což lze považovat za maximum, pokud byste na počítači chtěli také něco (byť málo náročného) dělat. S polovičním jasem a zapnutou Wi-Fi se při prohlížení webových stránek bez animovaných flashových prvků pohybuje spotřeba okolo 7,5 W, což v praxi znamená provoz po dobu 4 a půl hodiny (další půlhodiny lze dosáhnou s třetinovým jasem). V zátěži pak stačí baterii na vybití 2 hodiny.

Párkrát jsem zkoušel po celý den používat tento notebook nárazově výhradně k psaní e-mailů, prohlížení webových stránek, IM komunikaci a občasnému zhlédnutí krátkého videa na Youtube – pokud jsem jej zrovna nepoužíval, byl uspaný. Dle měření jsem se při takovém zatížení dohromady za den pohyboval na 3 hodinách a 40 minutách reálného provozu, což asi není tolik, kolik by se u podobného počítače dalo čekat.

Tenký profil zařízení si evidentně vyžádal daň na velikost použité baterie, kterou už nedokáže dohnat ani úsporná verze procesoru Intel Core. Nemyslím si, že by byla výdrž Aspire S3 krátká, ale stále to není něco, aby uživatel nemusel při častějším používání řešit přes den, kam připojit napájecí zdroj.

Baterie je v zařízení napevno a k jejímu vyjmutí ho musíte rozebrat. Nepočítá se tedy s rozšířením výdrže pomocí větší baterie a ani se střídáním více baterií. Výměnu baterie řeší pouze servis.

Příkon notebooku

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 10 W

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 33 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 27 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 50 W

• Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 21 W

Standardně trvá nabití vybité baterie na 90% přibližně 2 hodiny a nezáleží na tom, zda je počítač vypnutý, nebo zapnutý. Ke zpomalení dojde až v případě intenzivní zátěže, kde počítejte s 3 hodinami.

BIOS

Počítač je vybaven pro Acer typickým InsydeH2O firmware s minimem možností nastavení. Do jeho setupu se vchází stiskem klávesy F2 a nabízí následující volby:

• vypnutí „tichého“ bootu (zobrazuje diagnostické texty)

• zákaz bootu ze sítě

• povolení jednorázového výběru zařízení k bootu po stisku F12

• zákaz možnosti spustit obnovu systému do továrního nastavení

• přepnutí režimu SATA řadiče (AHCI, IDE)

• vypnutí Intel Rapid Start Technology

• přepnutí doby, po které se má počítač uspat do SSD

Příslušenství

Notebook se dodává v úsporném balení a kromě něj v krabici nenajdete nic jiného než 65W napájecí adaptér a základní tištěnou dokumentaci. Záloha předinstalovaného operačního systému je uložena na pevném disku ve skryté části, odkud ji lze zálohovat na vlastní média nebo spustit.

Operační systém Windows 7 Home Premium je předinstalován v 64bit verzi, u které si při prvním startu můžete vybrat jazyk (nechybí čeština, angličtina a slovenština). K systému je přibalena řada programů – často spíše méně užitečných. Pokud budete chtít mít rychlý notebook, čeká vás po prvním spuštění odinstalace zkušebních verzí antivirů, lišt do webových prohlížečů a dalších zbytečností.

Ceny a záruka

Testovaná konfigurace představuje u nás nabízený základ a stojí okolo 17 500,- Kč bez DPH (21 000,- Kč s DPH). Dále je u nás dostupná konfigurace s velikým, 240GB SSD namísto kombinace rotačního disku a malého SSD. Za tu si zájemci připlatí, její cena je cca 26 250 Kč bez DPH (31 500 Kč s DPH).

Obě konfigurace mají v základu dvouletou záruku s opravou v servisu a dopravou kurýrem zdarma (Collect and Return). První rok záruky je platný mezinárodně.

Závěr

Acer Aspire S3 jako první z UltraBooků ukazuje, kam tato kategorie v současné době směřuje. Jde o zařízení s vysokou mobilitou a maximální jednoduchostí pro běžné lidi. Nejsem přesvědčen, že by s příchodem počítačů označovaných jako Ultrabook došlo k nějaké revoluci, ale to nic nemění na faktu, že je Aspire S3 kvalitně zpracovaným malým počítačem, který potěší svou hmotností a extrémně tenkým tělem. Mezi přednosti v jeho třídě patří přítomnost plnohodnotného výstupu HDMI v klasickém provedení konektoru.

Naopak zbytek výbavy pokulhává – nenajdete zde ani USB 3.0, ani LAN a ani VGA pro připojení projektoru. Pro cílovou skupinu by to však nemělo znamenat překážku. Tou by se mohla stát snad jedině malá baterie, kvůli které je výdrž silně závislá na zátěži. Pokud si dopřáváte maximální jas LCD a většinu času trávíte on-line na webu, můžete klidně celou baterii vyčerpat do 4 hodin, což u podobného zařízení nemusí být pro každého dostatek. Je-li pro vás ovšem prioritou především nízká hmotnost, jistě si přijdete na své.

Klady a zápory

+ nízká hmotnost a tenký profil
+ solidní mechanické zpracování

- výdrž na baterie by mohla být vyšší
- velmi osekaná konektorová výbava bez USB 3.0, LAN a VGA

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip