RECENZE: Lenovo ThinkPad X250 - seriózní business v malém provedení

19. 5. 2015 08:00    Rubrika: Recenze    Autor: J Z

Xkové ThinkPady jsou odjakživa synonymem solidní mobility a model X250 patří do hlavní modelové linie s dlouhou historií 12“ notebooků. Aktuální generace upravuje některé nedostatky té předchozí, která přinesla poměrně zásadní změny. Hlavní opravou je návrat samostatných tlačítek k trackpointu, po kterých uživatelé volali. Dále notebook nabízí úsporný dvoujádrový procesor Core i7, velké SSD a kvalitní Full HD IPS displej.

Základní popis

Řada ThinkPad X svými kořeny sahá až do roku 2000, kdy vyšel první 12,1“ model X20. Na svou dobu šlo o velmi lehký a tenký počítač s hmotností okolo 1,5 kg, který nabízel výkon větších notebooků a možnost rozšíření konektorové výbavy pomocí tenké stanice, která se na něj dala nacvaknout. Není divu, že se poměrně záhy stal oblíbeným pracovním společníkem na cestách a celou řadu čekala zářná budoucnost.

Během let se na konceptu těchto strojů mnoho nezměnilo. Hlavní modely si vždy držely velikost okolo 12“ a na malý notebook nabízely jak výkon, tak lepší konektorovou výbavu. Výjimkou byly sem tam nějaké odlehčené varianty s úspornými procesory. Takhle to ovšem bylo do předloňského modelu X230. Loni vyšel výrazně přepracovaný model X240, který ustoupil od používání „plnotučných“ dvoujádrových procesorů a přešel tak jako mnozí konkurenti na úsporné typy s TDP 15 W. Ač mu to někteří uživatelé dodnes neodpustili, neboť tím v podstatě vyhynula kategorie výkonných 12“ notebooků, i aktuální model X250 pokračuje v tomto novém konceptu, a krom toho, že nabízí novou generaci procesorů, řeší spíše některé drobné neduhy.

Tělo přístroje je tmavě šedé a drží si ostřeji řezané tvary jen s mírně zaoblenými rohy. Vzhled je čistý, bez nějakých zbytečných kudrlinek – vše, co tu je, má nějaký jasný účel a je potřeba. Celkově notebook vypadá pěkně a díky specifickým znakům jako nakloněné logo ThinkPad s červenou svítící tečkou a výrazně červené čepičce trackpointů si jej mezi konkurenty nespletete.

Mechanické zpracování je přesně takové, jaké byste u pracovního stroje vyšší třídy čekali. Proti dřívějším modelům X220/X230 působí, že snese drsnější mechanické zacházení, aniž by se mu olámaly rohy. Taktéž už zde není slot pro karty ExpressCard, u kterého měl plast ve zvyku praskat. Základna se pod rukama neprohýbá a při zvednutí za roh netrpí kroucením. Víko má jen malou poddajnost, nicméně při zatlačení na vnější stranu se na displeji nevlní barvy, takže jeho ochrana je optimální.

Klouby umožňují otevření notebooku do plného úhlu 180° a v tomto úhlu se pak víko dotýká celou plochou stolu v rovině se základnou. Na ThinkPad je poměrně nezvyklá možnost pohodlného otevření jednou rukou, aniž by se s víkem zvedala i základna.

Konektory jsou rozesety po stranách. Vlevo najdete vedle napájení jedno USB 3.0 a dvojici obrazových výstupů (VGA a mini-DisplayPort). Na pravém boku výbavu doplňuje kombinovaný zvukový konektor, druhé USB 3.0, sloty pro kartu SIM a SD XC a konektor pro připojení do počítačové sítě LAN v plné velikosti. Nevýhodou ve výsledku může být snad jen přítomnost pouze dvou USB a místo mini-DisplayPortu by možná většina lidí ocenila spíše HDMI (i když je technicky méně pokročilé). Přítomnost klasického VGA však zcela jistě ocení ti, kteří v pracovním prostředí často obchází zasedačky a potřebují připojovat projektor. Jako ještě důležitější vnímám možnost kabelového připojení do počítačové sítě, které z některých malých notebooků mizí.

Kdo by chtěl mít na pracovišti více konektorů, ten může vzít za vděk dokovacím konektorem na spodku. Tento konektor je shodný pro všechny aktuální ThinkPady vyšší řady a lze jeho prostřednictvím připojit plnohodnotnou dokovací stanici.

V zavřeném stavu má počítač rozměry 305 x 206 x 21-22 mm. V testované konfiguraci s primární a tříčlánkovou sekundární baterií váží 1,49 kg, což je velmi dobrá hmotnost pro počítač s lepší konektorovou výbavou a plnou konektivitou.

Napájecí adaptér má výkon 45 W a dohromady s třížilovým přívodním kabelem znamená dalších 296 g.

Klávesnice a ovládací prvky

Klávesnice používá mírně redukované rozložení odvozené od základní varianty shodné pro všechny ThinkPady. Menší prostor si vyžádal kompromis na šířku, kdy klávesy po levé a pravé straně jsou mírně zúžené. Větší zúžení je patrné ve spodní řadě u přepínačů vpravo od Mezerníku. Nic z toho ovšem nevnímám jako problém. Jako jediný problém vidím odstranění klávesy Insert, která je dostupná jen jako funkce Fn. To by tedy samo o sobě problém nebylo, neboť většina lidí tuto klávesu nepoužívá. Problém nastane ve chvíli, kdy zapnete funkci Fn-Lock, která umožňuje přístup k F1-F12 bez držení Fn (například kvůli zkratce Alt+F4 pro zavírání oken programů). Funkce Fn-Lock totiž změní i klávesu End na Insert. Nelze mít tedy bez přepínače přístup jak k F1-F12, tak k Home a End. U kancelářského notebooku bych podobný nedostatek nečekal.

Mechanika kláves s vyšším zdvihem je velmi pohodlná a při psaní patří klávesnice k tišším, takže jde o ideální řešení pro časté psaní dlouhých textů na cestách. K dokonalosti u provedení chybí jen drsnější povrch kláves. Všechny podsvícené klávesnice ThinkPadů mají totiž hladký matný povrch bez jakékoli vzorku, a z prstů se tedy na ně snadno dostává mastnota.

Podsvícení kláves se zapíná ručně zkratkou Fn+Mezerník. Nabízí dvě úrovně světlosti a jedinou nevýhodou je prosvítání diod v mezerách mezi klávesami už pod úhlem 45°, což je ovšem standardní problém všech ThinkPadů.

ThinkPady v posledních generacích přišly o většinu indikačních diod. Zůstala jen ta na hlavním vypínači, jejíž chování duplikuje také červená svítící tečka v logu ThinkPad na víku. Další diody jsou na klávesách Fn, F1 a F4 a informují o aktivaci zámku Fn-Lock, případně ztlumení zvuku a mikrofonu. Nenajdete zde tedy indikaci aktivity pevného disku, ani nabíjení.

O novém provedení dvojice polohovacích zařízení UltraNAV jsem se již zmiňoval u jiných ThinkPadů nové generace. Lenovo uznalo omyl s předchozím provedením touchpadu a trackpointu kompletně bez tlačítek – vrátilo se k běžnější konstrukci touchpadu s integrovaným tlačítkem (v tomto modelu možná zbytečně tuhým) a samostatným třem tlačítkům trackpointu.

Elektronika je stejně jako u dražších modelů dodána od Synaptics a nemám k ní jedinou výhradu. Dokonce mě překvapilo, že na rozdíl od W550s zde není problém nastavit velkou citlivost trackpointu. Vše funguje perfektně tak jako na starších modelech a pochválit musím i nová tlačítka s měkkým stiskem.

Ač je už touchpad bez vlastních tlačítek, jeho „beztlačítková“ varianta se používá také dobře, a když je potřeba přesná práce s kurzorem, lze kombinovat touchpad s dedikovanými tlačítky trackpointu. Ve výsledku jsem s oběma zařízeními velmi spokojen a lze je opět řadit k přednostem ThinkPadů.

Hlavní HW parametry

Testovaná vyšší konfigurace je vybavena nejsilnějším ze základní řady úsporných dvoujader – Intel Core i7-5600U s výchozím taktem 2,6 GHz a režimem Turbo Boost až do 3,2 GHz. Tento procesor má mezní tepelný výkon (TDP) 15 W a jde o tzv. business variantu s podporou vzdálené správy Intel vPro.

Operační paměť DDR3-1600 je instalována v jediném dostupném slotu na základní desce. Přímo na desce žádná další paměť integrovaná není a v testované konfiguraci je slot obsazen 8GB modulem. V tuto chvíli jde o maximum, které do notebooku dáte. Řadič v procesoru nicméně podporuje 16GB moduly, takže až se nějaký objeví v obchodech, bude možné paměť zdvojnásobit.

Nevýhodou X250 (a několika dalších menších ThinkPadů) je nemožnost využít oba kanály paměťového řadiče v procesoru pro zvýšení propustnosti. Tato nevýhoda se projevuje především v nižším výkonu integrované grafiky (o 40 %).

Single-Thread mód (zatíženo jen jedno jádro)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 61 948
• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 17 781

Multi-Thread mód (zatížena obě jádra)

• Test výpočtů s pevnou řádovou čárkou: 135 272
• Test výpočtů s pohyblivou řádovou čárkou: 84 640

Cinebench R10

• Rendering (Single CPU): 6389 CB-CPU
• Rendering (Multiple CPU): 13 311 CB-CPU
• Multiprocessor Speedup: 2,08

Cinebench R11.5

• Rendering (Single CPU): 1,47 CB-CPU
• Rendering (Multiple CPU): 3,20 CB-CPU
• Multiprocessor Speedup: 2,17

RAM

• HWiNFO32 (propustnost paměti): 7189 MB/s

Notebook umí z procesoru při zatížení všech jader vymáčknout maximum turba po dobu asi jedné minuty, a když se teplota přiblíží k 80°C, dojde k jeho omezení na stále slušnou hodnotu 2,8 GHz, kde se drží neomezeně dlouho. Výraznější snižování taktů lze pozorovat jen v případě, že zatížíte všechna jádra i integrovanou grafiku – pokud má grafika prioritu, sníží se takt klidně na 1,7 GHz. Takových hodnot však bylo dosaženo jen v případě syntetických testů.

Celkově má notebook velmi slušný výkon pro běžné nasazení. Stojí však za zmínku, že výkon odpovídá v mnoha ohledech tři generace starému ThinkPadu X220 s Core i7 (Sandy Bridge), neboť v té době Xkové ThinkPady používaly výkonnější varianty procesorů s TDP 35 W. Nejvýkonnější generací tak ještě chvíli zůstane X230 s procesory Ivy Bridge, kde nejsilnější procesor nabídl až o 15 % vyšší výkon, než má X250. Nutno dodat, že pro procesory Broadwell už silnější dvoujádra nejsou dostupná, takže přechod na úsporné varianty procesorů byl nutným krokem nejen pro Lenovo.

Na vysokém aplikačním výkonu se pozitivně podepisuje použití 512GB SSD od Samsungu, které obsadilo 2,5“ pozici (7 mm) a nabízí nadprůměrný výkon mezi SSD připojenými k SATA sběrnici.

• HD Tach (měření skutečné průměrné přenosové rychlosti při čtení): 378 MB/s
• Průměrná přístupová doba: 0,1 ms

12“ ThinkPady X byly odjakživa dobře vybavené a nespoléhaly se na nošení hromady redukcí. To je také důvod, proč zde najdete konektor pro připojení do počítačové sítě LAN, a to navíc rovnou jeho klasickou „nerozkládací“ variantu. Konektor je připojen ke gigabitovému řadiči od Intelu, kterému sekunduje bezdrátová karta stejného výrobce. Z bezdrátových technologií je podporováno jak Bluetooth 4.0, tak dvoupásmové (2,4/5GHz) Wi-Fi včetně posledního standardu Wi-Fi /ac. X250 má stejně jako jeho předchůdci nadprůměrnou citlivost na signál bezdrátového připojení.

V testované konfiguraci je k základu navíc přidán 3G/LTE modem Sierra Wireless. Stačí tedy do slotu na pravém boku vložit SIM kartu a můžete být neustále připojeni k internetu.

Displej a grafika

12,5“ displej může být v ThinkPadu X250 ve třech variantách – základní je TN HD panel (1366x768), který kvalitou zobrazení není o nic lepší než ten v nejlevnějších noteboocích (naštěstí jej české konfigurace nenabízí), střední varianta je IPS HD, kde je sice stejné rozlišení, ale obrazová kvalita je o poznání jinde, a nejvyšší konfigurace (tak jako testovaná) mají IPS panel s rozlišením Full HD (1920x1080). Všechny panely mají samozřejmě matnou povrchovou úpravu. Na této úhlopříčce již je text poměrně drobný, pokud si nenastavíte zvětšení v systému na hodnotu 125, nebo 150 %.

Obraz displeje je velmi dobrý. Má optimální teplotu bílé barvy, široké pozorovací úhly a dobrý kontrast i saturaci barev. Maximální jas je nadprůměrný a dohromady s matnou povrchovou úpravou umožňuje přiměřeně pohodlnou práci venku pod přímým sluncem. Nastavení jasu má velký rozsah, takže vás při práci v úplné tmě nemusí displej zbytečně oslňovat.

Parametry displeje udávané výrobcem

• Typ obrazovky: IPS
• Počet barev: 262 tisíc (6bit eDP)
• Světlost: 400 cd/m^2
• Pozorovací úhel: 160° horizontálně, 160° vertikálně
• Kontrast: 700:1
• Odezva: 35 ms
• Podsvícení: W-LED

Specifikace vychází z použitého displeje v našem konkrétním notebooku. Tím je LG Display LP125WF2-SPB2. Není však zaručeno, že v jiném kusu bude použit stejný displej od stejného výrobce.

V procesoru je integrované grafické jádro Intel HD5500 se sdílenou pamětí. Podporuje DirectX 11.1, výpočetní rozhraní OpenCL i akceleraci videa až do rozlišení 4K, takže pro potřeby stroje na kancelářskou práci a 2D grafiku nabízí všechno potřebné.

Externí monitory lze připojit prostřednictvím analogového výstupu VGA a digitálního mini-DisplayPort – ač u něj výrobce uvádí podporu rozlišení 4K (3840x2160) jen při 30 Hz, dle všeho by mělo fungovat plné přenosové pásmo dle specifikace DP 1.2, a tedy 60 Hz. Displejů lze k jednomu konektoru připojit více a sdílet přenosové pásmo. Grafické jádro zvládne současně tři externí monitory, pokud je vypnutý interní displej a dva z monitorů fungují v režimu DisplayPortu.

Testy 3D Mark

• 3DMark 11: P1055 (Graphics: 948, Physics: 3775)

Testy 3D Mark (2013)

• Ice Storm (DX9): 39 216 (Graphics: 40 906, Physics: 34 265)
• Cloud Gate (DX10): 4776 (Graphics: 5499, Physics: 3272)
• Fire Strike (DX11): 616 (Graphics: 656, Physics: 4628)

Cinebench (OpenGL)

• Cinebench R10: 6137 CB-GFX
• Cinebench R11.5: 19,38 fps

Aliens vs. Predator DirectX 11 Benchmark

• 1366x768: 13,7 fps
• 1920x1080: 7,1 fps

Výkon integrované grafiky je limitován jednokanálovým zapojením paměti. Kvůli tomu nečekejte zrychlení proti předchozí Intel HD 4400 v případě, že ta má paměť zapojenu v režimu dual-channel, a využívá tedy plné propustnosti řadiče.

Starší a méně náročné hry však místy mohou běžet dostatečně plynule i v rozlišení 1920x1080 (jde hlavně o žánry, kde bývají nároky nižší – například různé závodní hry). Náročné AAA hry typu Crysis 3 si zahrajete, ale pouze za cenu HD rozlišení a nejnižších detailů (a stejně si budete říkat, že by to mohlo být trochu plynulejší). Herní výkon však (doufejme) nikdo od pracovního tabletu s integrovanou grafikou nečeká.

Multimédia

Notebook je vybaven dvěma reproduktory, i když na první poslech jsem spíše tipoval monofonní reprodukci. Oba míří do země, a ačkoli jejich zvuk výrazně vylepšuje softwarová úprava Dolby, nedosahují na průměrnou kvalitu obvyklou pro notebooky (ani přednesem, ani hlasitostí). Berte je tedy spíše jako nouzové řešení.

Rozšíření Dolby si nepamatuje oddělené nastavení pro interní reproduktory a připojená sluchátka. S kvalitními sluchátky je lepší jej vypnout, ale pak zas repráčky hrají ještě hůř, takže nezbude než neustále vypínat a zapínat.

Ve víku nad displejem je webkamera základní kvality se zelenou indikační LED. Okolo objektivu je také duální mikrofon.

Zabezpečení

Hardware počítače lze zabezpečit pomocí standardních hesel BIOSu (spuštění, nastavení) a hesla pevného disku. Tato hesla mohou mít délku až 30 znaků. V testované konfiguraci je počítač vybaven rozšířenou vzdálenou správou Intel vPro.

V počítači je přítomna čtečka otisku prstů a nechybí v něm ani bezpečnostní čip TPM (jak TPM 1.2 samostatně, tak TPM 2.0 integrovaný v procesoru). Čtečka je v předinstalovaném operačním systému obsluhována programem ThinkVantage Fingerprint Manager Pro. Jeho rozhraní je jednoduché a intuitivní a Lenovo jej dokonce přeložilo do češtiny. V tomto programu můžete také nastavit, že otisk může sloužit pro přihlášení už na úrovni firmware ihned po zapnutí počítače.

Firmware umožňuje zakázat přístup k jednotlivým integrovaným komponentám a rozhraním notebooku.

Chlazení a provozní hluk

Systém chlazení je umístěn v levém zadním rohu s průduchy do strany i dolů. Pohání jej jeden ventilátor, který je při kancelářské práci podle situace buď vypnutý, nebo běží v nejnižších otáčkách. Při pracovní vzdálenosti ovšem nejsou nejnižší otáčky slyšitelné ani v úplném tichu.

Opakovaná krátkodobá nárazová zátěž ventilátor mírně zrychlí a může se projevit jeho lehce svištivý nádech. Stojí však za pozornost, že tento je slyšet pouze ze strany s výdechem. Pokud sedíte před notebookem, jsou vyšší frekvence projevu utlumené a ventilátor nijak neruší. Hlučnost není velká ani v plné zátěži všech jader, jen se ovšem projeví intenzivnější svištění.

hodina provozu - mírná zátěž

• touchpad = 27,7°C
• levá strana pod klávesnicí = 28,0°C
• pravá strana pod klávesnicí = 27,5°C
• klávesnice vlevo = 31,2°C
• klávesnice vpravo = 20,2°C
• spodek maximum = 32,6°C
• výdech chlazení = 34,6°C
• napájecí adaptér = 31,4°C

hodina provozu - vysoká zátěž

• touchpad = 25,8°C
• levá strana pod klávesnicí = 28,7°C
• pravá strana pod klávesnicí = 25,1°C
• klávesnice vlevo = 40,9°C
• klávesnice vpravo = 36,1°C
• spodek maximum = 49,9°C (uprostřed)
• výdech chlazení = 51,6°C
• napájecí adaptér = 41,0°C

teplota okolí při měření: 22°C

Při kancelářské práci je cítit teplo na spodku z části okolo výdechu chlazení. Projevuje se zejména v případě, že jsou průduchy na spodku ucpané (třeba peřinou nebo stehnem) – v letních vedrech toto místo může mít po hodinách provozu ke 40°C. Pro takové případy by se hodila možnost nastavení režimu chlazení, protože zejména s notebookem na klíně bych preferoval nízké teploty před nízkým hlukem.

V zátěži je teplo cítit i z levé části klávesnice a spodek umí být hodně zahřátý. Přes samotné plastové klávesy se však mnoho tepla nepřenáší, takže pokud je počítač položený na stole, nebudou vyšší teploty na povrchu nijak omezovat pohodlí při práci (opěrky rukou zahříváním netrpí).

Baterie

Uvnitř notebooku se nachází dvě baterie, které dohromady dávají 46 Wh. Dělí se o celkovou kapacitu půl na půl, a zatímco jedna je integrovaná v přední části, druhá se vkládá do zadní části a je uživatelsky vyměnitelná. V našem standardním redakčním testu* notebook vydržel 10 hodin a 2 minuty. Při on-line kancelářské práci s vyšším jasem displeje a Wi-Fi ovšem počítejte spíše s výdrží okolo hodnoty 7 hodin, což je stále pěkný výsledek.

Kdo by chtěl větší výdrž, může vyměnit sekundární baterii v zadní části za šestičlánkovou variantu. Existují od ní dokonce dvě verze, základní s kapacitou 48 Wh a vysokokapacitní s kapacitou 72 Wh. V případě největší varianty je výdrž v kombinaci s primární baterií přibližně dvojnásobná.

Nevýhodou šestičlánkových baterií je, že přesahují z těla notebooku směrem dolů, takže krom vyšší hmotnosti (ani ne 200 g) také zvedají zadní část přístroje o více než centimetr.

U vybitého notebooku trvá nabití obou baterií na 90 % přibližně hodinu a čtyřicet minut. V zátěži se nabíjení mírně zpomalí.

BIOS

Firmware je typu UEFI a jde o upravený systém Phoenix. Operační systém je možné zavádět v režimu UEFI (s i bez SecureBoot) a režimu BIOS. V nastavení najdete následující volby:

Síť

• probouzení z LAN (vypnuté, zapnuté, pouze s připojeným napájením)
• povolení BIOSu síťové karty (odděleně pro IPv4 a IPv6)

USB

• vypnutí podpory USB v DOSu
• vypnutí stálého napájení USB portů (úplně, pouze pro baterii)
• vypnutí podpory USB 3.0

Klávesnice/myš

• zakázání trackpointu a/nebo touchpadu
• prohození Fn a Ctrl

Zobrazení

• nastavení výchozího výstupu grafické karty (LCD, VGA, mini-DP, výstup v doku)
• nastavení výchozí vyhrazené paměti integrované grafiky (standardně 256 MB)
• prodloužení času zobrazení obrazovky BIOSu

Napájení

• vypnutí Intel SpeedStep + nastavení jeho režimu pro baterii/AC
• nastavení režimu chlazení pro baterii/AC (maximální výkon, vyvážené)
• vypnutí správy napájení CPU
• zapnutí automatického spuštění po připojení napájecího zdroje
• vypnutí Intel Rapid Start Technology a nastavení přechodu do hibernace (standardně po třech hodinách spánku)
• vypnutí integrované baterie

Zvukové události

• pípnutí při žádosti o heslo
• pípnutí, pokud je stisknuto příliš mnoho kláves najednou

Intel AMT

• povolení AMT firmware
• nastavení hodnoty CIRA timeout
• nastavení typu konzole (standardně VT100+)

Příslušenství

V balení s notebookem najdete napájecí adaptér, třížilový přívodní kabel a základní tištěná dokumentace. Na disku je předinstalovaný Windows 7 Professional (64bit) v rámci downgrade licence z Windows 8.1 Pro. Recovery média pro Windows 8.1 Pro kupodivu nenajdete v balení. Místo toho Lenovo nabízí pouze možnost jejich objednání za manipulační poplatek.

V systému je větší množství utilit od Lenova a nějaký základní bloatware (např. zkušební verze antiviru).

Ceny a záruka

Testovaná konfigurace je z dostupných na našem trhu tou nejdražší, stojí 51 890 Kč bez DPH / 62 878 Kč s DPH. Levnější konfigurace se mohou lišit slabším procesorem (i5), menším SSD, případně rovnou plotnovým diskem, absencí bezdrátového modemu, menší operační pamětí a rozlišením displeje (nižší dostupné konfigurace mají obvykle HD IPS).

U lokální nabídky modelu nejspíš zamrzí, že většina konfigurací je poměrně drahá a pak je s velkým cenovým odstupem pouze jedna finančně dostupnější, která je však ořezaná na kost. Chybí zde nějaký střed nabídky, což může rozhodování komplikovat.

Všechny konfigurace jsou v základu vybaveny tříletou mezinárodní zárukou s opravou v servisu. Tuto záruku lze dále prodloužit a rozšířit o další služby.

Závěr

ThinkPad X250 je důstojným zástupcem řady ultramobilních ThinkPadů. V malém provedení získáte slušnou konektorovou výbavu včetně plnohodnotného dokování na spodku. Ve vyšších konfiguracích navíc notebook disponuje Full HD IPS displejem a velkými SSD. K tomu si připočtěte pohodlnou klávesnici, skvělý trackpoint (konečně zas s vlastními tlačítky), poměrně tiché chlazení a dlouhou výdrž na baterie. Výsledkem je téměř zaručený úspěch pro časté cestovatele.

Počítejte jen s tím, že za malý ThinkPad si mimo nejslabší konfigurace hodně připlatíte, a to i ve srovnání se stejnou třídou jiných výrobců. Z hlediska používání vnímám snad jediný nedostatek a ten se týká nemožnosti používat bez Fn současně klávesy F1-F12 a Home/End. Jakmile totiž aktivujete Fn-Lock pro rychlý přístup k F1-F12, klávesa End se změní na méně používaný Insert. Pro uživatele náročnější na výkon a kapacitu operační paměti může být nepříjemností také přítomnost pouze jediného paměťového slotu. Navzdory těmto nedostatkům jde o špičkový stroj, na kterém je radost pracovat.

Klady a zápory

+ skvělý Full HD IPS displej
+ pohodlný trackpoint a tichá klávesnice s dobrou mechanikou
+ dlouhá výdrž na baterii

- problémy s End/Insert při zapnutí zámku Fn-Lock
- pouze jeden slot pro operační paměť (nelze využít druhý kanál paměťového řadiče)

* Test výdrže baterie se provádí krátkým zápisem na HDD každých 30sec. Po celou dobu činnosti je zapnutý displej notebooku. Takováto zátěž přibližně odpovídá souvislé práci s běžnými dokumenty (čtení a tvorba dopisů, tabulek atp.). Test je vždy ukončen při 3% energie baterie, kdy dojde k bezpečnému vypnutí notebooku. Stejný způsob zátěže je používán na všechny notebooky testované v redakci NOTEBOOK.cz.

Podrobnější parametry pořízené programem HWiNFO32 naleznete v souboru hwinfo32.zip