RECENZE: Lenovo ThinkPad Edge E525 - nečekaně výkonná integrovaná grafika

17. 4. 2012 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Zima

Výkon za málo peněz se málokdy slučuje s kvalitním provedením. ThinkPad E525 je v rámci ceny kvalitní, přestože jeho čtyřjádrový procesor AMD A8 má zajímavý výkonový potenciál jak ve výpočetních, tak i grafických operacích. Tento ThinkPad je příjemným překvapením v nejnižších cenových relacích.

Základní popis

Když Lenovo před lety představilo řadu ThinkPad Edge, byl tento krok přijímán se smíšenými pocity. Na jedné straně byli někteří uživatelé rádi, že konečně dosáhnou svými finančními možnostmi na relativně dobře vybavené počítače s logem ThinkPad, na druhé byli dlouholetí uživatelé vyšších tříd ThinkPadů, kteří brali Edge jako první větší pokus, jak z legendární řady udělat spotřební počítače.

Tak či onak ThinkPady Edge prošly mnohými úpravami a kvalita od prvních modelů vzrostla po všech směrech. Jejich snaha nabídnout část vymožeností ThinkPadů běžným lidem, kteří hledají jednoduchý a cenově dostupný počítač, však zůstala.

15” modely ThinkPad Edge jsou velmi oblíbené a už rok se dobře prodávají. Nejlevnější konfigurace modelu E520 začínají v obchodech lehce nad 10 000 korun včetně DPH. Mají v sobě procesor Intel Pentium B960 a nemají operační systém. Za konfigurace s operačním systémem a Core i3 už připlatíte skoro 4 tisíce, a když budete chtít ještě samostatnou grafiku, přihodíte další tisícovku.

Máte-li ovšem hluboko do kapsy a nemáte v plánu utrácet více, než je potřeba, je tu pro vás ThinkPad Edge E525. Na první pohled je k nerozeznání od výše zmíněného, ale má uvnitř základní desku postavenou na platformě od AMD. V testované (a dle mého názoru nejzajímavější) konfiguraci v sobě ukrývá nejrychlejší procesor AMD A8 s výkonným integrovaným Radeonem HD6620G, který si nezadá s dedikovanými čipy nižší třídy.

Vzhled ThinkPadů Edge je napříč modely téměř shodný. Jednoduché, jen jemně zaoblené linie v kombinaci s černou barvou vytváří minimalistický a nepřeplácaný design. Jedinými extravagancemi jsou lesklý povrch mezi klávesami, stříbrný lem a v této konfiguraci ještě červené (nebo spíše karmínové) zbarvení pogumované vnější strany víka.

U levného notebooku nemívám vysoká očekávání co do kvality provedení. ThinkPad Edge E525 však příjemně překvapil. Klávesnice je stabilně ukotvena, takže se při mačkání neprohýbá, a podobně jsou na tom i operky rukou. Dokonce ani zvednutí otevřeného notebooku za roh nezpůsobuje kroucení základny. Víko je z větší části plastové, takže nějakou pružnost musí projevovat. Přesto působí odolnějším dojmem než víka dražších notebooků. Při zatlačení na vnější stranu je potřeba vynaložit větší sílu, aby se na displeji zavlnily barvy. Nebál bych se proto ani každodenního nošení. Mechanickou odolnost vnímám jednoznačně jako nadstandardní.

Jako jeden z mála notebooků pod 20 tisíc má ThinkPad Edge v 14 a 15” úhlopříčkách klasickou konstrukci kloubů, která umožňuje vyklopení až do úhlu 180° (již dnes je ovšem známo, že až se začne v létě řada obměňovat, budou mít všechny nové modely klouby zapuštěné). V zavřeném stavu je víko drženo magnetem, ale dá se snadno otevřít jednou rukou. Tedy skoro snadno, neboť na víku chybí drobný výstupek pro jednodušší uchopení.

Notebook obsahuje všechna základní rozhraní, ale nemá toho příliš navíc. Levý bok nese čtečku paměťových karet (SD HC, MMC, MS/Pro, xD), kombinovaný vstup/výstup zvukové karty, obrazové výstupy (VGA a HDMI) a tři USB 2.0, z čehož je jedno kombinované s vyvedením SATA sběrnice (eSATAp). Pravý bok má kromě mechaniky slot pro karty ExpressCard 34, čtvrté USB a zdířku napájení. Vzadu je pouze jediný konektor, k připojení do počítačové sítě LAN.

V této ceně většinou datová rozhraní končí u USB 2.0, a tak je vlastně docela příjemné, že si externí disky můžete připojit plnou rychlostí pomocí eSATA. Absenci USB 3.0 nelze vnímat jako závažný nedostatek, přihlédnu-li k možnosti za pár stovek přidat potřebnou rozšiřující kartu s jedním takovým portem do slotu ExpressCard.

Jelikož jde o ThinkPad, možná překvapí docela tenký rámeček LCD, díky kterému není notebook příliš velký v rámci úhlopříčky 15,6“. Zavřený má rozměry 380 x 248 x 32-35 mm a jeho hmotnost 2,47 kg je na spodní hranici mezi notebooky se stejnou velikostí displeje. Je tedy stále dobře použitelný pro každodenní nošení zejména u těch, kteří požadují numerický blok, jenž v menších noteboocích chybí.

Napájecí adaptéry jsou mezi ThinkPady kompatibilní a v krabici najdete standardní 65W verzi s třížílovou přívodní šňůrou a hmotností celku 394 g.

Klávesnice a ovládací prvky

V rozložení klávesnic notebooků Lenovo dnes vládne jistá schizofrenie. Některé notebooky mají horní řadu kláves jako multimediální funkce, některé ji mají jako klávesy F1-F12. Někde jsou klávesy pro pohyb v dokumentech po pravém boku, někde v pravém horním rohu a někde zas rozložené napůl u kurzorových šipek a v horní řadě. 14 a 15” ThinkPady Edge mají PgUp a PgDn u kurzorových šipek jako zapuštěné mikrospínače a Home s End zdobí pravý horní roh základního bloku klávesnice. Liší se tedy od menších variant, které mají vpravo nahoře Delete a zmíněné klávesy jsou odsunuté doleva. Dle informací by se v příští generaci mělo rozložení napříč ThinkPady nejspíš opět sjednotit a nová verze bude mít nejblíže právě k menším ThinkPadům Edge (což nejspíš neocení uživatelé Téčkových modelů).

15” modely Edge mají na rozdíl od svých menších kolegů klasický numerický blok doplněný o sadu čtyř tlačítek pro rychlý přístup k vyhledávání, otevření okna průzkumníka, uzamknutí počítače a spuštění kalkulačky. Jediným velmi atypickým prvkem je umístění klávesy PrintScreen vpravo od mezerníku místo běžnějšího místa v horní řadě. Tato klávesa vytlačila klávesu kontextové nabídky, což nemusí být některým profesionálním uživatelům po chuti.

Multimediální funkce nejvyšší řady lze přepnout zpět do klasického chování (F1-F12). Lze tak učinit v BIOSu a nově to lze přímo ve Windows v ovládacím panelu pro nastavení klávesnice. Lenovo dokonce kvůli zmateným uživatelům přidalo aplikaci, která při opakovaném mačkání horních kláves informuje dialogovým oknem s možností změny chování. Nevýhodou je, že toto okno se rádo objevuje i při rychlém snižování a zvyšování jasu a nedává možnost již neupozorňovat (řešením je leda odstřelit proces mkrmsg.exe).

Lehké zmatení z rozložení vynahrazuje kvalitní mechanika chiclet klávesnice. Oproti tradičním ThinkPadům jsou tyto klávesy měkčí a jejich stisk není tak hlasitý. Hodí se tedy lépe do prostředí, kde nechcete rušit lidi okolo. Klávesnice je velmi pohodlná a zejména mezi levnými notebooky ji lze označit za jasný nadprůměr.

Po vzoru jablečných notebooků se Lenovo v ThinkPadech Edge zbavuje všech indikačních prvků. O zapnutí a režimu spánku informují diody v logu ThinkPad na pravé opěrce pod klávesnicí a na vnější straně víka. Jediným dalším prvkem je zelená dioda u konektoru napájení, která dokáže sdělit, zda je připojen napájecí adaptér. Bohužel již není schopna sdělit, zda je baterie nabita, a nebo se ještě nabíjí. Stejně tak se nedozvíte, zda máte například aktivované zámky CapsLock a NumLock.

Do příchodu příští generace jsou 14” a 15” modely poslední ThinkPady Edge vybavené samostatnými tlačítky touchpadu. Touchpad od Synaptics má velkou nezapuštěnou dotykovou plochu a podporuje všemožná vícedotyková gesta. K jeho funkci nemám žádné výhrady.

Vedle touchpadu v ThinkPadech pochopitelně nemůže chybět klasický trackpoint, který mají od úplně prvních modelů s klávesnicí z roku 1992. Trackpoint v E525 se chová úplně stejně jako ten z vyšších řad a vytváří ideální polohovací zařízení pro uživatele, kteří nechtějí neustále přesouvat ruce kvůli kombinaci psaní a pohybu kurzoru.

Hlavní HW parametry

Místo běžnějších komponent od Intelu je notebook postaven na poslední generaci platformy AMD. Základní deska využívá služeb čipové sady AMD A70M a v patici je osazen čtyřjádrový procesor AMD A8-3520M, který patří k nejvýkonnějším mobilním procesorům od AMD.

Přestože má čtyři jádra, jde o úsporný procesor, který v jednom čipu integruje celou řadu komponent. Kromě čtyř výpočetních jader je tu ještě řízení sběrnice, paměťový řadič a integrované grafické jádro s 400 shadery. To vše má dohromady mezní spotřebu 35 wattů (TDP).

AMD A8 není konkurence Intel Core i7. Stojí méně než základní dvoujádrové modely Core i3 a právě s nimi se snaží soupeřit ve výpočetním výkonu (grafický mají vyšší). AMD zvolilo cestu většího množství méně výkonných a úspornějších jader k dosažení podobného výkonu.

specifikace čipu

V rámci snížení ceny jsou 4 GB operační paměti tvořeny jedním modulem DDR3-1333. Základní deska je vybavena dvěma sloty a oba jsou snadno přístupné zespodu pod plastovou krytkou. Jak později vysvětlím, kvůli integrovanému grafickému jádru je velmi dobré utratit pár stovek a přikoupit druhý 4GB modul.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 25 928

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 38 507

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 85 943

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 122 320

Cinebench R10

• Rendering (Single CPU): 2244 CB-CPU

• Rendering (Multiple CPU): 7213 CB-CPU

• Multiprocessor Speedup: 3,21

Cinebench R11.5

• Rendering (Multiple CPU): 2,04 pts

Windows 7 – CPU a RAM

• Index dle počtu operací CPU za sekundu: 6,8

• Index dle počtu operací RAM za sekundu: 5,9

• HWiNFO32 (propustnost paměti): 2826 MB/s

Z výsledků testů je patrné, že jedno jádro AMD A8 není tak výkonné jako jádro Intel Core. Výkon v jednovláknových aplikacích je proto o 35% nižší proti Core i3-2310M. Výkon ve vícevláknových je nižší o 0-5%. V dnešní době, kdy výkon procesorů je pro běžnou práci více než dostatečný, takový rozdíl není při práci ve Windows vůbec znát. Všechny běžné činnosti tento procesor s přehledem zvládne.

Mé pozornosti ovšem neušla nízká produkce tepla i při maximálním zatížení. Nedalo mi to a zkusil jsem se podívat, zda by šel procesor taktovat. AMD nehází “overclockerům” klacky pod nohy, takže stačí spustit program K10Stat a za běhu systému libovolně změnit napětí a frekvence pro jednotlivé stavy procesoru.

Při minimálním zvednutí napětí se procesor nechal stabilně přetaktovat na 2,0 GHz ve výchozím taktu a na 2,9 GHz v režimu Turbo. Nárůst výkonu jsem změřil v testech renderingu:

Cinebench R10

• Rendering (Single CPU): 2619 CB-CPU (+17%)

• Rendering (Multiple CPU): 8780 CB-CPU (+22%)

• Multiprocessor Speedup: 3,35

Cinebench R11.5

• Rendering (Multiple CPU): 2,46 pts (+19%)

Ukazuje se, že s minimálním úsilím je možné zvýšit celkový výpočetní výkon o pětinu, což není zanedbatelné. Ani při takové změně procesor negeneruje příliš mnoho tepla (procesor nepřesáhne 70°C a povrch notebooku je studený, maximálně vlažný). Stále však platí, že do taktování by se měli pouštět pouze zkušení uživatelé, kteří přesně vědí, co dělají. Ačkoli možnosti nastavení napětí jsou omezené, aby nemohlo dojít k poškození procesoru (maximálně se dočkáte BSOD a restartu), na případné poruchy vzniklé taktováním se pochopitelně nevztahuje záruka. Životnosti komponent stěsnaných ve vnitřku notebooku vyšší teploty také rozhodně nesvědčí.

Úložný prostor je zajištěn jedním 2,5” pevným diskem Toshiba s kapacitou 750 GB a rychlostí ploten 5400 rpm. V parametrech hlučnosti i rychlosti spadá tento kousek do průměru mezi plotnovými disky, což je v případě tak levného notebooku pozitivní.

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 192 MB/s

• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 81,7 MB/s

• Průměrná přístupová doba: 16,71 ms

• Windows 7 – Index přenosové rychlosti: 5,9

Vedle disku je samozřejmostí v 15” notebooku také optická mechanika. Osazen je typ DVD Super Multi s výsuvným podavačem. Mechanika podobně jako v případě levných ThinkPadů L není ve výměnné šachtě. Jejímu vyjmutí však brání pouze jeden označený šroubek na spodku.

Gigabitové připojení do Ethernetu má na starosti čip od Realteku. Bezdrátové schopnosti Wi-Fi /n a Bluetooth jsou v kompetenci mini-PCIe karty taktéž od Realteku, kterou si Lenovo rebranduje. V případě Wi-Fi je použit ten nejprimitivnější typ s jednou anténou (1x1) a schopností pracovat výhradně v pásmu 2,4 GHz.

ThinkPady Edge nemají hardwarový vypínač bezdrátových sítí. Jejich přepínání řeší grafická utilita pod klávesou F9 (případně Fn+F9).

Displej a grafika

Od minulého roku se rozmáhá trend matných notebooků i v nejnižších cenových příčkách, což samozřejmě vítám. Testovaný ThinkPad je vybaven 15,6” širokoúhlým displejem s rozlišením HD (1366x768) a matnou povrchovou úpravou. Mezi displeji se základním rozlišením tento považuji za mírný nadprůměr. Jeho obraz je kontrastní a barvy dostatečně syté bez nutnosti komplikovaných úprav v ovládacím panelu grafické karty. Ze zkušenosti mohu říct, že v dané cenové relaci se lepší displeje už nevyskytují.

Regulace jasu má dobrý rozsah, takže při práci ve tmě lze podsvícení dostatečně stáhnout. Na práci pod přímým slunečním světlem není displej dostatečně silný, ale pokud jde čistě o práci s textem a tabulkami, je ještě čitelný.

Parametry displeje udávané výrobcem

• Typ obrazovky: TN

• Počet barev: 262 tisíc

• Světlost: 220 cd/m^2

• Pozorovací úhel: 90° horizontálně, 65° vertikálně

• Kontrast: 500:1

• Odezva: 8 ms

• Podsvícení: WLED

Specifikace vychází z použitého displeje v našem konkrétním notebooku. Tím je Chimei Innolux N156BGE-L11. Není však zaručeno, že v jiném kusu bude použit stejný displej od stejného výrobce.

Grafické jádro je na tomto notebooku jednou z nejzajímavějších částí. Jde totiž o nejvýkonnější integrované řešení AMD Radeon HD6620G se 400 skalárními stream procesory pracujícími na taktu 444 MHz a podporujícími rozhraní DirectX 11. Vzhledem k velikosti jádra (střední třída dedikovaných čipů AMD má 480 stream procesorů) je skoro otázkou, zda jde o grafický čip integrovaný v procesoru, či o procesor integrovaný v grafickém čipu.

Současná integrovaná řešení AMD nemají možnost osazení vyhrazenou pamětí a vždy používají sdílenou paměť z RAM, která může dle schopností řadiče fungovat maximálně s taktem 1333 MHz. V základu si Radeon ukousne 512 MB a zbylou paměť sdílí dynamicky podle potřeby spuštěných aplikací.

Připojení externích monitorů je možné díky dvojici výstupů po levém boku - analogového VGA a digitálního HDMI 1.4 (2560x1440). Oba tyto výstupy mohou fungovat současně v režimu rozšířené plochy, ale pouze v případě, kdy je vypnutý interní displej.

Testy 3D Mark

• 3DMark 06 (1280x1024): 3456

• 3DMark Vantage: P1993 (GPU: 1643, CPU: 5531)

• 3DMark 11: P645 (Graphics: 585, Physics: 2286)

Windows 7 – grafika

• Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 4,5

• Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 5,9

Cinebench (OpenGL)

• Cinebench R10: 3577 CB-GFX

• Cinebench R11.5: 14,40 fps

SPEC viewperf 10 – Composite / 1280x1024 (fps)

• 3ds max (3dsmax-04): 11,13

• CATIA (catia-02): 8,22

• EnSight (ensight-03): 11,81

• Maya (maya-02): 26,92

• Pro/ENGINEER (proe-04): 6,89

• SolidWorks (sw-01): 17,10

• UGS Teamcenter Visualization Mockup (tcvis-01): 4,83

• UGS NX (ugnx-01): 6,98

SPEC viewperf 11 / 1280x1024 (fps)

• CATIA (catia-03): 2,85

• EnSight (ensight-04): 8,81

• LightWave 3D (lightwave-01): 12,85

• Maya (maya-02): 5,26

• Pro/ENGINEER (proe-05): 1,01

• SolidWorks (sw-03): 9,84

• Siemens Teamcenter Visualization Mockup (tcvis-02): 2,59

• Siemens NX (snx-01): 4,52

Aliens vs. Predator DirectX 11 Benchmark

• 1280x720: 11,5 fps

• 1366x768: 10,3 fps

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark (1280x720, DirectX 11)

Při základním nastavení je hrubý výkon bez použití shaderů jen přibližně na úrovni integrovaného řešení Intel HD3000, ale čím graficky složitější aplikace je, tím je proti zmíněnému výkon vyšší. Další rozdíl je pak znát u OpenGL aplikací, kde Radeon těží z lepší kompatibility (jde o jádro plně kompatibilní s dedikovanými čipy Radeon HD6000).

Přesto mi výsledky nepřipadaly tak dobré, jak jsem očekával. Na vině je pouze jeden osazený modul RAM v testované konfiguraci. Dvojice modulů by totiž umožnila režim dual-channel, který lze u grafické karty přirovnat k dvojnásobné šířce paměťové sběrnice. Nedalo mi to a vyměnil jsem původní 4GB modul za dva 2GB z jiného notebooku. Některé grafické testy jsem provedl znovu, abych ověřil nárůst výkonu, a zde jsou výsledky:

Testy 3D Mark

• 3DMark 06 (1280x1024): 5340 (+54%)

• 3DMark Vantage: P3132 (GPU: 2717, CPU: 5778) (+57%)

• 3DMark 11: P836 (Graphics: 750, Physics: 2594) (+30%)

Cinebench (OpenGL)

• Cinebench R11.5: 23,58 fps (+63%)

Aliens vs. Predator DirectX 11 Benchmark

• 1280x720: 16,1 fps (+40%)

• 1366x768: 14,7 fps (+43%)

S paměťmi v režimu dual-channel se konečně ukazuje plný výkon integrovaného jádra. Nárůst výkonu o polovinu rozhodně stojí za těch několik stovek, které dnes zaplatíte za druhý 4GB modul (samotné vložení je pak otázkou minuty). Při porovnání s low-end dedikovaným čipem NVIDIA GeForce GT520M je hrubý výkon vyšší asi o 15%, ale v nových hrách se složitými shadery je Radeon až o polovinu rychleji. V některých situacích téměř dotahuje na nižší střední třídu NVIDIA GeForce GT525M se 128bit paměťovou sběrnicí.

Výsledkem je, že při osazení obou modulů můžete spustit prakticky libovolnou dnešní hru. U těch nejnáročnějších (Battlefield 3, Crysis 2) se připravte na nízké detaily a nižší rozlišení. Spousta méně náročných her ovšem funguje se středními detaily v nativním rozlišení, což je na integrovanou grafiku slušný výsledek.

Ostatní činnosti zvládne grafické jádro bez větších obtíží. Velmi slušná je také akcelerace přehrávání HD videa v moderních formátech - čip si poradí se souběžnou akcelerací dvou videí v rozlišení 1080p.

Multimédia

ThinkPady E520 a E525 mají své dva reproduktory vpasované do zkosené čelní hrany. Zvukové podání odpovídá průměru mezi notebooky a postačí pro občasné shlédnutí filmu nebo komunikaci přes Skype bez použití externího headsetu. Maximální hlasitost patří k mírnému nadprůměru.

Pro videohovory je potřeba také mikrofon s webkamerou. Obojí je umístěno ve víku nad displejem. 0,3Mpix webkamera má vedle objektivu také indikační diodu, která se rozsvítí, pokud je zapnuté snímání.

pro plnou velikost klikněte na obrázek

Zařízení se ke zvukové kartě připojují jediným 3,5mm konektorem jack, který v sobě kombinuje monofonní vstup se stereofonním výstupem. Pokud nemáte speciální headset nebo vhodnou redukci, chová se konektor jako klasický sluchátkový výstup.

Rozhraní HDMI samozřejmě není ochuzeno o zvukovou složku a vedle obrazu přenáší i digitální zvukový proud, který představuje jedinou možnost, jak například do televizoru dostat prostorový zvuk bez použití externí zvukové karty.

Zabezpečení

V nastavení firmware je možné nastavit, zda se mají hesla zobrazovat při čistém startu i restartu a zda mají mít uživatelsky definovanou minimální délku. Je zde také možné zablokovat firmware update z operačního systému, aktivovat virtualizaci a vypnout libovolné integrované zařízení nebo konektor: LAN, WLAN, Bluetooth, USB, ExpressCard, optickou mechaniku, eSATA, čtečku paměťových karet, webkameru, mikrofon a čtečku otisků.

Vítaným bonusem je čtečka otisku prstů, kterou lze ovládat programem ThinkVantage Fingerprint Software. Nastavení je totožné s tím, na co jsou zvyklí uživatelé vyšších řad ThinkPadů. Čtečku lze použít pro jednodušší přihlášení do Windows a jako náhradu za zadávání hesel v různých programech. Chybí pouze jediná funkce, a to přihlášení “jedním otiskem” již na úrovni BIOSu.

Jelikož na desce není přítomen bezpečnostní čip TPM, ukládají se otisky na pevný disk.

Z technologií chránících proti krádeži jsou přítomny Intel Anti-Theft a Computrace.

Chlazení a provozní hluk

Chlazení využívá konstrukce s dvěma průduchy, kterou mají vyšší řady ThinkPadů. Díky tomu je stejně efektivní, i když jsou otvory na spodku vany ucpané (například při položení na postel).

Při kancelářské práci se ventilátor točí jen nárazově a jinak je zastavený. Jeho nejnižší rychlost je velmi tichá, takže většinu uživatelů nebude rušit ani v klidné místnosti bez dalších ruchů. Je jen škoda, že rozjezdy ventilátoru jsou realizovány prudkým zvýšením rychlosti a následným zpomalením na požadovanou úroveň.

K mému překvapení se produkovaný hluk v zátěži příliš nezvedne, takže pokud jste v místnosti s mírným ruchem dalších lidí nebo spotřebičů (například lednice a mrazák), nebudete o notebooku ani v tomto případě vědět. AMD verze (E525) je v zátěži tišší než verze s procesorem od Intelu (E520). Je to dáno pravděpodobně její nízkou spotřebou.

Ventilátor je možné libovolně přenastavit pomocí utility TPFanControl. S jeho pomocí můžete dosáhnout plně pasivního chlazení při kancelářské práci (notebook se nemá problém takto uchladit za cenu mírně vyšších teplot). Pak už je z celého notebooku slyšet pouze pevný disk, takže lze ThinkPad E525 doporučit i těm nejcitlivějším na hluk. Takovým, kteří plánují pevný disk vyměnit za SSD.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 29,2°C

• levá strana pod klávesnicí = 28,7°C

• pravá strana pod klávesnicí = 28,2°C

• klávesnice vlevo = 29,1°C

• klávesnice vpravo = 28,1°C

• spodek maximum = 32,2°C

• výdech chlazení = 31,7°C

• napájecí adaptér = 30,2°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 29,1°C

• levá strana pod klávesnicí = 32,0°C

• pravá strana pod klávesnicí = 28,0°C

• klávesnice vlevo = 35,1°C

• klávesnice vpravo = 29,5°C

• spodek maximum = 35,8°C (levý zadní roh)

• výdech chlazení = 51,5°C

• napájecí adaptér = 46,1°C

teplota okolí při měření: 22°C

Je pěkné vidět, že současně s nižším výkonem má platforma AMD i úměrně nižší spotřebu v zátěži. Produkované teplo je tak nízké, že má tento notebook v zátěži na povrchu teploty srovnatelné s jinými notebooky bez zátěže. S klidem si jej můžete při práci položit na klín, aniž byste se spálili.

teploty vnitřních komponent při dlouhodobé maximální zátěži

Baterie

Vyměnitelná šestičlánková baterie pojme 48 Wh energie a vkládá se do notebooku zezadu. Jde o standardní baterii, kterou používá celá řada 14“ a 15“ modelů z řad ThinkPad L, SL, Z, T, W a R po několik generací. Něco takového dává jistotu, že ještě po letech budou kompatibilní baterie k sehnání.

V našem standardním redakčním testu* notebook vydržel překvapivě velmi dlouho - 6 hodin a 22 minut. Jsem zvyklý, že sestavy s AMD mívají horší výdrž než s Intelem. Nicméně položil jsem vedle sebe E520 (Intel) a tuto E525 (AMD) a varianta s Intelem se při stejných podmínkách vybila o hodinu dříve. Lenovo si zřejmě správu napájení u tohoto modelu vymazlilo. Při on-line kancelářské práci s vyšším jasem LCD není problém reálně vydržet mezi čtyřmi a pěti hodinami, což je u podobného notebooku s šestičlánkovou baterií výborný výsledek.

Díky kompatibilitě s ostatními řadami ThinkPadů lze osadit i větší baterie. Pokud vám nebude vadit mírně přesahující baterie ze zadní části počítače, lze zvolit devítičlánkovou variantu s kapacitou 94 Wh. S ní by se měla výdrž prodloužit téměř na dvojnásobek.

Příkon notebooku

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 9 W

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 48 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 35 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 60 W

• Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 38 W

Vybitou baterii lze nabít na 90% její kapacity za necelé dvě hodiny, pokud je notebook vypnutý, nebo na něm neprovádíte nic náročného. Při intenzivní zátěži se nabíjecí proud sníží o třetinu, což úměrně prodlouží dobu nabíjení. Je to dáno maximálním výkonem 65W napájecího adaptéru. Při nabíjení z 90W varianty nedochází ke zpomalení za žádné situace.

BIOS

ThinkPady nabízí rozsáhlé nastavení UEFI firmware (upravený Phoenix), do kterého se dostanete stiskem klávesy F1 po zapnutí notebooku. Možnosti konfigurace jsou následující:

Síť

• povolení BIOSu síťové karty

• zakázání bezdrátových funkcí

USB

• vypnutí podpory USB BIOSem

• vypnutí stálého napájení USB portů

• zapnutí napájení USB portů pro nabíjení iPodu, iPhone a BlackBerry

Klávesnice/myš

• prohození Fn a Ctrl

• zapnutí funkce „jedním prstem“ pro Fn

• přepnutí režimu kláves F1-F12

Zobrazení

• nastavení výchozího výstupu grafické karty

Napájení

• nastavení rychlosti optické mechaniky (standardní, vysoký výkon, ticho)

• vypnutí správy napájení CPU a PCI

• nastavení režimu slotu ExpressCard (automatický, kompatibilita)

Zvukové události

• pípnutí při změně napájení

• pípnutí při docházející baterii

• pípnutí při čekání na heslo BIOSu

• pípnutí, pokud je stisknuto příliš mnoho kláves najednou

SATA

• nastavení SATA řadiče (AHCI, kompatibilita)

Příslušenství

Součástí balení jsou: notebook, 65W napájecí adaptér, přívodní šňůra a velmi základní tištěná dokumentace. Žádná média s operačním systémem Lenovo nepřibalilo, obnovu najdete ve vyhrazené části pevného disku, odkud ji lze spustit, nebo vypálit na vlastní sadu DVD (případně prázdný USB disk s dostatečnou kapacitou).

Testovaná konfigurace se prodává s předinstalovaným operačním systémem Windows 7 Professional v 64bit verzi. Tovární instalace je vybavena minimem dalších programů – jsou v ní pouze ovladače hardware a doprovodné utility od Lenova. Z bloatware nám výrobce cpe pouze Bing Bar (v našich končinách si nedovedu představit nikoho, kdo jej využije) a sadu programů Windows Live (o jejichž smyslu bych si dovolil také pochybovat). Na druhou stranu ten nejotravnější bloatware v podobě demoverze antivirového programu je spolu s Adobe Readerem na disku pouze ve formě instalátoru.

Ceny a záruka

Testovaná nevýkonnější konfigurace stojí 10 990,- Kč bez DPH (13 188,- Kč s DPH) a pokud nepotřebujete nutně Windows 7 Professional, je dle mého názoru nejvýhodnější. Další konfigurace se liší použitým procesorem (a tím pádem i jiným grafickým jádrem).

Nejdražší je konfigurace s Windows 7 Professional, která je však slabší, aby nebyl rozdíl v ceně tak velký. Kvůli tomu má procesor AMD A6-3400MHz. Jeho výpočetní jádra jsou o 200 MHz slabší a grafická karta (Radeon HD6520G) má méně stream procesorů (320) a nižší takt (400 MHz).

Slabší konfigurace mají pouze dvoujádrová AMD A4, kde je výkon výrazně nižší jak u procesoru, tak u grafiky. Vzhledem k tomu, že rozdíl v obchodech při stejném operačním systému dělá něco málo přes tisíc korun, nestojí ušetřené peníze za nižší výkon.

V základu mají ThinkPady Edge pouze roční záruku s opravou v servisu. Vzhledem k tomu, že jde o příslušníky pracovní řady, je k nim možné dokoupit prodloužení záruky i rozšíření o další služby jako on-site oprava u zákazníka a pojištění proti náhodnému poškození.

Závěr

Lenovo ThinkPad Edge E525 byl pro mě jedním z největších překvapení posledních měsíců. Že je šasi pro modely E520 a E525 ve své třídě velmi kvalitní, jsem věděl už dávno. O tichém chlazení jsem také nepochyboval. Příjemně mě překvapila platforma AMD s vyšším modelem úsporného čtyřjádrového procesoru A8. Nabízí totiž výkon výpočetní výkon nepříliš vzdálený od podobně ceněných modelů s Intelem a k tomu přidává velký výkon integrovaného grafického jádra, který postačuje k pohodlnému hraní mnoha dnešních her (ale projeví se až po dokoupení druhého modulu RAM).

Když k tomu připočtu delší výdrž, vychází mi ThinkPad E525 jako velmi zajímavá volba pro uživatele, kteří hledají univerzální 15“ notebook na doma i na cesty a nechtějí za něj utrácet více, než je nutné.

Klady a zápory

+ tichý a chladný provoz
+ nečekaně vysoký výkon integrované grafiky
+ dlouhá výdrž baterie

- mírně nižší výpočetní výkon v jednovláknových aplikacích
- druhý paměťový modul by mohl být součástí konfigurace

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip