RECENZE: Lenovo IdeaPad U310 - levnější Ultrabook?

26. 6. 2012 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Zima

S novou generací procesorů přichází také nové modely prodávané pod označením Ultrabook. Původní stroje mířily svou cenou podstatně výše, než za kolik si běžní lidé notebooky kupují, což se pochopitelně projevilo na jejich prodejích. Lenovo se nyní snaží vyjít vstříc a nabídnout něco cenově dostupnějšího. 13" IdeaPad U310 je výsledkem této snahy.

Základní popis

Malé a tenké notebooky tu byly odjakživa. Často ovšem stály o mnoho více než standardní modely. Iniciativa Intelu Ultrabook se snaží podpořit výrobce v tvorbě tenkých a zároveň výkonných počítačů s dlouhou výdrží a rychlým startem. Diskuzi, nakolik jde o marketing Intelu, ponechme stranou. První generace Ultrabooků byla představena loni a cena se pohybovala mezi 20 a 30 tisíci. V situaci, kdy většina lidí kupuje notebooky v ceně okolo 15 tisíc, je jasné, že prodeje takových počítačů nebudou velké. Toho si je Intel vědom, a tak došlo ke zvolnění „pravidel“, co vlastně může být tímto slovem označováno.

Lenovo mělo mezi loňskými modely jako zástupce této třídy IdeaPad U300s. Ten se stále prodává a jeho cena je vyšší než u U310. Čím to je? U310 totiž není přímý nástupce. Pokud bychom se drželi značení, jaké Lenovo používá u ThinkPadů, jsou modely s písmenem s na konci něčím lepším, luxusnějším a dražším. Zdá se, že to samé platí i zde.

IdeaPad U310 je tlustší a těžší než U300s, ale stále se drží nízké hmotnosti v porovnání s běžnými notebooky stejné úhlopříčky. Vzhled je u obou modelů podobný. Tmavě šedá barva dominuje (nabízí se u nás i světlejší provedení). Notebook vypadá jako kovový, ale už to není tak úplně pravda. Kovová je pouze vnější strana víka. Základna v rámci snížení ceny přešla na plasty a výslednou povrchovou úpravu řeší nástřik. Povrchy jsou na dotyk příjemné (opěrka rukou dokonce víc, než když byla kovová) a nejsou na nich vidět otisky prstů. Výjimkou je lesklý černý plast okolo displeje (taktéž lesklého) - lesklé rámy jsou pro Lenovo charakteristické a nejsem si jist, zda vůbec existuje nějaký IdeaPad, který jej nemá.

Vzhledově se notebooku nedá moc vytknout. Působí jednoduše, přístupně a stylově. Sám bych ocenil snad jen více vlastní identity, neboť v něm stále vidím inspiraci konkurenčním produktem (s výjimkou prolisu na bocích). To je ovšem otázka vkusu a vlastních preferencí.

Snaha snížit cenu je jasně viditelná v mechanickém zpracování. U kovového víka si troufám tvrdit, že je tvrdší než v případě U300s a snese poměrně silné tlačení na vnější stranu, aniž by se to jakkoli podepsalo na displeji. Základna je na tom o poznání hůř. Pod tíhou rukou se celá prohýbá v prostoru klávesnice i opěrek rukou. Stačí zvednout otevřený počítač za roh a ihned je patrné kroucení, které u předchozích 13“ modelů nebylo. Po několika dnech používání se dokonce základna viditelně trvale prohnula. Zdá se, že Ultrabook (resp. tenký a lehký notebook) v základu za 16 tisíc korun kvalitativně odpovídá klasickému notebooku jen za 10 tisíc.

Kloub víka je zapuštěný do základny a otevření notebooku je tím omezeno na 135°. Na víku výrobce nejspíš „zapomněl“ vytvořit výstupek, za který by se dalo víko při otevírání chytnout (možná kvůli „čistotě vzhledu“), a otevírání je trochu složitější, pokud se o něj snažíte jednou rukou. Aby to nebylo všechno, při otevírání bude vzdorovat silný magnet, takže se s víkem samovolně zvedne i základna.

IdeaPad U310 není tak tenký jako jiné stroje pod označením Ultrabook. Na rozdíl od nich však dokáže nabídnout většinu základních rozhraní z velkých notebooků v nezmenšené verzi. Levý bok je osazen dvěma USB 3.0, digitálním obrazovým výstupem HDMI a připojením do sítě LAN. Pravý bok výbavu rozšiřuje o třetí USB (už jen 2.0), kombinovaný konektor zvukové karty a zdířku napájení. Vše završuje čtečka paměťových karet SD/MMC přístupná zepředu (karty se do ní vejdou celé).

Ještě loni se pod názvem Ultrabook objevovaly pouze notebooky výrazně tenčí a lehčí proti klasickým. Intel své specifikace opět zvolnil a IdeaPad U310 je jeden z modelů, na kterých je to vidět. Půdorysné rozměry 332 x 225 mm odpovídají jiným 13“ notebookům. Tloušťka 18-19 mm jej řadí k tenčím modelům, ale od některých klasických s plným výkonem a optickou mechanikou už jej dělí jen 5 mm. Ještě menší rozdíl je vidět ve hmotnosti, IdeaPad totiž váží 1,69 kg.

Hmotnost U310 může být zklamáním, pokud se na ni díváte s velkým očekáváním kvůli slovu Ultrabook. Už před lety měly jen 200 g navíc plnohodnotné 13“ notebooky s cenou ne o moc vyšší a nejeden dnešní Ultrabook má hmotnost nižší o 200-300 g (ostatně starší IdeaPad U300s váží 1,32 kg). Pokud si ovšem připočtete, že uvnitř najdete tři USB, LAN a klasické HDMI, není necelých 1,7 kg vůbec špatná hmotnost na 13“ notebook.

Napájecí adaptér vypadá jako běžné adaptéry k notebookům, jen je menší kvůli nižšímu výkonu 40 W. Dohromady s třížilovou přívodní šňůrou váží 295 g.

Klávesnice a ovládací prvky

Klávesnice, kterou je 13“ model U310 vybaven, by velikostí seděla spíše ke 12“ úhlopříčce. Přesto nepůsobí stísněně a má několik příjemných prvků, které v této úhlopříčce nejsou běžné - funkční klávesy v horní řadě jsou odděleny po čtveřicích malými mezerami, šipky jsou jen mírně zmenšené na šířku (na výšku je plná velikost) a pro pohyb v dokumentech jsou po pravé straně vyhrazeny samostatné klávesy. Méně používané klávesy jsou řešené přes kombinaci s Fn.

Rozložení je relativně dobré, ačkoli bych si dokázal představit kurzorové šipky posunuté směrem dolů od ostatních kláves a oddělené malou mezerou pro jejich lepší nalezení po hmatu. Takto jsem měl asi největší problém s úzkými klávesami Enter a BackSpace, které se v rychlosti hůře hledají bez dívání.

Vlastní požitek ze psaní částečně kazí prohýbání klávesnice (spolu s celým prostředkem základny) doplněné mělkou mechanikou, u které jsem pro rychlejší psaní potřeboval trochu zvyku. Jakmile se člověk s klávesnicí naučí, může psát velmi rychle a přesně, takže v rámci kategorie jde stále o lepší průměr.

V testovacím kusu se mi během rychlého psaní podařilo vylomit bokem malíčku jednu z kláves, která již po opětovném vložení nedržela tak pevně jako ostatní. Možná že by mohli lidé s delšími nehty narazit na problém, neboť okraje kláves nezachází pod úroveň základny (je tu malá mezírka). Abych byl přesnější, je to způsobeno prohnutím klávesnice, kdy uprostřed je nižší (mezera zde není a vydloubnutí nehrozí) a po krajích vyšší. Okolí kláves však prohnutí nekopíruje.

Standardně mají klávesy v horní řadě přiřazené multimediální funkce a původní F1-F12 jsou dostupné jedině při současném držení Fn. Někteří výrobci kvůli určitým klávesovým zkratkám (typicky zavření programu přes Alt+F4) mají vylepšení, že při držení jakéhokoli s přepínačů funguje F1-F12 i bez držení Fn. Lenovo se s problémem vypořádalo jinak. Pravděpodobně nějakým výzkumem zjistilo, že lidé nejčastěji používají F5 a Alt+F4, takže k těmto klávesám nepřiřadili žádné multimediální funkce. Po několika dnech používání mohu říct, že takové řešení ve většině případů stačí.

V případě, že pracujete v programech, které horní řadu využívají tradičním způsobem, můžete chování kláves přepnout v BIOSu počítače.

Notebook je vybaven pouze třemi indikačními prvky. Zapnutí počítače hlásí podsvícení hlavního vypínače v rohu základny a jedna z diod na čelní straně (uspání je značeno zběsilým blikáním). Druhá dioda vedle ní informuje o stavu baterie a nabíjení (umí svítit bíle i oranžově).

K ovládání kurzoru je připraven velký beztlačítkový touchpad Synaptics s decentně zapuštěnou dotykovou plochou. Chválím za hladký povrch, po kterém prst klouže s minimálním odporem. Když se k tomu připočte plynulé snímání bez zpoždění, je ovládání kurzoru perfektní.

Spodní polovina touchpadu slouží sama jako jedno tlačítko, které se standardně vyhodnocuje jako „levé“ s výjimkou stisku v pravém dolním rohu (pak funguje jako „pravé“, ale při držení se nevyhodnocuje často správně). Tlačítko je bohužel tuhé, takže po chvíli jeho používání může začít bolet ruka, a celá plocha má určitou vůli, takže při jemném stisku můžete mít pocit dvou úrovní zmáčknutí, což je matoucí (vypadá to jako chyba lícování plastů).

Tlačítko při stisku hlasitě cvaká.

Hlavní HW parametry

IdeaPad U310 je aktuálně dostupný ve dvou procesorových výbavách. Levnější má slabší Core i3-2367M z generace Sandy Bridge s výchozím taktem pouhých 1,4 GHz. Testovaná výkonnější má Core i5-3317U z poslední generace Ivy Bridge. Jeho výchozí takt činí 1,7 GHz, ale díky režimu Turbo Boost se může v určitých situacích navýšit až na 2,6 GHz. Běžně si tak ani nevšimnete, že je v notebooku „pouze“ úsporný procesor a vše bude dostatečně rychlé.

specifikace čipu

Základní deska je postavená na čipové sadě Intel HM77 a můžete do ní vložit jeden modul s operační pamětí. Všechny zde prodávané konfigurace mají osazeny 4 GB DDR3 (1600 MHz), ale Sandy Bridge Core i3 umí pracovat maximálně v režimu 1333 MHz.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 46 742

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 13 805

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 97 382

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 44 772

Cinebench R10

• Rendering (Single CPU): 4376 CB-CPU

• Rendering (Multiple CPU): 9084 CB-CPU

• Multiprocessor Speedup: 2,08

Cinebench R11.5

• Rendering (Multiple CPU): 2,37 pts

Windows 7 – CPU a RAM

• Index dle počtu operací CPU za sekundu: 6,9

• Index dle počtu operací RAM za sekundu: 5,9

• HWiNFO32 (propustnost paměti): 6951 MB/s

V rámci snahy urychlit odezvy systému při zachování úložného prostoru je vedle klasického 2,5“ disku s kapacitou 500 GB (5400 rpm) osazena také SSD karta (mSATA) s kapacitou 32 GB.

Na úrovni řadiče je tato karta standardně spojena s diskem v poli RAID a firmware řadiče sám vyhodnocuje, která data jsou často používaná a ta následně odkládá na SSD. Díky tomu může urychlit čtení a odezvy při spouštění aplikací.

Pro tento účel je využito 24 GB. Dalších 8 GB slouží jako hibernační oddíl, aby systém nemusel při hibernaci pracovat s pevným diskem. Jednak je to rychlejší a jednak je notebook při hibernaci méně náchylný na otřesy.

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 209 MB/s

• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 80,0 MB/s

• Průměrná přístupová doba: 18,4 ms

• Windows 7 – Index přenosové rychlosti: 5,9

Ať už spojení disku a SSD funguje jakkoli, výkonově má blíže spíše k samotnému plotnovému disku. Vyhrazené SSD by bylo výrazně rychlejší. Nárůst výkonu je znát hlavně při spouštění a vypínání systému, případně hibernaci.

V rámci třídy Ultrabooků je potěšující, že Lenovo neopustilo klasické připojení do sítě drátem, a tak zde najdete ethernetový řadič od Realteku. Ve snaze ušetřit je bohužel zvolen čip, který umí maximálně rychlost 100 Mbit/s. U přístroje v této ceně je to velká škoda.

Bezdrátové schopnosti zajišťuje karta od Intelu (Wireless-N 2200), která podporuje 2,4GHz Wi-Fi /n (2x2) a Bluetooth 4.0. Přestože by měl obě funkce zajišťovat stejný hardware, u testovaného kusu nebyla funkce Bluetooth vidět v systému ani v utilitě pro přepínání bezdrátových zařízení. Buď jde o chybu hardware (i v Linuxu chybí), nebo výrobce uvádí špatnou specifikaci.

IdeaPad U310 má i přes dvouanténové zapojení Wi-Fi spíše podprůměrný příjem a tam, kde jiné notebooky běžně ještě drží stabilní spojení, již ztrácí signál. Rozdíl není tak výrazný, ale pokud se pohybujete často v místech, kde jste na okraji pokrytí Wi-Fi, měli byste to vzít v potaz.

Displej a grafika

Již jsem zmínil, že se IdeaPad U dělá ve dvou velikostech - 13 a 14“. Naše menší verze má 13“ lesklý displej AUO B133XTN01.0 s rozlišením HD (1366x768). Kvalitativně jde o mírně podprůměrný panel, který nenabídne příliš velký kontrast ani pozorovací úhly. Zejména světlé barvy se slévají do bílé, což lze částečně řešit nastavením hodnoty gamma v ovládacím panelu grafické karty na 0,9.

Pro kancelářskou práci a základní multimédia displej postačuje. Při čtení potěší bílá bez rušivého nádechu do jiné barvy.

LED podsvícení lze regulovat plynule v 16 stupních. Těší mě, že lze displej ztlumit až do stavu, když je sotva čitelný i v noci. Maximální jas bohužel spíše podprůměrný a v kombinaci s lesklým povrchem obrazovky notebook není vhodný pro práci venku.

Grafika Intel HD 4000 integrovaná v procesoru Core i5 využívá sdílené paměti v jediném slotu. Podporuje moderní technologie jako DirectX 11 a Shader Model 5.0 a akceleruje HD filmy. Jde o nejnovější počin od Intelu, který je zas o něco rychlejší než byla předchozí verze HD 3000, ale stále jde jen o integrované jádro, u kterého jsou primární požadavky nízká spotřeba a úspora místa.

Notebook je vybaven jediným obrazovým výstupem, a to digitálním HDMI. Analogově externí obrazovku připojíte jen v případě, že si dokoupíte HDMI-VGA redukci (s převodním čipem), kterou Lenovo také vyrábí. Další možností připojení externího monitoru je bezdrátová technologie Intel Wi-Di, kterou notebook také podporuje.

Testy 3D Mark

• 3DMark 06 (1280x1024): 4017

• 3DMark Vantage: P2641 (GPU: 2168, CPU: 7654)

• 3DMark 11: P546 (Graphics: 470, Physics: 2960)

Windows 7 – grafika

• Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 4,9

• Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 6,1

Cinebench (OpenGL)

• Cinebench R10: 3734 CB-GFX

• Cinebench R11.5: 12,33 fps

Aliens vs. Predator DirectX 11 Benchmark

• 1280x720: 9,5 fps

• 1366x768: 8,4 fps

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark (1280x720, DirectX 11)

Tím, že paměť může běžet pouze v režimu single-channel, je výkon grafiky ve 3D omezen na dvě třetiny maxima (které dosahuje s dual-channelem). Rozdíl od starší HD 3000 s dvěma paměťovými moduly není příliš velký a výhoda je snad jen v lepší podpoře nových technologií.

V praxi postačí HD 4000 na všechny činnosti kromě náročných AAA 3D her, kde ne vždy stačí snížit detaily a rozlišení na minimum. Starší a méně náročné, případně casual hry běží často bez problémů i v nativním rozlišení. O herní stroj ovšem pochopitelně nejde.

Multimédia

Stereofonní reproduktory jsou utopené někde uvnitř základny a zvuk se z nich line skrze výdech chlazení a mezery v klávesnici. Zvuk umí být poměrně hlasitý, ale celkový dojem je „jako v krabici“. Hloubky chybí a výšky jsou ořezané umístěním. V rámci notebooků jde o průměr, který neurazí a nenadchne.

Stereofonní výstup je zkombinovaný se vstupem do jediného čtyřpólového konektoru 3,5mm jack. Sluchátka můžete připojit rovnou, ale klasický mikrofon musíte zapojit přes redukci. Digitální výstup je možný díky výstupu HDMI.

Všechny IdeaPady trpí nepříjemným problémem, že je regulace zvuku multimediálními klávesami v nižších stupních poměrně hrubá. U integrovaných reproduktorů to ničemu nevadí, ale kvalitní sluchátka hrají už v nejnižších stupních nahlas, takže se pak celá regulace omezí na tři stupně (nehraje, hraje, hraje moc). Začínám mít podezření, že zatím nikdo tyto IdeaPady v Lenovu s kvalitními sluchátky nevyzkoušel.

Standardně je v notebooku předinstalován program Dolby Home Threater v4 pro vylepšení zvukového výstupu. Nabízí virtuální prostorový zvuk a inteligentní ekvalizéry.

pro plnou velikost klikněte na obrázek

Nad displejem je integrovaná 1,3Mpix webkamera, která umí snímat v rozlišení 1280x720 a pořizovaný záznam je na tak malou kamerku nečekaně dobrý. Vedle objektivu je malá bílá dioda, která indikuje její aktivitu. Dioda má bohužel poměrně ostré a intenzivní světlo.

Mikrofon je na rozdíl od webkamery umístěn na levý bok. Nevím, jestli to opravdu nešlo udělat jinak, ale počítejte s tím, že takové umístění se podepsalo na kvalitě zvuku, pokud jsou okolo i další ruchy.

Chlazení a provozní hluk

Výdech chlazení je situován do zadní části mezi panty víka. Úsporné vnitřnosti udrží od startu vypnutý ventilátor několik minut, takže je slyšet pouze šumění pevného disku. Při krátkodobém přerušovaném provozu se ventilátor neroztáčí ani v BIOSu.

Horší situace je v případě, že se ventilátor spustí. Pak většinou běží téměř bez ustání, což by samo o sobě nevadilo, ale problém je v jeho tlumeném pískání. Dá se přirovnat ke zvuku, jako když někomu píská v nose, jen je to nepřetržitý jeden tón. V ruchu více lidí si jej nevšimnete, ale jakmile sedíte v tišší místnosti, začne být zvuk otravný - zejména pokud máte citlivý sluch.

V zátěži se ventilátor zrychlí a s ním se o pár tónů zvýší pískání. Pokud bych si však odmyslel tento rušivý zvuk, je ventilátor tichý téměř v každé situaci.

Původně jsem si myslel, že jde o chybu testovaného kusu, ale po poslechu dalších kusů U310 a U410 mám pocit, že jde o „vlastnost“ celé řady.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 31,8°C

• levá strana pod klávesnicí = 32,2°C

• pravá strana pod klávesnicí = 31,4°C

• klávesnice vlevo = 32,9°C

• klávesnice vpravo = 32,2°C

• spodek maximum = 35,5°C (pod výdechem chlazení)

• výdech chlazení = 36,5°C

• napájecí adaptér = 55,6°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 34,2°C

• levá strana pod klávesnicí = 37,9°C

• pravá strana pod klávesnicí = 30,7°C

• klávesnice vlevo = 42,3°C

• klávesnice vpravo = 32,0°C

• spodek maximum = 45,3°C (pod výdechem chlazení)

• výdech chlazení = 50,7°C

• napájecí adaptér = 63,3°C

teplota okolí při měření: 24°C

Často běžící ventilátor zaručuje nízké teploty při běžném pracovním zatížení. Převážně plastová konstrukce si drží příjemné teploty - nestudí, ani nepálí. V zátěži je znát zahřívání na spodku (vzadu uprostřed) a v levé části klávesnice. Do rukou se ovšem přenáší tepla jen minimum.

teploty vnitřních komponent při dlouhodobé maximální zátěži

Baterie

Do těla přístroje je integrovaná 48Wh šestičlánková baterie a notebook s ní v našem redakčním testu* vydržel 5 hodin a 17 minut. Jde o dobrou hodnotu, ale v rámci tenkých notebooků pod značkou Ultrabook bývá se stejnou baterií i o dvě hodiny vyšší.

Při reálném zatížení ovšem výdrž příliš neklesá, takže v praxi nejde o nedostatek. Kancelářskou práci s vyšším jasem LCD a aktivní Wi-Fi mi notebook běžně zvládal po dobu skoro celých pěti hodin.

Příkon notebooku

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 10 W

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 37 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 31 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 41 W

• Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 26 W

Vybitou baterii můžete nabít na 90% za necelé dvě hodiny s výjimkou intenzivní zátěže procesoru/grafiky. Pak se celý proces protáhne na hodiny čtyři.

BIOS a zabezpečení

Firmware je Phoenix SecureCore je pro IdeaPady charakteristický. Do jeho nastavení se vstupuje klávesovou zkratkou Fn+F2 ihned po zapnutí. Z pokročilých voleb lze změnit následující:

• Vypnutí emulace vstupních zařízení pro USB ve starých operačních systémech (DOS)

• Vypnutí Wi-Fi

• Přepnutí režimu SATA řadiče (standardně je vybrán RAID, lze zvolit také AHCI a IDE)

• Nastavení horní řady kláves (multimediální funkce, F1-F12)

• Zapnutí pípání po připojení/odpojení napájecího adaptéru

• Povolení virtualizace

• Nastavení technologie Intel Rapid Start (vypnutí technologie, vypnutí přechodu do S3 kvůli docházející baterii)

• Vypnutí Lenovo Smart Update

• Vypnutí přemapování operační paměti nad 4 GB

Možnosti zabezpečení se omezily na heslo BIOSu, hesla obou vestavěných disků (vložené SSD může mít jiné heslo než interní disk) a technologii Intel Anti-Theft.

Příslušenství

Notebook je dodáván s 40W napájecím adaptérem, třížilovou přívodní šňůrou a sadou strohých tištěných příruček. Předinstalovaný operační systém Windows 7 Home Premium (64bit) má tovární obnovu uloženou ve skrytém oddílu, odkud ji můžete spustit.

Jde o spotřební notebook a u těch je zvykem, že součástí instalace od výrobce jsou i nějaké zbytečné a reklamní programy. Zanesenost bloatwarem je ještě přijatelná a do 20 minut lze všechno snadno odinstalovat.

Linux

Pro příznivce a uživatele operačního systému Linux mám dobrou zprávu. Testoval jsem IdeaPad U310 se systémem Kubuntu 12.04 a vše fungovalo od prvního spuštění na jedničku. Touchpad ihned podporuje gesta, grafika je akcelerovaná a fungují všechny konektory. Multimediální funkce horní řady kláves řídí BIOS, takže jsou ihned použitelné (včetně regulace jasu LCD a vypínání Wi-Fi).

Neméně důležitá je informace, že klidová spotřeba se téměř neliší od provozu ve Windows, takže se instalací alternativního systému nepřipravíte ani o výdrž baterie.

Na rozdíl od Windows můžete pro Linux použít SSD jako klasický systémový disk. Stačí vypnout Rapid Start v BIOSu a zvolit SSD jako bootovací zařízení. Nároky na místo jsou u běžných Linuxových distribucí výrazně nižší než u Windows 7, takže 32 GB s přehledem stačí.

Málokdy se stane, že by nějaký recenzovaný notebook fungoval takhle dobře v Linuxu bez dalšího úsilí. IdeaPad U310 je potěšující výjimka.

Ceny a záruka

Testovaná konfigurace je v prodeji za 17 083,- Kč bez DPH (20 499,- Kč s DPH). Dále jsou dostupné ještě levnější konfigurace s procesory Intel Core i3.

Záruku dává Lenovo na celou řadu dvouletou a zahrnuje opravu v servisu i dopravu kurýrem. Kromě svozu lze notebook odnést i do některého z autorizovaných servisů. V nich se ovšem notebook opravovat nebude. Servisní středisko pro IdeaPady je totiž v Polsku a bez ohledu na zvolenou cestu nakonec putují defektní jednotky tam.

Závěr

13“ IdeaPad U310 od Lenova je novým zástupcem řady tenkých a lehkých notebooků s názvem Ultrabook. Útočí především cenou a v rámci současné nabídky je v úhlopříčce 13“ také ze všech nejlevnější. To vše za cenu vyšší hmotnosti proti jiným Ultrabookům (avšak stále nižší proti klasickým notebookům) a horšího mechanického provedení s plastovou základnou. Je sice tlustější než některé jiné počítače v rámci kategorie, ale vyvažuje to dobrou výbavou s třemi USB, klasickým HDMI a integrovanou síťovou kartou, což také není k zahození.

Pominu-li značné prohýbání základny, stojí za zmínku pískající zvuk ventilátoru, který může citlivější jedince rušit při práci v tiché místnosti. Jsou to jednoduše kompromisy vykoupené zajímavější cenou.

Klady a zápory

+ konektivita téměř na úrovni velkých notebooků
+ nízká cena základních modelů (se Sandy Bridge)

- pískající ventilátor
- horší mechanické provedení

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.