RECENZE: HP ProBook 4535s - business levně s AMD

27. 9. 2011 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Zima

Konečně se k nám dostaly notebooky s novými čtyřjádrovými procesory od AMD. Mezi ně patří také dnes recenzovaný ProBook S - pracovní notebook, který ve verzi s AMD stojí opravdu málo. Jedná se o praktický počítač s USB 3.0, kvalitním provedením, lepšími možnostmi zabezpečení a Windows 7 Professional.

Základní popis

S vkládáním procesorů od AMD do pracovních notebooků nižší a střední třídy má HP mnoho zkušeností. Zatímco jiní výrobci často dávali AMD jen do těch úplně nejlevnějších notebooků, nezřídka s chatrnou konstrukcí a nedostatečným chlazením, HP bylo jednou z výjimek, které se jím nebály vybavit pracovní notebook, aby vytvořili levnější alternativu k modelům založeným na platformě Intelu při zachování kvality provedení, výbavy a záruk.

HP ProBook 4535s je přesně tento případ, ačkoli dnes už cenový rozdíl obou platforem, zejména u notebooků mezi 10 a 20 tisíci korunami, není takový. Testovaný model sdílí většinu součástí s nejvybavenější konfigurací modelu ProBook 4530s, ať už jde o šasi, displej, disk, RAM, nebo třeba klávesnici a baterii. Jediný rozdíl představuje základní deska a v ní osazený procesor.

Všechny pracovní notebooky (ProBook, EliteBook) přešly letos na nový vzhled, který by je měl sjednotit. Upustilo se od lesklých plastů a přešlo se k praktičtějším povrchům. Opěrky rukou i vnější strana víka imitují lakovaný povrch broušeného kovu (šedá s bronzovým nádechem) a po obvodu základny je vedena stříbrná linka (z části pravděpodobně kovová). Černé jsou pouze rámeček displeje a vana základny. Všechny povrchy jsou matné a neulpívají na nich viditelné otisky. Nepraktický je jen jemně perforovaný plast nad klávesnicí, do kterého se chytají nečistoty a špatně se čistí.

Vzhled počítače je decentní a neurazí. Volba padla na jednoduché tvary a jemné zaoblení rohů. Pro cílovou skupinu (studenti, „domácí“ uživatelé, menší firmy a drobní živnostníci) je dle mého názoru vzhled ideální.

Ač by se mohlo zdát, že je počítač kovový, není tomu tak. V tomto se od vyšších řad liší a stavebním kamenem byly z velké části plasty. V této ceně ovšem jde o logický krok, který je patrný i u konkurence. Provedení počítače je přesto na velmi dobré úrovni a převyšuje průměr v rámci kategorie. Netrpí prohýbáním opěrek rukou a jeho základna se při zvednutí nekroutí. Poddajnější je pouze víko, ale i to zvládá chránit displej proti tlaku z vnější strany dostatečně.

V rámci pracovních modelů jsou tyto jediné, které mají klouby víka zapuštěné do základny. Tím je omezen maximální úhel otevření na nějakých 135°. V zavřeném stavu je víko drženo magnetem. Klouby ovšem nemají zbytečně tuhý chod, a tak není problém počítač otevřít jednou rukou.

Z pohledu výbavy není počítač osekaný proti dražším modelům. Na levém boku najdete dvě USB (z toho jedno 3.0), ExpressCard 34, LAN, výstupy grafické karty (VGA i HDMI) a zdířku napájení. Vpravo pak výčet pokračuje dalšími dvěma USB (zde již jen 2.0) a optickou mechanikou. Poslední prvky konektorové výbavy tvoří vstup a výstup zvukové karty spolu s čtečkou paměťových karet (SD, MMC, MS/Pro) na čelní hraně.

Velmi oceňuji přítomnost rychlejšího portu USB 3.0, který v praxi představuje cestu především pro připojením pevných disků bez omezení jejich rychlosti. Chybějící porty jako eSATA, nebo FireWire je možné v případě potřeby řešit vhodnou kartou do slotu ExpressCard. Výhrady mohu mít pouze k rozložení portů, kdy všechna USB jsou natlačena co nejblíže k uživateli.

Rozměry počítače 373 x 255 x 30-35 mm jsou pro univerzální 15,6“ notebooky naprosto běžné. Z průměru se neodchyluje ani hmotnost 2,59 kg, která by neměla zabraňovat v každodenním nošení počítače.

Přibalený napájecí adaptér má kvůli dedikovanému grafickému čipu výkon 90 W a spolu s delší přívodní šňůrou váží dalších 511 g.

Klávesnice a ovládací prvky

Osazená klávesnice vyplňuje na šířku celý prostor, který jí základna nabízí a nabízí kompletní rozložení s numerickým blokem. Tento blok je dokonce šikovně oddělen mezerou, pro lepší hmatovou orientaci při hledání kurzorových šipek a kláves jako Enter nebo BackSpace. Jinak je rozložení naprosto standardní.

Ne každému budou vyhovovat zúžené přepínače Ctrl a Shift vlevo (jsou velké jako alfanumerické klávesy) a provedení kurzorových šipek (šipky do stran jsou na výšku stejně jako šipky nahoru a dolů dohromady).

Klávesy jsou v chiclet provedení a mají jistý stisk. Dobrý pocit ze psaní částečně kazí méně kultivovaný zvuk, který klávesy vydávají. V pravé polovině by si klávesnice zasloužila lepší ukotvení (mírně klape) a větší klávesy při rychlém psaní povrzávají. I přes tyto neduhy jde však ve výsledku o dobrou klávesnici, která se v rámci levných notebooků řadí do průměru.

Nad klávesnicí jsou vpravo dvě protáhlá tlačítka pro spuštění webového prohlížeče (z vypnutého stavu notebook startuje do speciální linuxové distribuce za stejným účelem) a vypínání bezdrátového vysílače. Obě tlačítka podobně jako hlavní vypínač (v levém horním rohu základny) mají tlumené podsvícení bílou barvou.

Další indikační prvky se poschovávaly po obvodu základny. U čtečky paměťových karet je malá bílá dioda aktivity pevného disku a vpravo vedle napájecího konektoru je dioda indikující nabíjení baterie. Také tyto dvě svítí tlumeně a neruší ani při práci v noci.

Pod psací část klávesnice je vycentrován velký touchpad. Jeho dotyková plocha má povrch, po kterém prs zlehka klouže a od okolí ji odděluje mírné zapuštění. Elektroniku dodala firma Synaptics, což je téměř vždy zárukou plynulého snímání pohybu bez viditelného zpoždění.

Pod dotykovou plochou jsou dvě jednoduchá oddělená tlačítka. Mají jistý stisk, a pokud se nemačkají uprostřed, jsou i velmi tichá.

Při poklepání na levý horní roh dotykové plochy se touchpad deaktivuje a dá to o sobě znát malou oranžovou diodou v tomto rohu. Vypínání jsem při psaní ocenil, neboť jinak jsem si často přesouval kurzor v textu náhodnými dotyky. Dotykovou plochu bych si dovedl představit zapuštěnější.

Hlavní HW parametry

Základní deska je postavena na nejnovější čipové sadě AMD, nazvané A70M. Model A70M je mobilní čipová sada určená pro poslední generaci dvou a čtyřjádrových procesorů AMD Llano a na rozdíl od těch „intelovských“ nabízí například plnou podporu (a certifikaci) USB 3.0.

K nám dovážené konfigurace 4535s jsou vybaveny všechny stejným čtyřjádrovým procesorem AMD A6-3400M s výchozí frekvencí 1,4 GHz a režimem Turbo až do 2,3 GHz. Každé jádro má svůj vlastní megabajt vyrovnávací paměti L2 cache a mezní příkon všech dohromady je stejně jako u dvoujádrových Core stanoven na 35 W.

Kromě výpočetních jader je v procesoru integrovaná také grafická karta AMD Radeon HD6520G, které se budu věnovat v pozdějších kapitolách.

specifikace čipu

Na desce jsou dva sloty pro paměťové moduly. Pouze jeden z nich je zaplněn, a to 4GB modulem DDR3 na 1333 MHz. Nabízí se tedy snadný upgrade na 8 GB RAM.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 23 569

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 33 670

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 73 119

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 104 925

Cinebench R10

• Rendering (Single CPU): 1858 CB-CPU

• Rendering (Multiple CPU): 6263 CB-CPU

• Multiprocessor Speedup: 3,37

Cinebench R11.5

• Rendering (Multiple CPU): 1,74 pts

Windows 7 – CPU a RAM

• Index dle počtu operací CPU za sekundu: 6,6

• Index dle počtu operací RAM za sekundu: 5,9

• HWiNFO32 (propustnost paměti): 2702 MB/s

Hrubým výkonem procesor ani v nejmenším nemá na současnou generaci procesorů Intel (Sandy Bridge). Výkonem jednoho jádra odpovídá spíš poslední generaci procesorů Core2 Duo na vyšších frekvencích (aspoň 2,4 GHz). Při využití všech jader je jeho výkon proti zmíněnému procesoru asi o třetinu lepší.

Současná střední třída reprezentovaná Intel Core i5 2410M (2,3/2,9 GHz) překonává AMD o polovinu u aplikací schopných využít všechna jádra a více jak dvojnásobně u aplikací, které běží pouze na jednom jádře. Na druhou stranu Core i5 je také dražší.

Je potřeba si uvědomit, že počet procesorových jader je parametr, který nedefinuje, zda patří čip do nižší, střední nebo vyšší třídy. AMD záměrně zvolilo strategii výroby úsporných procesorů s větším počtem jader a nižšími frekvencemi. Čtyřjádrové A6 proto nejsou konkurencí mobilního hi-endu Core i7, ale útočí naopak v cenových relacích, kde se vyskytuje Core i3, maximálně i5.

Ačkoli výpočetní výkon v porovnání s konkurencí nevychází tak dobře, AMD hraje do karet fakt, že dnes již pro běžného uživatele není vyšší výkon procesoru tak potřebný a limitaci představují spíše ostatní komponenty (grafická karta, disk, RAM) a že je uvnitř procesoru grafický čip odvozený z herních karet AMD, čímž by měla být zajištěna lepší kompatibilita s grafickými programy a hrami.

Mohu s klidem říct, že při kancelářské i základní multimediální činnosti (přehrávání HD videí na Youtube) jsem ani v nejmenším nepocítil, že by procesor nebyl tak rychlý. Pokud hledáte maximální výkon procesoru, poohlédněte se raději po variantě založené na komponentách od Intelu. Při běžné práci však rozdíl nejspíš nepoznáte.

Úložný prostor tvoří 2,5“ 640GB pevný disk s rychlostí ploten 5400 rpm. Tento disk výkonově spadá do průměru. Za běžný průměr lze označit také optickou mechaniku typu DVD Super Multi s podporou dvouvrstvých médií.

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 127 MB/s

• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 72,7 MB/s

• Průměrná přístupová doba: 17,51 ms

• Windows 7 – Index přenosové rychlosti: 5,9

Drátové spojení se světem má na starosti gigabitový Ethernet od Realteku a bezdrátové schopnosti zajišťuje čip od Atherosu, který kombinuje Wi-Fi /n (2,4GHz) a Bluetooth 3.0. Bezdrátové schopnosti lze vypnout najednou BIOSem řízeným tlačítkem vpravo nad klávesnicí. Samostatné přepínání řeší utilita HP Connection Manager.

Další parametry naleznete v tabulce na konci článku.
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Displej a grafika

Počítač spadá do nejpočetnější kategorie s úhlopříčkou displeje 15,6“. Displej má základní rozlišení HD (1366x768) a matnou povrchovou úpravu. Parametrově jde o vyloženě základní displej s průměrnými pozorovacími úhly i svítivostí. Kontrast je slabší a barvy nepůsobí příliš sytě ani při porovnání v rámci HD displejů.

LED podsvícení je regulovatelné plynule přibližně ve 20 stupních. Rozsah je dobrý, ale maximální svítivost by mohla být vyšší. Na přímém slunci obraz ztratí kontrast a použitelnost se značně sníží. Na kancelářskou práci při cestách vlakem však displej stačí. Pro práci v místnosti je displej svítivý dostatečně.

Notebooky s novými procesory AMD Llano mají mírně netradiční řešení grafického systému. Hlavní grafický čip je integrovaný v procesoru a AMD jej označuje jako Radeon HD6520G se sdílenou pamětí. Jádro běží na pouhých 400 MHz, ale je vybaveno 320 stream procesory a podporou DirectX 11.

Grafické řešení v tomto notebooku je však pojmenováno jako AMD Radeon HD 6540G2. Fígl spočívá v použití duálního (asymetrického) systému CrossFire složeného z integrovaného Radeonu a samostatného low-end čipu AMD Radeon HD6470M s 1 GB RAM (64bit GDDR3). Tento čip má paradoxně poloviční počet stream procesorů (160), aby tento nedostatek doháněl téměř dvojnásobnou frekvencí. Ve výsledku jsou obě řešení téměř stejně výkonná.

Standardně běží jen integrované jádro a dedikovaný čip se zapíná automaticky až při spuštění graficky náročné aplikace. Na rozdíl od přepínatelných řešení s procesory Intel se však umí obě grafiky spojit, aby dosáhly vyššího výkonu. Jde o řešení CrossFire, které je známé z nejvýkonnějších desktopových a mobilních karet. Zde však běží v asymetrickém módu, který umožňuje podobné spojení u dvou různých čipů.

Testy 3D Mark

• 3DMark 06 (1280x1024): 3256

• 3DMark Vantage: P2497 (GPU: 2151, CPU: 4826)

• 3DMark 11: P1005 (Graphics: 964, Physics: 2143)

Testy 3D Mark (pouze integrovaná grafika)

• 3DMark 06 (1280x1024): 3256

• 3DMark Vantage: P1498 (GPU: 1219, CPU: 4788)

• 3DMark 11: P548 (Graphics: 491, Physics: 2046)

Windows 7 – grafika

• Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 4,5

• Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 6,1

Cinebench (OpenGL)

• Cinebench R10: 3189 CB-GFX

• Cinebench R11.5: 13,23 fps

SPEC viewperf 10 – Composite / 1280x1024 (fps)

• 3ds max (3dsmax-04): 10,38

• CATIA (catia-02): 7,64

• EnSight (ensight-03): 10,80

• Maya (maya-02): 24,35

• Pro/ENGINEER (proe-04): 6,55

• SolidWorks (sw-01): 15,56

• UGS Teamcenter Visualization Mockup (tcvis-01): 4,62

• UGS NX (ugnx-01): 6,80

SPEC viewperf 11 / 1280x1024 (fps)

• CATIA (catia-03): 2,58

• EnSight (ensight-04): 7,74

• LightWave 3D (lightwave-01): 11,87

• Maya (maya-02): 4,29

• Pro/ENGINEER (proe-05): 0,91

• SolidWorks (sw-03): 9,18

• Siemens Teamcenter Visualization Mockup (tcvis-02): 2,36

• Siemens NX (snx-01): 4,24

Crysis 2

Crysis 2, 1280x720, vysoké detaily (nejnižší možnost)
FPS: 7 (min), 15 (max), 11 (průměr)

Aliens vs. Predator DirectX 11 Benchmark

• 1280x720: 19,6 fps (9,8 fps – Radeon HD6520G)

• 1366x768: 17,4 fps (8,8 fps – Radeon HD6520G)

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark (1280x720, DirectX 11)

Jak se ukazuje, spojení grafických karet za dosažením vyššího výkonu funguje pouze v aplikacích psaných pro DirectX 10 a 11. V aplikacích pro DirectX 9 běží pouze integrované jádro - jenže tuto verzi používá i spousta relativně nových, náročných her (včetně Crysis 2 bez poslední aktualizace), kde by byl vyšší výkon vítaný. Některé hry, které nabízejí i možnost DirectX 11, zas v tomto režimu rovnou přidají nové technologie, na které nejsou ani oba čipy dost silné (případ nejen Crysis 2 s poslední aktualizací).

Ve výsledku tak ve většině případů bude dedikovaný Radeon v notebooku úplně zbytečný. Vzhledem k tomu, že podává výkony mírně nižší než integrované jádro, nemá cenu řešit, aby přes něj hry šly bez CrossFire. V případě OpenGL aplikací to dokonce ani nejde vynutit. Situace by se mohla změnit časem, až budou vycházet další tituly s podporou nejnovějšího rozhraní. V tuto chvíli by se však dle mého názoru vůbec nic nestalo, kdyby druhá grafika v notebooku chyběla. Řekl bych, že zde šlo v AMD spíše o marketing než o reálný přínos pro uživatele.

Výkon samotné integrované grafiky není v syntetických testech 3D Mark lepší než u Intel GMA HD3000. Její pravá síla se ukáže až ve hrách a OpenGL aplikacích. Velkou výhodou je shodné jádro s rychlejšími čipy AMD, čímž je zajištěna výborná kompatibilita (zejména v OpenGL). Hry jsou pak pro Radeony také lépe optimalizované, takže odpadají problémy, kdy hra neběží tak, jak by dle hrubého výkonu čipu měla.

Herní výkon postačuje k hraní méně náročných her s nižšími detaily a v plném rozlišení displeje. Náročné hry jako Crysis 2 jsou na hranici plynulosti i s nejnižším rozlišením. U titulů podporujících nový DirectX je výkon téměř na úrovni NVIDIA GeForce GT525M.

Multimediální výkon integrované grafiky je naopak na velmi dobré úrovni. Není problém s akcelerací náročných 1080p HD videí a animace v akcelerovaném rozhraní Windows Aero jsou plynulé.

Podávané výkony mi nepřipadaly tak dobré na čip s 320 stream procesory. Hlavní brzdu jsem objevil celkem snadno. Je jí pouze jeden modul RAM. Integrovaná grafika dokáže ze všech komponent nejlépe využít dual-channel paměti. Pokud tedy chcete zvýšit výkon, přidejte do počítače ještě jeden 4GB modul. Investici v řádu stovek pocítíte ve 3D ihned.

Jeden takový modul jsem do počítače přidal a část výsledků přeměřil:

3D Mark

• 3DMark 11: P1073 (Graphics: 1026, Physics: 2326) = +6%

• 3DMark 11 (pouze Radeon HD6520G): P682 (Graphics: 608, Physics: 2290) = +24%

Aliens vs. Predator DirectX 11 Benchmark

• 1366x768: 19,5 fps (11,8 fps – pouze Radeon HD6520G) = +0%/+34%

Cinebench (OpenGL)

• Cinebench R11.5: 20,30 fps = +53%

Crysis 2 (DX9)

• FPS: 16 (min), 27 (max), 21 (průměr) = +90%

Při zapojení obou grafických karet není nárůst tak velký, ale pokud běží Radeon HD 6520G samotný, lze počítat výkonem vyšším o 25-50%. U extrémně náročné hry, jakou je Crysis, je vykreslování s druhým modulem téměř dvakrát plynulejší.

Více o grafických kartách viz Grafické karty pro notebooky
Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.

Multimédia

Reproduktory jsou schovány za perforovaným plastem nad klávesnicí. HP se u nich chlubí nálepkou SRS Premium Sound a zvuková karta používá na zvuk sadu vylepšení nastavitelných přebarvenou utilitou známou z nedávno recenzovaného modelu HP Pavilion dv7-6110ec. Bohužel co jinde pomůže, může jinde spíše uškodit, a to je také případ ProBooku.

Nejlépe uděláte, když tato vylepšení vypnete v ovládacím panelu zvukové karty. Pak hrají reproduktory nejlépe. Mají velmi dobrou hlasitost a jejich zvuk je v této cenové relaci jeden z nejlepších.

Zvukový kodek IDT má standardní schopnosti doplněné o devítistopý ekvalizér a vylepšení zvuku nahrávaného z mikrofonu (eliminace šumu/ozvěny, nastavení směrovosti mikrofonního pole). Na čelní straně počítače jsou připraveny dva klasické konektory pro připojení mikrofonu a stereofonních sluchátek.

Digitální zvuk je dostupný jako součást konektoru HDMI, ale o jeho obsluhu se stará grafická karta.

pro plnou velikost klikněte na obrázek

Ve víku nad displejem jsou integrovaná zařízení pro video hovory - 0,3Mpix webkamera a dva mikrofony.

Zabezpečení

Ač jde o nejnižší pracovní řadu, může se pochlubit slušnými možnostmi zabezpečení. V systému je přeinstalovaná správa HP ProtectTools, kterou můžete znát z dražších ProBooků a EliteBooků. Nabízí rozsáhlé možnosti lokální i centrální správy od hesel a otisků po certifikáty, šifrování celého disku a blokování komunikačních rozhraní. V této cenové třídě má HP správu zabezpečení ze všech výrobců asi nejpropracovanější.

Počítač sice není vybaven čipem TPM pro ukládání šifrovacích klíčů, ale je vybaven čtečkou otisku prstů. Tuto čtečku je možné využít už v BIOSu a může sloužit pro rychlé přihlášení jedním otiskem. Na základě zadaného otisku se následně spustí Windows a provede přihlášení do odpovídajícího uživatelského profilu.

Chlazení a provozní hluk

Systém chlazení je stejný jako v ProBook 4530s (Intel verze). Je tedy poháněn jedním ventilátorem a vyfukuje vzduch z notebooku levým bokem. Poněkud nepochopitelně je spínání ventilátoru nastaveno po dosažení 40°C na procesoru. K jeho zastavení dojde až ve chvíli, kdy má procesor nižší teplotu než 35°C. Bez ohledu na osazený procesor jsou tyto teploty příliš nízké, a tak třeba v létě se ventilátor prakticky nemá šanci zastavit.

V místnosti s 23°C se ventilátor při kancelářské práci vypne jednou za 10 minut a vypnutý zůstává tak 30-60 sekund. Nedá se říct, že by byl hlučný, ale jeho zvuk není pro uši moc příjemný, což je standardní problém mnoha ProBooků (S i B). V ruchu více lidí tedy o notebooku nebudete vědět, ale v tiché místnosti může sluchově citlivějším jedincům vadit.

Procesor je překvapivě úsporný i v zátěži, a tak se ventilátor nemusí roztáčet na vyšší otáčky ani při hraní her. Pouze při plném využití procesoru a obou grafických karet může občas dojít k jeho mírnému zrychlení. Hlučnost je však v porovnání s konkurencí velmi dobrá.

Pokud v místnosti není dostatečně chladno, nemusí se po skončení zátěže ventilátor vrátit do nejnižších otáček a zejména v tiché místnosti pak může svým hlukem otravovat.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 31,9°C

• levá strana pod klávesnicí = 30,6°C

• pravá strana pod klávesnicí = 29,8°C

• klávesnice vlevo = 30,3°C

• klávesnice vpravo = 29,0°C

• spodek maximum = 32,9°C (levá polovina)

• výdech chlazení = 34,9°C

• napájecí adaptér = 39,7°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 35,3°C

• levá strana pod klávesnicí = 32,0°C

• pravá strana pod klávesnicí = 30,4°C

• klávesnice vlevo = 34,2°C

• klávesnice vpravo = 32,5°C

• spodek maximum = 40,3°C (pod výdechem chlazení)

• výdech chlazení = 40,8°C

• napájecí adaptér = 45,5°C

teplota okolí při měření: 24°C

Při kancelářské práci je počítač studený po celém povrchu. Až v zátěži je patrné zahřívání, ale pouze v prostoru pod výdechem chlazení. Přes klávesnici a opěrky rukou se žádné teplo nepřenáší.

teploty vnitřních komponent při dlouhodobé maximální zátěži

Baterie

Standardní šestičlánková baterie má kapacitu 47 Wh a notebook udržela v našem standardním redakčním testu* 4 hodiny a 40 minut. Při on-line kancelářské práci se zapnutou Wi-Fi a maximálním jasem LCD klesá výdrž na půl čtvrté hodiny.

Kdo by potřeboval výdrž prodloužit, musí dokoupit některou z větších primárních baterií. V nabídce je silnější šestičlánková (55 Wh) a devítičlánková varianta (93 Wh). Největší baterie přesahuje z notebooku směrem dolů a notebook vzadu nadzvedá.

Příkon notebooku

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 13 W

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 55 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 45 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 85 W

• Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 41 W

90W napájecí adaptér dokáže dodávat dostatek energie, aby nebylo nutné ve většině běžných situací zpomalovat nabíjení. Vybitou baterii dokáže nabít na 80% přibližně za hodinu.

BIOS/EFI

Firmware, který HP používá, podporuje chod v režimu BIOSu i EFI. Nastavení se skrývá pod klávesou F10 a je kompletně grafické s možností ovládat myší nebo touchpadem. Nabízí následující možnosti:

Boot

• hlášení chyb během bootu

• doba zobrazení startovacího menu (standardně 0)

• zobrazení informace Multiboot Express (standardně 0)

• vlastní logo při startu

• výběr zařízení k bootování (diagnostika, CD-ROM, SD karta, disketa, PXE, UEFI boot mód)

• výběr pořadí jednotlivých zařízení

• boot v režimu UEFI

Konfigurace zařízení

• emulace USB zařízení (klávesnice, myš) ve starých OS

• režim slotu ExpressCard (PCIe 1.0/2.0)

• neustálý běh ventilátoru s připojeným napájením

• zamezení spouštění dat

• nastavení režimu SATA řadiče (AHCI, IDE, RAID)

• HP DayStarter

• povolení HP QuickWeb

• povolení zápisu skrze HP QuickWeb

• povolení virtualizace

• zákaz probouzení kvůli USB zařízením

• NumLock při startu OS

• zákaz dedikovaného grafického čipu

Nastavení vestavěných zařízení

• zobrazení stavu bezdrátového vysílače (na tlačítku)

• zákaz WLAN, Bluetooth, LAN, přepínání LAN/WLAN

• probouzení ze sítě (vypnuto, pouze pro boot ze sítě, povoleno)

• zákaz čtečky otisku prstů, integrované kamery, „Power Monitor Circuit“, zvukové karty, optické mechaniky, mikrofonu a interních reproduktorů

Nastavení portů

• zákaz čtečky paměťových karet, USB, ExpressCard

Nastavení úrovně zabezpečení

• možnost změnit u každého rozhraní přístupnost

Spouštění

• výběr, které dny se má počítač spouštět

• nastavení času spouštění (pro všechny dny stejný)

Nastavení lze měnit také přímo z operačního systému pomocí utilit HP Protect Tools.

Příslušenství

Notebook je dodáván pouze s napájecím adaptérem a tištěnou dokumentací. Záloha tovární instalace systému je uložena pouze na pevném disku, odkud ji lze spustit, avšak ne vypálit na vlastní sadu DVD.

V této vyšší konfiguraci je předinstalovaný operační systém Windows 7 Professional v 64bit verzi. Do systému jsou od výroby přidány různé HP utility na ovládání hardware a nastavení zabezpečení (všechny v češtině), šikovné programy (čtení PDF, Office 2010 Starter) a trocha bloatware (demoverze antiviru, lišty do webového prohlížeče).

Ceny a záruka

Testovaná konfigurace vychází na 11 833,- Kč bez DPH (14 199,- Kč s DPH). V nabídce jsou také levnější varianty - bez čtečky otisků a s nižší edicí Windows (Home Premium) za 10 999,- Kč bez DPH (13 199,- Kč s DPH), s pomalejším CPU (E2-3000M, 1,8 GHz dualcore), Windows 7 Home Premium a 500 GB diskem za 9 165 Kč bez DPH (10 999 Kč s DPH) a nebo s pomalejším CPU (A4-3300M, 1,9 GHz dualcore) a Linuxem za 9 282 Kč bez DPH (11 139 Kč s DPH).

Obě konfigurace mají v základu pouze rok záruky s opravou v servisu (pokud nenakupujete na IČ, řídí se obchod občanským zákoníkem a platí dvouletá záruka). Záruku je možné za příplatek prodloužit a rozšířit o další služby. Třeba o opravu u zákazníka do druhého dne.

Závěr

HP ProBook 4535s je levná cesta k solidně zpracovanému notebooku (v rámci možností) s dobrými možnostmi zabezpečení, rozsáhlou výbavou a operačním systémem Windows 7 ve verzi Professional. Za snížením ceny stojí použití nejnovějších komponent od AMD, které sice po stránce výpočetního výkonu nejsou tak daleko jako Intel, ale dohání to grafickými možnostmi integrovaného jádra, které se může spojit s dedikovaným low-end čipem pro zvýšení výkonu.

Spojení grafických čipů bohužel funguje pouze ve hrách psaných pro DirectX 10/11. Mnoho náročných her psaných pro DirectX 9 (případně programů v OpenGL) běží jen na integrovaném jádře. I v takových případech je však grafický výkon v praxi vyšší než u Intel GMA HD3000. Další bolístka není vztažena pouze k AMD verzi a týká se hlučnějšího chlazení.

ProBook 4535s vám rozhodně nenabídne maximální výkon za vaše peníze, ale pokud vám nejde o provoz výpočetně náročných aplikací, při běžném zatížení jeho komponenty výkonově s přehledem postačují. Své uplatnění najde hlavně tam, kde je počítač potřeba pro kancelářskou práci s občasným hraním méně náročných her.

Klady a zápory

+ slušné mechanické provedení s praktickými matnými povrchy
+ dobře hrající reproduktory
+ čtečka otisku prstů s možností přihlašování v BIOSu

- značně omezená funkčnost AMD CrossFire
- nižší výpočetní výkon proti verzi s procesorem Intel
- hlučnější chlazení při nečinnosti

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip