RECENZE: Sony VAIO E15 - co nejlevněji s grafikou

18. 12. 2012 07:00    Rubrika: Recenze    Autor: Jiří Zima

V řadě E Sony soustřeďuje všechny své levné univerzální notebooky. Dnes testované VAIO E15 útočí na nejlevnější modely s použitelným dedikovaným grafickým čipem. Vedle Radeonu může zaujmout hlavně svým neotřelým vzhledem a bílým provedením.

Základní popis

Řada VAIO v současné době nabízí modely E11, E14 a E15, kde číslo značí úhlopříčku displeje. Zatímco první z modelů je mini notebook s úspornými komponentami, druhý a třetí jsou ztělesněním typických univerzálních notebooků s klasickou výbavou a výkonem pro všechny běžné činnosti.

14“ VAIO E14 jsme již testovali ve starší konfiguraci s integrovanou grafickou kartou. Jeho 15,6“ bratříček sice na první pohled vypadá stejně, ale uvnitř to jsou dva naprosto odlišné počítače.

Kus k testování dorazil do redakce opět v bílé barvě, která by mohla být pro leckteré zájemce hlavním důvodem ke koupi. Vzhled kombinuje černé a bílé plochy, kdy bílá převažuje u klávesnice, opěrek a vnější strany víka. Černá je použita hlavně po stranách, okolo displeje a za klávesnicí. Oproti testovanému VAIU E14 už klávesnice nemá okraje kláves vyvedené v tyrkysové barvě, což vítám. Vzhled lze celkově označit za „domácí“ a přátelský. S pracovním notebookem si toto VAIO asi nikdo nesplete.

Bílý povrch má hladkou úpravu, ale otisky na něm vidět nejsou. Vidět jsou jen na černých lesklých plochách.

Základna je odolná proti kroucení, a to i v případě, že zvednete otevřený notebook za roh. Klávesnice je dobře podložena a při zatlačení se nikde neprohýbá. To samé se nedá říct o levé opěrce ruky, která při silném zatlačení pruží – nemělo by to však ničemu vadit. Víko lze kroutit jen mírně a při zatlačení na vnější stranu se nevlní barvy. Odolnost je v rámci levných multimediálních notebooků mírně nadprůměrná.

Víko lze otevřít maximálně do úhlu 135°. Klouby mají plynulý chod a nebrání pohodlnému otevření počítače jednou rukou.

VAIO E15 má rozměry klasických notebooků, jak si je všichni pamatujeme poslední roky, a rozhodně nevypadá, že by prošlo zeštíhlovací kúrou. Lze tedy očekávat, že v něm nechybí žádné z běžných rozhraní. Na čelní straně je dvojice čteček paměťových karet, které slouží pro práci s kartami SD XC a MS/Pro Duo. Po pravé straně jsou vedle dvířek optické mechaniky rozeseta tři USB, která jsou bohužel jen ve verzi 2.0. Levý bok je o poznání vybavenější, nese dva konektory zvukové karty, čtvrté USB (tentokrát 3.0), obrazové výstupy (VGA a HDMI), LAN a zdířku napájení.

Ve výbavě nechybí nic podstatného. Výhrady však musím směřovat pouze k jedinému USB 3.0. Dnes už bych u velkých notebooků očekával minimálně dva rychlé porty. Za nešikovné lze označit také umístění pomalých portů, jelikož připojené kabely a zařízení budou překážet v prostoru pro manipulaci s myší.

V zavřeném stavu má počítač rozměry 372 x 252 x 31-34 mm, což jsou hodnoty odpovídající plně vybaveným 15,6“ multimediálům. Této kategorii ostatně odpovídá i hmotnost 2,50 kg, která sice není ideální pro časté nošení, ale stále notebook řadí do kategorie snadno přenositelných.

Přiložený napájecí adaptér má výkon 90 W a spolu s přívodní šňůrou váží 347 g.

Klávesnice a ovládací prvky

Klávesnice v 15,6“ modelu E15 má proti 14“ modelu E14 obohacené rozložení o klasický numerický blok a vyhrazené klávesy pro pohyb v dokumentech (ty byly předtím pouze jako funkce Fn na kurzorových šipkách). Zbytek klávesnice zůstal stejný a nejsou v něm žádné speciality. Většinu uživatelů jistě potěší mezery, které oddělují blok kurzorových šipek. Horší je to s malými klávesami přepínačů v nejnižší řadě.

Mechanika kláves je dle mého názoru odlišná od dříve testovaného VAIO E14. Klávesy mají hrubší chod, což vyžaduje při psaní větší sílu. Nejde o nejlepší klávesnici pod sluncem, ale měla by splňovat potřeby běžných uživatelů. Očekávat podsvícení kláves v této cenové relaci by bylo nejspíš pošetilé.

Jestli se Sony něco na notebooku nepovedlo, je to rozhodně touchpad. Na výšku je poměrně malý a od klávesnice je odstrčený velkou mezerou. Jeho dotyková plocha slouží celá jako jedno velké tlačítko s tuhým stiskem doprovázeným hlasitým klapáním. Tichého provozu nedosáhnete ani bez mačkání při lehkém poklepání („tap“) – dotyková plocha má totiž vůli, takže při kontaktu s prstem klapne tak jako tak. Velkou důvěru v dílenské zpracování to nevyvolává.

Elektronika od Synaptics bývá obvykle zárukou kvalitního snímání, ale ani to zde není podle mých představ. Detekce stisku tlačítka nefungovala příliš dobře, hlavně když se plochy dotýkalo více prstů – někdy jsem byl nucen na jednu položku kliknout třikrát, než počítač správně zareagoval. Své zkušenosti s tímto touchpadem bych shrnul slovy: kontinuální frustrace.

Hlavní HW parametry

Základní deska je založena na očesané čipové sadě Intel HM70 a kvůli maximálnímu snížení ceny je osazena základním dvoujádrovým procesorem Intel Pentium B980 s výchozím taktem 2,4 GHz. Procesor má jádro založené na architektuře Sandy Bridge a od vyšších Core se liší absencí technologií Turbo Boost a Hyper-Threading. K jádru je také připojena menší cache (2 MB LLC).

specifikace čipu

Paměťové moduly lze vložit do dvou připravených slotů na základní desce. V základu je osazen jeden a je v něm 4GB modul DDR3-1600. Kvůli omezení řadiče v procesoru tento modul pracuje s taktem 1333 MHz. Dvěma 8GB moduly je možné rozšířit paměť až na maximálních 16 GB.

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 40 926
• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 12 833

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 82 340
• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 25 799

Cinebench R10

• Rendering (Single CPU): 3743 CB-CPU
• Rendering (Multiple CPU): 7488 CB-CPU
• Multiprocessor Speedup: 2,00

Cinebench R11.5

• Rendering (Multiple CPU): 1,85 pts

Windows 7 – CPU a RAM

• Index dle počtu operací CPU za sekundu: 6,3
• Index dle počtu operací RAM za sekundu: 7,2
• HWiNFO32 (propustnost paměti): 5914 MB/s

Výkon procesoru je o 20-30% nižší než v případě úsporných Core i5 (osazovaných v dražších tenkých noteboocích). Postačuje tedy k používání všech běžných programů, aniž byste narazili na nedostatek výkonu.

2,5“ šachta je vyplněna standardním pevným diskem s kapacitou 500 GB a rychlostí ploten 5400 rpm. Výkonem disk nevybočuje z průměru a potěší nízkou hlučností. Další datové zařízení představuje až optická mechanika DVD Super Multi.

• HWiNFO32 (měří přenosovou rychlost při čtení z cache): 203 MB/s
• HD Tach (měří skutečnou průměrnou přenosovou rychlost při čtení): 89,8 MB/s

• Průměrná přístupová doba: 18,94 ms
• Windows 7 – Index přenosové rychlosti: 5,9

Komunikace s okolím je možná drátem díky gigabitovému Ethernetu od Realteku a bezdrátově pomocí karty od Atherosu – ta se stará o 2,4GHz Wi-Fi /n i Bluetooth 4.0. Vypínání bezdrátových technologií je možné pouze prostřednictvím systémových nabídek ve Windows 8.

Displej a grafika

Vzhledem k ceně notebooku asi nepřekvapí volba pouze základního 15,6“ displeje s rozlišením HD ready (1366 x 768 pixelů). Jeho kvalita zobrazení patří spíše pod průměr kvůli zašedlým barvám a nižšímu kontrastu. Situaci sice můžete mírně napravit volbou použití EDID informací displeje o barvách (v ovládacím panelu Catalyst Control Center), ale zázraky nečekejte. Kvalita displeje odpovídá nízké ceně.

Podsvícení má pouze průměrnou maximální svítivost, ale potěší velkým rozsahem regulace. Nejnižší jas je tak nízký, že jej nejspíš nepoužijete ani při práci v úplné tmě. Posuvníkem jasu LCD přímo v systému lze podsvícení plynule regulovat. Přístup pomocí klávesových zkratek Fn+F5 a Fn+F6 nabízí 11 stupňů.

Parametry displeje udávané výrobcem

• Typ obrazovky: TN
• Počet barev: 262 tisíc
• Světlost: 200 cd/m^2
• Pozorovací úhel: 80° horizontálně, 55° vertikálně
• Kontrast: 500:1
• Odezva: 20 ms
• Podsvícení: W-LED

Specifikace vychází z použitého displeje v našem konkrétním notebooku. Tím je Chi-Mei Innolux N156BGE-L41. Není však zaručeno, že v jiném kusu bude použit stejný displej od stejného výrobce.

Provedení grafického systému je dnes spíše netradiční. Notebook totiž nepoužívá integrované grafické jádro uvnitř procesoru a všechny výstupy (displej, VGA i HDMI) má připojené k dedikovanému čipu AMD Radeon HD 7650M s 1 GB vlastní paměti (128bit GDDR3). Neustálý běh Radeonu znamená vyšší spotřebu při kancelářské práci, ale také lepší kompatibilitu s 3D aplikacemi, neboť systém automatického přepínání pro čipy od AMD má otřesnou implementaci, která se jeví běžným uživatelům jako nepochopitelná. Kroku Sony se tedy vůbec nedivím.

K připojení monitoru je připravena standardní dvojice výstupů – analogové VGA a digitální HDMI 1.4a. Oba výstupy mohou běžet současně v režimu rozšířené plochy. Připojení kabelů současně však není tak snadné, neboť jsou oba konektory příliš blízko sebe.

Testy 3D Mark

• 3DMark 06 (1280x1024): 6940
• 3DMark Vantage: P4047 (GPU: 3700, CPU: 5631)
• 3DMark 11: P1034 (Graphics: 949, Physics: 2061)

Windows 7 – grafika

• Index výkonu grafiky pro rozhraní Aero: 6,7
• Index výkonu grafiky pro 3D herní grafiku: 6,7

Cinebench (OpenGL)

• Cinebench R10: 6506 CB-GFX
• Cinebench R11.5: 32,73 fps

SPEC viewperf 10 – Composite / 1280x1024 (fps)

• 3ds max (3dsmax-04): 21,68
• CATIA (catia-02): 16,33
• EnSight (ensight-03): 19,86
• Maya (maya-02): 44,28
• Pro/ENGINEER (proe-04): 13,08
• SolidWorks (sw-01): 30,61
• UGS Teamcenter Visualization Mockup (tcvis-01): 8,34
• UGS NX (ugnx-01): 10,34

SPEC viewperf 11 / 1280x1024 (fps)

• CATIA (catia-03): 5,43
• EnSight (ensight-04): 13,39
• LightWave 3D (lightwave-01): 19,81
• Maya (maya-02): 9,21
• Pro/ENGINEER (proe-05): 1,57
• SolidWorks (sw-03): 16,24
• Siemens Teamcenter Visualization Mockup (tcvis-02): 4,19
• Siemens NX (snx-01): 5,53

Aliens vs. Predator DirectX 11 Benchmark

• 1280x768: 19,8 fps
• 1366x768: 19,1 fps

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark (1280x720, DirectX 11)

Výkon grafického čipu ve 3D dnes odpovídá lepší nižší třídě (však jde také o přejmenovaný loňský Radeon HD 6650M). Spustíte všechny dnešní hry v nativním rozlišení interního displeje, ale ty nejnáročnější jen v nízkých detailech.

Multimédia

Vestavěné repráčky mají místo za klávesnicí a jejich přítomnost indikuje obdélníkový perforovaný prostor. Jejich zvukové podání i hlasitost spadají do průměru notebooků. U zvuku mám výhrady především k absenci hloubek a možná až zbytečně ostrým výškám. Rozhodně nejde o nic vhodného pro přehrávání hudby, ale v rámci notebookových měřítek neurazí.

Sony je jedním z mála výrobců, kteří nepodlehli trendu slučování konektorů zvukové karty, a tak jsou zde vstup a výstup zvuku oddělené. Digitální zvuk je součástí výstupu HDMI.

pro plnou velikost klikněte na obrázek

Ve víku nad displejem je integrovaná webkamera schopná snímat maximálně v rozlišení 1280x800, nicméně dle kvality fotek a velikosti pixelů šumu jde pravděpodobně o 0,3Mpix snímač. V prostoru kolem snímače můžete najít ještě zelenou indikační diodu kamery (svítí decentně) a mikrofon.

Chlazení a provozní hluk

Chlazení fouká ohřátý vzduch výdechem na levém boku a ventilátor je nastaven tak, aby standardně chladil mezi teplotami 45 a 55°C. Při kancelářské práci to znamená nárazové spouštění ventilátoru v nízkých otáčkách, kterých si v běžném ruchu místnosti s více lidmi ani nevšimnete. Jde o jeden z tišších levných notebooků, navzdory tomu, že neumí využívat integrovaného grafického jádra.

V zátěži se ventilátor zrychlí a v úplném tichu jej nepřeslechnete ani z několika metrů. Přesto je hluk přijatelný a pod úrovní většiny konkurentů v podobné ceně s dedikovanou grafikou. Nejvyšší otáčky se spustí až ve chvíli, kdy jsou vytížena všechna jádra procesoru po delší dobu, což jsou u běžných uživatelů situace spíše minoritní.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 32,7°C
• levá strana pod klávesnicí = 33,6°C
• pravá strana pod klávesnicí = 31,8°C
• klávesnice vlevo = 32,9°C
• klávesnice vpravo = 30,9°C
• spodek maximum = 35,4°C (levý přední roh)
• výdech chlazení = 37,8°C
• napájecí adaptér = 29,7°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 29,5°C
• levá strana pod klávesnicí = 34,1°C
• pravá strana pod klávesnicí = 27,3°C
• klávesnice vlevo = 34,8°C
• klávesnice vpravo = 31,1°C
• spodek maximum = 42,8°C (levý přední roh)
• výdech chlazení = 42,9°C
• napájecí adaptér = 47,1°C

teplota okolí při měření: 21°C

Tlusté plastové tělo uživatele dobře izoluje od tepla produkovaného vnitřními komponentami. V rámci běžného zatížení jsou všechny povrchy stále studené s výjimkou levé opěrky ruky, která je vlažná. V zátěži se zvednou pouze teploty spodku vlevo vpředu a okolo výdechu chlazení. Do rukou však při práci nepálí nikdy.

teploty vnitřních komponent při dlouhodobé maximální zátěži

Baterie

Uživatelsky vyměnitelná baterie pojme 45 Wh energie a v našem standardním redakčním testu* s ní notebook vydržel 4 hodiny a 7 minut. Běžně se spotřeba při nenáročných činnostech pohybuje mezi 11 a 14 Wh, což je hodnota vyšší kvůli neustálé aktivitě dedikovaného čipu. Při kancelářské práci s vyšším jasem a Wi-Fi počítejte s výdrží okolo tří hodin. V dnešní době jde o jasný podprůměr.

Příkon notebooku

• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení = 15 W
• Celkový příkon při nízkém výkonovém vytížení (nabíjení) = 37 W
• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení = 40 W
• Celkový příkon při maximálním výkonovém vytížení (nabíjení) = 65 W
• Celkový příkon vypnutého notebooku (nabíjení) = 20 W

Při nabíjení se používá pouze nabíjecí výkon o hodnotě pouhých 15 W, což znamená, že prázdnou baterii nabijete na 90% za necelé tři hodiny. Platí tedy vztah, že po hodině nabíjení můžete notebook další hodinu používat.

BIOS a zabezpečení

V nastavení UEFI firmware toho příliš mnoho nepřenastavíte. Kromě času a zařízení, ze kterého se zavádí systém, je možné akorát přepnout režimu startu (UEFI, BIOS) a povolit zavádění systému z externích zařízení (resp. sítě).

Možnosti zabezpečení čítají heslo při startu počítače a vstupu do nastavení firmware. Heslo pevného disku podporováno není. V souvislosti s přítomností Windows 8 nepřekvapí možnost zabezpečeného startu SecureBoot.

Příslušenství

S notebookem v krabici najdete ještě napájecí adaptér, dvoužilovou přívodní šňůru a základní tištěnou dokumentaci. Poněkud zvláštní je přístup Sony v případě uživatelské příručky. Její kompletní verze totiž není ani na pevném disku – musíte si ji stáhnout z webu Sony, k čemuž vás navede odkaz uložený v počítači. V dnešní době je to trochu ostuda.

Na disku je předinstalovaný operační systém Windows 8 v české verzi (při instalaci lze zvolit také slovenštinu). Sony jej vybavilo svými programy pro nastavení a řešení základních problémů i sadou spíše méně užitečného balastu. Proti instalacím s Windows 7 je ho však méně a jeho odinstalace nezabere tolik času.

Ceny a záruka

Testovaná konfigurace stojí 11 242,- Kč bez DPH (13 490,- Kč s DPH a představuje základ nabídky. Dále jsou v nabídce konfigurace s Core i3 a Core i5. Nejvyšší konfigurace končí u hranice 20 000,- Kč s DPH.

Záruka je u všech konfigurací dvouletá s opravou v autorizovaném servisu.

Závěr

Sony VAIO E15 je jednoduchý a levný notebook s 15,6“ displejem, který se snaží naplnit všechny potřeby méně náročných uživatelů coby univerzální počítač. Své příznivce by si mohl získat hlavně kvůli bílému provedení, nicméně ani po stránce výkonu nejde o špatný počin – 2,4GHz Pentium sice není nejvýkonnější, ale běžně na jeho limity nenarazíte. Pro hraní je pak důležitější grafická karta, která postačuje k běhu většiny dnešních her v nativním rozlišení (byť s redukovanými detaily).

Rozhodnutí nepoužít integrované jádro v procesoru se ovšem podepsalo na nižší výdrži baterie a touchpad patří v rámci recenzovaných notebooků k těm horším. Dá se ovšem říct, že v této ceně není žádný z konkurentů ideální a vždy se uživatel musí smířit s určitými kompromisy.

Klady a zápory

+ netradiční vzhled
+ tiché chlazení při kancelářské práci

- slabá výdrž baterie
- problematický touchpad

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru HWiNFO32.zip