RECENZE: Lenovo ThinkPad X1 Carbon - do práce s luxusem

2. 10. 2012 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Zima

Nový model X1 je tu a rozhodně je o co stát. Vlajková loď řady ThinkPad je menší, tenčí a v mnoha ohledech propracovanější. Nejcitelnějšími změnami jsou přechod na matný 14'' displej s vyšším rozlišením a lepší klávesnice.

Základní popis

Je tomu 20 let od doby, kdy spatřil světlo světa první ThinkPad, tehdy ještě z laboratoří IBM. Přestože se některé charakteristické prvky vzhledu přenášejí z generace na generaci (černé provedení, červený trackpoint), je to právě ThinkPad X1 Carbon (X1c), který ukazuje, jak moc dlouhou cestu ušel design těchto notebooků.

Lenovo zvolilo zajímavý způsob pojmenování, jelikož X1c nemá s původním X1 příliš společného - snad jen zacílení na stejnou skupinu uživatelů. Jinak je vše nové a jiné a oba modely spolu nesdílí ani jediný komponent.

Vzhled X1c zachovává industriální kořeny, ale následuje trend poslední doby - zmizely všechny méně podstatné „kudrlinky“, použily se hladší (pogumované) povrchy a zredukovaly se indikační diody. Notebook má ostře řezané tvary (mimo přední hrany) a klínový tvar (vpředu je tenčí než vzadu), což vytváří lepší sklon klávesnice. Design v sobě kombinuje praktičnost, jednoduchost i eleganci. Notebook se mi opravdu líbí a ani mě příliš nepřekvapilo, že se líbil také všem ostatním, kterým jsem ho ukázal. Přitom řada z nich vzhled klasických ThinkPadů příliš neopěvuje.

Ke konstrukci taktéž nemohu mít výhrady. Tenké tělo působí nečekaně pevně a pouze silné zatlačení na prostředek základny dokáže způsobit její mírné prohnutí. Nějaké nošení za roh základny nebo víka nedělá notebooku žádné obtíže. Zejména víko musím pochválit, neboť je příkladně odolné proti tlaku z vnější strany - u tenkých notebooků to nebývá samozřejmost ani u drahých modelů.

Klouby víka rozhodně stojí za pozornost. Jsou sice zapuštěné do základny, ale ta je vykrojená tak, aby nezabraňovala otevření do plného úhlu 180°.

Chod kloubů je sice plynulý, ale otevření jednou rukou způsobuje zvedání základny současně s víkem. Jakmile se překoná prvních 30 stupňů otevírání, základna se už nezvedá. Druhý nešvar se týká naklápění displeje směrem dozadu při silnějších otřesech. To je bohužel dáno způsobem realizace kloubů.

U původní X1 jsem si pochvaloval dobrou výbavu čítající dva digitální obrazové výstupy (jedno klasické HDMI), eSATA a LAN. X1c má naopak jen to nejnutnější, co by nemělo nikde chybět. Vlevo je kromě nového napájecího konektoru pouze jedno USB 2.0, vpravo je druhé (tentokrát 3.0) a s ním ještě čtečka paměťových karet SD XC (karta se vejde celá), kombinovaný vstup/výstup zvukové karty a obrazový výstup mini-DisplayPort. Tím výbava končí. Pod tento základ dnes v podstatě nejde žádný nový tenký notebook.

Jestli si lidé původní X1 za něco dobírali, byl to bezpochyby nezvykle tlustý rám kolem displeje. Byl dokonce tak tlustý, že přestože nyní Lenovo osadilo do X1 o palec větší displej, půdorysné rozměry (330 x 223 mm) se zmenšily. Zmenšila se také tloušťka, kdy vpředu má zavřený notebook 18 mm a vzadu 20.

Co se týká hmotnosti, podařilo se shodit čtvrt kila, takže X1c váží pouze 1,37 kg. O to více překvapí velká cihla v podobě 90W napájecího adaptéru. Adaptér vypadá jako jiné 90W adaptéry pro ThinkPady, ale liší se novou koncovkou. Kvůli menší tloušťce nebylo možné použít původní kulatý konektor.

Záměr s novým adaptérem sice chápu, ale mrzí mě, že Lenovo zatím nikde nenabízí redukci pro starší adaptéry. Dlouhodobí uživatelé ThinkPadů mají nejeden zdroj doma, v kanceláři nebo třeba u přítelkyně. Nákup dalších adaptérů jen kvůli koncovce je poněkud neefektivní. Doufejme, že nějaká čínská továrna začne podobnou redukci vyrábět sama.

Klávesnice a ovládací prvky

Není to jen dílenské zpracování, které přidává ThinkPadu X1c dojem luxusu. Svůj podíl na tom mají také vstupní zařízení. Konkrétně klávesnice je neskutečně pohodlná a pocit při psaní je na míle vzdálen jiným tenkým notebookům. Ty totiž často trpí mělkým a nejistým stiskem. Zde je mechanika kláves prvotřídní i na poměry notebooků obecně.

V rámci rozložení se X1c odlišuje od všech ostatních letošních ThinkPadů, které přešly k šestiřadým redukovaným variantám. Malou, ale podstatnou změnou jsou mezery mezi funkčními klávesami v horní řadě, které jsou tak opět rozděleny do bloků po čtyřech pro lepší hmatovou orientaci. Možná si Lenovo uvědomilo, že slitím celé horní řady do jednoho bloku, to trochu přehnalo a příští generace ThinkPadů se bude inspirovat právě zde. Rázem tak odpadl jeden z největších problémů nového rozložení.

Použitelnost při práci s některými profesionálními aplikacemi však pořád trochu trpí. Je to dáno chybějícím zástupným numerickým blokem a absencí některých méně používaných kláves. Ty jdou sice vyvolat pomocí Fn, ale na příslušných klávesách nejsou popisky, takže kombinace pro některé funkce budete hledat v manuálu a ne všechno je dle mého názoru úplně logické.

Podsvícení kláves opět zajišťuje sada diod zabudovaných přímo do bloku klávesnice. Přepíná se pouze manuálně (Fn+Mezerník) a nabízí dva stavy svícení. Klávesy kvůli podsvícení nepřišly o svůj kontrast ve chvílích, kdy jsou diody zhasnuté, takže je nemusíte rozsvěcet ani v šeru.

Diody mírně prosvítají v mezerách pouze v jednom konkrétním úhlu, což by při běžných pracovních polohách nemělo vadit. Hodnotím proto podsvícení jako zdařilé.

Redukční dietou prošly u nových ThinkPadů zejména indikační diody. Nad klávesnicí je zeleně podsvícený vypínač s dvěma zelenými indikačními ikonami (stavem bezdrátového vysílače a aktivitou pevného disku). Dále ještě dokážou svítit prostředky tlačítek pro ztlumení zvuku a vypnutí mikrofonu, které jsou taktéž nad klávesnicí spolu s regulací hlasitosti a prakticky neviditelným tlačítkem otevírající přístup k základním funkcím notebooku a odkazům na různé aplikace. Zvenku jsou na víku dvě malé zelené tečky - jedna informuje o režimu spánku a druhá o využití baterie.

Dvojice polohovacích zařízení UltraNAV se skládá z výborného trackpointu, ke kterému nemohu mít žádné výhrady (funguje perfektně, přesně tak, jak jsou uživatelé ThinkPadů zvyklí), a inovovaného beztlačítkového touchpadu.

U touchpadu se rozepíšu více. ThinkPad X1c má podle mě zatím nejlepší implementaci beztlačítkového touchpadu, jakou jsem kdy u PC notebooku zažil. Chová se velmi podobně tomu, na co jsem zvyklí z perfektních touchpadů jablečných notebooků. Čím to je? V první řadě Lenovo pochopilo, že hrubý povrch není ta správná cesta, takže je obří dotyková plocha hladká a prst po ní zlehka klouže. Dále je tlačítko integrované v ploše, není zbytečně tuhé a jeho zvuk při zmáčknutí je jen tlumené klapnutí. Posledními důvody jsou přesná a okamžitá odezva kurzoru na pohyb prstu a podpora snad všech používaných gest.

Poměrně dobře funguje i „Macovské“ pohybování kurzoru se stisknutým virtuálním pravým tlačítkem pomocí pohybu dvou prstů vedle sebe současně. Jsou situace, kdy se mechanická tlačítka hodí (například úpravy fotek v Photoshopu). V takovém případě se dají využívat tlačítka určená pro trackpoint.

Pamětní zlatý trackpoint

Společně s notebookem nám Lenovo poslalo také krabičku s jedním kusem z limitované série zlatých trackpointů. Jde o čtrnáctikarátovou zlatou čepičku, kterou ručně vyrobil český zlatník Vlastimil Kalaš. Proces výroby shrnují fotky v oficiální galerii českého Lenova. Více informací o možnosti získání najdete na speciální stránce.

Musím uznat, že nápad udělat zlaté trackpointy je jednou z těch světlejších aktivit českých poboček výrobců notebooků. Vypadají dobře a zajímavě a mohou být pěkným příspěvkem do sbírky sběratelů této řady počítačů. Dohromady s notebookem ovšem alternativní čepička působí trochu jako zlaté zuby některých přistěhovalců z východu.

Zlato má velkou výhodu, že se ani po roce intenzivního používání „nevyšoupe“ (na rozdíl od gumy). Na druhou stranu kovový povrch není k prstu tak přilnavý. Myslím, že zlato zatím v ThinkPadech gumu ve velkém nenahradí.

Hlavní HW parametry

Základní deska je postavena na úsporné korporátní čipové sadě Intel QS77, která zajišťuje vyšší zabezpečení a technologie pro vzdálenou správu (Intel vPro, Intel AMT).

U ThinkPadu X1c se odešlo od klasických procesorů a na výběr jsou pouze úsporné alternativy s mezní spotřebou (TDP) do 17 W. Testovaná konfigurace je vybavena dvoujádrovým procesorem Intel Core i7-3667U z generace Ivy Bridge. Tento procesor má výchozí takt 2,0 GHz a díky režimu Turbo Boost může dosáhnout až na 3,2 GHz. Procesor není vyměnitelný, neboť je přímo připájen k základní desce.

Procesor podporuje základní virtualizaci i Intel VT-d.

specifikace čipu

Operační paměť je na tom stejně jako procesor. K desce jsou připájeny 4 GB paměti DDR3, které jsou taktované na 1333 MHz a běží v režimu dual-channel. Další rozšíření bohužel není možné.

Do ČR se konfigurace s větším množstvím RAM nedovážejí, ale v zahraničí existuje také jedna s 8 GB. Kvůli teplotním omezením je zmíněná konfigurace vždy párována maximálně s Core i5.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 58 973

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 17 304

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 121 990

• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 56 093

Cinebench R10

• Rendering (Single CPU): 5490 CB-CPU

• Rendering (Multiple CPU): 11 385 CB-CPU

• Multiprocessor Speedup: 2,07

Cinebench R11.5

• Rendering (Multiple CPU): 3,00 pts

Windows 7 – CPU a RAM

• Index dle počtu operací CPU za sekundu: 7,1

• Index dle počtu operací RAM za sekundu: 5,9

• HWiNFO32 (propustnost paměti): 10 166 MB/s

Procesor poskytuje brutální výkon, který překonává „plnotučné“ verze Core i5 stejné generace. Notebook je díky tomu svižný a jakákoli nárazová zátěž mu nečiní problém. Dlouhodobá zátěž obou jader ovšem znamená také vysoké teploty, kvůli kterým není možné udržet plný výkon - více jsem se k tomuto problému rozepsal na konci kapitoly Chlazení a provozní hluk. Při běžných méně a středně náročných činnostech se však do tohoto stavu nedostanete.

Okamžité odezvy operačního systému nejsou pouze otázkou rychlého procesoru. Možná ještě větší vliv má 256GB SSD od SanDisku v mSATA slotu (snad jediný vyměnitelný komponent). V rámci mSATA SSD patří toto k těm rychlejším a za svůj výkon se rozhodně nemusí stydět.

rychlost v závislosti na velikosti bloku dat

AS SSD Benchmark - rychlost

AS SSD Benchmark - počet operací za sekundu

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 456 MB/s

• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 360 MB/s

• Průměrná přístupová doba: 0,13 ms

• Windows 7 – Index přenosové rychlosti: 7,9

Již jsem zmínil, že se Lenovo uchýlilo ke kroku odstranění klasického připojení do sítě kabelem. Notebook plně spoléhá na bezdrátový přenos s dvouanténovým modulem Wi-Fi /n (2,4 i 5 GHz) a Bluetooth 4.0 od Intelu. Kabelové připojení lze suplovat dokoupeným USB adaptérem s vlastním síťovým řadičem.

Displej a grafika

U předchozího modelu si uživatelé nezřídka stěžovali na nízké rozlišení displeje a extrémně lesklé sklo, které jej překrývalo. Oba neduhy jsou nyní vyřešeny. 14“ displej disponuje rozlišením HD+ (1600x900) a jeho povrch je matný.

Nejde sice o IPS panel, jak chybně někteří prodejci psali, ale použitá TN matice (LG Philips LP140WD2-TLE2) je někde jinde než standardně špatné 14“ displeje pracovních notebooků. Díky správné teplotě bílé barvy, kontrastním barvám a hlubší černé jde z mého pohledu o dobrý notebookový displej, který by neměl omezovat při běžných úkonech. Dobrý dojem podporuje také širší vertikální pozorovací úhel. Nejsem si vlastně jistý, zda jsem někdy v úhlopříčce 14“ viděl displej vyšších kvalit.

Podobně pozitivní musím být také u podsvícení. Je poměrně silné a umožňuje s notebookem pracovat venku pod přímým sluncem, aniž by byl obraz úplně tmavý. Má kromě toho také velký rozsah (regulace v 15 stupních), kdy s nejnižším jasem je obraz sotva čitelný i v úplné tmě.

O vykreslování se stará integrované jádro Intel HD 4000 se sdílenou pamětí. Jeho 12 výpočetních jednotek se v případě potřeby dokáže přetaktovat až na 1150 MHz. Technologické možnosti končí u podpory DirectX 11 a akcelerace Full HD, případně Blu-ray 3D videí.

Obrazový výstup má X1c pouze jediný a jde o mini-DisplayPort s podporou rozlišení do 2560x1600. Jde o stejný výstup, jaký používají už několik let MacBooky, díky čemuž je snadné sehnat levné kompatibilní redukce na DVI, HDMI, VGA i velký DisplayPort. Druhou možností připojení externího monitoru je bezdrátový přenos pomocí technologie Intel WiDi.

Testy 3D Mark

• 3DMark 06 (1280x1024): 5133

• 3DMark Vantage: P3279 (GPU: 2685, CPU: 9762)

• 3DMark 11: P642 (Graphics: 550, Physics: 3668)

Windows 7 – grafika

• Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 5,8

• Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 6,4

Cinebench (OpenGL)

• Cinebench R10: 4196 CB-GFX

• Cinebench R11.5: 15,92 fps

SPEC viewperf 10 – Composite / 1280x1024 (fps)

• 3ds max (3dsmax-04): 11,88

• CATIA (catia-02): 8,55

• EnSight (ensight-03): 5,72

• Maya (maya-02): 49,85

• Pro/ENGINEER (proe-04): 8,24

• SolidWorks (sw-01): 14,97

• UGS Teamcenter Visualization Mockup (tcvis-01): 4,08

• UGS NX (ugnx-01): 1,63

SPEC viewperf 11 / 1280x1024 (fps)

• CATIA (catia-03): (nedoběhl)

• EnSight (ensight-04): 1,68

• LightWave 3D (lightwave-01): 12,71

• Maya (maya-02): 11,98

• Pro/ENGINEER (proe-05): 1,21

• SolidWorks (sw-03): 7,63

• Siemens Teamcenter Visualization Mockup (tcvis-02): 2,13

• Siemens NX (snx-01): 1,34

Aliens vs. Predator DirectX 11 Benchmark

• 1280x720: 13,3 fps

• 1600x900: 8,9 fps

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark (1280x720, DirectX 11)

V rámci notebooků s Intel HD 4000 má ThinkPad X1c jedny z nejvyšších výsledků v grafických testech, což je dáno procesorem Core i7 a dual-channel zapojením paměti. Takový výkon postačuje pro hraní casual her v nativním rozlišení displeje a méně náročných her aspoň v rozlišení HD s nízkými až středními detaily. S hraním nejnáročnějších her nepočítejte.

Multimédia

Reproduktory jsou schované velmi šikovně a našli byste je pod tenkými mezerami na bocích. Maximální hlasitostí spadají do průměru, podání je kvůli potlačeným nižším frekvencím spíše podprůměrné. Rozhodně nečekejte zázraky, ale s ohledem na tloušťku základny jsou podávané výsledky dobré. K poslechu hudby to není, ale v nouzi si film přehrajete i bez sluchátek nebo externích reproduktorů.

Kombinovaný 3,5mm konektor jack se standardně chová jako běžný výstup, ale můžete do něj připojit také headsety od mobilních telefonů. Naopak klasické mikrofony vyžadují redukci, která rozbočí obě funkce do samostatných konektorů. Digitální zvuk je dostupný díky mini-DisplayPortu, který jde snadno zkonvertovat na plnohodnotné HDMI.

Integrovaná webkamera má HDMpix snímač, v přiloženém programu lze ale generovat fotky max. v rozlišení 640x480. Aktivitu kamery indikuje malá zelená dioda vedle objektivu. Kameru dále obklopuje duální mikrofon s nastavitelnou směrovostí.

Zabezpečení

Přítomny jsou veškeré běžně používané zabezpečovací mechanismy od čtečky otisku prstů přes bezpečnostní TPM čip až po Computrace, Intel Anti-Theft a správcovské heslo, které se zakódované ukládá přímo do speciální EEPROM na základní desce.

Autorizaci uživatele lze provádět už v BIOSu a na základě zadaného hesla/otisku systém po nastartování přihlásí příslušného uživatele. Čtečka otisků prstů je umístěna vpravo od touchpadu a při práci prostřednictvím zelené diody indikuje, kdy je aktivní a zda bylo rozpoznání úspěšně (čtečkou otisků lze notebook také zapnout, pokud byl detekován uložený otisk - uspaný notebook o sobě dává vědět jejím blikáním).

V této konfiguraci notebook podporuje technologii Intel vPro.

Chlazení a provozní hluk

Chladič se nachází poblíž procesoru v levém zadním rohu základny. O průchod vzduchu se stará jeden ventilátor a využívá jak průduchu na levém boku, tak otvorů na spodku. Při běžné nenáročné práci (web, pošta, Office, filmy) se ventilátor buďto netočí, nebo jede pouze v nízkých otáčkách. Tak či tak není slyšitelný ani v tiché místnosti.

Až intenzivní zátěž po dobu aspoň 20 sekund jej roztočí do vyšších otáček, které opět nejsou příliš hlučné (v běžném hluku si toho nevšimnete), nicméně ventilátor má svištivý zvuk a v úplném tichu je otravný.

U podobného počítače se však dá očekávat spíše ta nenáročná práce, takže většinu času je chlazení nádherně tiché.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 29,3°C

• levá strana pod klávesnicí = 29,3°C

• pravá strana pod klávesnicí = 29,8°C

• klávesnice vlevo = 31,9°C

• klávesnice vpravo = 32,7°C

• spodek maximum = 36,3°C (vzadu uprostřed)

• výdech chlazení = 31,9°C

• napájecí adaptér = 33,5°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 33,3°C

• levá strana pod klávesnicí = 38,0°C

• pravá strana pod klávesnicí = 32,2°C

• klávesnice vlevo = 48,4°C (okraj 53,6°C)

• klávesnice vpravo = 41,2°C

• spodek maximum = 53,2°C (vzadu uprostřed)

• výdech chlazení = 55,0°C

• napájecí adaptér = 41,6°C

teplota okolí při měření: 23°C

Teploty jsou při kancelářské práci nízké a povrch se nikde nezahřívá. Jiná situace nastává v zátěži, kdy se výrazně zahřívá okolí chladiče. Nejvíce tepla je znát na levé hraně klávesnice a na spodku, kde teploty překračují hranice 50°C na povrchu.

Výrazné zahřívání povrchu je způsobeno vysokými teplotami procesoru. Stačí několik minut a procesor se dostává k hranici 100°C, kdy se spouští ochranný mechanismus, který omezuje výkon tak, aby teplota dále nestoupala. Z toho plyne, že je ThinkPad X1c nevhodný pro dlouhodobé zátěže (jako například rendering), neboť nedokáže dlouhodobě podávat maximální výkon.

teploty vnitřních komponent při dlouhodobé maximální zátěži

Baterie

Baterie je integrovaná a zabírá celou přední polovinu základny. Pojme 46 Wh energie, které v našem standardním redakčním testu* stačily na 7 hodin a 47 minut provozu.

Základní deska notebooku umí být velmi úsporná, takže se na jeho výdrži výrazně projeví podsvícení LCD. Při on-line kancelářské práci a plném jasu počítač nepřesáhne 4 hodiny a 20 minut provozu. S polovičním jasem lze získat skoro hodinu navíc.

Příkon notebooku

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 7 W

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 83 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 36 W

• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 83 W

• Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 85 W

K ThinkPadům X1 patří rychlé nabíjení, které je také důvodem k přibalení 90W napájecího adaptéru. S jeho pomocí lze prázdnou baterii nabít na 90% za pouhých 30 minut. Notebook vždy využívá veškeré volné kapacity zdroje pro nabíjení a každá zátěž počítače způsobí snížení rychlosti nabíjení. Nicméně i v zátěži stejné nabití netrvá déle než hodinu.

BIOS

ThinkPady nabízí rozsáhlé nastavení UEFI firmware (upravený Phoenix), do kterého se dostanete stiskem klávesy F1 po zapnutí notebooku. Možnosti konfigurace jsou následující:

USB

• vypnutí podpory USB BIOSem

• vypnutí stálého napájení USB portů

• nastavení stálého napájení USB portů kvůli nabíjení iPod/iPhone a BlackBerry

• vypnutí podpory USB 3.0 (daný port pak běží rychlostí 2.0)

Klávesnice/myš

• zakázání trackpointu a/nebo touchpadu

• prohození Fn a Ctrl

• zapnutí funkce „jedním prstem“ pro Fn

Zobrazení

• nastavení výchozího výstupu grafické karty (interní LCD, mini-DisplayPort)

Napájení

• vypnutí Intel SpeedStep + nastavení jeho režimu pro baterii/AC

• vypnutí správy napájení CPU a PCI

• vypnutí Intel Rapid Start (funguje jen u konfigurací s mSATA SSD)

• nastavení doby pro přechod do hibernace pomocí Intel Rapid Start

• vypnutí vestavěné baterie do dalšího spuštění

• povolení automatického spuštění po připojení napájecího zdroje

Zvukové události

• pípnutí když systém čeká na heslo

• pípnutí, pokud je stisknuto příliš mnoho kláves najednou

SATA

• nastavení SATA řadiče (AHCI, kompatibilita)

Procesor

• vypnutí podpory více jader

• vypnutí podpory HT (Hyper-Threading)

Intel AMT

• zakázání AMT

• nastavení čekání RPAT

• typ terminálu (standardně VT100+)

U procesu bootování lze změnit, zda jde o režim BIOSu, či UEFI a zda je povoleno bootování z jiných zařízení po stisku F12.

Příslušenství

V krabici najdete s počítačem jen nutné minimum příslušenství. Znamená to 90W napájecí adaptér, přívodní šňůru a tištěnou dokumentaci v češtině a angličtině (pouze příručka rychlého startu a bezpečnostní instrukce). Kompletní manuál Lenovo User Guide najdete na pevném disku. Velké mínus však vidím v neexistující české lokalizaci. Instalační média k systému Lenovo nepřibaluje a instalaci ponechává pouze na pevném disku, odkud ji lze spustit i vypálit na vlastní sadu DVD.

Instalace Windows 7 Professional (64bit) je relativně čistá a bloatware lze odstranit všechen do pěti minut při prvním spuštění.

Ceny a záruka

Na náš trh se dodávají dvě konfigurace. Testovaná je tou vyšší a stojí 43 999,- Kč bez DPH (52 799,- Kč s DPH). Levnější má díky slabšímu procesoru (Core i5) a menšímu SSD (128GB) nižší cenu 37 190,- Kč bez DPH (44 628,- Kč s DPH).

Obě konfigurace mají v základu tříletou záruku s opravou v servisu a tuto záruku lze snadno prodloužit nebo rozšířit o další služby (oprava u zákazníka do druhého dne, pojištění proti náhodnému poškození).

Závěr

14“ Lenovo ThinkPad X1 Carbon je špičkový tenký notebook určený do pracovního prostředí. Disponuje výkonným procesorem, rozumnou výdrží na baterie a kvalitním displejem s vysokým rozlišením (1600x900). Na rozdíl od většiny jiných tenkých notebooků však dokáže nabídnout také špičkovou klávesnici, na které je přímo radost psát, a nekompromisní dvojici polohovacích zařízení UltraNAV (touchpad a trackpoint). Když se k tomu připočte tiché chlazení a odolné provedení, je jasné, že tento notebook patří k tomu nejlepšímu na trhu.

Bohužel všechno má i své stinné stránky a u ThinkPadu X1c je to přehřívání při dlouhodobé zátěži a s tím spojené snižování výkonu procesoru. Pokud víte, že při své práci často dokážete vytížit procesor na maximum po dobu delší než půl hodiny, poohlédněte se po novém notebooku raději někde jinde. Pokud však vaše práce zahrnuje převáže kancelářské úkony, internet a základní multimédia, nejspíš na tento nedostatek vůbec nenarazíte. Při porovnání s konkurencí hraje proti ThinkPadu snad jen cena (která je v ČR výrazně vyšší než třeba v UK a v zámoří) a pro někoho může být nedostatek také displej, který je sice dobrý, ale ostatní hi-end notebooky v této třídě mají většinou lepší matice IPS.

ThinkPad X1c je přesto asi nejvíc sexy ThinkPad, jaký kdy byl vyroben. Cílovou skupinou by měli být zejména vysoce postavení manažeři a fajnšmekři do technologií (vzhledem k ceně nepředpokládám, že byste tento notebook běžně potkávali na každém rohu), respektive kdokoli, kdo chce tenký notebook s výbornou klávesnicí a nebojí se utratit hodně peněz.

Klady a zápory

+ výborná vstupní zařízení (klávesnice, trackpoint, touchpad)
+ dokonale tichý provoz při běžné práci
+ podpora všech potřebných technologií pro integraci do korporátního prostředí

- přehřívání při intenzivní zátěži a omezení výkonu procesoru
- pouze základní konektorová výbava (chybí LAN)

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Naměřené výkony a grafy jsou dostupné ve výkonových testech.
Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip